Syn vidí duchy
- Fotoalbum (6)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní, nevím proč bys byla špatná. Třeba to bylo znamení, dej o dnes tu sportku, za to nic nedáš za zkoušku. A my ti tady věříme. Neboj.Dej pak vědět esli jsi fakt vyhrála. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky já začínám uvažovat, že budu muset někoho poprosit, aby nám to doma zkoukl. Náš nejmenší od narození dělá to, že když ho držím na rukou, tak se naklání na stranu a kouká mi přes rameno-nedělá to jen u mě, ale u všech, kdo ho chovají. Občas jen kouká, jindy po chvíli začně nabírat. Co mě přijde divný, že to dělá jen doma, když jsme kdekoliv jinde, tak to nedělá. A nejvíce to dělá v obýváku. Opravdu začínám mít divný pocit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Syn 4,5 r odmítá spát u sebe v pokojicku ze je tam bubak. Vzali jsme ho do ložnice a křik jak blázen ukazoval na dveře a bubak pani. Porad mami aaaaaa bubak a plakal. Tak jsem se snažila ho uklidnit, nakonec usnul ale porad se budil a ukazoval kde bubak stojí. Uprostred noci začal plakat tak jsem se vzbudila a jak jsem se k němu naklanela všimla jsem si, ze se nad synem vznáší bili opar a maly strašně plakal kdyz se zakricela hej tak to zmizelo…
Rano mamka vykopla cely byt svecenou vodou z Lurd. Šli jsme večer spát a maly na me mami už není bubak už tady není a spal celou noc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Duch
Dobrý den. Bydlím 1 rok s manželem a synkem( 9 měsíců) v domku, přes zahradu bydlí hned jeho rodiče. To, co se dělo u nás doma po dušičkách roku 2013 a i přes zahradu u jeho rodičů, bych vážně nikomu nepřála. Pár dnů před dušičkami, mě začalo budit ve stejný čas o půl 4 ráno klepání dvířek od kuchyňské linky.Dv ířka jsou dřevěné a klepání trvalo i několik minut. Povídala jsem o tom rodině i manželovi. Další den mě probudila velká rána a po ní zase dvířka v kuchyni. Chytla jsem manžela tiše za ruku a on mi zašeptal, že to také slyší. V tom jsem po tmě vyletěla k té lince a zařvala, už mám toho dost a rychle rozsvítila. Pak to ustalo, a vklidu jsme spali. Jenže tímto to všechno začlo a teror trval několik dní a trvalo to, dokud jsme nepřivolali faráře a ten nás od ducha zachránil exorcistickou vodou. Přesně na Mikuláše jsme byli s malým na hřbitově a od té doby se duch začal projevovat nám všem, co tu bydlíme. Nikdy jsme ho neviděli, kdo to je, jen nám dělal rámus, zvuky, cítili jsme jeho tlak, naléhavost, klepání a manipulaci s televizí, topením alarmem atd. Nechtěl se nám naštěstí ukázat, ale asi tušíme, kdo to byl a očividně potřeboval aby jsme se za něj pomodlili a byla za něho uspořádaná mše v kostele. V životě bych nevěřila že se nám tohle bude dít, ale lidi věřte, pomohl nám jen pan farář a ta jeho exorcistická voda a jeho mluvení u toho. Od té doby byl už klid a každou noc se od té doby modlím. Ke švagrové tento duch přilehl do postele, když spala s manželem opět o pul 4, jako u nás klepal na linku. Přilehl i na švagra, který tomu nevěřil a smál se nám, že jsme blázni. To je jako by k vám někdo lehl, cítíte to ale nic nevidíte, nemůžete spát a v místnosti je vám strašně úzko, zle, strach, nepokoj protože ten duch něco chce, je nazlobený a potřebuje nějakou pomoc. Vypíná dokola elektrospotřebiče a chodí s vámi nahoru a dolů přes zahradu. Večer jsme se o tom bavili u tchána a tchýně o něm co dělá ten duch nám všem, (než přišel farář). Zapálili jsme svíčku a prosili archanděla Michaela, aby odvedl bludnou duši ke světlu. Jenže on nám ji zřetelně sfoukával a před námi všemi v místnosti zaklepal na vitrínku skleněnou a to několikrát. To prostě slyšíte a nevíte jak je toto možné. Z naší rodiny já, švagr a tchán, jsme měli v noci stav, který trval snad 15 vteřin - nechci to nikdy už zažít. Cítíte vibraci, jakoby do vás něco vjelo, jste bezmocní, nemůžete se hýbat ani mluvit a jakoby ani dýchat. 15 vteřin a pak je to pryč. myslím si, že se tímto pokoušel do nás 3 vtělit. Uvniř v těle bojujete celou svou duší a v duchu si říkáte at to zkončí, jsem silná a žiju tady já pro rodinu, to je mé tělo. Ty dny jsem doma ráno sprostě nadávala a vyháněla ho sprostě ať odejde, jenže to se prý nemá. Jste Týden nevyspalí a totálně z toho všeho vyfluslí. Opravdu voda s kostela svěcená nepomohla, jen ta od faráře exorcistická a a od té doby je duch pryč a snad mu pomohla i ta mše co za duši farář uspořádal. Tak si říkáme, že ta duše bloudila a potřebovala propustku z očistce do nebe. 3 měsíce před těmito událostmi umřel manželův kamarád a manžel mu byl na pohřbu. Podotýkám že tento pán byl náš soused, tam co teď bydlíme. Tento pán byl pokřtěný, biřmovaný ovšem seděl několik let v kriminále za drogy. Manžel si myslí, že to byl právě duch tohoto souseda a žadonil nás o pomoc. já nevím, je to možné a nebo se k nám přidal někdo jiný na hřbitově? Ať už to byl kdokoliv, cítila jsem ho jako muže a jsem ráda, že nám jinak neublížil i když to jeho buzení a projevování nebylo vůbec příjemné a snad tato duše dosáhla svého pokoje. Od těchto zážitku celá naše rodina od manžela věří na duchy a já říkám lidi, věřte, nám se toto vše opravdu stalo. Modlím se a modlím a někdy se snažím odpouštět těm, co mi ublížili, ale jde to těžko. Pokud se vám doma děje něco takového, nebojte se zajít za farářem, ten vám pomůže, něco na tom mezi nebem a zemí určitě je, věřím v dobro a zlo, Boha také. Chodíme občas s manželem do kostela a já se chci i nechat pokřtít, po tomhle všem to udělám a je dobré věřit v dobro. Mějte se hezky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@jenny.fields píše:
To už by ses musela zeptat jí. Ale funguje to. Znám hodně lidí, kterým pomohla a s tímto konkrétně i nám na chatě o prázdninách.
Dcera se dvě noci za sebou budila s hrozným pláčem a scénou, no nikdy jsem s ní nic takového nezažila. Tak jsem ji napsala, byly tam dvě, odvedla je a druhý den ani nikdy potom se to už neopakovalo.
ahoj prosím tě máš ještě na ní kontakt nás už to začíná být nesnesitelné dneska se nám hýbali talíře sami na stole a Sofinka se smála že to dělá ten hodný pán.. ono co se narodila tak si z někým hraje pořád dokonce se nám stalo že tvrdila že ten starý pán s námi chodí i ven a šel s námi ke známým na návštěvu a to byl taky výživný večer i pro naše známé 100% věří že malá vidí co my ne.Od malička mluví o tom že po bytě chodí starý hodný pán ale v ložnici máme ošklivou zlou paní jenže co naše 2 letá Nelča má večer histeráky a ukazuje na paní a říká bojím a opravdu hodně pláče. Trochu se bojím že podědili naše nebo spíš mé geny občas vycítím dopředu nehodu průšvih a vycítím i komu z mých blízkých hrozí nebezpečí věděla jsem i o bouračce mého manžela dřív než mi to zavolal dost se divil jak to vím. Taky občas cítím že doma nejsem sama srdce my buší jak zběsilé bojím se ale neotočím se hrozím se toho že jednou nakonec taky něco uvidím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hele já na duchy věřím odjakživa, moje babička mě vedla k víře a tak prostě věřím, že po smrti není konec. Měla jsem tu minulý týden vnoučka - autíka 3 roky, už moje dcera mi říkala že od malinka se doma směje večer někam do rohu pokoje. Já mám s ním zkušenost, že je „noční motýlek“ a prostě třeba i 3-4 hodiny v noci nespí, ale leží a kouká okolo. minulý týden z úterka na středu ležel od půlnoci vedle mě a já se marně snažila aby spal, zavřela jsem oči a dělala že spím, ale chvílema jsem opravdu už usínala. probíral mě skřítek svým brbláním, koukám na něj a on upřeně kouká k oknu - k závěsu - postel mám u okna a cca 70cm.
Chvíli kouká a pak se nahlas rozchechtá, protože vím že jako autík moc nekomunikuje a oční kontakt prostě nemá, tak mi to nedalo a pozoruji dál, asi cca 5× 6× takto vždy s někým komunikoval, prostě upřeně hleděl na někoho, kdo ho snad svými šklebíky rozesmíval, prostože vím čemu se dokáže takto rozesmát a moc toho není.
usnul mi až kolem 5 ráno. Tím, že ho na noc nenechávám v pokoji samotného aby se nebál, tak si ho beru k sobě, jinak bych tohle neviděla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem pročítala skoro celou diskuzi a jsem posraná až za ušima. 
Fakt na ty vaše příběhy nemůžu přestat myslet. Že já blbá jsem to četla. 
Doufám, že nám se to vyhne, asi bych to psychicky nedala. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky já sice děti ještě nemám, ale mám dost příhod z dětství, naštěstí jsem na většinu už zapomněla a znám je jenom z vyprávění mých rodičů, jednu z mála si ale pamatuju dodneška, to mi mohlo být tak 5. Spala jsem u dědy a babičky na prázdninách na gauči v obývacím pokoji. Jednou v noci si pamatuju, že jsem se zničehonic prostě probrala, posadila jsem se a dívala jsem se směrem ke dveřím, které byly na stejné straně jako u které byl ten gauč, takže jsem vlastně do dveří neviděla, ale pamatuju si, že se z nich vyklonila postala, která se na mě dívala. Byla bledá, ale netuším, jestli to nebylo tím, že všude byla tma, ale přišla mi taková našedlá. Nebyla to ani babi ani děda, byl to nějaký mladý dospělý člověk. Podíval se na mě, ani mi nic neřekl, ale na chvilku se zamračil a já měla pocit, že se na mě zlobí, že se na něho dívám. Tak jsem si lehla zpátky celá vyděšená a snažila jsem se usnout, protože jsem měla strach, že ho rozlobím. Nevolala jsem o pomoc, byla jsem úplně přimražená. Ráno jsem to vyprávěla a nikdo mi nevěřil. Neměla jsem z toho bytu nikdy dobrý pocit, když jsem tam něky bývala sama, když děda venčil, tak jsem jenom odpočítávala čas, kdy se vrátí. Občas jsem slyšela, jakože tříšly dveře, že už děda přišel, ale na chodbě nikdo nebyl. To jsem pak seděla v kuchyni u okna a říkala si, že kdyby něco, vyskočím ven, bylo to v přízemí 
Když se narodil brácha, tak jsme tam jednou spali s mamkou v ložnici, kde kdysi spal děda s babičkou, bylo to rok po tom, co už babi nežila. V noci se brácha probral a byl vyděšený k smrti, byly mu přes dva roky a říkal pořád bubák bubák, bál se vylézt zpod peřiny, i když byl spocený skrz na skrz. Po letech jsme se ho na to ptali, když už uměl relativně normálně mmluvit, a řekl nám, že tam byl žlutý bubák. Tak jsem si vzpomněla, protože jsem to tu někde už četla. Co by ta žlutá měla znamenat? Můj otec je velmi dobré medium a vlastně díky němu mám většinu těchle zážitků. Pak jsem dostala po letech z toho strach a potlačila to v sobě. Dnes se trochu biju do hlavy, protože dnes maximálně vycítím, že je někde dobrá energie a někde špatná, možná bych chtěla zase vidět víc…
- Citovat
- Upravit
Ještě jsem se chtěla omluvit za chyby, nějak jsem si to po sobě nepřečetla a taky jsem chtěla říct, že jako malé se mi stávalo docela pravidelně jednu dobu (mohlo to trval asi tak měsíc), že mě vždycky večer, když jsem šla spát někdo hladil po hlavě. V tu dobu u vedle ve vchodě umřela starší paní, která vždycky sedávala u okna a dívala se na nás jak si hrajeme venku s dětma a mávala nám. Dodnes z toho mám asi trauma, musím usínat s dekou přetaženou přes hlavu. I při tropických teplotách, už jsem si pořídila letní deku, abych mohla spát celá zakrytá…
- Citovat
- Upravit
@Senayle 
Tak přesně na tohle jsem myslela večer, byla jsem doma sama, přítel pracovně pryč 
…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
