Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sobecká tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
jjelena
11.5.15 08:18
- Citovat
- Upravit
11.5.15 08:23
No ono púokud je to tak, jak si umím představit, tak to až tak není o tom, co kdo chce, ale jak kdo je otrlej.. já se taky neumím nechatž citově vydírat a nevydupu sis voje… a pokud máti vydírá okamžitě zdravím, dalším infarktem, smrtí atd, tak už člověk musí být tvrdá povaha, a byzavřel dveře a řekl nech toho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.5.15 08:35
@jjelena píše:
promin, ale Synovi nedovolí se odstěhovat, vy u ní musíte být na vánoce… Musíte? Nedovolí? Nebo si necháte diktovat? Vy nemusíte vůbec nic a kdybyste chtěli, už dávno se chováte podle svých představ, kdyby švagr chtěl, už je dávno pryč. Mě tohle přijde jako alibismus. Nikdo ti nikdy nemůže nic přikazovat, pardon může, ale je jen na tobě, jak se k tomu postavíš.
A k dotazu… Ano, pokud je tohle jen o partnerovi, že se jí nedokáže vzepřít, protože je to přeci „maminka“, tak se s ním nejpíš rozejdu a rozhodně si s ním nepořizuju děti.
Bohužel, je to jak píše Krrysa. Po jakémkoliv ne následuje plačtivá scénka, citové vydírání, předstírání náběhu na infarkt 
(nikdy bohužel nevíte, jestli předstírání). A nech takhle svoji matku když tě sama vychovala.
Je to děs. Je to jejich matka, chápu, ale její chování je děsný.
Chtěla by vnoučata…ale to jako fakt nejde 
Bude si prostě muset počkat na nějakýho jinýho vola.
- Citovat
- Upravit
11.5.15 08:35
Bohužel si nemyslím, že se to dá zlepšit. Já si myslím, že je přirozený vývoj, že pro chlapa se časem dostane na první místo před matku manželka a děti, tzn. že se spíše zastane manželky proti matce. Pokud vývoj svědčí o opaku, nedokázala bych v takovém vztahu být, je pro mě důležité, že když tchýně (kterou mám mimochodem ráda a vycházím s ní) dává něco, co opravdu nepoužijeme, a já to řeknu, okamžitě se přidává manžel a velmi rázně řekne např. „mami díky, ale opravdu si to neodvezeme“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
11.5.15 08:44
@Anonymní píše:
Bohužel, je to jak píše Krrysa. Po jakémkoliv ne následuje plačtivá scénka, citové vydírání, předstírání náběhu na infarkt
Je to děs.
Chtěla by vnoučata…ale to jako fakt nejde
Já to na jednu stranu chápu, ale tak v okamžiku, kdy se chytne za prsa, zavolejte sanitku… uděláte to jednou, dvakrát a ona si to pak rozmyslí.
Hele, evidentně tě to štve a proto je třeba to řešit s manželem. Tohle se bude jen stupňovat a nešťastná budeš jen ty. Já se k mámě taky nikdy neotočím zády, ale toto by si nikdy nedovolila, nebo aspoň zatím ne. A to taky byla po smrti táty dlouho sama a měla jenom mě, protože jsem jedináček. Nikdy jí nenapadlo mě omezovat svou samotou, svým smutkem.
Vánoce? Pozvěte ji teda ob rok k sobě… at je rok doma se synem a druhý rok u vás, proč chodíte vy k ní?
Jí to chutná, vám musí taky? Sorry, ale to přeháníš, když se jí v tomhle nevzepřete, to snad dokáže i malý dítě. Prostě jí řekni na rovinu, hele, Maruš, vždycky k tobě rádi přijedeme, pomůžeme, ale nech nás dýchat. Respektuj naše chutě. Já ti taky nevozím tlačenku s cibulí jen proto, že jí máme doma obden a je mi jedno, že ty vždycky zvracíš.
Věř mi, že za pár let tu zakládáš diskuzi na téma, opustila jsem manžela kvůli sobecký tchýni, nedokázal se jí postavit. CO ted? Máme dvě malé děti…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.5.15 08:47
@zrcadlo píše:
Bohužel si nemyslím, že se to dá zlepšit. Já si myslím, že je přirozený vývoj, že pro chlapa se časem dostane na první místo před matku manželka a děti, tzn. že se spíše zastane manželky proti matce. Pokud vývoj svědčí o opaku, nedokázala bych v takovém vztahu být, je pro mě důležité, že když tchýně (kterou mám mimochodem ráda a vycházím s ní) dává něco, co opravdu nepoužijeme, a já to řeknu, okamžitě se přidává manžel a velmi rázně řekne např. „mami díky, ale opravdu si to neodvezeme“.
Několikrát jí řekne, že NE a ona si stále jede tu svou, takže ona buď začně poplakávat a smutnit a on ustoupí, protože přece nerozbrečí maminku, když ona to myslí s tím nehodícím se krámem tak dobře (to řekla sama 
).
I křičel a stejně nic, když to tam nechá, nacpe mu to příště nebo denně volá, ať se proto staví. Řekla bych, že ho to štve taky, akorát razí to, že co oči nevidí, srdce nebolí. Takže novýma věcma plnit kontejnery…nebo konec. Co je lepší.
- Citovat
- Upravit
11.5.15 08:55
@Anonymní píše:
Několikrát jí řekne, že NE a ona si stále jede tu svou, takže ona buď začně poplakávat a smutnit a on ustoupí, protože přece nerozbrečí maminku, když ona to myslí s tím nehodícím se krámem tak dobře (to řekla sama
I křičel a stejně nic, když to tam nechá, nacpe mu to příště nebo denně volá, ať se proto staví. Řekla bych, že ho to štve taky, akorát razí to, že co oči nevidí, srdce nebolí.
Jenomže se starýma krámama to ještě jde, ale s výchovou dětí, jejich režimem, dárky, jídlem apod. to bude mnohem horší. Vezmi si, že si takhle vybrečí třeba to, že dala čtyřměsíčnímu dítěti knedlík s omáčkou, děti porostou, a ona bude vydírat i ta vnoučata, takže manžel jí ustoupí a třeba místo tábora, kam se děti těšily, je pošle k babičce, která si je vybrečela. Tohle aby ustál vztah vás dvou, potažmo celé rodiny i s dětmi, bude zatraceně těžké, úvahy o rozchodu plně chápu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.15 08:57
@jjelena já poslouchám od svý matky, že ona umře, nikdo to nebude vědt a dozvíme se to, až proteče podlahou k sousedům a budou jí žrát psi.. takže asi tak… kdo tohle enzná, tak nepochopí.. je to fráze, a le pravdivá,, sama páíšeš, že byto tvou máti ani nenapdalo, ale jiný matky jsou silenj kalibr…
jídlo bych nejedla a krámy vyhodila, to bych neřešila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.15 08:58
@zrcadlo moje máti prosím nastrouhala v sobotu večer 9ti měsíčnímu dítěti do kaše, ketrá ej sama o sobě sladká jak ceeck čokoládu, protože jí přišlo, že málo jí.. paráda, co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
11.5.15 09:08
@Krrysa Máš pradvu, toto neznám ani od mámy, ani od babičky, prostě vůbec. Ale v tomto případě opravdu nezbývá nic jinýho než se rozejít, myslím teda zakladatelku. Ta má šanci před tím utéct, protože v tomhle se žít asi nedá. Tebe je mi upřímně líto, ty utéct zřejmě nemůžeš. Ale i tak bych se snažila jí dovést k psychologovi, protože podle mě je to už porucha 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.5.15 09:20
@jjelena píše:
@Krrysa Máš pradvu, toto neznám ani od mámy, ani od babičky, prostě vůbec. Ale v tomto případě opravdu nezbývá nic jinýho než se rozejít, myslím teda zakladatelku. Ta má šanci před tím utéct, protože v tomhle se žít asi nedá. Tebe je mi upřímně líto, ty utéct zřejmě nemůžeš. Ale i tak bych se snažila jí dovést k psychologovi, protože podle mě je to už porucha
Možná to není tak úplně porucha, ale prostě stáří…člověk už se nechce namáhat a prostě si to dělá podle sebe a na ostatní kašle. Teď myslím všechny zmiňované tchýně. Člověku občas slušnost nedovolí to ani slušně odpálkovat. To je asi největší kámen úrazu. Už jsem toho nesnědla hodně. Nikdy by mne nenapadlo dosplěho člověka něco nutit jíst Ale to má taky každý jinak. Asi si hodím korunou…a bude to. Tchýně se nezmění a já chci čas trávit trošku jinak, než stále odpovídat na její otázky „Proč…?“
Varianta na pozvání na Vánoce není, protože nejsou prostory - musel by k tomu zbytek rodiny se kterým žije a švagr má kvůli nemoci specifický způsob stravování.
- Citovat
- Upravit
11.5.15 09:31
Tohle není stáří, ale neochota respektovat jiný názor a totální citová závislost a neschopnost přestřihnout pupeční šňůru. Můj kamarád se takhle rozcházel s moc milou holkou, jejíž matka byla takový magor, že jí odmala zakazovala společné cesty s bratrem, protože kdyby došlo k nehodě, mohli by jí umřít oba dva 
. Dcera se jí ale vzepřela, a vlastně při zmínce o možném rozchodu kvůli mámě si to uvědomila a s kamarádem to vyřešili tak, že žijí už několik let v Austrálii a mají už svou rodinu. Sice to bylo hodně radikální řešení, ale u nich se sešlo s pracovní příležitostí a zachránilo je to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
11.5.15 09:39
@zrcadlo Já si taky myslím, že to není až tak stářím, ale povahou. Bohužel to stáří a přibývající věk dávají příležitost určitým povahovým rysům vyniknout.
Já to cítím stejně, jak píšeš, to s tou pupeční šňůrou. Synové holt nejsou dostatečně silné osobnosti, protože to podle mě taky hraje velkou roli. A vše je jen o vůli… o vůli chtít. Jak se správně říká, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Těžko radit
- Citovat
- Upravit
11.5.15 09:51
@terca10 píše:
Jo v bance to řeší ale doposud se s něčím takovým nesetkali. Tchýně si položila kartu na odkodovávač v obchodě a pak na to zkoušela třikrát vybrat a totálně si to zablokovala, učet se jí vynuloval a už půl roku to dávaj dohromady. Poslali jsme tam peníze 500, nám z účtu odešli ale jí se vůbec nepřipsali. Manžel to intenzivně řeší ale ted mu chlap s kterým to řeší přestal brát telefony.
- Historka je absurdní, pochopitelně jde o nesmysl. Zmagnetizovaná karta je „rozbitá“, jako kdybys ji zlomila, rozhodně nevymaže prachy z účtu. K tomu to „soukromé číslo poradce“, půlroční zadržovaní peněz… Tchyně má exekuci a oni se to před tebou snaží utajit. Tečka.
- Představa, že vezmeš dítě a odstěhuješ se do Rakouska je naivní. Manžel k ní má stejná práva jako ty, navíc do ciziny by to byl únos.
b)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.5.15 09:55
@jjelena píše:
@zrcadlo Já si taky myslím, že to není až tak stářím, ale povahou. Bohužel to stáří a přibývající věk dávají příležitost určitým povahovým rysům vyniknout.
Já to cítím stejně, jak píšeš, to s tou pupeční šňůrou. Synové holt nejsou dostatečně silné osobnosti, protože to podle mě taky hraje velkou roli. A vše je jen o vůli… o vůli chtít. Jak se správně říká, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Těžko radit
To je pravda. Teď je otázka, jestli se rozchodem něco vyřeší, protože další chlap může mít ještě horší matku Z bláta do louže.
Návštěvy k nim jsem už hodně omezila, tak už tam nebudu preventivně chodit vůbec, jídlo co pošle, abych nemusela vařit (dopředu se neptá, prostě začne chlapovi vyvolávat a nejlíp do práce) jíst nebudu, což už teda dělám, většinou mám chuť na něco jiného (dělá dohromady tak 5 jídel stále dokola). Je to v podstatě její věc, ale netřeba to někomu cpát. Jendou bych chtěla vědět jak to dopadne, ale do tady toho už se radši distancuju. Ať si to muž srovná sám. Není to moje věc, svoji matku koriguju taky a je to v pohodě, takže to jde. Pokusných posledních 14 dní, uvidíme.
Někteří jsou na tom zase mnohem hůř…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
promin, ale Synovi nedovolí se odstěhovat, vy u ní musíte být na vánoce… Musíte? Nedovolí? Nebo si necháte diktovat? Vy nemusíte vůbec nic a kdybyste chtěli, už dávno se chováte podle svých představ, kdyby švagr chtěl, už je dávno pryč. Mě tohle přijde jako alibismus. Nikdo ti nikdy nemůže nic přikazovat, pardon může, ale je jen na tobě, jak se k tomu postavíš.
A k dotazu… Ano, pokud je tohle jen o partnerovi, že se jí nedokáže vzepřít, protože je to přeci „maminka“, tak se s ním nejpíš rozejdu a rozhodně si s ním nepořizuju děti.