Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@verulicek Tak s tím, že by to mohl být otec jsem u manžela taky od začátku počítala, i když mi ty představy tak úplně nevyšly
Spíš mě zarazilo, kolik žen tady psalo, že muž přebaluje, stará se, chová, vstává v noci… V mém okolí neznám ani jednoho takového otce. Většina z nich se začala dětem věnovat až mnohem později, když dítka komunikovala a dovedla se o sebe částečně postarat. A hlavně nepotřebovala plíny.
@Suzuveverka malý k ní vstával už v šestinědělí na přebalení a jen mi ji kolikrát podal
zní to hrozně, ale jak si chlapa naučíš, takové to budeš mít ![]()
@verulicek No právě, jak se to chlap naučí, tak to pak je… Můj muž se naučil, že jsem samostatná, protože do porodu to tak bylo. A teď mám smůlu. Jediný, o co se stará je, aby náhodou nezmeškal o víkendu nějaký motosraz a aby mu jezdily všechny motorky. Tak jako dřív.
@verulicek jak naucis dospeleho neco, co nechce? Vim, jak to myslis, ale s timhle tvrzenim nikdy nesouhlasim…
Jinak taky v okoli takove chlapy moc nemam, vim asi o dvou, a stejnak tezko rict, jestli delaji vsechno, neziju s nima, ze, tak nevim ![]()
@Pomka Já to chápu tak, že si mužský na něco zvykne a pak jede pořád ve stejné koleji, vůbec u déle trvajícího vztahu. Já byla vždycky samostatná, s mužem jsme oba takoví samorosti, navenek jsme většinou ani nepůsobili jako pár, spíš jako sourozenci. No a najednou po jedenácti letech máme dítě a všechno je jinak.
Když je muž zvyklý, že ho žena potřebuje, tak se s tímhle taky jinak vyrovná.
@Pomka naučíš lehce..hodíš do vody a necháš plavat..kdybys věděla, co mě všechno po porodu donutilo dítě se naučit, ač jsem fakt nechtěla..no když musíš, tak musíš. Já jsem nechala chlapa s miminkem když bylo malé 8 týdnů a odešla na cvičení (sice jen na tři hodiny mezi kojením, ale i tak..musel si poradit)
samozřejmě se tam ale předpokládá jakási láska k tomu dítěti ![]()
@verulicek Někde ani to házení do vody nefunguje
Muž k malé asi opravdu nemá žádný vztah. Vždycky, když spolu zůstali sami, vracela jsem se do naprosté katastrofy - malá pročůraná až na ponožky, někdy i pokaděná, a strašně uřvaná, že mi pak ještě hodinu pobrekávala, než se vzpamatovala. A to jsem odcházela jen v situacích, kdy to jinak nešlo - moji doktoři, kam jsem malou vzít nechtěla. Za celou dobu jsem si za vlastní zábavou odešla z domu jen jednou na dvě hodiny, muž se z toho vzpamatovával další dva dny a myslím, že mám zas na pár let utrum.
@Suzuveverka
to je dost smutné…no nevim, někteří chlapi asi na ty děti nejsou ale já to moc nechápu. Když to dítě chtěli, musí počítat i s tím, že se budou starat…můj chtěl hrozně moc holčičku…od té doby co ji potvrdili na utz se neskutečně těšil..zdědila po něm modré oči a on se v ní děsně vidí. Má ji nejraději na světě a je vůči ní často pečlivější, než já…když něco spadne na zem tak jí to třeba umyje nebo už nedá, já to třeba neřeším..je prostě starostlivý. Ale on takový byl vždycky, takže jsem nějak věděla, koho si beru
někdy mám pocit, že by byl na rodičáku úspěšnější než já. klidně bych ho s ní i nechala doma, ale nemám se momentálně kam do práce vracet
@verulicek Můj manžel patří k těm, kdo se chtějí množit, ale nechtějí se o to pak starat. Prý by chtěl tři děti, nemá problém nás uživit finančně, ale odmítá se přizpůsobit a „obětovat“ svůj volný čas. Z jeho pohledu mám naprostou svobodu a můžu si jet kdy chci a kam chci. Což je pravda, protože mi koupil velké auto a platí benzin. Ale už nevidí, že s tím dítětem to taková výhra taky není. Sám na oplátku taky vyžaduje svobodu a nechce být otravován s rodinnými záležitostmi.
@Suzuveverka otravován s rodinnýmmi záležitostmi?
vždyť je té rodiny součástí. Manžel se chová jako by byl u vás na návštěvě
já teda své auto nemám a nijak nad poměry si nežijeme, ale manžel chce taky tři děti..ale chce se o ně starat ![]()
@verulicek My ani jeden nevyrůstali ve fungující rodině. Podle něj je tohle normální
A já taky asi úplně nevím, co chci, protože můj táta se taky vůbec nestaral a ani v okolí nemáme pozitivní příklad. Naopak, kamarádi se v tomhle názoru ještě podporují. Nežijem si nad poměry, ale nežijem si špatně. Z mého pohledu, protože když se to tak vezme, jsem skoro bezdomovec, „jen“ jsem se dobře vdala ![]()
@Suzuveverka no…my jsme taky oba z rozvedených rodin. u něho otec moc nefungoval (bral si je jen občas na výlet) u nás ani to ne…neviděli jsme ho dvacet let (pár věcí znám z doslechu) manželovi dokonce zemřela maminka když byl na střední. Otce v rodině moc postrádal a vždy říkal, že chce pro dítě být skvělý táta (chceme oba vytvořit takové prostředí, jaké jsme si celé dětství přáli sami pro sebe) Je to těžké, mnohdy v konfliktech nám chybí vzorce z primárních rodin - ani v jedné rodině se konflikty neřešily, nebylo s kým…a tak se v tom občas plácáme, ale oba máme stejný cíl - spokojenou rodinu.
@verulicek píše:
@Pomka naučíš lehce..hodíš do vody a necháš plavat..kdybys věděla, co mě všechno po porodu donutilo dítě se naučit, ač jsem fakt nechtěla..no když musíš, tak musíš. Já jsem nechala chlapa s miminkem když bylo malé 8 týdnů a odešla na cvičení (sice jen na tři hodiny mezi kojením, ale i tak..musel si poradit)samozřejmě se tam ale předpokládá jakási láska k tomu dítěti
Asi tak
Já když se vrátila z porodnice, byla jsem úplně KO, nevyspalá. Nakojila jsem, vrazila miminko chlapovi do rukou a šla spát
Když jsem po cca dvou hodinách vstala, muž seděl na gauči, měl ji položenou na pokrčených nohách a koukal na ni jako na svatý obrázek
Od dvou měsíců malé jsem zdrhala 1× do měsíce na kafe s kamarádkami, čas se prodlužoval přímo úměrně tomu, jak kojení přecházelo v příkrmy. Popravdě, nějak mě nenapadlo, že by to mohlo být i jinak
Chlap sice časem zlenivěl a smradlavé plínky a podobné chuťovky začal nechávat výlučně na mně (pokud jsem byla doma), ale i tak vím, že postarat se dokáže a malou opravdu miluje. Mám pocit, že kdyby o ni neměl zájem, nemohla bych ho ani milovat ![]()
@Hřiběnka to máme asi podobně…můj malou miluje víc, než mě..ale ono to ani nejde žárlit na vlastní dítě
má to tak být a jsem za to ráda. Jinak my používáme látkové pleny a chlap je přepírá bez problémů od narození..takže vyhodit potentěnou papírovku je proti tomu lahoda
jo já jsem začala v 6ti měsících malé chodit do školy (2× měsíčně po dovu dnech (celé dny) mléko jsem odstříkávala + dva týdny v měsíci dopolední praxe (6-12) když šel chlap na odpolední…zatím končím prvák, uvidíme, jak to budeme zvládat s druhým (a třetím), teď je to na palici, zrovna to vyšlo tak, že mám zkoušky a místo učení dospávám, malé se začaly tlačit obě horní jedničky a od dvou ráno se u nás v bytě nespí ![]()
@Suzuveverka neříkám že chlap to dělá s nadšením..tvrdí a já to chápu že miminka do jednoho roku jsou nudné a nedá se s nima nic moc dělat, tak ho to neba, ALE postará se, okoupe, nakrmí, vyvenčí, můžu být klidná a odjet klidně i na víkend a nechat ho s dětma doma, protože vím že se postará..Ted je nadšený ze syna ( 3r) konečně s ním může dělat věci které chce a tak se stává že o víkendech ho vezme ven a já je celý den nevidím..a až doroste i miminko tak to bude to samé..už ted plánuje co všechno budou dělat.
Když jsme spolu chodili věděla jsem že to tak bude, jeho rodiče se rozvedli a on trpěl nezájmem otce a říkal že takový nikdy nebude a zatím to plní…a nedejbože kdyby nás taky potkal rozvod, tak vím že i tak se bude o děti starat výborně..