Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Šestnáctiletá dcera je těhotná, co mám dělat?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
9.3.20 23:57
- Citovat
- Upravit
10.3.20 00:00
@Mosie Být v šoku a nabídnout, že o případné náklady na potrat nemusí mít strach, je jedna věc. Chytit hysterák, že dcera na potrat jít nechce, je věc druhá. Vždyť podle toho, co zakladatelka píše, dcera není sobecká, jen se rozhodla jinak, než by se zakladatelce líbilo, dle svého přesvědčení. A naopak po rodině vlastně nic nechce, má partnera, který se o ni a o dítě chce postarat, odchodem nevyhrožuje, prostě chce se svojí rodinou žít jako rodina, to jí snad taky nelze zazlívat. Nebuďte takhle zlá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 00:14
Teď už nenaděláš nic. Ale mě by třeba zajimala ta bezprostřední reakce nastávajícího otce. To mi nejde do hlavy. Proč jsi ho vyrazila? Hlavně ještě neřvi po klukovi, že ti to neřekl. Ale i on asi vidí jak se umíš chovat, když tohle dokázal udržet, to je u puberťáka neskutečný výkon. Nad tím bych tedy jako rovněž přemýšlela, proč tě ty děti obchází… No a volba partnera tvé dcery se mi jeví docela se všemi souvislostma na snadě… Hledá oporu, našla ji v chlapovi o 12 let starším. I to jak píšeš o manželovi… S vámi to asi taky není úplně lehké. Doteď se dcera spíš podvolila, teď se jí naskytla příležitost, jak ti předvést, že rozhodně není svatá. Háže se to tady na holku jak to měla promyšlené, ale jaké měla skutečné zázemí se stejně popravdě nedozvíme. Tedy jako myšlenkou na potrat, v tak pokročilém stavu jsi to celé dorazila. Se jí asi vůbec nedivím. Ale nechci do tebe kopat. Jen jiný úhel pohledu, jak to může být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 00:28
@Trojlístek píše:
Teď už nenaděláš nic. Ale mě by třeba zajimala ta bezprostřední reakce nastávajícího otce. To mi nejde do hlavy. Proč jsi ho vyrazila? Hlavně ještě neřvi po klukovi, že ti to neřekl. Ale i on asi vidí jak se umíš chovat, když tohle dokázal udržet, to je u puberťáka neskutečný výkon. Nad tím bych tedy jako rovněž přemýšlela, proč tě ty děti obchází… No a volba partnera tvé dcery se mi jeví docela se všemi souvislostma na snadě… Hledá oporu, našla ji v chlapovi o 12 let starším. I to jak píšeš o manželovi… S vámi to asi taky není úplně lehké. Doteď se dcera spíš podvolila, teď se jí naskytla příležitost, jak ti předvést, že rozhodně není svatá. Háže se to tady na holku jak to měla promyšlené, ale jaké měla skutečné zázemí se stejně popravdě nedozvíme. Tedy jako myšlenkou na potrat, v tak pokročilém stavu jsi to celé dorazila. Se jí asi vůbec nedivím. Ale nechci do tebe kopat. Jen jiný úhel pohledu, jak to může být.
Jakou oporu lze čekat od chlapa, který šestnactce (!) nerozmluví mimíska. Mohla odmaturovat a pak vesele rodit. On totiž vůbec netuší, na co kývnul.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 00:44
@Russet píše:
Jakou oporu lze čekat od chlapa, který šestnactce (!) nerozmluví mimíska. Mohla odmaturovat a pak vesele rodit. On totiž vůbec netuší, na co kývnul.
Nikde nepíšu o tom, že našla zrovna správného partnera. Se prostě sešli dva a je z toho dítě. Rozumný není ani jeden. Je to velmi nezodpovědné a hloupé chování od obou aktérů té situace. Prostě mě čistě teoreticky zajímá, co chtěl nastávající babičce říct. Stejně tak bych se mohla zeptat, co je rozumného na holce (tak ji vnímá zakladatelka), která zamlčí situaci, aby nemusela na potrat, protože věděla, že to bude její matka vyžadovat. Úplně zcestné očekávání. Už se prostě stalo.
Oprava, vypadla mi část věty.
Příspěvek upraven 10.03.20 v 00:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 00:44
Ja bych se neomlouvala, podle mě máte na hysterickou reakci trochu nárok.
Teď už je ovšem načase vychladnout a udělat rodinnou poradu, vy, manžel, dcera a přítel. Pořádně bych si promyslela, do jaké míry chcete pomoct a do jaké míry necháte dceru se v tom vykoupat a jak jim to chytře sdělit, ať si nezavřete k dceři a vnoučeti dveře, ale zároveň aby si ti dva uvědomili, že to nebude žádná prča, jak si teď zjevně myslí. Navíc bude třeba otce dítěte hlídat, jak se k dceři chová. Ten věkový rozdíl je velký a pán je buď vymatlany nebo vypocitavy, když zbouchne sestnactku.
Sdělila bych něco v tom smyslu, že vzhledem k tomu, že vás postavili před hotovou věc, očekávate, že finanční odpovědnost převezme otec dítěte. Vy třeba můžete pomoci s hlídáním o víkendech, když se dcera bude učit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.3.20 01:05
Spolužačka otěhotněla v 15, porodila v 16. Půl roku byla s dcerou doma (měnila školu, dcera se narodila v lednu, tak druhé pololetí nedochodila, od září nastoupila s námi). Otec se o dítě nezajímá, měla výhodu babičky v důchodu a matky pracující v hospodě, takže často bývala dopoledne doma. Individuál měla z v druhém pololetí třeťáku, protože si chtěla dceru užít, než půjde do školy. A hlavně se dcera hodně fixovala na prababičku a to spolužačce vadilo. V roce dcery si našla přítele, který bral její dceru já vlastní. Měla výhodu v dobrém rodinném zázemí, měla hlídání, takže mohla poměrně často chodit se bavit. Normálně s námi odmaturovala a od té doby pracuje. Dcera je v první třídě.
Spolužačka zjistila těhotenství na preventivnlce ve 4. měsíci. Nic jí nebylo a menstruovala. Takže nebylo co řešit, zpětné je ráda, že se nemusela rozhodovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.3.20 01:07
Asi pujdu proti proudu, ale vubec se ti nedivim, zes vybouchla, ani bych se dceri za to neomlouvala. Ani bych ti nevycitala, ze myslis na potrat, chapu, ze ted v tom nastvani moc neuvazujes, ze to je uz dost velky. To, ze ti to rekla s chladnou hlavou muze byt i takovej ten pubertackej odpor a ze mi je vsechno jedno a rozhodne nebudu nikoho poslouchat. Kdyby to chtela resit jako dospelak, tak to klidne rekne driv, ale jako dospelak to s tebou probere, ze si dite necha. Jestli je ta moznost ji zplnoletnit, tak bych do toho sla, at si zkusi dospely zivot, nic bych ji uz dal ale nevycitala. Treba to zvladne, treba se rada vrati k mamince. Preju hodne sil. Ale manzelovi bych to nerikala, vystrojila bych svatecni obed a nechala je, at mu to reknou pekne sami. Jinak nevim, jakou mate doma vychovu, ale moje segra byla uplne stejny tele, utekla z domu v 17, rodice ji posilali penize, otehotnela teda az plnoleta a pak spontanne potratila, ani nemela odvahu to rodicum rict, tak to rekla mne, ze jim to mam rict… no zpetne to povazuje za stesti, ze se mimino neudrzelo a ze se chovala fakt jako spratek. S tim pritelem samozrejme nevydrzela. Rodinu sice nemame bez chybicky, ale ani ja, ani nas mladsi sourozenec jsme jeji chovani nechapali, nechape to dokonce zpetne ani ona.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.3.20 06:41
@Tomáš916 Zplnoletnění je asi to nejlepší, co pro ní ještě můžeme udělat, protože o sociálku doma fakt nestojím. Jinak z jejího přítele jsme pochopitelně radost nikdy neměli. Když nám o něm řekla, tak jsme se zhrozili ale čekala jsem, že jí to třeba za měsíc přejde, ne že spolu budou do teď. A ještě tohle k tomu… já jsem si na něj zvykla, tak nějak ho beru, toleruju že ho má ráda, ale chápete…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.3.20 06:46
@SAJ Samozřejmě, že jsem uvažovala, že bych to manželovi řekla… jenže si to nechci u holky pohnojit ještě víc. A taky si chci možná užít trochu zadostiučinění, až to bude tátovi vykládat sama, nechci to dělat za ni. Její brácha, kterému je jen 14, to na ní nenapráskal třeba tři měsíce. Já to nechci bonzovat. A myslím, že manžel to po řádném osvětlení situace pochopí, proč jsem mu to neřekla. Hlavně mám dojem, že JÁ terčem jeho vzteku nebudu, ať už mu to řekne kdokoliv…
Dcera je teď na intru, ano, odjela včera ráno. Kdyby ještě mohla na potrat, řešila bych to co nejrychleji, ale teď jsem jí nechala jet zase do školy, protože čeho bych docílila, kdybych ji nechala doma? O čas už nejde a já s ní stejně nic neudělám, dokud se nevrátí manžel. Což bude příhodně (jak pro koho) ve stejný den, kdy se vrátí ona.
- Citovat
- Upravit
10.3.20 06:46
V zivote sa stavaju ovela horsie veci, to je fakt. Pises, ze je rozumna a zodpovedna. Nie, nie je. V stave zamilovanosti zostala tehotna a vsetko vidi ruzovo. Nezaraba, nema ziadny prijem. Treba kupit vybavicku, platit energie, ine vydavky. Toto jej ocividne nenapadlo. Ja sa rozhodnem byt mamou a vy ostatni vsetko zabezpecte. Nehovoriac o tom, co za druka musi byt ten chlapec, ktory nema tolko rozumu, aby si daval pozor a rozmyslal racionalne, aby najskor dostudovala strednu skolu. A napad nepovedat ti to v zaciatkoch bol hlupost, pretoze nech by uz tvoja reakcia bola akakolvek, rozhodnutie by bolo na nej. Ako milujuci rodic jej samozrejme budete pomahat, nic ine vam nezostava.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.3.20 06:48
@Mosie Nějaké příspěvky jsem ještě vůbec nezjišťovala, ale myslím, že něco by určitě dostat měla. Kolik vydělává on, to přesně nevím, ale špatně se nemá. Že se máme finančně starat, o tom zatím nepadlo ani slovo. Ona se snaží působit tak, že od nás vyloženě vůbec nic nepotřebuje. Což je pro nás ve finále možná horší, protože to hlavně ukazuje na to, že vůbec neví, do čeho jde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.3.20 06:57
@Trojlístek Zázemí má dcera úplně normální, žádné problémy v rodině nejsou. A tím, že jsem napsala, že jn teď manžel pryč, nemyslím to že by byl pryč pořád. Nevím, co jí vede k tomu, co dělá, ale nemyslím si, že by to mělo něco společného třeba s rodinou situací.
- Citovat
- Upravit
10.3.20 07:06
Co jsi za člověka, že by jsi nechala zavraždit vlastní vnouče(v 16 TT), dát ho radši k adopci?! 
Že to byla prvotní reakce dokážu pochopit, ale přemýšlet tak dál by měl být snad zločin. 
Já jsem též otěhotněla s nedodělanou školou se spolužákem…jsou horší věci-třeba tvůj přístup.
Nám vztah nevyšel, byli jsme spolu 5 let a máme skvělé dítě ❤️️
Možná tě dcera už ani jako mámu nebere, proto ti to jen oznámila a chce mít vlastní rodinu…tak si našla staršího přítele kde má zázemí. Dá se to pochopit. Každý chce mít svoje doma. Co na to táta je jí asi nakonec jedno-to trápí teď možná tak tebe.
Slečna sice netuší co ji čeká a možná jí vztah opravdu nevýjde-ale v bříšku má lásku svého života.
Doufej, že dostaneš šanci jako babička…když už jsi to takhle jako máma pohnojila. Dcera i vnouče vás bude potřebovat.
Já bych udělala vše proto aby moje dítě o interupci nikdy neuvažovalo-ty jizvy na duši za to nestojí.
A je lepší mít mimi v nácti než jít na potrat a pak nemít třeba žádné.
Zvládnout se dá všechno i ta škola.
Moje máma tehdy také nereagovala ideálně, řekla jsem jí to ještě později. Už jsem si žila svůj život.
Nikdy to pak už nezachránila, máme formální vztah. Syn má 9 let. Neudělej stejnou chybu. Omluv se jí.
Přítelova mamka byla tehdy naopak skvělá-my jsme nic neměli, podržela nás. Bydleli jsme u ní, přijala mě i vnoučátko. Tehdy mi ani nedocházelo jak moc nám pomohla. Vnuka miluje…o potratu tehdy u nich nebyla řeč, jen říkala, že nás podpoří v jakémkoliv rozhodnutí. Jak měl syn rok, tak jsme se odstěhovali, osamostatnili.
Můj táta se to tehdy dokonce dozvěděl od cizích lidí, také zareagoval skvěle a miminko nás smířilo.
Měla jsem sním nakonec lepší vztah než s mámou.
A to, že gynekoložka nic neříkala-co jsi čekala, že ti bude volat?
Kdyby chtěla jít tvá dcera na potrat, tak na to ani od 16 nepotřebuje tvé svolení. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.3.20 07:09
@Santa Juana “rodinná porada” je samozřejmé v plánu. Takhle zpětně mé mrzí, že jsem ho v neděli poslala pryč tak brzo. Teď budou mít podle mojí reakce ještě víc času, aby si připravili, jak o tom s námi budou mluvit.
Ale nemyslím si, že by se chlap choval k dceři špatně, to zase ne. Ale jsem zvědavá co z něj vypadne.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Byla jsem na gymplu (pred pětadvaceti lety fakt elita)
, otehotnela jsem v 17,5. Rodila jsem tedy plnoleta.
Mi rodiče me podpořili v rozhodnutí dite si ponechat.
S tim floutkem, tedy otcem dítěte, jsme uz dvacet sedm let, mame další děti, oba vš, peknou práci, dum, zahradu, psa. Všechno jsme zvládli a jsem mým i manželovym rodičům vděčná za podporu první rok, kdy jsme u nich mohli bydlet. I jejich zásluha je, ze máme nadstandardne pěkné vztahy, a ze neřekli nic, co by je mohlo nenávratně poškodit.
Jo, má, dnes 19ti letá dcera mi taky přijde jako jelito, co ma na deti čas…
…a třeba je ten chlapec, co s ním chodí, ten nejlepší kluk, ktery pro ni vyrostl.
Někdy má smysl vsadit na jednu kartu.
Lidi se rozchází, i kdyz vsechny inputy byly dokonale, to člověk asi vsechno neovlivní.
Trochu ji podpoř.