Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Záleží na tom, jak je manželzdravý, jestli ječ aktivní a jak přemýšlí. Znám některé chlapy, kteří žijou a myslí jak důchodci od 35, naopak pár takových, co v 70 sportují, vzdělávají se, pracují atd.. Třeba pan profesor Pirk
Navíc, když Vám je jenom 33 a po dítěti hodně toužíte.
My máme třetího kluka ve 43 letech(jsme oba stejně staří), jezdíme na kole, lyžujeme, bruslíme… no problem ![]()
@Agáta13 píše:
Záleží na tom, jak je manželzdravý, jestli ječ aktivní a jak přemýšlí. Znám některé chlapy, kteří žijou a myslí jak důchodci od 35, naopak pár takových, co v 70 sportují, vzdělávají se, pracují atd.. Třeba pan profesor PirkNavíc, když Vám je jenom 33 a po dítěti hodně toužíte.
My máme třetího kluka ve 43 letech(jsme oba stejně staří), jezdíme na kole, lyžujeme, bruslíme… no problem
Profesor Pirk v 69 zvládne 220 operací ročně, to je cca jedna každý pracovní den ![]()
Na tohle ti asi nikdo neda uplne uspokojivou odpoved. Manzel muze byt ted fantasticky aktivni, strcit do kapsy tricatniky, ale to se muze treba za deset zlomit. Ale take nemusi. A na druhou stranu znam i spoustu ctyricatniku, kteri ac vekem mladi, s detmi nic nepodnikaji, protoze jsou zpohodlneli. Spis uvazuj i o financnim zabezpeceni a dlouhodobem horizontu nejen v teto oblasti. Ono mit po sedmdesatce doma maturanta je narocne, predevsim po te financni strance. Vek sam o sobe nemyslim, ze by byl pro dite az takovym problemem, pokud manzel bude aktivnejsi typ.
Osobne bych do toho ale nesla.
A kolik je tomu prvnímu dítěti? Já myslím, že asi tušíš rizika sama. Moje maminka v tomto věku zemřela. Je třeba dívat se na to reálně, partner je už opravdu ve věku důchodovém a myslím že miminko by pro něj mohla být veliká zátěž. Nemluvě o tom, že by vše asi bylo na tobě. Zda by tím dítě trpělo…ano, děti se za extrémě staré rodiče často ve škole stydí a nemohou jim fyzicky dopřát to co mladší ročníky. Ale to vidím spíš jako okrajový problém. Nejvíc bych se bála, že budu mít malé dítě a miminko a najednou se partner dostane do zdravotního stavu, kdy bude nezbytná péče o něj.
Děkuji za přívětivý příspěvek. V rodině se setkávám spíš s tím že je manžel starý atd. Manžel je zdravý, vitální, osobně by tedy nechtěl ale nechtěl ani první a teď jsou nerozluční partáci a já třetí kolo..
myslím že bych ho přemluvila. Praktické činosti a starosti zastávám já, oni jsou prostě partáci (ne tedy že by manžel nevychovával, to zase jo) ale spíš takovou přípravu do školy, domácí úklid atd. on v práci dře, já sedím a nic moc nedělám. Doma zastanu tedy všechnu práci a kluci si zatím hrají nebo uklízí či opravují na zahradě…Prostě pro mě ideál, ale pořám mám v hlavě že až dítě pujde do první třídy bude tatínek důchodce, to je strašné
@vonajebohyne tvoje odpověď se mi tedy nelíbí protože to si myslím také
děkuji ti za ní, vážím si upřímnosti. Také se toho bojím, dva roky to odmítám, ted se kamarádce narodila dcerka a já jsem z toho rozhozená
My mame v rodine muze, ktery prave druhe dite mel v 52. Neskutecne aktivni chlap, dric, diteti se maximalne venoval a musim rict, ze syn pravdepodobne nikdy vek taty jako hendikep nevnimal. Horsi to pak bylo tesne pred tou sedmdesatkou. Kluk byl na stredni, trochu blbnul a myslim, ze prave ta pevnejsi ruka mu trochu chybela, maminka je nastesti razna, takze se to vyvazovalo. Ale prave ona rikala, ze uz by do toho nesla, protoze ji bylo padesat a velka cast financniho zabezpeceni lezela na ni, i odpovednost za syna, protoze tatinek uz chtel klid. A v neposledni rade pak i urc. zdr. problemy ves pojitosti s vekem. Miluje ho, ale vidim, ze je toho na ni opravdu hodne.
Zalezi na stavu chlapa i na tvem, jestli bys treba za 10 let zvladla peci o skolaka a pripadne o manzela. Ja na tom vidim klady i zapory, pokud je chlap aktivni tak by to zvladnout moh a az dite ve na zakladce pude nejspis do duchodu a bude se mu moct plne venovat. Nadruhou stranu zas asi pride o takove ty aktivity co s detma delaj mladi tatinkove. Ale zvladnout se to da, znam chlapa co si poridil s mladou zenou hned dvojcata, jemu bylo pres 60, ona umrela pri porodu, on na ne zustal sam a taky to zvlad…
Příspěvek upraven 05.05.17 v 15:47
@Anonymní píše:
Manžel má 53let. Já o 20let méně. Svého manžela miluji nade vše, je naprosto úžasný chlap a otec. Finančně jsme zajištění. Hrozně bych chtěla druhé miminko, brání mi v tom ale věk manžela. Bojím se že druhé dítě by tím trpělo, že má starého otce… jaký na to máte názor? Omlouvám se za anonym, je to pro mě dost bolestivé. Před pěti lety jsem o druhé dítě přišla a ted nevím
Myslím, že by ses spíš měla zeptat na názor dětí, které mají staré rodiče/otce, jestli tím trpí. Vybavuje se mi třeba zrovna Vojta Dyk, ten nevypadá, že by trpěl. Podle mě je mnohem důležitější, jaký má otec k dítěti vztah, než kolik mu je let. Je třeba zvážit i finanční stránku, ale pokud nouzí netrpíte, tak bych do toho šla. Ale co nejdřív.
@Bohulinka píše:
A kolik je tomu prvnímu dítěti? Já myslím, že asi tušíš rizika sama. Moje maminka v tomto věku zemřela. Je třeba dívat se na to reálně, partner je už opravdu ve věku důchodovém a myslím že miminko by pro něj mohla být veliká zátěž. Nemluvě o tom, že by vše asi bylo na tobě. Zda by tím dítě trpělo…ano, děti se za extrémě staré rodiče často ve škole stydí a nemohou jim fyzicky dopřát to co mladší ročníky. Ale to vidím spíš jako okrajový problém. Nejvíc bych se bála, že budu mít malé dítě a miminko a najednou se partner dostane do zdravotního stavu, kdy bude nezbytná péče o něj.
Partner je ve věku důchodovém? Vždyť mu do důchodu chybí nejméně 12 let, pokud je mu 53 nebo i více. Nevím, kdy se dnes přesně odchází do důchodu.
@Anonymní píše:
@vonajebohyne tvoje odpověď se mi tedy nelíbí protože to si myslím takéděkuji ti za ní, vážím si upřímnosti. Také se toho bojím, dva roky to odmítám, ted se kamarádce narodila dcerka a já jsem z toho rozhozená
Ja te chapu, jsi ve veku, kdy ta touha po diteti je velka, zvlast kdyz pises, jak mate s manzelem krasny vztah. Proto to neber tak, ze bych te odrazovala, to vubec, manzela znas nejlepe. Ono konecne kterykoliv partner muze ze dne na den onemocnet apod., neni to jen otazkou veku. A pohodlnych ctyricatniku znam take hodne.
@Bohulinka Omlouvám se vypadl mi internet a celý příspěvek pro tebe se mi smazal. V podstatě jsem ti psala že já se nastěhovala k manželovi a jelikož byl starší měl nemovitost bez závazku a pak jsem já dědila takže máme nemovitosti k investici- pronájmy. Tudíž finančně se nebojím. Spíš se právě bojím toho aby se dítěti nesmáli nebo se ono nestydělo
Těžko říct, ty jsi v 33 v pohodě, on už moc ne se vitalita, síla a zdraví se mohou vytratit během roku, přemýšlela bych o tom, pokud jste zajištění tak, že kdyby manžel umřel, když by byly dítěti třeba 2 roky, nemusela bys hned do práce, doplatila by se vám hypo pokud nějakou máte, nebo manželovy pořídit hodně dobré pojištění z kterého by šly peníze tobě, kdyby umřel.
jinak teda manželovi je 26, jeho máti bude 70 letos a můžu ti říct, že vzpomínky na „mládí“ dejme tomu 7 - 18 let nic moc…
a to nemluvím o tom, kdyby se narodilo nedej bože dítě s nějákým postižením, vadou atp., náročné na péči, čas, energii, peníze…
asi není špatný mít v 50 novorozence, ale v 70 mit doma v podstate maturanta nebo vysokoškoláka v prváku (ono by to tak mohlo s odkladem vyjít, záleží na měsíci narození) s představou dalších min. 3 let studia spíš 5 let…který byť by měl brigádu stejně bude nějakou podporu potřebovat… no nic moc představa.
těžko radit, vaši přesnou situaci neznáme, já bych do toho asi nešla.
@Anonymní píše:
Manžel má 53let. Já o 20let méně. Svého manžela miluji nade vše, je naprosto úžasný chlap a otec. Finančně jsme zajištění. Hrozně bych chtěla druhé miminko, brání mi v tom ale věk manžela. Bojím se že druhé dítě by tím trpělo, že má starého otce… jaký na to máte názor? Omlouvám se za anonym, je to pro mě dost bolestivé. Před pěti lety jsem o druhé dítě přišla a ted nevím
Mám známého, zakládala jsem tu o něm téma, který měl dítě v 50+. Teď mu bylo 70 let a syna má stále na střední škole. Je rozvedený a má na něj platit alimenty. Rád by šel do důchodu, ale kvůli alimentům nemůže a bude pracovat zřejmě pořád. Má vlastní autoškolu. Ptala jsem se jedné známé, která pracuje na úřadě a jezdí i k soudům, kde zastupují práva dítěte, a ta říkala, že soudy určují výživné tabulkově, pokud se rodiče nedohodnou, a na příjem se příliš nehledí. Takže i důchodce by po rozvodu platil alimenty. A navíc tato povinnost trvá do 26 let dítěte a v některých případech i déle. Tohle je třeba zvážit. Spíše tedy by to byl problém Tvého manžela v případě rozvodu. Každý má jinou genetickou výbavu a jinou energii, větší zhoršení a únava podle mne nastávají kolem 70 let. Řada lidí se tohoto věku ani nedožije. Potom zvaž, jestli je Tvůj manžel zaměstnanec a jestli by našel práci, kdyby o stávající přišel, to by byla taky asi katastrofa.
Manžel má 53let. Já o 20let méně. Svého manžela miluji nade vše, je naprosto úžasný chlap a otec. Finančně jsme zajištění. Hrozně bych chtěla druhé miminko, brání mi v tom ale věk manžela. Bojím se že druhé dítě by tím trpělo, že má starého otce… jaký na to máte názor? Omlouvám se za anonym, je to pro mě dost bolestivé. Před pěti lety jsem o druhé dítě přišla a ted nevím