Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hele prostě do toho zatím nešťourejte. S tou situací stejně nic neuděláte, změna musí přijít od švagrové. Pokud do toho budete šťourat a pokoušet se vztahy nějak vrátit zpět, je možné, že o kontakt přijdete natrvalo. A pokud švagrové tak moc vadí tvoje dítě, tak by se taky při nátlaku mohla s manželem odstěhovat.
Všichni můžete doufat, že se švagrové brzy zadaří. ![]()
@Modesta píše:
Každý se se svou bolestí vyrovnává jak umí. Někdo to s grácií zvládne a někdo to holt neustojí.
To beru. Ale nemusí se tak chovat i on
viz poslední dvě věty mého předešlého příspěvku
@zofinek jako je to od ní pitomý
nicméně možná prostě závidí, že sis našla jiného muže a s tím to hned šlo - třeba taky přemýšlí „coby kdyby“.. že třeba s jiným chlapem by to šlo..
Ale že je ona blbka, to vem čert, ale přijde mi to extra blbý od bráchy a rodičů ![]()
@zofinek píše:
Ještě dodatek: s mými rodiči se asi rok také nebavila, prý by jí to připomínalo, že mají radost z vnuka, i kdyby tam zrovna nebyl. Poslední měsíce se s nimi začala stýkat a rodiče s ní nechtějí znovu ztratit kontakt, tak přistoupili na její (nevyslovené) podmínky.
Jasne nejdriv ti to prijde divne proc tak rodice cinni a ted uz to najednou vis…
@Mysticlipstick Vím to samozřejmě celou dobu, ale jejich zdůvodnění mi přijde divné.
Ahoj, nevím, nakolik je vše pravda, slyšíme příběh z jedné strany a je hodně vyhrocený
pokud to tak je - tak vás chápu obě..
nemoci mít dítě je pro ženu Obrovská bolest
fakt Obrovská
je to těžké, pro ni i pro okolí
po 13letech v tomhle modu jsem už nebyla schopna - fakt sorry jako - z jakéhokoliv dítěte - ačkoliv by bylo v mé nejbližší rodině..- se radovat…
nikdy jsem nebyla hnusná a nechovala se jako švagrová, ale pokaždé mne to stálo potoky slz…
dokud ona nebude mít dítě, tak si neporozumíte a do té doby to ani neřeš..
brácha je prostě jaký je, takže si nechce doma dělat zle a peklo, proto nechodí..
o to víc mu piš, volej… však tohle ona vědět nemusí..
neboj, časem si to sedne..
@zofinek píše:
Holky, zajímal by mě váš názor na tuto situaci v naší rodině.
Já (32 let) jsem se pět let marně pokoušela otěhotnět s bývalým manželem (problém na mé straně), pak jsem se s ním rozvedla (postupně se u nás objevilo domácí násilí). S novým partnerem jsem otěhotněla neplánovaně hned na začátku vztahu, nyní máme skoro ročního chlapečka.
Od doby, kdy jsem rodině oznámila těhotenství, se se mnou naprosto přestala stýkat moje švagrová (35 let). Věděla jsem, že se dva roky neúspěšně snaží o dítě, takže jsem to oznamovala opatrně, bez nějakého viditelného nadšení apod. Začala vypočítávat různé možné problémy v těhotenství a při porodu, riziko vad u plodu apod. A od té doby (rok a půl) jsme se už neviděly a samozřejmě neviděla ani mého syna a ani mého současného partnera. Se svým bratrem se vidím také velmi málo, i když bydlíme pět minut od sebe, třeba jednou za dva měsíce 10 minut. On všude chodí s manželkou a protože ona mě vidět nechce, tak se prostě nevidíme. Výjimečně k nám přijde sám, ale to je vždy na pár minut, že musí rychle domů.. U našich rodičů se musíme střídat, aby mě náhodou švagrová neviděla. Takže žádné rodinné oslavy, vánoce, nic.
Když jsem léta nemohla otěhotnět já, švagrová to věděla a „podporovala“ mě větami typu „alespoň si můžeš užívat“, „hlavně, že máš klid“, „můžeš pít a nemusíš se omezovat, to máš dobrý“ apod. Kolem ní se teď musí chodit po špičkách a mě úplně zasklila. S mými rodiči se stýká normálně, jen v hovoru vynechávají mě, což mi ze strany mých rodičů přijde docela zvláštní.
Co si o tom všem myslíte? Mám samozřejmě svojí rodinu a svůj život, ale štve mě to. Předtím v širší rodině vše fungovalo a teď se to úplně rozpadlo..
Máme to dost podobně, ale ja jsem ta co potratila a těžce to nesu. A není to závist, je to prostě ulita a eliminace toho, co mi působí bolest. Brácha má malé dítko, se švagrovou jsme nevycházely od začátku jejich vztahu, a já jsem ještě mrně neviděla. A ani to v nejbližší době neplánuju. Mám radost za své rodiče, že mají vnoučátko, ale i oni respektují, že je to v našich rozhovorech tabu. Nechej bráchu i švagrovou na pokoji. Ona ti není povinná ničím. Starej se o svoje.
Je to smutny, snad me tohle nepotka. Moje holky by to ranilo velmi, strejda je pro ne kamos na blbiny.
@BohunkaP píše: Štvát Tě to může, ale to je asi to jediné… Dělat s tím Ty ze své strany nemůžeš nic. Vzpomeň si na sebe, jak Ti bylo, když se Ti nedařilo otěhotnět. Každý člověk je jiný a ona zatím setkání s Tebou holt nezvládá. Snad to spraví čas, až se tato oblast u nich nějak (ať už jakkoli) vyřeší.
Moc fajn to není, mě to připadá nemorální, takovej kam vítr, tam plášť, za pár let může stranit milence a za dalších pár let upřednostňovat děcka z druhého manželství, před těma z prvního, protože by mu to mohlo zadělávat na problémy doma. Když budu teda tak drzá a předbíhat dobu.. Správnej chlap a člověk (když beru i tu švagrovou) má mít páteř.
Jestli za něco stojí, tak by měl manželce citlivě vysvětlit, že má sestru rád, i když jemu se dítě nedaří a ona už má roční.
@Takyjedna ANO, to je sice pěkný a rovný názor
ale Zažila sis to někdy???
takovou situaci??
když má brácha dítě a ty ne??
a nemůžeš a toužíš!??
to pak asi fakt doma může vysvětlovat Co chce..
já to naštěstí řešila tím, že jsem si synovce a neteřinku brávala na prázdniny a lepila tím své „díry“, dodnes se milujeme a dodnes jsou mi ty děcka hrozně blízké a věřím, že i já jim a že ty společné zážitky udělaly hodně..
ale nemůže se to prostě chtít po každém.. není to lehké
naopak
je to Velmi těžké.
@Lucy75 no, tohle přímo ne, ale emocionálně jsem zažívala taky pěknou pecku, nechci se tu přeměřovat, ale asi o něco horší kalibr, o to víc, že jsem byla dítě… nechce se mi to tu rozebírat veřejně. A můžu říct, žetakové užírání a omezování druhého člověka nikam nevede.
@Takyjedna píše:
Jestli za něco stojí, tak by měl manželce citlivě vysvětlit, že má sestru rád, i když jemu se dítě nedaří a ona už má roční.
Vysvětlovat může horem dolem (a třeba to i dělá, jen o tom nemluví, to přece neví ani zakladatelka, natož my tady), ale jestliže se nesetkává s úspěchem a jeho žena to psychicky nezvládá, tak je jedině v pořádku, když stojí za ní.
A opět – Tvoje “emocionální pecky” jsou v této diskusi bezpředmětné. Každý člověk je jiný a že Tys něco zvládla a něco si uvědomila, na něco přišla, to neznamená automaticky, že to tak bude u každého. Každý potřebuje jiný čas a každý se vyrovnává s věcmi po svém.
@BohunkaP Já nerozebírám nějakou švagrovou, ta může být zavřená doma, rozebírala jsem bráchu, který peče na vlastni sestru, přitom ani nemá důvod - jeho manželka nemůže otěhotnět jen dva roky, což na třicátnici není žádná lhůta, ani tragédie, zakladatelka čekala víc.