Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zrejme by byla varianta skloubit dohromady. Svatbu v zahraničí, i party pro zname a rodinu.
@Russet píše:
Já nejsem princezničkovský typ. Šla bych do nejbližší půjčovny a vzala,co by mi sedělo. Nepřemýšlela bych nad barvičkami a měsíce ladila a ladila oznámení a menu … Ani před těmi 16 letyNikdy jsem o svatbě nesnila. O fajn chlapovi jo. A toho jsem našla.
A ja mela saty z butiku, takove rozsirene, aby mi byly pres tehu-balon
Za par stovek, pak uz jen kytky, nejake to pohosteni, ani dort jsme nemeli, všichni drzi diety, nebo maj cukrovky, prip.proste jen nejsou na sladké a nikdo by to moc nejedl…po chlebickach se jen zaprasilo a svatebni kolacky teda nechybely,ty obstarala mamka,vsichni mi nabizeli vzhledem k memu tehotenstvi (a to jsem se nikdy tehotna vdávat nechtěla, ale rikali jsme si, ze se 2 detma uz by to organizacne bylo náročnější a odkladalo by se to „na dobu, az dostanou rozum“ tj.zrejme na neurcito ..s miminkem nebo batoletem by to bylo o nicem, v tom jsme se shodli 100%, starsimu byly 4, takze sedet v klidu vydrzel:)) pomoc se zarizovanim, ale ja říkala, diky neni s cim, stacilo par telefonatu, mailu kvuli jídlu, kytkam, kadernici, zamluvit ubytko pro hosty a to bylo neco pro mě, me tyhle veci docela bavi a tim, ze jsem byla uz doma z prace a malej u babicek na prázdninách vic jak doma, na to byl i cas. Oznameni a pozvanky jsme netiskli, pro koho taky, se segrou jsme se domlouvaly po WA kvuli jejich dovolene a psum a domluva s rodicema, hlavne tchanovcema, byla slozitejsi, jeste mesic pred termínem jsme nevěděli, kdo vse dorazí, prespi ci pojede domu, zaviselo to na vic věcech, sirsi rodinu, kamarády jsme na 2.konec republiky netahali…nejaky ladeni do barev jsem resila jen na úrovni obleceni-kytky-vyzdoba interieru,aut-tacek na prstynky a ten kdyby mi nevnutila floristka, tak ani neresim… zadny ptakoviny typu zametani strepu jsme neprovozovali, jidlo si dal v restauraci kazdy co chtel, vzhledem k malému poctu lidi, zadny povinny gulas nebo svickova, proste hlavne na pohodu, u hospody detsky koutek, prolezacky, pro deti jidlo domluvene predem - nemeli tam primo detske menu, zato tam mohli i nasi psi:) a vecer posezeni na zahrade, kdyz deti usnuly, no da se leccos, je fakt, ze po 30 uz bych si na tu princeznu s 10 kily navic taky hrat nechtěla
Male svatby se organizujou lip ![]()
Jsme spolu 14 let, také jsme se nevzali. Jako pomyslný slib věrnosti a vyvrcholení našeho vztahu jsme vnímali narození našeho prvního syna. Druhým synem jsme si to vše jen potvrdili. Jestli se někdy vezmeme, to nevím. Jsme spokojeni tak, jak jsme, ten největší krok jsme už udělali. Svatba už by pro nás byla jen úřední záležitost.
@Jahudka82 Moje kamaradka taky nemela buh vi, jak velkou svatbu, ale co se mi strasne libilo, co měli, dvě tety na hlídání deti. Bylo to úžasný a nikde jinde jsem to neviděla. Mysleli na to, protoze měli 3 svoje deti. Resp., dvě adpotovala (jeho manzelka opustila deti mu nechala, super paní) a jedno měli spolu. Fakt bomba, vsichni rodiče byli, jak utrpení ze řetězu, kdyz měli o deti postarano ![]()
@Tiffany1 Tak to jsem jeste nikde nevidela a ani mne to nenapadlo. Pozvat nekoho navic, kdo zabavi deti ![]()
@Russet píše:
Rozhodně neříkám přítel. To je pro mě někdo jiný. Většinou řeknu jeho jméno. Nebo tatínek. Jako asi by znělo líp „můj manžel“ pro někoho, kdo si na svatbě zakládá, ale já mezi takové nepatřím. Nějak se nepotřebuju chlubit. Rodina jsme už od narození syna. Musíme řešit starosti a problémy i bez lejstra v šuplíku. Když má syn horečky nebo se rafnem, fakt je mi putna, že není mým manžílkem.
Souhlasim, „pritel“ je hruza, ja rikala „tatínek“ jen, kdyz jsem mluvila o necem v souvislosti s ditetem, v praci a pred lidma, co ho neznaji jmenem „partner, muz“, s kamoskama stejne rikame vetsinou „ten muj/muj chlap“ apod., ale jsou situace, kdy manzel zni tak nejak proste lip, kdy mi to jde lip pres pusu, před lidma…
Ale to samozrejme nebyl hlavni duvod, spis jen takovy posun toho, jak vas vnima okoli. Co vim, tak on zase rikal o mne vetsinou „zena“, no a já zase „muz“, ze muj/moje, to je jasne
Ale my se na jeho prani brali v kostele, takze to ma pak jeste takovy nejaky dalsi rozmer… na urade si neco slibovat, jak tu nekdo psal, to nam prislo trochu směšný, tem urednikum jste uplne sumafuk a staci v podstatě podepsat jen 1 papir…nas oddaval clovek, kterýho si oba vážíme, zname ho dlouho a bylo to pro nás i o necem jinym nez jen o tom lejstru a jmenu, to jde změnit i bez svatby samozrejme. Hlavne nepouzivat „manza“!
![]()
@Esufi píše:
to je docela jednoduchý. My jsme chtěli svatbu v srpnu, a to na konkrétním místě. Vypsané jen 2 termíny, takže nic jiného než to rezervovat skoro rok předem nešlo. Dtto restaurace a fotograf, kterého jsme měli vybraného, osvědčenéhoJako jasně, pokud chceš svatbu na radnici, jen se svědky, tak můžeš mít svatbu třeba druhý den…
Tak druhý den asi ne pokud se nechceš vdávat v riflích ![]()
Tomuhle rozumím ale řešit x měsíců ptákoviny kdo kde a s kým bude sedět,jakou barvu talířů,kolik předkrmů,kolikery šaty během svatebního mecheche převléknu…by mi asi hráblo a svatba by nebyla.
@Jahudka82 Joooo, slovo “manza” je silenyyyyy
Pod to se podepíšu ![]()
Ja se vdavala vlastne z tech praktickych duvodu, jinak by mi ta svatba ani nechybela, a uz vubec jsem se nevdavala pro pobaveni ostatnich
Jo, kdyz uz svatba byla, tak jsem tam ty nejblizsi chtela mit a snazila jsem se, aby se citili dobre, ale nebyl to muj primarni duvod.
A nevim, uplne netradicni nebyla, akora dost mala (na mistni pomery, u nas se delavaji tak pro 100 lidi, ja mela necelych 40
), hodne veci jsem si delala sama nebo za pomoci rodiny (vyrabela jsem pozvanky, s mamkou jsme upekli dort, kytku mi vazala sestrenka a tak) a brali jsme se v restaurci, kde byla svatba a pobliz bylo ubytovani pro hosty (svatba byla cesko-slovenska, hodne lidi jelo pres 500km tak aby nemuseli prejizdet).
@beruska9 No, to taky neni úplně sranda zařídit svatbu pro lidi, co jedou 500km ![]()
@Anonymní píše:
@beruska9 No, to taky neni úplně sranda zařídit svatbu pro lidi, co jedou 500km
No nebylo to tak slozite, mame za mestem takovy areal, kde je prave restaurace i ubytovani, takze jsme to vsechno udelali na miste…I za cenu, ze obrad byl v te restauraci, ale to mi bylo fuk. Chtelo to jen domluvit oddavajiciho, ktery za nami prijel (za poplatek
) a udelat tam stolecek na veci a misto, kam povesit statni znak, nebo co to chteli ![]()
Jeďte na dovolenou k moři a vemte se při malém obřadu na pláži. Osazenstva tam bude víc než dost, cizí lidi vám zatleskají a zaaplaudují, pro ně budeš za princeznu a svůj den D si užiješ. Bez nervů a stresů.