Syn vidí duchy
- Fotoalbum (6)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Dobry den, jdu si k vam pro radu. Bydlime s rodici ve dvougeneracnim baraku. Jednou jsme byli u nasich dole jen ja a malej a zacal rikat ze je tam pan kdyz sem se zeptala kde, rekl ze u okna tak sem rekla ze nikoho nevidim a bylo to dobry. Jenze ted je to asi pul roku co malej vcera lezel semnou v posteli, povidame si hrajeme si s masinkama, pak sem se koukla na mobil asi na dve minutky a slysim malyho jak rika na masinu naaaa vem si ji naaa a zacal rvat ze si nechce vzit masinku tak se na nej kouknu a on to podaval nekomu do vzduchu. Zacla sem se ho ptat komu tu masinku podava a on ze pan zeptala sem se kde je tak mi ukazal ke skrini a rika tamhle asi pet minut tam porad byl pak se malej podival znovu a rikal pan neni nevim neni a kde je. Rikam ze uz musel asi jit pryc.Pak zase rikal povidat pan povidat zase sem se zeptala jestli tam je a zase ukazal ze te tamhle pak najednou zacal bojim pan bojim a po chvily usnul protoze to bylo po obede. Dneska rano rika kde je pan pak ze se boji ze chce prikrejt a kdyz vstal a sel ke dverim tak utikal zpatky ke me ze se boji bubaka pana. Malej ma dva roky myslite ze si to mohl vymyslet? Jsem vetsinou v baraku s malym sama tak sem z toho nervozni. Malyho nikdy bubakama nestrasime prave naopak ze neexistujou atd…Myslite ze opravdu tady nekoho vidi? Doufam ze to neni moc zmateny ale docela se bojim, podpory se od pritele nedockam tak to zkousim u vas, moc dekuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bonnina píše:
Dobry den, jdu si k vam pro radu. Bydlime s rodici ve dvougeneracnim baraku. Jednou jsme byli u nasich dole jen ja a malej a zacal rikat ze je tam pan kdyz sem se zeptala kde, rekl ze u okna tak sem rekla ze nikoho nevidim a bylo to dobry. Jenze ted je to asi pul roku co malej vcera lezel semnou v posteli, povidame si hrajeme si s masinkama, pak sem se koukla na mobil asi na dve minutky a slysim malyho jak rika na masinu naaaa vem si ji naaa a zacal rvat ze si nechce vzit masinku tak se na nej kouknu a on to podaval nekomu do vzduchu. Zacla sem se ho ptat komu tu masinku podava a on ze pan zeptala sem se kde je tak mi ukazal ke skrini a rika tamhle asi pet minut tam porad byl pak se malej podival znovu a rikal pan neni nevim neni a kde je. Rikam ze uz musel asi jit pryc.Pak zase rikal povidat pan povidat zase sem se zeptala jestli tam je a zase ukazal ze te tamhle pak najednou zacal bojim pan bojim a po chvily usnul protoze to bylo po obede. Dneska rano rika kde je pan pak ze se boji ze chce prikrejt a kdyz vstal a sel ke dverim tak utikal zpatky ke me ze se boji bubaka pana. Malej ma dva roky myslite ze si to mohl vymyslet? Jsem vetsinou v baraku s malym sama tak sem z toho nervozni. Malyho nikdy bubakama nestrasime prave naopak ze neexistujou atd…Myslite ze opravdu tady nekoho vidi? Doufam ze to neni moc zmateny ale docela se bojim, podpory se od pritele nedockam tak to zkousim u vas, moc dekuji.
Opravdu to není ojedinělé, že takhle malé děti „něco vidí“. Vysvětluje se to tím, že dítě ještě nemá zcela vyzrálou nervovou soustavu, je prostě citlivější k něčemu… co se prostě nedá přesně popsat. Protože drtivá většina dospělých o to přišla. Duchařinou se docela zabývám, tak snad tě uklidní, že prý jen málokdy duch zaútočí na dítě. Většinou to je tak, že tam prostě ten duch je a dítě ho vnímá. Pokud obtěžuje (ale nikoli fyzicky), tak proto, že žádá o pomoc, protože sám uvízl v meziprostoru a neví si rady a pokouší se zkrze někoho komunikovat. (Možná, že se o to „bubák“ pokusil, proto se synek bojí.) No a pak jsou ti duchové zákeřní, ale to je fakt výjimka a to by lidé z domu věděli, že se tam něco… děje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bonnina Poprvé vidím, že se tohle stalo někomu jinému něž mě, popravdě jsem se styděla o tom vůbec někomu říct. Můj syn, když mu byli 3 roky cca 3 měsíce mi tvrdil, že u něj sedí pán a že zpívá. Často si hrál a broukal nějakou písničku, tvrdil mi, že to zpívá ten pán! Kolikrát mi ukázal hele tady je zase ten pán a v noci se budil, že ho pán nenechá spát…odeznělo to samo po 3 měsících. Bylo to nepříjemné. Na Vánoce jsme u babičky byli na návštěvě a měla tam foku dědy a u ní svíčku a syn mi říká ( půl roku poté ) jé mami babička tady má toho pána jak mi chodil zpívat. 
Mluvili jsme o tom jen s manželem a nebylo nám dobře. Styděli jsme se komukoliv říct, co se nám stalo a aby nás nikdo neměl za blázny, tak jsme pomlčeli… vlastně dodnes jsem o tom nikdy nemluvila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Už jsem tady četla pár diskusí, kdy děti viděli duchy, děti jsou čisté duše a mužou duchy vidět, někdo tu psal, že to muže být někdo z minulého života a jde si třeba pro odpuštění nebo něco dořešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@střepina píše:
Už jsem tady četla pár diskusí, kdy děti viděli duchy, děti jsou čisté duše a mužou duchy vidět, někdo tu psal, že to muže být někdo z minulého života a jde si třeba pro odpuštění nebo něco dořešit
nikdy jsem v tohle nevěřila, vlastně dodnes pochybuji, jsem ateista, nevěřím na duchy ani mimozemšťany, prostě na nic. Ale tohle si dodnes nedokážu vysvětlit. Pořád to přisuzuji dětské fantazii, ale jak to, že syn označil dědu z fotky jako toho pána? Když děda umřel než jsem otěhotněla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Emilie: Ano, s tím souhlasím. Děti jsou velmi vnímavé na tyhle paranormální věci. Je skutečně možné, že ten pán zemřel a nemůže se dostat na „druhou stranu“ a vyhledává někoho, kdo by mu v tom přechodu mohl pomoct. Některé duše zemřelých byly za pobytu zde negativní a vedly pochybný životní styl a dokud se „neočistí“ - nevejdou do světla - pak mohou tuto negativitu přenášet i mezi ostatní - žijící - lidi. Pokud bude strach chlapečka setrvávat, obrátila bych se k Bohu, a prosila, aby si on, či některé „vyšší bytosti“ tuto zemřelou duši odvedly, případně požádat onu duši, aby odešla hledat pomoc někam jinam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mrs.GSdog já s tím osobní zkušenost nemám, ale zase v to věřím, že se duch muže vrátit, tady jedna maminka psala, že její pětiletej syn viděl pořád duchy, že s ním byla na regresi a tam se ukázalo proč, že má za sebou hodně životu, už si to přesně nepamatuju, ale věř že si to tvuj syn nevymyslel, malý děti nelžou a dědu poznal podle fotky, třeba ho děda chránil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Máma se tomu věnuje a dostala se k holčině, ke který přišel duch 14 letýho kluka (jí bylo taky 14 let). A přišel k ní ve škole a dovedl jí k jeho hrobu. A ona tam chodila a dávala mu tam kytky a nemohla se ho zbavit (myslela si, že když ho uctí tak odejde). Rodiče si mysleli, že se zbláznila a že si jentak na hřbitově našla opuštěnej hrob a chodí tam dávat kytky. Jenže pak se doma začli dít divný věci (padal nábytek, byla tam furt zima, nemohli spát, zvířata nechtěli do baráku) a tak se obrátili na mamku a tý se holka svěřila. Ducha odvedli a od tý doby byl klid. Ony si někdy prostě ty dušičky najdou někoho vnímavějšího a nalepí se na něj a čekaj, že jim pomohou. Ale kdo si s tím neví rady, tak ho to může dost vycucnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@střepina pořád mi to připadá trochu jako sci-fi ale stalo se to. Sama jsem teda zmatená a koukám jako blázen, že někdo zažil něco podobného co my. Každopádně jsem ráda, že to odeznělo, ale i dnes si ve 4 letech pamatuje na pána, co mu doma zpíval a nenechal ho spinkat…nezapomněl. Dědu na fotkách nikdy nevídal byli mu 3 roky a fotky někde zahrabaný ve sklepě, tím jsem si byla jistá. Navíc kdyby viděl rodinné fotky, řekla bych mu, že je to děda, ale on ho označil jako cizího pána. Fuj je mi z toho divně jen to píšu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Snad pochopite anonymitu.
Resila jsem tohle se starsim synem, kolem 2-3let mi tvrdil, ze v koute je pan. Pry mu vypravi lribehy. Nikdy se ho nebal, bral „ho“ jako soucast domova. Kdyz byl starsi zacal rikat, o cem ten pan mluvi. Pry i dedovi, (mym otci) autech… Syn i popsal zraneni co pan mel.
Z toho mi bylo jasne, zd se jedna o meho dedu. Nikdy sme se nesetkali, zemrel hodne let pred mym narozenim.
Znamena to, ze muj deda tolik let nemuze na druhy svet? Muzu mu nejak pomoci?
Syn je uz velky, nemluvi o tom. A myslim, ze ztratil i tu „schopnost“ neco videt.
A dalsi vec, ze do nedavna jsem citila obcas takovy ledovt vanek. Vzdy jen takovy fouknuti. Az se pohnula i kytka. Okna byly pokazde zavrena. Muze to souviset?
- Citovat
- Upravit
Děda za mnou po své smrti chodil do mých snů a já si za tím stojím. (Teda nikdy jako duch, ale jako obsah mých snů.) Pak se narodili kluci a on mi chodil „hlásit“, kdy si mám dát pozor. Třeba jsem viděla mladšího, ani ne dvou měsíční miminko tehdy, jak leží na oltáři v kostele. Vypadal jako mrtvý, ale díval se odevzdaně na mě - je to na tobě. jsem v tvých rukou. A nad tím stál děda a taky říkal, hrozí velké nebezpečí. Miminko pak dostalo těžký zánět průdušek, atb, syn několik nocí kašlal až zvracel, musela jsem být u něj, fakt by bylo hrozilo, že kdybych usnula, tak by se mohl i udusit. A takových snů bylo vícero. Vlastně už i narození juniora mi hlásil.
A když se pak odešel definitivně rozloučit, tak mi představil „anděla strážného“, který nás bude hlídat místo něj. Anděl strážný není klasický duch, já bych to popsala spíš jako intuici. prostě na chodbě u pokoje kluků něco spadne, ozve se nějaký zvuk, zavane divný vánek, já vím, že tam musím jít, něco mě nutí, kouknout ke klukům a tím jakoby zamezit… něčemu. Na něco mi padne zrak, něco je na zemi nebo někde, něco, co by mohlo ublížit… a já vím, že je to náš naděl strážný a říkejte si co chcete. Poslal mi ho děda.
děda mi dal i další dar, sny, občas mám vize a prostě vím, co se stane. No vím. Bohužel teda jen zpětně říkám, no ty vago, mě se o tom ZASE zdálo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@micha.bello píše:
@Emilie: Ano, s tím souhlasím. Děti jsou velmi vnímavé na tyhle paranormální věci. Je skutečně možné, že ten pán zemřel a nemůže se dostat na „druhou stranu“ a vyhledává někoho, kdo by mu v tom přechodu mohl pomoct. Některé duše zemřelých byly za pobytu zde negativní a vedly pochybný životní styl a dokud se „neočistí“ - nevejdou do světla - pak mohou tuto negativitu přenášet i mezi ostatní - žijící - lidi. Pokud bude strach chlapečka setrvávat, obrátila bych se k Bohu, a prosila, aby si on, či některé „vyšší bytosti“ tuto zemřelou duši odvedly, případně požádat onu duši, aby odešla hledat pomoc někam jinam.
Ano, je třeba si najít někoho/něco, ke komu/čemu máme důvěru. Teď je třeba doba archanděla Michaela. Zapálit svíčku, uklidnit se a pomodlit se k němu a vyslovit své přání. Někdo používá konkrétních textů, já prostě jen nechávám volně běžet myšlenky v hlavě. A pak tedy požádat vyšší bytost, aby pomohla zabloudivšímu najít cestu, aby mohla v míru opustit váš dům/pokoj dítěte a nestrašit ho. Nebo požádat přímo onu duši. Je třeba ale tak učinit upřímně, prostě… věřit. A nebo, pokud to fakt nejde, myslím tím věřit, tak se spojit s někým, kdo tu modlitbu vyšle za vás.
Bu´d jak bu´d, ať andělé jsou nebo nejsou, není to špatné se takhle zastavit a prostě si jen nechat přehrát to záznamové zařízení v hlavě, vyzpovídat se sama sobě, vybrečet se, postěžovat si, nebo se pochlubit sama před sebou… nechat prostě za celý ten den nebo víkend ty myšlenky jen volně běžet, ne je svazovat tím, jak by měly dle nějakých (cizích) norem vypadat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mrs.GSdog píše:
@Bonnina Poprvé vidím, že se tohle stalo někomu jinému něž mě, popravdě jsem se styděla o tom vůbec někomu říct. Můj syn, když mu byli 3 roky cca 3 měsíce mi tvrdil, že u něj sedí pán a že zpívá. Často si hrál a broukal nějakou písničku, tvrdil mi, že to zpívá ten pán! Kolikrát mi ukázal hele tady je zase ten pán a v noci se budil, že ho pán nenechá spát…odeznělo to samo po 3 měsících. Bylo to nepříjemné. Na Vánoce jsme u babičky byli na návštěvě a měla tam foku dědy a u ní svíčku a syn mi říká ( půl roku poté ) jé mami babička tady má toho pána jak mi chodil zpívat.
Ty jo, mám husinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
