Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Ahoj holky… Dnes mi spadl skoro roční syn asi ze čtyř schodů
Strašně plakal, ale za chviličku byl v pohodě, nikde žádná boule, smál se, běhal po domě, jakoby se nic nestalo. Já se klepu ještě teď, když to píšu. Ze strachu jsem volala manželovi, ten mě samozřejmě seřval.. Malej se zdá být v pořádku, hezky papal, usínal trošku hůř, chodím ho kontrolovat, všechno vypadá dobře. Manžel se mnou nemluví, řekl mi, že malej mohl umřít, a že ho nejsem schopná ani pohlídat.. On ho nehlídal snad ani jednou. Jsem z toho špatná. Vím, že jsem asi hrozná
ale jsem ráda, že se malýmu nic nestalo. Byl to strašnej den, a vidět ho ležet na těch schodech, bylo šílený
![]()
Manžel se chová hnusně.
Tyhle věci se stávají. Přimontoval na to schodiště branku? Pokud ne, očekává, že si ji tam budeš montovat sama? Není to náhodou hlavně jeho chyba?
A chceš uklidnit nebo poradit?
Ne, já vím, hrozná situace a manžel by zasloužil, aby pořádně začal hlídat. Uvidí, že je to pytel blech a pak nebude tolik odsuzovat. Joo, schody jsou blbé, ale stejně tak mohl padat ze židle, ze stolu, z gauče a já nevím kam všude může vylézt za chvilku, kdy si půjdeš zamíchat polévku na plotnu nebo se vyčůrat ![]()
Tak když je tak chytrej, at se postará o vaši bezpečnost on, ne? Nebo z jakých schodů spadl? To se stane, nevyčítej si to. Mohlo to skončit hůř, ale neskončilo. Synka obejmi a běž si po tom hrozném dnu odpočinout
Mnažela seřvat, sama si odpustit, dítě vypadá, že je v pohodě. ![]()
@Ell.Z
Neboj, pokud nebyl v bezvědomí, normálně papá atd, tak bude v pořádku.
Z manžela si nic nedělej, zachoval se dost hnusně, tyhle věci se stávají a kdybys měla oči i na zádech, tak se to stát může. Chápu jak ti je, nám spadl syn z postele asi ve třech měsících a stalo se to asi během jedné vteřiny. Byla jsem z toho taky dost špatná, dlouho jsem měla před očima, jak tam ležel
Měla jsem se za špatnou matku. Jedna maminka mi tady napsala, že rodiče se dělí na ty, kterým dítě spadlo a na ty kterým spadne
to mi tenkrát moc pomohlo. Jinak jsem volala švagrové-doktorce a říkala mi, ať kontroluji zorničky, když bude každá jinak velká (zjevně), tak by to mohl být otřes mozku.
Neboj, syn bude určitě v pořádku ![]()
Hlavně by si měl manžel uvědomit, že je nejdůležitější, že se malému nic nestalo. Takových pádů určitě ještě bude plno. Hlavně v takové situaci potřebuješ podpořit, a né aby ti toto někdo vyčítal
.
@Ell.Z píše:
Ahoj holky… Dnes mi spadl skoro roční syn asi ze čtyř schodůStrašně plakal, ale za chviličku byl v pohodě, nikde žádná boule, smál se, běhal po domě, jakoby se nic nestalo. Já se klepu ještě teď, když to píšu. Ze strachu jsem volala manželovi, ten mě samozřejmě seřval.. Malej se zdá být v pořádku, hezky papal, usínal trošku hůř, chodím ho kontrolovat, všechno vypadá dobře. Manžel se mnou nemluví, řekl mi, že malej mohl umřít, a že ho nejsem schopná ani pohlídat.. On ho nehlídal snad ani jednou. Jsem z toho špatná. Vím, že jsem asi hrozná
ale jsem ráda, že se malýmu nic nestalo. Byl to strašnej den, a vidět ho ležet na těch schodech, bylo šílený
![]()
![]()
at se muž zklidní a opatří na schodiště pořádnou zábranu - to je chlapské..chápu že se lekl ale přece jen mi to přijde přehnané
Manžel by zasloužil jedno za ucho a ty panáka na nervy. Víš kolikrát ještě spadne? A určitě někdy v budoucnu spadne a poteče mu krev. To se zkrátka stává. Já mám doma schody, první dítě nespadlo nikdy, druhý spadlo tak 3-4 schody, trochu brečel, ale skulil se pěkně, nic se mu nestalo.
Ale jinak těch pádů
Přes opěradlo gauče po hlavě na zem. Přes opěradlo gauče pozadu po hlavě
Z dřevěné lavice pozadu na zem na plovoučku. Z židle. Z postele. Pořád žijou, jen jednou si rozseknul bradu a museli jsme na pohotovost, protože to hodně krvácelo.
Už jsem došla k tomu, že pokud dítě spadne a následuje tak do dvou sekund řev, tak je to dobrý (ty 2 sekundy potřebuje na pořádný nádech), blbý je, pokud spadne a nenásleduje řev, protože je tam riziko bezvědomí.
@Ell.Z
neboj, Radeček bude stějně odolný jako Sam ![]()
A k těm chlapúm.. Když malý skočil po hlavě z postele, byla to sekunda, tak taťka taky prohlásil že je to vše moje vina a jestli mu něco bude, tak mě zabije. Hlídal ho jednou když jsem šla cvicit a celé dvě hodiny mu probrečel.
Takhle většinou řvou ti, co nehlídají skoro vůbec.
Nebuď s toho smutná, že dítě odněkud spadlo, nebo někam narazilo se stalo snad každé z nás. PS: chlapům se to nestává, protože děti skoro nehlídají. A ti co hlídají by nic takového nikdy neřekli ![]()
Mě spadl syn v sobotu z přebalováku - asi tak metr v koupelně na dlažbu, držela jsem ho, ale vysmekl se mi, vyrazil si dech ale jinak vypadal v pohodě, ale kvůli té výšce, jsem se rozhodla, že raději pojedeme, i když jsem zdravotní sestra a hned jsem mu zkontrolovala zornice a ty byly ok, jenže než jsem ho oblíknula, tak začal omlívat a usínat, takže jsem okamžitě volala záchranku a celých deset minut než dojely se ho snažila udržet vzhůru a viděla ty nejčernější scénáře - přijely a zkontrolovaly ho, na něco akutního to nevypadalo, takže nás odvezly do nemocnice, tam se jim malej zdál ok, vůbec nebyl spavej, no to proto, že byl vytočenej, jak jsem ho celou dobu i v sanitě budila - řval jak tur, ale proto mu nešlo vyšetřit bříško, takže raděj ultrazvuk, při čekání na uz začal hodně zvracet, uz v pořádku, tak nás chtěla doktorka poslat domů, jenže jak jsem jí řekla, že ted zvracel a hodně, tak raděj na neurogirurgickou ambulanci a tam si nás pan doktor nechal, malej měl otřes mozku se všemy projevy (bolesti, zvracení, spavost) - celou noc nás hlídaly a nechaly si nás tam až do pondělí - malej je dobrej, skončilo to naštěstí jen tím otřesem mozku a nic už z toho snad nebude
proč to píšu, taky si to vyčítám a vždycky budu, ale prostě občas se něco takovýho stane a to i když je hlídáme a děláme vše pro to aby ne, takže nejsi hrozná - já se toho pádu bála vždycky, takže jsem obě děti hlídala, všude držela, všechny poučovala, ať je nikdy nikde nenechaj ani vteřinku a prd, nakonec mi stejně spadnul
hlídej ho, jestli si myslíš, že se mohl udeřit hodně do hlavy, tak ho každý dvě hodinky probuď, tím máš jistotu - sice to bude nepříjemná noc, ale budeš si jistá
jinak děti takhle padaj hodně a většinou jim není nic
a na manžela se vyprdni, má strach a potřeboval se na někom vybít - stejně tak se to mohlo stát jemu
Tak kdyby se ke mně takhle choval můj manžel, tak nebudu mluvit já, a to minimálně. To bych mu dala sežrat… jako, musí se dítě hlídat, ale ještě tolikrát se mu něco stane.
Můj syn den před prvními narozeninami narazil přímým nárazem, čelem těsně nad okem do rohu schodu, co mám na terasu. No, krve jako z vola, já s ním hned jela na šití… a manželovi jsem volala, byla bílá jako stěna, hned přijel, já se klepala a on mě uklidňoval, že je to prostě kluk. Měl taky strach, to jasně, že jo, ale ani by si mi nedovolil naznačit, nic z toho, co jsi psala ![]()
Buď v klidu, malý vypadá v pořádku, hlídej ho a hlavně se uklidni. Ještě takových bouráků bude. Já naposledy ze schodů spadla před 14 dny… no, zlomil se mi podpatek, ještě, že jsem nedržela malého…
Nemá cenu si to zpětně vyčítat. Občas se to prostě stane. Malý vypadá, že bude v pohodě a pro příště si dáš větší pozor. Malý nám spadl v 8mi měsících ze sedačky..sice to byla malá výška a dopadl na koberec, ale stejně jsme z toho byli vyřízení. Pak jsem si sakra dávala pozor.
A chování manžela ani komentovat nebudu. Nechej mu malého více na hlídání a příště si takové kecy odpustí…