Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchod rodičů - mrzí mě, ač už jsem sama máma
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.7.22 10:35
Třeba byl taky takovej, když ses měla narodit a netušíš, jaký to u nich bude za 5-10 let, možná ještě horší jak u vás. Třeba jen porovnáváš špatné úseky. A nebo chytl prostě druhou mízu a užívá si života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 10:46
Ahoj, toto zamrzí každého. S novou ženou je táta ani ne rok, tak je zamilovanost na vysoké úrovni. To se snaží každý chlap jak jen může. Neznám tvou mámu, ale asi spolu neuměli komunikovat a po takové době spolu byli jen jako spolubydlící.
Chápu, že měl emoce na nule vůči mámě, ale děti za to nemohou. To tě na tom štve a úplně to chápu. Na nás táta taky kašlal a stále někam utíkal. Pak začal pít a bylo vymalováno.
Můžeš mu říct nebo napsat, jak se cítíš, když to teď vidíš. Máma si taky někoho najde a pak po dlouhé době uvidíš, že budou spokojení oba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 10:54
…bych nedělala tak rychlé závěry 
zeptej se mámy jak dlouho vydržel „než vyšuměl“ a pak si počkej u té nové.
Jak říká můj ex mě a všem svým milenkám „už to vyprchalo“ a jde hledat něco nového, kde zase bude 2-7let fungovat, než to zase vyprchá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.22 10:57
@JancaS84 píše: Řekla bych mu jak se cítíš. Třeba se chytne za nos.
Asi bych to obrečela, kdybych to měla říct nahlas. Jsem z toho v poslední době čím dál víc nalomena. Ale děkuji.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.7.22 10:59
@Cenarius píše:
Třeba byl taky takovej, když ses měla narodit a netušíš, jaký to u nich bude za 5-10 let, možná ještě horší jak u vás. Třeba jen porovnáváš špatné úseky. A nebo chytl prostě druhou mízu a užívá si života.
Možná máš pravdu s těmi úseky. Asi prostě porovnávám nesrovnatelné. Děkuji.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.7.22 11:01
Chlap často opustí ženu a deti nikdy nepřijal, vůbec o ně nestál a stát nikdy nebude. To ženy většinou mají rády své děti, starají se o ně, protože chlap nechce, neumí, a tak ani vztah nevzniká. Věk má v tom taky svou roli. A když se ho dospělé dítě zeptá proč to tak bylo, tak často proto, že se na otce někdy křivé podívalo, neposlechlo, urazilo otce. To jsem fakt slyšela. Je neuvěřitelné, že se chlap uráží na dítě a odepise ho. Můj otec byl ještě trochu horší a pro mě skončil a poslala jsem mu až malou kytku na hrob. Nikdy jsem mu neodpustila a je mi to jedno. Pro mě umřel dávno.
- Citovat
- Upravit
31.7.22 11:05
@Anonymní píše:
Asi bych to obrečela, kdybych to měla říct nahlas. Jsem z toho v poslední době čím dál víc nalomena. Ale děkuji.
Kolik mu je? Počítám, že milenu má mladou, že?
Ty ho možná zkus nesledovat na FB. Já chápu, že Ti to rve žíly, tak by mi to vadilo a vyhodila bych si ho z možnosti sledování. Prostě bych to nechtěla vidět a číst. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 11:09
Nejsmutnejsi je, ze i přesto, ze se o tebe táta prakticky nezajímal a veškerou péči vykonávala máma, nakonec stejně napíšeš, ze máš blíž k otci. Pravá láska asi bude plynout spíš od ní a jen proto, že je jiná “povaha”, je až na druhém místě za někým, kdo se nezajímal.
Já osobně bych spíš budovala vztah s mámou, i když je jiná, pokud ten zájem tam od ní byl.
Otec je hlupák skoro jako většina chlapů, neumí řešit problémy a jen se veze a pluje bez sebeuvědomění životem. Pak se zamiluje, ale časem zase přijdou potíže a stereotyp a takhle dokola. A kdyby lidi žili tisíc let, stejně by měli každých deset až dvacet let novou polovičku. Není to o tom druhém, je to o lásce a pochopení pravých hodnot. A to musí mít člověk v sobě, to u druhého nenalezne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.22 11:15
@Anonymní píše:
Chlap často opustí ženu a deti nikdy nepřijal, vůbec o ně nestál a stát nikdy nebude. To ženy většinou mají rády své děti, starají se o ně, protože chlap nechce, neumí, a tak ani vztah nevzniká. Věk má v tom taky svou roli. A když se ho dospělé dítě zeptá proč to tak bylo, tak často proto, že se na otce někdy křivé podívalo, neposlechlo, urazilo otce. To jsem fakt slyšela. Je neuvěřitelné, že se chlap uráží na dítě a odepise ho. Můj otec byl ještě trochu horší a pro mě skončil a poslala jsem mu až malou kytku na hrob. Nikdy jsem mu neodpustila a je mi to jedno. Pro mě umřel dávno.
Mě to asi mrzí proto, že jsem k němu měla blíž než k mámě a měla jsme pocit, že máme docela fajn vztah (přestože mě v podstatě přehlížet, víceméně jen kritizoval atd.), prostě mi byl vždy bližší. A teď vidím, že jsem ho vůbec neznala. Myslela jsem, že je chladný obecně, najednou ale rozdává lásku. S námi se skoro nikdy nezasmal, najednou videa plná smíchu. Byl odtazity, nechtěl se fotit, najednou ji všude objímá, dává fotky, dává pusu… Já ten vztah s otcem ukončit nechci, ale byla jsem v podstatě donucena a teď se s tím vším nějak musím smířit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.7.22 11:16
@K2 8611 ano, milenka o 20 let mladší, věkové blízko mě.
Nesledovat FB je asi cesta, ale to chce teda hodně síly, i když se tím fakt jen trápím.
- Citovat
- Upravit
31.7.22 11:20
@Anonymní píše:
Ač jsem dospělá a máma dvou dětí, strašně mě mrzí nedávný rozchod mých rodičů. Jejich vztah nebyl ideální, vlastně byl dávno vyšumělý, bez emocí, bez lásky. Můj otec si pak našel milenku, bezdetnou, odešel v podstatě během měsíce od seznámení za ní, nyní už čekají novou rodinu. Vše se odehrálo hodně rychle, není to ani rok.
K otci jsem měla vždy blízko. Byl pro mě víc než máma, jsem mu povahově podobná. Chápu, proč odešel, nemám mu to za zlé. Strašně mě ale mrzi, že doma s námi nemluvil, utíkal pryč, nezajímal se, v podstatě už tak před 15 lety se uzavřel, nebyl spokojený doma, ale nic neříkal, jen rezignoval, trpěl. Nyní je plný nadšení, pořád dává videa na Facebook, plný elánu, smíchu, energie, těšení na dítě, vyjadřuje tam lásku nové partnerce.
Nedokážu nějak vstřebat, že doma rezignoval tak dávno i vůči nám, že jsme mu my děti nestaly za nějakou snahu. Že s námi vztah nebudoval. Teď vidím, kolik energie dává do nové přítelkyně a asi žárlím? Mrzí mě to, že stará rodina skončila, v podstatě ho nezajimame. Vidím ty videa a říkám si, proč nedal alespoň třetinu tě lásky do nás, dětí. Proč se nám v dětství takto nevěnoval? Proč nemluvil, proč nebudoval vztah? Proč, proč, proč… Doma byly emoce na nule i vůči nám dětem a teď vidím, jak je rozdává a špatně to nesu, tolik mi to tenkrát chybělo. Jsem naštvaná a smutná, i když vím, že nic nezměním a že je teď šťastný, že bych mu to měla přát.
protože to tehdy neuměl
teď ožil, okřál
přej mu to
žárlení je pochopitelné
běž s ním na kafe, řekni mu to, usmiřte se.. život je krátký…
on je prostě nyní šťastný a dává to najevo.. můj táta byl taky moooc šťastný (přes 30let) s maceškou.. v červnu umřel..
jsem s ní a navždy už budu pořád v kontaktu… nakonec se třeba za x let naučíš mít paní ráda a i jejich dítě-děti
není to lehké, ale jde to
drž se a opravdu mu to přej a mluv s ním!! on neví, jak se cítíš… není telepat
Příspěvek upraven 31.07.22 v 11:22
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.22 11:21
@sediza píše:
Nejsmutnejsi je, ze i přesto, ze se o tebe táta prakticky nezajímal a veškerou péči vykonávala máma, nakonec stejně napíšeš, ze máš blíž k otci. Pravá láska asi bude plynout spíš od ní a jen proto, že je jiná “povaha”, je až na druhém místě za někým, kdo se nezajímal.Já osobně bych spíš budovala vztah s mámou, i když je jiná, pokud ten zájem tam od ní byl.
Otec je hlupák skoro jako většina chlapů, neumí řešit problémy a jen se veze a pluje bez sebeuvědomění životem. Pak se zamiluje, ale časem zase přijdou potíže a stereotyp a takhle dokola. A kdyby lidi žili tisíc let, stejně by měli každých deset až dvacet let novou polovičku. Není to o tom druhém, je to o lásce a pochopení pravých hodnot. A to musí mít člověk v sobě, to u druhého nenalezne.
To je těžký, máma byla taky ledová královna, doma fakt chyběly emoce, city, láska, objetí. Nebylo tam nic. Ticho, prázdno. Myslela jsem, že u obou je to dáno povahou a jejich (stejně neradostnym) dětství. U mámy byla hlavní emoce vztek. U táty si pamatuji víc pěkných zážitků (třeba když mi fenoval vlasy, že u toho dělal blbosti, že mě učil sporty…), proto k němu mám blíž. Máma dělala péči, ale tak nějak na autopilota.
Je pravda, že tímto zážitkem se spousta témat otevřela i s mámou, ale ty vztahy jsou narušené prostě celkově.
- Citovat
- Upravit
31.7.22 11:33
@Anonymní píše:…a mě na tom přijde nejhorší, že děti (at jsou v jakémkoli věku) pořád čekají na sebemenší zájem toho rodiče. Málokdy ho zatratí „už tě nechceme vidět“
Asi bych to obrečela, kdybych to měla říct nahlas. Jsem z toho v poslední době čím dál víc nalomena. Ale děkuji.
Takže rodič si může „vyšumět“ nezajímat se, ale dítě naivně pořád čeká nebo ho to mrzí
já osobně bych taky „vyšuměla“ vůči rodiči, ale to je můj styl, jak bych se s tím vypořádala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ač jsem dospělá a máma dvou dětí, strašně mě mrzí nedávný rozchod mých rodičů. Jejich vztah nebyl ideální, vlastně byl dávno vyšumělý, bez emocí, bez lásky. Můj otec si pak našel milenku, bezdetnou, odešel v podstatě během měsíce od seznámení za ní, nyní už čekají novou rodinu. Vše se odehrálo hodně rychle, není to ani rok.
K otci jsem měla vždy blízko. Byl pro mě víc než máma, jsem mu povahově podobná. Chápu, proč odešel, nemám mu to za zlé. Strašně mě ale mrzi, že doma s námi nemluvil, utíkal pryč, nezajímal se, v podstatě už tak před 15 lety se uzavřel, nebyl spokojený doma, ale nic neříkal, jen rezignoval, trpěl. Nyní je plný nadšení, pořád dává videa na Facebook, plný elánu, smíchu, energie, těšení na dítě, vyjadřuje tam lásku nové partnerce.
Nedokážu nějak vstřebat, že doma rezignoval tak dávno i vůči nám, že jsme mu my děti nestaly za nějakou snahu. Že s námi vztah nebudoval. Teď vidím, kolik energie dává do nové přítelkyně a asi žárlím? Mrzí mě to, že stará rodina skončila, v podstatě ho nezajimame. Vidím ty videa a říkám si, proč nedal alespoň třetinu tě lásky do nás, dětí. Proč se nám v dětství takto nevěnoval? Proč nemluvil, proč nebudoval vztah? Proč, proč, proč… Doma byly emoce na nule i vůči nám dětem a teď vidím, jak je rozdává a špatně to nesu, tolik mi to tenkrát chybělo. Jsem naštvaná a smutná, i když vím, že nic nezměním a že je teď šťastný, že bych mu to měla přát.