Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dado, no já nevím…a proč by jsi syna na školu v přírodě nepustila, kdyby jsi o té stezce odvahy věděla dopředu? Ty víš, že malý by na tu stezku reagoval špatně? Nebo bys ho jenom z preventivních důvodů ochudila o týden strávený se spolužáky v přírodě, plný her a určitě zábavných aktivit? Podle mně takové vyčleňování z kolektivu opravdu není dobré a malému spíše přehnaná úzkostlivost ubližuju, než aby mu byla k prospěchu…Toť pouze můj názor. Synovi je už 8 let a jak dlouho ho chceš takhle držet pod ochrannými křídly?
Jeste jednou dekuju vsem kdo prispeli, vidim ze kompletni prevaha maminek, pro ktere je vse v poradku. Budu rada za dalsi nazory.
Omlouvam se za pismo, pisu z mobilu.
@dada12 pokud se tvůj syn školy v přírodě nebo tábora nezúčastní, nebude mít na co vzpomínat.
přispěju dál, jak na problém pohlížím já :
na školu v přírodě jely i školkové děti
opravdu vám je maminky jedno, že nemáte možnost mít tak zásadní informaci, co budou cizí lidé provádět s vašimi dětmi, bez ohledu na to, jestli tak závažnou věc, jako noční strašení uvedou do programu několikadenní aktivity, kterou zvažujete, vybíráte a platíte ?
je vám jedno, že dítě posíláte někam, kde si cizí člověk rozhodne kdy, jak a v jak velkém rozsahu bude " vychovávat " a silně psychologicky působit na vaše dítě bez možnosti volby ano/ne vašeho dítěte ?
dejme tomu, že noční strašení mého dítěte cizími praktikanty, které jsem nikdy neviděla a o kterých vůbec nic nevím, je pro mne naprosto nepřípustné. a myslím si, že je to zcela normální reakce příčetného rodiče, dejme tomu, že tam tato aktivita, které nejsem schopna zamezit ( protože mi vůbec nebyla prezentována ), proběhne.opravdu si myslíte, z pozice matek, že je to naprosto v pořádku ?
díky všem za každý nový příspěvek. ![]()
mám pocit, že sí hýčkáš svou vlastní uraženou ješitnost, protože se událo něco, co jsi neodsouhlasila. Píšeš, že se jednalo o ŠKOLU v přírodě, tedy byly tam 2 učitelky, které syn znal - takže jací cizí lidé? Praktikanti, kteří se takových akcí účastní, bývají z 99% studenti pajdáku, tedy mladí lidé sice sbírající zkušenosti, ale rozhodně s aspoň minimálním pedagogickým základem a hlavně s láskou k dětem. Nebo myslíš, že by na škole v přírodě dělal praktikanta někdo, kdo děti bytostně nesnáší a chce jim ubližovat? Za děti byly v té době zodpovědné učitelky školy - pokud jim přišla stezka odvahy v pořádku, tak já bych jim věřila. Ony jsou ty, které se setkávají s rodiči a jsou si dobře vědomy toho, že průser by jim ztížil situaci. Normální příčetný rodič důvěřuje tomu, kdo jeho dítě učí a vychovává a mnohdy s ním tráví víc hodin než rodič sám. Pokud máš pocit, že musíš mít život a zážitky svého OSMILETÉHO syna plně v rukou, zavři ho do plastové bubliny a radši ho nikam nepouštěj, aby na něj náhodou někdo psychologicky nepůsobil. Proboha, vždyť mu tímhle jen ubližuješ - ty, milující matka, mu uděláš ze života malé peklo. Ty nevěříš učitelce vlastního dítěte?
mimochodem, jak víš, že je strašili? z vyprávění syna? to mi přijde mírně nerelevantní, z pohledu dětí se situace může jevit jinak, než se doopravdy stala. Netvrdím, že děti vědomě lžou, prostě to jen mohou vidět jinak.
Podle mě jsi fakt hodně úzkostná matka.
Pro mě by byly nepřípustné aktivity které by mohly významně ohrozit na zdraví nebo na psychickém vývoji. Nasralo by mě například, kdyby pustili děcka plavat někam do lomu, kde je 50m hloubka. Kdyby do nich hustili tři týdny víru a nutili je se denně modlit. Kdyby v rámci pobytu jim dělali večer masáže a pedofilní vedoucí jim osahávali zadky. Ale stezka odvahy? I když jsi osobně proti strašení a doma nepraktikuješ, fajn, jenže svět a zážitky tvého syna vytváří postupem času víc a víc okolní společnost, nebude si pořád hrát doma na dvorku a ty bys mu měla pomoct, aby se i v tom okolním světě naučil chodit a vypořádat se i s tím novým, co doma nemá - a ne ho od toho světa distancovat.
@dada12 píše:
přispěju dál, jak na problém pohlížím já :na školu v přírodě jely i školkové děti
opravdu vám je maminky jedno, že nemáte možnost mít tak zásadní informaci, co budou cizí lidé provádět s vašimi dětmi, bez ohledu na to, jestli tak závažnou věc, jako noční strašení uvedou do programu několikadenní aktivity, kterou zvažujete, vybíráte a platíte ?
Přesně tak,ta zásadní informaci beru něco naprosto jiného-ani ve školce ti přece každý den nehlásí aktivity dětí,co budou dělat a nečekají na schválení-tu si přece taky platíš ne?Mě oprav du přijde,že chceš syna ochuzovat o zážitky,z kterých se mu pak buduje celé dětství.To ho nikdy nepošleš třeba na tábor????Tam ti taky přece napíšou třeba jen celotáborové hry a nazdar,to jim pak napíšeš seznam,co chceš a nechceš aby syn dělal?To pak jako bude stát bokem a koukat jak se ostatní baví a on ne,protože to maminka zakázala?Myslím,že byj si měla opravdu trochu přehodnotit tento přístup-snaž se vžít do svého dětství,do zážitků jaké jsi měla,do pocitů…děti všechno vnímají opravdu jinak-víc barevněji-my si kolikrát myslíme že se jenom bojí,že budou mít trauma,ale kolikrát je to naopak-strach sice bude,ale pak ten pocit vítězství za to opravdu stojí!
je vám jedno, že dítě posíláte někam, kde si cizí člověk rozhodne kdy, jak a v jak velkém rozsahu bude " vychovávat " a silně psychologicky působit na vaše dítě bez možnosti volby ano/ne vašeho dítěte ?
dejme tomu, že noční strašení mého dítěte cizími praktikanty, které jsem nikdy neviděla a o kterých vůbec nic nevím, je pro mne naprosto nepřípustné. a myslím si, že je to zcela normální reakce příčetného rodiče, dejme tomu, že tam tato aktivita, které nejsem schopna zamezit ( protože mi vůbec nebyla prezentována ), proběhne.opravdu si myslíte, z pozice matek, že je to naprosto v pořádku ?
díky všem za každý nový příspěvek.
Píšeš,že na školku v přírodě jeli i školkové děti-to sice ano,ale co i z táborů vím,vždy se program uspůsobuje věku,to znamená že i stezka odvahy byla pro tyhle bobše jiná ![]()
@nepř.berusenka66 píše:
Píšeš,že na školku v přírodě jeli i školkové děti-to sice ano,ale co i z táborů vím,vždy se program uspůsobuje věku,to znamená že i stezka odvahy byla pro tyhle bobše jiná
Omlouvám se,můj příspěvek se zapustil do tvého
zkopíru ji to…
Přesně tak,ta zásadní informaci beru něco naprosto jiného-ani ve školce ti přece každý den nehlásí aktivity dětí,co budou dělat a nečekají na schválení-tu si přece taky platíš ne?Mě oprav du přijde,že chceš syna ochuzovat o zážitky,z kterých se mu pak buduje celé dětství.To ho nikdy nepošleš třeba na tábor????Tam ti taky přece napíšou třeba jen celotáborové hry a nazdar,to jim pak napíšeš seznam,co chceš a nechceš aby syn dělal?To pak jako bude stát bokem a koukat jak se ostatní baví a on ne,protože to maminka zakázala?Myslím,že byj si měla opravdu trochu přehodnotit tento přístup-snaž se vžít do svého dětství,do zážitků jaké jsi měla,do pocitů…děti všechno vnímají opravdu jinak-víc barevněji-my si kolikrát myslíme že se jenom bojí,že budou mít trauma,ale kolikrát je to naopak-strach sice bude,ale pak ten pocit vítězství za to opravdu stojí!
malá připomínka pro budoucí přispěvatelky ![]()
prosím, držte se otázek, a naopak se zdržte laických psychologických hodnocení mé osoby . .-)
zajímá mne opravdu jen váš postoj, jako maminek, na situaci se školou v přírodě a komunikace aktivit vám, jako rodičům, v případě nesouhlasu způsobem řešení a projevení nesouhlasu.
díky moc za konstruktivní diskuzi ![]()
@dada12 píše:
přispěju dál, jak na problém pohlížím já :na školu v přírodě jely i školkové děti
opravdu vám je maminky jedno, že nemáte možnost mít tak zásadní informaci, co budou cizí lidé provádět s vašimi dětmi, bez ohledu na to, jestli tak závažnou věc, jako noční strašení uvedou do programu několikadenní aktivity, kterou zvažujete, vybíráte a platíte ?
je vám jedno, že dítě posíláte někam, kde si cizí člověk rozhodne kdy, jak a v jak velkém rozsahu bude " vychovávat " a silně psychologicky působit na vaše dítě bez možnosti volby ano/ne vašeho dítěte ?
dejme tomu, že noční strašení mého dítěte cizími praktikanty, které jsem nikdy neviděla a o kterých vůbec nic nevím, je pro mne naprosto nepřípustné. a myslím si, že je to zcela normální reakce příčetného rodiče, dejme tomu, že tam tato aktivita, které nejsem schopna zamezit ( protože mi vůbec nebyla prezentována ), proběhne.opravdu si myslíte, z pozice matek, že je to naprosto v pořádku ?
díky všem za každý nový příspěvek.
Ano, já si myslím, že je to v pořádku ( z pozice někoho, kdo takovou školu v přírodě už někdy připravoval).
Můžu se zeptat, jak Ti syn stezku doma prezentoval? Z toho co píšeš, Ti vadí především to, že Tě neinformovali podrobně, co se bude na škole v přírodě dít. Opravdu bude ve Vašem případě lepší, když se syn účastnit nebude, bude to lehčí i pro učitelky (nemusí se bát, že když náhodou něco přemění, bude Vám to zase vadit) a bude to lepší i pro ostatní děti (nebudou kvůli vám ochuzeny o takový supr zážitek jako stezka odvahy).
Možná, že máš dítě ještě nevyzrálé (či přecitlivělé), proto Ti to vadí (každý dozrává jinak), takže za mě ještě jednou ať tedy nejezdí. (A jaký je jeho názor na to, že by nejel kdybys věděla, že bude stezka?)
ale tady není problém se školou v přírodě, tady je problém s tvou psychikou ![]()
ale protože mám osmiletého kluka, který jezdí na školy v přírodě, odpovím Ti na Tvé otázky. Pokud pouštím syna na školu v přírodě, věřím učitelce, která tam s ním jede. A proto nepotřebuji denní a noční plán aktivit, pouze upozorním na alergii, případně požádám o úpravu jídelníčku. Zúčastním se schůzky před odjezdem, kde mi učitelka řekne rámcový plán, seznámí s navrženými výlety a podobně - pokud mi nebude něco jasné, doptám se. A tím je pro mě škola v přírodě vyřešena. Nebudu se pitvat v tom, jestli nějaká aktivita přibyla nebo se naopak nekonala. Jelikož jsem v kontaktu i s matkami ostatním dětí, řešila bych případné problémy až poté, co bych si je vyslechla od různých osob, ne jen od jednoho, byť vlastního dítěte. A když už bych něco musela řešit - tak s učitelkou osobně. Mimochodem - co říkají ostatní rodiče ze třídy na stezku odvahy?
Pred osmi lety jsem byla jako vedouci na tabore, na stezku odvahy samozrejme doslo. Bylo nam vsak ze strany vedeni detskeho domova, ktery se toho tabora zucastnil, narizeno nestrasit, ze pry uz se to nesmi (kdo to naridil, to nevim). Kazdopadne nekteri vedouci byli videt dopredu a ukazovali detem cestu, jini byli schovani a jen hlidali, aby se neco nestalo. Deti se samozrejme strasily mezi sebou, viditelne vedouci oznacily pred temi bojacnymi za uchyly a uz to bylo. V decaku se rozneslo, ze jsme strasili my a pristi rok jsme museli bojovat, aby tabor vubec byl. Tak buhvi, jak to bylo ve skutecnosti v te SvP…
Jinak my jako deti v SvP nikdy stezku odvahy nemeli, zato jsme se po vecerech strasili vzajemne mezi sebou: „Videli jste to za tim oknem?“ „Tamhle se neco pohlo!“ atd. Tak to abys syna nepoustela vubec nikam, ani k televizi nebo pocitaci, prtoze vsude bude neco, co ho vydesi a tobe zmari vychovu.
Holky prosim prosim zdrzte se prekrucovani a pomozte mi udrzet tema. vecne. z pozice maminky. Diky moc ![]()
Ja osobne bych to taky neresila.
Jina vec by ale byla, kdyby prisel syn s tim, ze ho nutili jit na stezku odvahy, nebo se mu nejak posmivali, ze nechce jit apod. To bych resila. Ale vazne bych se nijak nepoburovala nad tim, ze mi nikdo dopredu neoznamil, ze budou mit stezku odvahy.