Taky tak žárlíte?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4 5

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Anonymní

23.2.11 09:04

načítám...

Etatinek, já vím že je teď chyba na mé straně. Jasně jsem to napsala. Mám blok, který mě svazuje.
Neřekla jse, že by můj muž byl celkově špatný. Jasně jsem psala, že jako otec je skvělý, ale to, jak se choval na začátku bylo špatné.
A spíše já jsem si ho měla k sobě uvázat, neboť když jsme se poznali, měl přítelkyni. Tudíž jsem mohla být jen milenka, mohl zůstat s ní nebo odejít opět k jiné.
Nevěru s tebou řešit nebudu. Všimla jsem si, jaký na ní máš názor, že chlap to má v genech a ženský jsou svině… :poblion: Já toho lituji, ale v něčem mi to pomohlo. Pomalu se mi navrací sebevědomí. O mých „ctitelech“ můj muž ví, někdy mu to schválně říkám. A nerada bych třeba, aby někdy zabrousil na můj profil na FB a četl si to. Tudíž o všem ví. Někdy mi chlapi lichotí i v jeho přítomnosti, ale mě prostě přijde, že je mu to jedno.
A kdyby mě podvedl, tak s tím nic neudělám. Žárlit můžu jak chci, ale bohužel, stalo by se. Určitě bych na to měla jiný pohled, než třeba před rokem, kdy jsem byla ta nejvěrnější.
On si však neuvědomuje, že mnohé ženy v mém věku by pro něj nehnuly ani prstem, natož mu trpěly jeho excesy.
Ví o všem. Omlouvá se mi. Ale prostě přijde pak něco jiného, čím to „zabije“… Mě přijde, že takový člověk se nikdy nezmění…

Včera jsem ho schválně „urazila“, že má velkej pupek a že si kvůli tomu nemám kam sednout. Odešel naštvaně do křesla a nemluvil se mnou. Po chvíli začal, že mě taky neponižuje a tak.. Tak jsem mu vyprášila hubu… :cert:

Citovat
Upravit

evel

257

23.2.11 12:51

načítám...

Je pravda, že se to tu trochu pomotalo a já myslela, že pořád mluvím na zakladatelku. Ale přiznám se, že nemám moc času celou diskuzi pročítat podrobně

Podle toho co píšeš dál, mi připadá, že tím jak na začátku vztahu jsi byla zaláskována a tak jsi plno těch věcí přehlížela, ale stejně tě to neskutečně štvalo. Ale neřešila jsi to. Po čase se to v tobě nahromadilo a místo konstruktivního řešení, jsi začala hrát hru kdo z koho

Takže ty mu děláš naschvály aby taky žárlil, jenže on ješitný to samozřejmě nedá najevo, protože ví, že to přesně ty potřebuješ. Ty si myslíš, že mu to je jedno a tak přitvrdíš a ještě ho třeba „urazíš“ i když ty to tak nemyslíš, tak pro něj, to je samozřejmě ponižující a už přemýšlí, jak ti to příště vrátí. Jste v začarovaným kruhu, musíte si jasně ujasnit priority a začít na vztahu pracovat jako dospělí, jestli je to tak jak píšeš, že je jinak manžel hodný a pomůže, tak to za to vážně stojí, ale provokací a naschvály daleko nedojdete…a hlavně můžete udělat další, ještě větší hloupost, která nebude mít ve vztahu návratu. Tady si myslím, že šance je, ale jedině jak jsem již psala řešit, ale KONSTRUKTIVNĚ, prostě tak, aby byly spokojené obě strany.

Přeji hodně štěstí…

P.S. přečti si něco o asertivní komunikaci, myslím si, že ti to otevře oči a hlavně si člověk uvědomí plno věcí, které dělá ač si to uvědomuje…

Anonymní píše:
Etatinek, já vím že je teď chyba na mé straně. Jasně jsem to napsala. Mám blok, který mě svazuje.
Neřekla jse, že by můj muž byl celkově špatný. Jasně jsem psala, že jako otec je skvělý, ale to, jak se choval na začátku bylo špatné.
A spíše já jsem si ho měla k sobě uvázat, neboť když jsme se poznali, měl přítelkyni. Tudíž jsem mohla být jen milenka, mohl zůstat s ní nebo odejít opět k jiné.
Nevěru s tebou řešit nebudu. Všimla jsem si, jaký na ní máš názor, že chlap to má v genech a ženský jsou svině… Já toho lituji, ale v něčem mi to pomohlo. Pomalu se mi navrací sebevědomí. O mých „ctitelech“ můj muž ví, někdy mu to schválně říkám. A nerada bych třeba, aby někdy zabrousil na můj profil na FB a četl si to. Tudíž o všem ví. Někdy mi chlapi lichotí i v jeho přítomnosti, ale mě prostě přijde, že je mu to jedno.
A kdyby mě podvedl, tak s tím nic neudělám. Žárlit můžu jak chci, ale bohužel, stalo by se. Určitě bych na to měla jiný pohled, než třeba před rokem, kdy jsem byla ta nejvěrnější.
On si však neuvědomuje, že mnohé ženy v mém věku by pro něj nehnuly ani prstem, natož mu trpěly jeho excesy.
Ví o všem. Omlouvá se mi. Ale prostě přijde pak něco jiného, čím to „zabije“… Mě přijde, že takový člověk se nikdy nezmění…Včera jsem ho schválně „urazila“, že má velkej pupek a že si kvůli tomu nemám kam sednout. Odešel naštvaně do křesla a nemluvil se mnou. Po chvíli začal, že mě taky neponižuje a tak.. Tak jsem mu vyprášila hubu…

načítám...
Citovat
Zmínit

Wiolla

8911

23.2.11 13:43

načítám...

Evel má určitě pravdu. :palec: Teď jde jen o to, zda je možné „naučit starého psa novým kouskům“. Zakladatelka psala, že je partner výrazně starší než ona. No a pokud nepobral rozumu do teď…? :nevim: Ona je mladá, změnit se může a také má motivaci. Tak snad u sebe nejade motivaci i partner… :kytka:

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

23.2.11 13:48

načítám...

Nejsem zakladatelka :-)

Evel, to že jsem mu včera řekla, že má pupek a já se tam nevejdu, tak je pravda. Myslím si to už delší dobu, jen jsem mu to nikdy neřekla. Tak včera jsem to vypustila.
O těch tajných „ctitelech“ mu říkám proto, že telefon mám běžně na stole a nerada bych, aby si přečetl zprávu, jak mi kamarád píše, že mi to sluší, že jsem krásná maminka. Proto mu raději o tom řeknu. Nebo to samé a FB, docela dost mužů (vůbec je neznám) mi píší, že jsem krásná, apod. Tak mu to raději řeknu, než aby se podíval a dělal z toho zle… Na jednu stranu mi lichotí, že opravdu nejsem až tak k zahození. Na druhou stranu mě to štve, že mě obtěžují.
Jojo, máš pravdu v tom, že jsem byla mladá, hloupá, zaláskovaná. A když mě to začalo štvát, začala jsem si to uvědomovat, tak to bylo v těhotenství, kdy jsem bývala sama doma a měla možnost vzpomínat na začátky… Takže už se s tím skoro nic dělat nemohlo. Chtěla jsem mít otce pro dítě, on se na miminko strašně těšil…
Já vím, že náš vztah má budoucnost, jen prostě překonat ten můj blok.
Nechcou se mi dávat nehorázné peníze za psycholožku/psychiatra a třeba mi to vůbec nepomůže… :-?

Citovat
Upravit

evel

257

23.2.11 14:11

načítám...

Jasně, ale pravě v tomhle bude „zakopaný pes“ nevím ale to, že mu říkáš o svých ctitelech atd…

jako on musí vědět, že není jediný na světe to jo, ale tady mi to fakt přijde spíš jako provokace, je sice hezké, že mu to raději říkáš, než aby na to přišel sám, ale myslíš, že tím že mu o tom všem řekneš, ukážeš, že to vyřeší váš problém? Nevyřeší… on žárlí, ale nedá ti to najevo a naopak se chová tak, aby to vypadalo, že mu to je jedno… Možná je, už tě má prokouklou a ví, že to vše kolem je jen jako… Přijde mi, že chceš aby začal taky žárlit a ukázal celému světu, že jsi pro něj ta nejlepší, ale to on neudělá, on naopak začne dávat taky podněty k žárlení… Vem to z jiné strany

a to na FB máš v přátelích i neznámé muže, nebo jakto, že vidí tvoje fotky a můžou ti psát? Já jen že jsem taky na FB, ale určitě bych si tam nepustila cizí lidi. A nebo to, že ti píše nějaký „kamarád“ že ti to sluší atd… a taky že ti chodí sms, že jsi hezká mamina atd. no nevím, ale to není taky až tak normální…Kamarád neví, že jsi zadaná? Jako neříkám, že ti nemůže někdo říct, že ti to sluší, ale mít potřebu ti to psát???? Divné, to se ani nedivím, že se u Vás doma děje, co se děje

Co bys mu na to řekla ty, kdyby ti řekl, nebo ukázal takovou sms od „kamarádky“ on? Nechci prodit, jen mi přijde, že si zbytečně komplikuješ život - tvým postojem k němu, což je velká škoda…

Anonymní píše:
Nejsem zakladatelka Evel, to že jsem mu včera řekla, že má pupek a já se tam nevejdu, tak je pravda. Myslím si to už delší dobu, jen jsem mu to nikdy neřekla. Tak včera jsem to vypustila.
O těch tajných „ctitelech“ mu říkám proto, že telefon mám běžně na stole a nerada bych, aby si přečetl zprávu, jak mi kamarád píše, že mi to sluší, že jsem krásná maminka. Proto mu raději o tom řeknu. Nebo to samé a FB, docela dost mužů (vůbec je neznám) mi píší, že jsem krásná, apod. Tak mu to raději řeknu, než aby se podíval a dělal z toho zle… Na jednu stranu mi lichotí, že opravdu nejsem až tak k zahození. Na druhou stranu mě to štve, že mě obtěžují.
Jojo, máš pravdu v tom, že jsem byla mladá, hloupá, zaláskovaná. A když mě to začalo štvát, začala jsem si to uvědomovat, tak to bylo v těhotenství, kdy jsem bývala sama doma a měla možnost vzpomínat na začátky… Takže už se s tím skoro nic dělat nemohlo. Chtěla jsem mít otce pro dítě, on se na miminko strašně těšil…
Já vím, že náš vztah má budoucnost, jen prostě překonat ten můj blok.
Nechcou se mi dávat nehorázné peníze za psycholožku/psychiatra a třeba mi to vůbec nepomůže…

načítám...
Citovat
Zmínit

Wiolla

8911

23.2.11 14:16

načítám...

Když o tom tak přemýšlím, tak je fakt, že mě žádní kamarádi ani známí (chlapi) nepíší, že mi to sluší. A asi by mi to přišlo i divné… :think: Evel má pravdu, že styl vaší komunikace (oboustranné) je skutečně zvláštní.

Na druhou stranu, i kdyby mi nějaký chlap napsal SMS, že mi to dnes slušelo, tak bych to manželovi neříkala proto, aby to náhodou neodhalil. Protože kdyby náhodou ano, pěkně bych ho seřvala, co mi leze do mobilu a co já jako s tím, že mi to někdo napsal, že tak snad mi věří, ne?

načítám...
Citovat
Zmínit

alisekR

9053

3528

23.2.11 14:26

načítám...

****Pro zakladatelku, některý chlapy se rádi poslouchaj a tak melou takový kraviny, třeba tě schválně kecama o jinejch ženskejch provokuje, na rovinu bych se ho zeptala o co mu jde, jestli tě chce provokovat a nebo jestli má opravdu tak velkou potřebu komentovat každou sukni v okolí.
Tak mi sme s manžou taky zvláštní případi, my zas sledujem kolem sebe oba všechny možný exotky a jejich modely a jeden druhého upozorŇUjem, kdo vidí větší hvězdu, ne co se týká krásy, za to nikdo nemůže jak se narodil, ale co se týká některých kombinací oblečení. Třaba ponožky v lodičkách a tak. :lol: :lol: :lol:

načítám...
Citovat
Zmínit

Reklama

evel

257

23.2.11 15:04

načítám...

Přesně tak :palec: když bych věděla od koho mi ta sms přišla, tak bych to neříkala, ale s dotyčným bych si to vysvětlila, co to mělo být, nebo, jako že děkuji za kompliment, ale mám partnera a není vhodné mi takové sms psát. :huban:

Wiolla píše:
Když o tom tak přemýšlím, tak je fakt, že mě žádní kamarádi ani známí (chlapi) nepíší, že mi to sluší. A asi by mi to přišlo i divné… Evel má pravdu, že styl vaší komunikace (oboustranné) je skutečně zvláštní.Na druhou stranu, i kdyby mi nějaký chlap napsal SMS, že mi to dnes slušelo, tak bych to manželovi neříkala proto, aby to náhodou neodhalil. Protože kdyby náhodou ano, pěkně bych ho seřvala, co mi leze do mobilu a co já jako s tím, že mi to někdo napsal, že tak snad mi věří, ne?

načítám...
Citovat
Zmínit

etatinek

23.2.11 15:42

načítám...

Anonymní píše:
Etatinek, já vím že je teď chyba na mé straně. Jasně jsem to napsala. Mám blok, který mě svazuje.
Neřekla jse, že by můj muž byl celkově špatný. Jasně jsem psala, že jako otec je skvělý, ale to, jak se choval na začátku bylo špatné.
A spíše já jsem si ho měla k sobě uvázat, neboť když jsme se poznali, měl přítelkyni. Tudíž jsem mohla být jen milenka, mohl zůstat s ní nebo odejít opět k jiné.
Nevěru s tebou řešit nebudu. Všimla jsem si, jaký na ní máš názor, že chlap to má v genech a ženský jsou svině… Já toho lituji, ale v něčem mi to pomohlo. Pomalu se mi navrací sebevědomí. O mých „ctitelech“ můj muž ví, někdy mu to schválně říkám. A nerada bych třeba, aby někdy zabrousil na můj profil na FB a četl si to. Tudíž o všem ví. Někdy mi chlapi lichotí i v jeho přítomnosti, ale mě prostě přijde, že je mu to jedno.
A kdyby mě podvedl, tak s tím nic neudělám. Žárlit můžu jak chci, ale bohužel, stalo by se. Určitě bych na to měla jiný pohled, než třeba před rokem, kdy jsem byla ta nejvěrnější.
On si však neuvědomuje, že mnohé ženy v mém věku by pro něj nehnuly ani prstem, natož mu trpěly jeho excesy.
Ví o všem. Omlouvá se mi. Ale prostě přijde pak něco jiného, čím to „zabije“… Mě přijde, že takový člověk se nikdy nezmění…Včera jsem ho schválně „urazila“, že má velkej pupek a že si kvůli tomu nemám kam sednout. Odešel naštvaně do křesla a nemluvil se mnou. Po chvíli začal, že mě taky neponižuje a tak.. Tak jsem mu vyprášila hubu…

Podle mě jsi se dostala na druhou stranu, jasně partner tě urážel a shazoval (možná nevědomky)na začátku vztahu, ale co mu děláš teďka ty, tak to snad překonává i to jeho chování… Dyť ty ho podvádíš, urážíš, ponižuješ, říkáš mu o svých ctitelích, co ti píšou, že tě obletují další a další chlapi, že se jim líbíš, že ti nadbíhají… Proboha, dyť dokážeš si představit, co to pro něj musí být za muka?? A nebo je vážně z kamene?? Nevěřím!! Dyť si to vem z jeho pozice, stárne, nabalil si mladou přítelkyni, kterou si chtěl pojistit dítětem, ale stéjně se kome ní točí další a další chlapi, jí to lichotí, chlubí se tím, schválně provokuje, uráží jeho postavu, protože není to, co za mlada atd atd atd… No ale tvůj problém je ten, že žárlíš, proboha, to jsou situace, to čubrním… 8-o 8-o

Víš proč ve skutečnosti žárlíš?? Protože, podle sebe soudím tebe, jak se chováš ty, tak se bojíš, že by se mohl chovat i on. Nehledě na to, že jsi byla jeho milenka, a když to udělal jednou, tak to může udělat zas, že?? Ale on se podle mě už možná opravdu na stará kolena uklidnil a snaží se být dobrým otcem a partnerem… :think: :roll:

PS: Tak semnou nevěru neřeš, chlap co podvádí je děvař a ženská co podvádí je děva, nedělám v tom rozdíly… :wink: :andel:

Citovat
Upravit

Anonymní

24.2.11 09:15

načítám...

Na FB nemám nikoho cizího. Nikdo nevidí mé fotografie. Ale jelikož fotím na zakázku, mám zprávy nastavené tak, aby mi je mohl psát každý. Tudíž i cizí lidé a vidí mojí profilovou fotografii, tak vědí jak vypadám.
Kamarád je do mě x let zamilovaný, neustále mu říkám, ať už mi nevypisuje, ale on si pokoj nedá. Kvůli jednomu člověku si nehodlám měnit číslo. Partner o něm ví, tak už ho ani neřešíme. Zprávy od něj rovnou mažu.
Ale prostě přítele jsem na to raději upozornila.
On mi na FB normálně kouká, máme ho víceméně společný. Když nemám čas, tak ho poprosím, aby mi tam nahrál fotky. A nerada bych, aby jednou tam přišel a viděl zprávy od cizích mužů. Já je rovnou mažu, neodepisuji. Ale někteří jsou otravní a vypisují dále. Většinou jejich osoby blokuji, ale vždy se najde další „ťuplas“, co vypisuje.
Není to provokace, jen upozornění, aby se pak jednou nedivil a já mu nemusela vysvětlovat něco, za co nemůžu. Řekla jsem mu, že mi vypisují cizí muži, že jsem dle nich krásná a někteří jsou tak otravní, že těch zpráv za den přijde víc, tak až tam jednou dojde, tak aby se nedivil, že mi píše nějaký muž. Neříkám mu každou chvíli: Hele dneska mi zase psal nějaký muž, že jsem krásná,apod… To nee! Jak jsem psala, na jednu stranu mě lichotí, že se líbím mužům a na druhou stranu mě to otravuje.
Myslím, že když mu řeknu, že má velký pupek, tak to nic neznamená. Celou dobu jsem byla ticho, ikdyž to břicho mu narostlo. Chce začít s hubnutím, dostat se na tu svou ideální váhu a nemá k tomu motivaci. Já jsem mu pořád říkala (abych ho neurazila), že není tlustý, atp. Tudíž neměl žádný důvod hubnout. Když jsem mu předevčírem řekla, že má pupek, tak už ode dneška jede podle dietního jídleničku. V první chvíli byl naštvaný, teď mi za to děkuje.
Toho, že by odešel za jinou se nebojím. Může se to stát, ale to v tuhle chvíli neřeším. Je to skvělý otec, který svou dceru miluje a těžko se mu od ní odchází. Určitě nežárlím proto, že podle tebe soudím tebe. Myslím, že to není žárlivost, spíš nedůvěra. A já nemůžu vědět, jestli mu lichotí jiné ženy nebo podobně.
A s tou nevěrou. Byla jsem s tím mužem dvakrát. Svému partnerovi jsem to řekla, neboť by se to taky mohl dozvědět od jiných. Prominul mi to, uznal sám, že jsem od té doby jiná. Více si ho vážím, dokazuji mu své city, atp…Já jsem mu též jednu nevěru (maliknou) na začátku prominula…
Vím, že až se mi navrátí sebevědomí, tak bude vše jiné. My jinak máme krásný vztah. Jen já mu prostě moc nedůvěřuji.