Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sobecká tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
jjelena
11.5.15 10:16
- Citovat
- Upravit
11.5.15 10:17
@Anonymní píše:
To je pravda. Teď je otázka, jestli se rozchodem něco vyřeší, protože další chlap může mít ještě horší matkuZ bláta do louže.
Návštěvy k nim jsem už hodně omezila, tak už tam nebudu preventivně chodit vůbec, jídlo co pošle, abych nemusela vařit (dopředu se neptá, prostě začne chlapovi vyvolávat a nejlíp do práce) jíst nebudu, což už teda dělám, většinou mám chuť na něco jiného (dělá dohromady tak 5 jídel stále dokola). Je to v podstatě její věc, ale netřeba to někomu cpát. Jendou bych chtěla vědět jak to dopadne, ale do tady toho už se radši distancuju. Ať si to muž srovná sám. Není to moje věc, svoji matku koriguju taky a je to v pohodě, takže to jde. Pokusných posledních 14 dní, uvidíme.
Někteří jsou na tom zase mnohem hůř…
Já bych to ukončila. Teď se to ještě fakt dá, ale nepřej si vidět, co přijde, až budou děti. Už dopředu je mi jich líto, babča je bude jako miminka cpát nějakýma blafama, a dělat další věci, co se ti nelíbí, a když nebudeš souhlasit, sehraje infarkt. Ty se od ní sice můžeš odstřihnout, ale tvůj muž to určitě neudělá, a už vidím ty hádky, jak je bude chtít brát k mamince a ty se budeš děsit, co se tam stane. Navíc děti uvidí to citový vydírání, a budou to považovat za normu, což je průšvih jak blázen. Já bych zdrhla, a hned, a našla si pořádnýho chlapa, a ne bábovku, co se nechá vydírat na úkor tebe. Máš kliku, žádné děti, žádné manželství, šlo by to snadno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.5.15 11:07
Milá zakladatelko druhého tématu, opravdu věř, že se to nezlepší, já si vzala podobného syna matky, která sice není takový kalibr, ale dost podobný (mamánek, jedináček). Bydlíme sice sami (ze začátku chtěl bydlet s nima, oni si myslí, že mají dvougenerační barák, tj. podměrečných 2× 2+1, to jsem byla rozhodnuta se s ním rozejít, s nima bych prostě nebydlela), jinak s tím jídlem (furt nám něco cpou, čím tučnější, sladší a nezdravější, tím líp), s těma krámama taktéž (většinu rovnou vyhazuju, jen si toho manžel nesmí všimnout, tchýně má těch obrázků, sošek, hrnečků, skleniček, váziček, deček takové kvantum, že mám podezření, že se jí to doma snad množí samo). Samo, že čekají na každou naši návštěvu (nemají nic moc na práci, žádná smysluplná náplň života), chtějí stále hlídat (jako dávám jim ho, ale musím to omezovat, protože ho cpou jen sladkostmi a nechají ho dělat vysloveně co chce a já ho pak musím doma rovnat). A i když je občas manžel na mé straně (což je opravdu málo kdy), tak párkrát fňukne a on aby měl klid tak jí ustoupí a radši se pohádá se mnou). Když jsem přišla do rodiny přísahám, že jsem chtěla dobré vztahy s tchány, mě ani nenapadlo, že to může být jinak, dneska mi lezou děsně na nervy, každá návštěva je pro mě utrpením a když přijedou k nám (samo že neohlášeně, sice si s manželem volají každý den, někdy několikrát, ví o nás od něj všechno, ale to že se chcou stavit to prostě neřeknou, jedou vždy náhodou kolem) tak se chovám fakt dost nepříjemně. Ale pokud to můžu shrnou, ať jsou tcháni jací chcou, nelze je změnit a zdrojem problémů nikdy nejsou tcháni sami o sobě, ale to jak se k dané situaci postaví ten chlap.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.5.15 11:23
@Anonymní píše:
Milá zakladatelko druhého tématu, opravdu věř, že se to nezlepší, já si vzala podobného syna matky, která sice není takový kalibr, ale dost podobný (mamánek, jedináček). Bydlíme sice sami (ze začátku chtěl bydlet s nima, oni si myslí, že mají dvougenerační barák, tj. podměrečných 2× 2+1, to jsem byla rozhodnuta se s ním rozejít, s nima bych prostě nebydlela), jinak s tím jídlem (furt nám něco cpou, čím tučnější, sladší a nezdravější, tím líp), s těma krámama taktéž (většinu rovnou vyhazuju, jen si toho manžel nesmí všimnout, tchýně má těch obrázků, sošek, hrnečků, skleniček, váziček, deček takové kvantum, že mám podezření, že se jí to doma snad množí samo). Samo, že čekají na každou naši návštěvu (nemají nic moc na práci, žádná smysluplná náplň života), chtějí stále hlídat (jako dávám jim ho, ale musím to omezovat, protože ho cpou jen sladkostmi a nechají ho dělat vysloveně co chce a já ho pak musím doma rovnat). A i když je občas manžel na mé straně (což je opravdu málo kdy), tak párkrát fňukne a on aby měl klid tak jí ustoupí a radši se pohádá se mnou). Když jsem přišla do rodiny přísahám, že jsem chtěla dobré vztahy s tchány, mě ani nenapadlo, že to může být jinak, dneska mi lezou děsně na nervy, každá návštěva je pro mě utrpením a když přijedou k nám (samo že neohlášeně, sice si s manželem volají každý den, někdy několikrát, ví o nás od něj všechno, ale to že se chcou stavit to prostě neřeknou, jedou vždy náhodou kolem) tak se chovám fakt dost nepříjemně. Ale pokud to můžu shrnou, ať jsou tcháni jací chcou, nelze je změnit a zdrojem problémů nikdy nejsou tcháni sami o sobě, ale to jak se k dané situaci postaví ten chlap.
Jo, přesné u nás, akorát bez tchána a dětí. Lapače prachu-sošky made in China, které mají na každém stánku. Jediné co, tak muž se od ní odstěhoval snad někdy ve 20-ti kdy jsme se ještě ani neznali. On i jeho brácha se k tomu staví dobře, ale už je to asi pro ně fakt namáhavý. Můžou říkat ne, řvát a stejně je to ignorováno.
Já se po tom všem rozhodla chovat jinak, tedy jako tchyně - ignorovat ji. Pokud ona ignoruje názory druhých, budu ignorovat já ji. Jak chce. Už je mi to fakt jedno, chová se děsně. Ale na neohlášené návštěvy za tu dobu zatím nedošlo, nechce se jí nikam chodit, to zatím malá výhoda. Řekla bych, že třeba 5ti letý dítě nemá šanci uhlídat. By muselo sedět hodinu na místě. Kdoví…
- Citovat
- Upravit
11.5.15 13:55
@jjelena přesně tak, střáří prostě dává vyniknout a akcentovat některým povahovým rysům… do toho je člověk s věkem méně přizpůsobivý.. ale tohle mi jako porucha přijde.. taková hysterie, emočně nestabilní atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.15 15:20
@terca10 - to je absolutní nesmysl s těmi penezi. To se stát nemohlo, ona si vymýšlí.. Je to blbost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.15 16:03
@elvia2 píše:
@terca10 - to je absolutní nesmysl s těmi penezi. To se stát nemohlo, ona si vymýšlí.. Je to blbost.
To vidí asi každý, kromě zakladatelky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.15 18:23
@Anonymní píše:
Ahoj, máme s manželem problém a ve mě se to dost pere. Máme prazvláštní tchýni. Myslí jen na sebe, momentálně jsme v dost velkém problému, zablokovali jí účet už je půl roku bez financí a tak sme se jí snažili pomoct. Už nám došla trpělivost a díky ní jsme se i zadlužili u mých rodičů. Navrhli jsme ji tedy ať se přestěhuje do nového bytu kde bude platit menší nájem ale ona ne. Nehodlá nic měnit, do práce taky nechce jít jen čeká kdo jí co dá… Je to vysilující. Máme kvuli tomu doma dost dusno pořád se hádáme a nejradši by sme se s ní přestali bavit. Opravdu nám komplikuje život a hlavně myslí jen na sebe a neslyšíme od ní nic jiného než já jájá já sem chudák atd… Vždycky když jí řekneme že si to zavinila sama což je pravda. Tak akorát slyšíme jakej ona je chudák a že sme v pohodě protože máme barák. Příjde mi že nám to závidí, že jsme se vzmohli na něco víc než ona. Pere se ve mě ale to že na jednu stranu bych byla nejraši od ní měla pokoj a na druhou stranu je to přece manželova mama a babička naší dcery. Dceři je půl roku takže by neutrpěla žádnou citovou újmu od porodu ji viděla asi třikrát.Omlouvám se za sloh ale fakt nevim co s tim a chtěla bych slyšet váš názor. Nejvíc se bojim že na to všechno po té finanční stránce dojede naše dcera. Radši nebudu jíst hlavně aby malá měla všechno ale kde brát a nekrást. A navíc ty hádky a to dusno jí taky nedělá moc dobře, snažíme se nehádat před ní ale občas to nejde. Co by ste udělali? Možná potřebuji jen vědět že v tom nejsem sam?? Fakt nevim. Motám se v tom jak v začarovaném kruhu.
V momentě, kdy by to mělo omezovat moje dítě, bych to stopla. Bába měla dost času se o sebe nějak postarat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Vždycky může být hůř, to je pravda. Jídlo… na d tím bych mávla taky rukou, ale dala bych jí to najevo. Ne to že se snaží vám dát, ale jakým stylem vám to doslova cpe. Já se tady vyjadřuju k tomu „musíme, nesmíme, nemůžeme…“
Jseš silná, že se k tomu stavíš čelem a dokázalas to manželovi říct. Je to jen na něm a pokud on dá přednost mamince, nikdy s ním nebudeš mít pohodu a klid, vždy budeš ta druhá s povinností mlčet a čelit citivým výlevům. Držím palce, jseš na dobrý cestě.