Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@AdelkaMala píše:
@chatwennanejsem termíny soud stanoví jen tehdy, když se ti dva neumí domluvit
no a to platí i když je dítě svěřeno do péče jednomu z rodičů. nicméně i tak střídavá péče vyžaduje, aby oba rodiče měli na děti čas, čili jsme opět u toho, zda rodič je či není ochoten si ten čas dítěti přizpůsobit. což tedy promiň, ale péče jednou za deset dní moc nevypadá na to, že by se otec kdovíjak přizpůsoboval.
@AdelkaMala píše:
@chatwennavy jste oba bezdomovci? ale kdepak!
domovy bude mít dva jeden u mámy a jeden u táty
Ja by som Ti ale navazno dopriala dva domovy. Aby si sa povinne musela stahovat. A ani by som Ti nedopriala nejaku zlu rodinnu situaciu, co by Ta prinutila, stacila by nejaka dobre platena praca, ktora by ale vyzadovala byt tyzden v Prahe, tyzden v Brne. Alebo dobre, nech nie som zla, dala by som pendlovat len Praha Kladno. Fakt by ma zaujimalo ako dlho by si vydrzala a kedy by si dala vypoved. A to Ti este doprajem taky luxus, ze by si na tych dvoch miestach mohla byvat sama, nie s ludmi, ktori od Teba na kazdom mieste ocakavaju nieco ine.
Jak to tak cas od casu zaregistrujem, mam pocit ze ludia co si svoje deti chcu striedat svoje deti ich nemiluju, nech maju plnu hubu akych chcu vzletnych slov. Iba keby mi na mojom dietati ani trosku nezalezalo, dovolila by som, aby sa striedalo. Ak by som mala byt postavena pred takuto moznost, v zaujme dietata sa ho radsej vzdam. Radsej ja bez neho, ako ono v striedavke.
@Bábi Zlopočasná píše:
Ja by som Ti ale navazno dopriala dva domovy. Aby si sa povinne musela stahovat. A ani by som Ti nedopriala nejaku zlu rodinnu situaciu, co by Ta prinutila, stacila by nejaka dobre platena praca, ktora by ale vyzadovala byt tyzden v Prahe, tyzden v Brne. Alebo dobre, nech nie som zla, dala by som pendlovat len Praha Kladno. Fakt by ma zaujimalo ako dlho by si vydrzala a kedy by si dala vypoved. A to Ti este doprajem taky luxus, ze by si na tych dvoch miestach mohla byvat sama, nie s ludmi, ktori od Teba na kazdom mieste ocakavaju nieco ine.Jak to tak cas od casu zaregistrujem, mam pocit ze ludia co si svoje deti chcu striedat svoje deti ich nemiluju, nech maju plnu hubu akych chcu vzletnych slov. Iba keby mi na mojom dietati ani trosku nezalezalo, dovolila by som, aby sa striedalo. Ak by som mala byt postavena pred takuto moznost, v zaujme dietata sa ho radsej vzdam. Radsej ja bez neho, ako ono v striedavke.
To si taky myslím. Existuje mnoho dalších řešení, jak vyřešit porozvodovou péči o dítě, nemusí to znamenat, že má dítě už jenom zakyslou maminku a s otcem se vídá 1 za 14 dní. A když už střídavka, tak ať se stěhují rodiče. Jako dítě by mě kleplo, kdybych musela pořád pendlovat mezi dvěma „domovy“ - potřebovala jsem mít svojí noru, kam si zalezu. Dospělý toho snese mnohem víc. A navíc rozvod není nikdy z „viny“ dítěte, tak ať se s trochou nepohody poperou rodiče, i kdyby to mělo znamenat, že druhý pokus na založení rodiny buď mít nebudou vůbec, nebo jí odložej, na dobu, kdy bude dítě bydlet samo bez rodičů.
@Táta Pavel píše:
Tohle ale není o střídavce - moje ex měla dítě prozatímně svěřené do péče, tedy nebylo ještě ani finální rozhodnutí a strčila 2,5 letou dceru do školky, aniž by mi cokoliv řekla. A to jsem v té době měl tak volnou pracovní dobu, že jsem se o ni mohl starat pořád. A udělala to jen proto, abych s dcerkou nemohl být a pak u soudu tím argumentovat. A po 4 měsících jí šoupla do jiné školky. Takže ony někdy i ty maminky, co se cítí vládkyněmi nad dětmi, se s dětmi nepářou.
Já vím, jak si rodiče dělají naschvály, tak teprve člověk pochopí to, že cosi musí určit soud a že to nikdy nebude tak vstřícné vůči dětem, jako když se na tom domluví dva rodiče, kterým svorně jde o ty děti.
Přesto, já nejsem odpůrce střídavky, ale v situaci, kdy se dva dohodnou spolu. Ale proti vůli jednoho? Musí být nesmírně těžké se pak na čemkoliv domlouvat, vůbec si to neumím představit, můj prostřední třeba se slabší imunitou byl s jednou virozou nemocný 4 týdny, když si jen představím dohodnout ten režim, aby opravdu oba rodiče nehledali cestou pokus-omyl tu nejschůdnější variantu, která uzdravení neprodlužuje zbytečně… No řeknu vám, že tato diskuze o střídavce (odhalení, že může být nařízena proti vůli jednoho rodiče) mě ještě víc utvrzuje udělat víceméně cokoliv, aby děti měly rodiče oba pospolu. Z tohoto je mi fakt hodně ouzko.
@Kdoule píše:
Přesto, já nejsem odpůrce střídavky, ale v situaci, kdy se dva dohodnou spolu. Ale proti vůli jednoho? Musí být nesmírně těžké se pak na čemkoliv domlouvat, vůbec si to neumím představit…
Přesto, já nejsem odpůrce výlučné péče, ale v situaci, kdy se dva dohodnou spolu. Ale proti vůli jednoho? Musí to být nesmírně těžké se pak na čemkoliv domlouvat, když jeden proti své vůli je donucen mít velmi omezený kontakt s dítětem, a výrazně menší vliv na jeho život, žít v obavě, kdy druhému rodiči rupne v bedně a odstěhuje se tak daleko, že dítě nebude reálné vídat, a navíc je ždímán alimenty s rizikem finanční likvidace exekucí v případě ztráty příjmu.
Podle mého názoru je optimální po rozpadu vztahu automaticky nastavit střídavou péči (oba rodiče mají stejnou povinnost i právo o děti pečovat) a toto změnit pouze po dohodě rodičů nebo rozhodnutí soudu po prokázání vážných důvodů pro jiné řešení. Dokonce jako první by mělo být alternativní řešení asymetrická střídavá péče, tj. stejné právní postavení rodičů, ale různý podíl osobní péče (to mimochodem i lépe odpovídá realitě fungujících vztahů). A teprve při závažných pochybeních nebo selháních jednoho z rodičů by měly být děti svěřovány do péče pouze jednoho rodiče.
@Kdoule
no mě přijde paradoxní vysvětlení některých soudních rozhodnutí, že prý nařízená střídavá péče rodiče komunikovat donutí a naučí se to. No a pak se lidi soudí pořád dokola o to na jaký kroužek bude chodit dítě.
Já jako dítě „střídavku“ zažila i když s parodiči a vím jak je to náročné změny prostředí a to bylo po dohodě, bez konfliktu. takže to je důvod proč střídavce nefandím, navíc se mi nelíbí, že často je nástroj jak se mezi sebou navzájem rodiče vydírají. Třeba můj ex taky prosazoval střídavku na dálku. Potom co mu bylo navrženo ať se přestěhuje on, aby dítě nemuselo pendlovat 110km a měnit školku po týdnu a navíc mu mediátor sdělil sladké tajemství, že alimenty bude platit i v SP, tak zájem opadl hnedle. No a to má ještě jedno dítě v dojezdné vzdálenosti 15min MHD a tam o střídavku neusiloval nikdy
. Takže ne vždy je střídavka motivována zájmem o dítě.
@stazinka09 píše:
Takže ne vždy je střídavka motivována zájmem o dítě.
Ne vždy je odpor ke střídavce motivován zájmem o dítě.
![]()
Chudák dítě, co je ve střídavce
každý týden jiná škola? jiný pokoj a jiný režim? jiné stravování?
jiná výchova…šmarjá a to jenom proto, aby oba dva rodiče mohli říct, že dělají pro dítě to nej a obětují se pro něj?
Nejde o děti, jde o ega těch rodičů.
Dítě potřebuje pravidelný režim, stabilní domov a zázemí a také jednotnou výchovu, aby z něj nebyl neurotik nebo spratek.
Nejhorší na tom je, že když to dítěti nevyhovuje, tak si ani nemůže samo říct. Kdo je tady ten jenvíc potrestaný?
@Táta Pavel píše:
Podle mého názoru je optimální po rozpadu vztahu automaticky nastavit střídavou péči (oba rodiče mají stejnou povinnost i právo o děti pečovat) a toto změnit pouze po dohodě rodičů nebo rozhodnutí soudu po prokázání vážných důvodů pro jiné řešení. Dokonce jako první by mělo být alternativní řešení asymetrická střídavá péče, tj. stejné právní postavení rodičů, ale různý podíl osobní péče (to mimochodem i lépe odpovídá realitě fungujících vztahů). A teprve při závažných pochybeních nebo selháních jednoho z rodičů by měly být děti svěřovány do péče pouze jednoho rodiče.
a jak chceš, aby v situaci, kdy se rodiče nedokáží dohodnout fungovalo něco, co nefungovalo ani v době, kdy se dohodnout dokázali (střídavá péče)? alespoň já ze svého okolí neznám jedinou rodinu, kde by ta péče kolem dětí byla fifty-fifty, byť samozřejmě v různých rodinách se otec angažuje různě.
a asymetrická střídavá péče je co? tak, jak jsi to napsal, mi to přijde jako normální běžný stav, kdy je dítě svěřeno do výchovy jednomu rodiči a druhý ho má dle dohody nebo v soudem určený čas ![]()
@Táta Pavel píše:
Ne vždy je odpor ke střídavce motivován zájmem o dítě.![]()
No tak já si neumím představit, že bych do svých dvaceti let pendlovala mezi dvěma městy a dvěma jazyky
a když si pomyslím, jak by byla výchova mého otce odlišná od matčiny. Navíc si neumím představit respekt ani k jednomu z rodičů, když vím, že za týden budu jinde a poslechnout toho rodiče prostě nemusím ![]()
naštěstí v té době takové blbosti jako střídavá péče neexistovaly
@sagina píše:
a jak chceš, aby v situaci, kdy se rodiče nedokáží dohodnout fungovalo něco, co nefungovalo ani v době, kdy se dohodnout dokázali (střídavá péče)? alespoň já ze svého okolí neznám jedinou rodinu, kde by ta péče kolem dětí byla fifty-fifty, byť samozřejmě v různých rodinách se otec angažuje různě.
Souhlas. Zejména v prvním čase, např. 2-3 roky po rozpadu vztahu, mi přijde nelogické situaci ještě zanášet typem péče, který vyžaduje kvalitní vzájemnou komunikaci, když s ní jeden rodič nesouhlasí. Pokud by střídavka byla automatická, tak potom otec, který děti nechce ani 2 víkendy v měsíci, udělá se svým časem co? Děti někomu svěří, počítám, že v rámci naschválu bývalé partnerce (donucen k něčemu, co opravdu nechtěl) například milence. Jaký tu je prospěch pro dítě? ![]()
a asymetrická střídavá péče je co? tak, jak jsi to napsal, mi to přijde jako normální běžný stav, kdy je dítě svěřeno do výchovy jednomu rodiči a druhý ho má dle dohody nebo v soudem určený čas
Střídavá péče navozuje společnou odpovědnost obou rodičů na výchově dětí. Ve dnech, kdy je dítě v péči jednoho rodiče, má ten rodič POVINNOST se o něj postarat, nikoliv právo na styk, jak je to u výlučné péče jednoho. Takže ano, toto je mnohem lepší varianta stran dětí - pokud jsou s tím oba rodiče srozumění. Ovšem pokud jeden nechce… fakt si někdo myslí, že to potom neodnese dítě? ![]()
@rybka56 píše:
No tak já si neumím představit, že bych do svých dvaceti let pendlovala mezi dvěma městy a dvěma jazykya když si pomyslím, jak by byla výchova mého otce odlišná od matčiny. Navíc si neumím představit respekt ani k jednomu z rodičů, když vím, že za týden budu jinde a poslechnout toho rodiče prostě nemusím
naštěstí v té době takové blbosti jako střídavá péče neexistovaly
To jsi přesně vystihla jeden bolavý moment střídavé péče. Zatímco u výlučné je na forhontě jen ten, kdo má dítě méně a ví, že ho dítě respektovat nebude, pokud se mu nebude chtít - protože mu od toho rodiče vlastně nic nehrozí… zatímco alespoň druhý rodič pro dítě vytváří nutnost svoje chování korigovat, aby soužití fungovalo. Tak střídavka zejména při rychlých cyklech střídání (což jak pozoruju, je v ČR nejčastější) umožní nereagovat na oba rodiče, protože už za pár dní se bude ucházet ten druhý… Hezké. A pokud rodiče nekomunikují dobře, jak je rovněž v ČR nejméně několik prvních let po rozchodu běžné, tak je problém zadělaný ještě před započetím péče…
@Táta Pavel píše:
Ne vždy je odpor ke střídavce motivován zájmem o dítě.![]()
Však jo.
Já si myslím že tohle přinese evidence praxe, zatímco už vyrostla část dětí, kde je neurotizuje nepovedná výlučná péče tak neurotičtí střídavkáři teprve rostou. samozřejmě z obou typů péče mohou vyrůst i jedinci bez výrazněších potíží. To jsou prostě společenské výkyvy. Vyprávěla mi kamrádka co pracovala v ped-psych poradně jak byla nešťastná z toho, že se pod nátlakem odkývala střídavka a v podstatěš se čekalo až dítě bude mít problémy jako je pomočování, poruchy chování, emoční poruchy atd. aby byl podklad pro soud ke zrušení střídavky. To je prostě velké riziko, tam kde dohoda není mezi rodiči.
@rybka56 píše:
Nejhorší na tom je, že když to dítěti nevyhovuje, tak si ani nemůže samo říct. Kdo je tady ten jenvíc potrestaný?
Od určitého věku si říct může, dokonce může prostřednictvím OSPOD samo podat podnět na změnu péče. Soud totiž může zahájit řízení i bez návrhu, pouze třeba na podnět sociálky, a při řízení vyslechne dítě.
@sagina píše:
a jak chceš, aby v situaci, kdy se rodiče nedokáží dohodnout fungovalo něco, co nefungovalo ani v době, kdy se dohodnout dokázali (střídavá péče)? alespoň já ze svého okolí neznám jedinou rodinu, kde by ta péče kolem dětí byla fifty-fifty, byť samozřejmě v různých rodinách se otec angažuje různě.a asymetrická střídavá péče je co? tak, jak jsi to napsal, mi to přijde jako normální běžný stav, kdy je dítě svěřeno do výchovy jednomu rodiči a druhý ho má dle dohody nebo v soudem určený čas
Pokud něco nefungovalo předtím, nebude správně fungovat ani střídavá péče ani výlučná. Naopak výlučná dává tomu rodiči pocit nadvlády nad druhým rodičem, takže to kolikrát funguje ještě hůř.
Asymetrická střídavá péče je právní stav, kdy rodiče jsou si skutečně rovni, ale rozdělení osobní péče může být vyladěno podle potřeb dítěte. Dosud toto je naprosto minimální úprava, ale ke škodě dětí i zpravidla otců, přitom nejlépe respektuje jak ústavní práva všech zúčastněných, tak biologické nastavení i praktické možnosti obou rodičů. Navíc není potřeba v průběhu času měnit právní stav, ale pouze podíly péče podle vývoje dítěte (matka nastoupí do práce, dítě do školy, poměry se mohou proměnit, ale úprava zůstává apod.)
@Kdoule píše:
Střídavá péče navozuje společnou odpovědnost obou rodičů na výchově dětí. Ve dnech, kdy je dítě v péči jednoho rodiče, má ten rodič POVINNOST se o něj postarat, nikoliv právo na styk, jak je to u výlučné péče jednoho. Takže ano, toto je mnohem lepší varianta stran dětí - pokud jsou s tím oba rodiče srozumění. Ovšem pokud jeden nechce… fakt si někdo myslí, že to potom neodnese dítě?
Pokud jeden nechce, vždy to někdo odnese a dítě je to vždy. Dítě to odnese, i když se rodiče jsou schopni dohodnout na čemkoliv kromě společného soužití. Narušení rodiny je fatálnější zásah než střídání dvou domovů, ke kterému v různé míře dochází i při výlučné péči.
@Kdoule píše:
Pokud by střídavka byla automatická, tak potom otec, který děti nechce ani 2 víkendy v měsíci, udělá se svým časem co?
Pokud by otec nechtěl, tak se s matkou rychle dohodne, že bude dítě u ní, ne? Nakonec, i pokud by jí svěřil dřívější bejvalce nebo nové přítelkyni, pořád je to rozhodnutí otce.
@Kdoule píše:
To jsi přesně vystihla jeden bolavý moment střídavé péče. Zatímco u výlučné je na forhontě jen ten, kdo má dítě méně a ví, že ho dítě respektovat nebude, pokud se mu nebude chtít - protože mu od toho rodiče vlastně nic nehrozí… zatímco alespoň druhý rodič pro dítě vytváří nutnost svoje chování korigovat, aby soužití fungovalo.
Krutý omyl. Zejména při výlučné péči je prostor pro manipulaci rodiči a vydírání ze strany dítěte mnohem větší. Rodič, co má dítě v péči, může efektivněji manipulovat proti menšinovému rodiči, naopak menšinový rodič může v omezenějším čase „uplácet“ dítě výjimečnou pozorností a nulovými povinnostmi. Naopak dítě může vydírat většinového rodiče tím, že bude chtít být u menšinového, a naopak menšinového může vydírat tím, že se k němu nebude chtít chodit vůbec. Takže výlučná péče poskytuje pro pokřivení výchovné prostředí a oboustranné manipulace spíše větší prostor než péče střídavá.
@stazinka09 píše:
Vyprávěla mi kamrádka co pracovala v ped-psych poradně jak byla nešťastná z toho, že se pod nátlakem odkývala střídavka a v podstatěš se čekalo až dítě bude mít problémy jako je pomočování, poruchy chování, emoční poruchy atd. aby byl podklad pro soud ke zrušení střídavky. To je prostě velké riziko, tam kde dohoda není mezi rodiči.
Víš, já si myslím, že ta tyhle problémy dětí nemůže způsob úpravy péče, ale rodiče. Proto by jedním z hlavních kritérií svěřování měla být schopnost komunikace a dohody s druhým rodičem. Pokud někdo pronese větu, že „teď budu rozhodovat já“, mělo by ho to okamžitě diskvalifikovat z péče o dítě.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat