Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Naprosto zakladatelku chápu-čekám třetí miminko a připadá mi, že snad mé okolí neřeší nic jiného. Dotazy od téměř cizích lidí, zda jsme to plánovali??? my přijde mimo. Těhotenství je přeci dost intimní věc-jsem ráda, že se mi alespoň do pátého měsíce podařilo vše ututlat…a hloupé dotazy začínají až teď ![]()
@Kajdula1 píše:
Naprosto zakladatelku chápu-čekám třetí miminko a připadá mi, že snad mé okolí neřeší nic jiného. Dotazy od téměř cizích lidí, zda jsme to plánovali??? my přijde mimo. Těhotenství je přeci dost intimní věc-jsem ráda, že se mi alespoň do pátého měsíce podařilo vše ututlat…a hloupé dotazy začínají až teď
každý, kdo vybočuje z řady je zajímavý-dnes jsou normální 2 děti, když máš 3 jsi exot, zvykej si, tak to je. Já mám 3,už se na mě občas blbě dívali, můj spolužák má 7, tak ten mi připadá už jak z jiného světa, to nechápu, je vyučený, nevím přesně co dělá, ale nepodniká. pracuje sám, necápu, jak můžou vyžít, nechápu, jak zvládá ta jeho chystat svačiny, obědy. Já denně vařím pro 6,což občas se mi podaří navařit na dva dny, většinou ale vařím na jeden den, je toho moc toho jídla a vařit denně pro 9, tak by mě jeb…kde je nákup hader, botů, jenou školní výlety, strašné, dovolená o 9 lidech katastrofa, no, upřímně, nechtěla bych to tak.
@Adrasteia píše:
Promiň, nechci se tě dotknout, ale je to trochu naivní představa. Ale je možné, že jsi ten typ, který to nevnímá nebo nepozná.
Vůbec jsem nepochopila, co mi tu píšeš. ![]()
@mirecekblbecek píše:
každý, kdo vybočuje z řady je zajímavý-dnes jsou normální 2 děti, když máš 3 jsi exot, zvykej si, tak to je. Já mám 3,už se na mě občas blbě dívali, můj spolužák má 7, tak ten mi připadá už jak z jiného světa, to nechápu, je vyučený, nevím přesně co dělá, ale nepodniká. pracuje sám, necápu, jak můžou vyžít, nechápu, jak zvládá ta jeho chystat svačiny, obědy. Já denně vařím pro 6,což občas se mi podaří navařit na dva dny, většinou ale vařím na jeden den, je toho moc toho jídla a vařit denně pro 9, tak by mě jeb…kde je nákup hader, botů, jenou školní výlety, strašné, dovolená o 9 lidech katastrofa, no, upřímně, nechtěla bych to tak.
No právě než okrouham brambory pro 4 dospělí a to neni vůbec hodně ( lidí) a než povesim všechny ponožky bych nedělala celý život nic jinýho
@stáťáva píše:
než povesim všechny ponožky
Sušička je super pomocník ![]()
@mirecekblbecek píše:
každý, kdo vybočuje z řady je zajímavý-dnes jsou normální 2 děti, když máš 3 jsi exot, zvykej si, tak to je. Já mám 3,už se na mě občas blbě dívali, můj spolužák má 7, tak ten mi připadá už jak z jiného světa, to nechápu, je vyučený, nevím přesně co dělá, ale nepodniká. pracuje sám, necápu, jak můžou vyžít, nechápu, jak zvládá ta jeho chystat svačiny, obědy. Já denně vařím pro 6,což občas se mi podaří navařit na dva dny, většinou ale vařím na jeden den, je toho moc toho jídla a vařit denně pro 9, tak by mě jeb…kde je nákup hader, botů, jenou školní výlety, strašné, dovolená o 9 lidech katastrofa, no, upřímně, nechtěla bych to tak.
Znám rodiny i o jedenácti dětech, nekecám. A jak to zvládají? V pohodě. Žijí skromně, to ano, ale dobře. A práce není problém, protože to mají hodně rozdělené - například proč by matka měla sama věšet prádlo nebo sama vařit, když je doma tolik rukou? Děti musí doma pomáhat tak, jak to bylo kdysi naprosto běžné. Starší se věnují mladším, pomáhají se školou anebo s oblékáním, každý má nějakou domácí povinnost. Oblečení se dědí a nakupuje v sekáčích. A na výlety se šetří, a všechno jde.
@inkakřivák píše:
Znám rodiny i o jedenácti dětech, nekecám. A jak to zvládají? V pohodě. Žijí skromně, to ano, ale dobře. A práce není problém, protože to mají hodně rozdělené - například proč by matka měla sama věšet prádlo nebo sama vařit, když je doma tolik rukou? Děti musí doma pomáhat tak, jak to bylo kdysi naprosto běžné. Starší se věnují mladším, pomáhají se školou anebo s oblékáním, každý má nějakou domácí povinnost. Oblečení se dědí a nakupuje v sekáčích. A na výlety se šetří, a všechno jde.
ono teoreticky ano, jen nejde se věnovat pořádně dětem, tpto prostěnení možné. nevěřím, že jsou děti vždy ochotné dělat pro ty mladší, vím, jak je to unás. jen když se chceš věnovat někomu s učením ani 3 to pořádně nejde, ne tak 10, myslím si že ty děcka jsou chudáci, na nic pořádně není, nikam se nedostanou, nepředpokládám, že mají mikrobus.ty děti nemají žádné soukromí, pořád musí s něčím pomáhat, jsou to chudáci.
@mirecekblbecek píše:
ono teoreticky ano, jen nejde se věnovat pořádně dětem, tpto prostěnení možné. nevěřím, že jsou děti vždy ochotné dělat pro ty mladší, vím, jak je to unás. jen když se chceš věnovat někomu s učením ani 3 to pořádně nejde, ne tak 10, myslím si že ty děcka jsou chudáci, na nic pořádně není, nikam se nedostanou, nepředpokládám, že mají mikrobus.ty děti nemají žádné soukromí, pořád musí s něčím pomáhat, jsou to chudáci.
My byly jen dvě a naši auto taky neměli, tak to bych neviděla jako problém… Pomoc v domácnosti se od nás taky očekávala a ve více lidech se to líp rozdělí, tak to bych viděla spíš jako výhodu… A navzájem se i s bratránkama a sestřenkama o sebe a děti staráme dodnes, to je spíš samozřejmost, než něják vynucovaná povinnost… A stačí, že se budou běžně bavit s rodiči i sourozenci, nějákých krizí, nebo naopak úspěchů nebývá denně tolik, aby se to nepokrylo… ![]()
@mirecekblbecek píše:
ono teoreticky ano, jen nejde se věnovat pořádně dětem, tpto prostěnení možné. nevěřím, že jsou děti vždy ochotné dělat pro ty mladší, vím, jak je to unás. jen když se chceš věnovat někomu s učením ani 3 to pořádně nejde, ne tak 10, myslím si že ty děcka jsou chudáci, na nic pořádně není, nikam se nedostanou, nepředpokládám, že mají mikrobus.ty děti nemají žádné soukromí, pořád musí s něčím pomáhat, jsou to chudáci.
Tak pomáhat ty děti berou jako naprostou samozřejmost, jak matce, tak i sobě navzájem. Opravdu jsem to viděla na vlastní oči. Taky jsem se ptala třeba na kroužky a koníčky, tam je problém, ale spíš v odloučenosti vesnice. Ale je fakt, že jsem si taky říkala, že chtít třeba jeden dělat sport, druhý hrát na klavír, třetí na trubku a čtvrtý astronomii, to by určitě potíž byla. Ale fakt je, že ty děti jsou štastné tím, jaký je jich kopec. I když si myslím, že jim taky může chybět to pomazlení s mámou, protože pro samé starosti a při tom počtu na to není ani čas. A u nich se nebere jako hlavní někam cestovat nebo mít krámů plný pokoj. Jako hlavní se bere to, že se mají a že se mají rádi. Jistě nic pro současný svět, ale tak to je. A na výlety jezdí třeba s tetkama nebo tak. Je to prostě jiný svět. A zajímavý. Já jsem ani nebyla schopná si zapamatovat, jak se všechny ty děti jmenují.
@inkakřivák píše:
Tak pomáhat ty děti berou jako naprostou samozřejmost, jak matce, tak i sobě navzájem. Opravdu jsem to viděla na vlastní oči. Taky jsem se ptala třeba na kroužky a koníčky, tam je problém, ale spíš v odloučenosti vesnice. Ale je fakt, že jsem si taky říkala, že chtít třeba jeden dělat sport, druhý hrát na klavír, třetí na trubku a čtvrtý astronomii, to by určitě potíž byla. Ale fakt je, že ty děti jsou štastné tím, jaký je jich kopec. I když si myslím, že jim taky může chybět to pomazlení s mámou, protože pro samé starosti a při tom počtu na to není ani čas. A u nich se nebere jako hlavní někam cestovat nebo mít krámů plný pokoj. Jako hlavní se bere to, že se mají a že se mají rádi. Jistě nic pro současný svět, ale tak to je. A na výlety jezdí třeba s tetkama nebo tak. Je to prostě jiný svět. A zajímavý. Já jsem ani nebyla schopná si zapamatovat, jak se všechny ty děti jmenují.
Já si myslím, že jsou opravdu šťastní. Když nejedou někam daleko, tak mají třeba chatu nebo bydlí v domku a každý večer se schází celá rodina, povídají si, co kdo zažil, televize není a ani nemusí být, počítač to stejné- jen trochu do školy. A výhodu to má, že mají všechny děti skvělou slovní zásobu, mají se rádi a neubližují si. Co jeden neví, to poradí starší.
Dříve to tak také bylo, a všichni také vyrostli.
Měla jsem babičku, která byla z 8mi dětí a vypravovala nám, jak to bylo všechno krásné.
@jitka 11 píše:
Já si myslím, že jsou opravdu šťastní. Když nejedou někam daleko, tak mají třeba chatu nebo bydlí v domku a každý večer se schází celá rodina, povídají si, co kdo zažil, televize není a ani nemusí být, počítač to stejné- jen trochu do školy. A výhodu to má, že mají všechny děti skvělou slovní zásobu, mají se rádi a neubližují si. Co jeden neví, to poradí starší.Dříve to tak také bylo, a všichni také vyrostli.
Měla jsem babičku, která byla z 8mi dětí a vypravovala nám, jak to bylo všechno krásné.
jo, jenže dnes se žije jinak, já si pamatuju, když jsem byla malá, naši nebyli bohatí, měla jsem snad jen 2 kalhoty a hrozně mi bylo líto, žr nemám tolik kousků jako spolužačka. ono ty děti to možná vnímsají že je to ok, já to beru z pohledu matky, strašné. já myslím na děcka aby měli něco, myslím na jejich budoucí bydlení aby je člověk aspon trochu zabezpečil, ale ta s x dětma je vypustí s holým zadkem, protože to nejde jinak, to bych nechtěla, chudáci, ndevěřím že si je spolužáci nedobírají.
@mirecekblbecek Nedobírají, pětidětné rodiny jsou celkem norma. jedná se oblast těžce věřících lidí a děti jsou boží dar. A to nejlepší, co jim rodiče dávají do života, nejsou u nich ty hmotné věci. Oni jim dávají to nejlepší, co mohou, dle svého pohledu - víru, lásku a soudržnost. A já občas nevím, jestli to není lepší než to, co děláme my tady. Sháníme, lítáme, aby děti nešly do života s holým zadkem, a ony pak jdou třeba citově strádající nebo neschopné pochopit ty, kteří žijí jinak. A ještě poznámka - vy to zde posuzujete zase z našeho pohledu - funguje tu pouze jádrová rodina, čili otec, matka a děti. Tam ještě pořád platí velká - děti, rodiče, prarorodiče, strýci tetky, prastrýci a pratetky, bratranci a sestřenice a samozřejmě kmotři. A v tom to je - dostávají dary, berou je na výlety, takže oni zase opravdu nejsou tak ochuzení.
Ale pozor, to neznamená, že bych odsuzovala ty, kteří maji jen třeba jedno dítě. Je to volba každého člověka a nikdo nemůže soudit. Uvedla jsem tu ten příklad jenom pro srovnání.
Ale opravdu si myslím, že to, jak se dělá z dítěte modla, kolik lidí klidně řekne, že dítě je středobod jejich vesmíru, správné není. Natož matka, která nechce druhé dítě s tím, že by to první se muselo dělit o její pozornost a lásku. To je naprosto šílené.
A opravdu si myslím, že nedostatek nějakých krámů ( hadry, hračky, i spousta kroužků apod)
dítě neochuzují tolik, jako to, když dítě sevřeme svou neláskou k babičkám nebo tetám a od té rodiny je odtrhneme. Protože není nic důležitějšího než dobré vztahy v celé rodině. Když pak přijde ke zlému ( a že každého něco špatného nebo těžkého v životě potká, je jisté), v tom kruhu velké milující rodiny je snesitelnější.
Nu a pro ty mnou zmiňované je také obrovským darem ta víra. I když já sama dávám přednost tomu, aby si děti v tomto směru vybraly samy.
@inkakřivák píše:
@mirecekblbecek Nedobírají, pětidětné rodiny jsou celkem norma. jedná se oblast těžce věřících lidí a děti jsou boží dar. A to nejlepší, co jim rodiče dávají do života, nejsou u nich ty hmotné věci. Oni jim dávají to nejlepší, co mohou, dle svého pohledu - víru, lásku a soudržnost. A já občas nevím, jestli to není lepší než to, co děláme my tady. Sháníme, lítáme, aby děti nešly do života s holým zadkem, a ony pak jdou třeba citově strádající nebo neschopné pochopit ty, kteří žijí jinak. A ještě poznámka - vy to zde posuzujete zase z našeho pohledu - funguje tu pouze jádrová rodina, čili otec, matka a děti. Tam ještě pořád platí velká - děti, rodiče, prarorodiče, strýci tetky, prastrýci a pratetky, bratranci a sestřenice a samozřejmě kmotři. A v tom to je - dostávají dary, berou je na výlety, takže oni zase opravdu nejsou tak ochuzení.
ano jistě něco na tom je, jenže každé z těch dotyčných dětí musí někde bydlet, něco jíst, já mám děti 3,starám se o 4,troufám si říci, že bych zvládla 5(mám odzkoušeno), více prostě jedna osoba nemůže zvládat, aniž by měla výčitky, že nestrádají. Ano víra a láska je super věc, jenže ta nám nezajistí bydlení ani nedá najíst. S normální výplatou se dá zajistit 4 když by hodně byli skromní 5(počítám s tím, že dítěti dám věno, v podobě alespon několika desítek, raději stovek tisíc), proto si myslím, že když někdo rodí jak na běžícím páse, musí jí tyto velmi důležité věci být ukradeny. Prostě ty děti nechá napospas, to já bych nemohla. Mám ráda pocit, že nežiju z ruky do huby a mé děti také.