Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vzala bych ji s sebou, byla bych ráda, ze mam moznost takto stravit cast prázdnin se svými detmi. Pro me by to bylo bez diskuze ![]()
Já bych jí taky nenutila, já tábory taky nenáviděla… Prázdniny by si mělo dítě užít, ne?
mě teda naštěstí nikdo nenutil.
Co budeš dělat, když se ti 300 km daleko šprajcne?
Vzala bych ji s sebou, byla bych ráda, ze mam moznost takto stravit cast prázdnin se svými detmi. Pro me by to bylo bez diskuze ![]()
@Hermina.p chápu že ne každý má tábory rád. Proto jsem to řešila tak aby si to vyzkoušela ale měla krytá záda. Bude tam mít mě i sestru. Spíš mám obavy aby jí to tam ostatní děti nezáviděli. Kdybych jí poslala na tábor samotnou tak by možná problémy mohly být. Ale tohle dá. Na dovolené se za mnou chodila akorát najíst a vyspat. A občas zašít, když už měla dětí dost. Jinak jsme jí spíš hledali
. Zakl.
[tak u nas na tabore to mely vzdy horsi deti s rodici, ptz byly protekcni. Takze aby to spis nemelo opacny efekt.
@Šarlota4 to je otázka. Ona moc dobře ví že v případě kdy má doma kamarády tak mám stejný metr na všechny. A na ní jsem možná ještě přísnější.
@Anonymní píše:
@Šarlota4 to je otázka. Ona moc dobře ví že v případě kdy má doma kamarády tak mám stejný metr na všechny. A na ní jsem možná ještě přísnější.
No to vi ona, ne ty deti.
Syn byl minulý rok poprvé na příměstském táboře. Bylo mu 5 let. Vysvětlili jsme, co se tam bude dít atd. Stejně tam nechtěl a řval. Přitom jsme ten tábor plánovali několik měsíců, sám si ho vybral - tábor s koňmi.
Každý den cirkus, že tam nechce. Každý den odpoledne nadšen a nechtělo se mu domů. Každé ráno vykládal, jak tam už nikdy víc nechce, odpoledne vždy otočil a nyní je tomu už 2 měsíce, co fňuká, že tam chce zas.
Tvé dceři se prostě jen nechce do něčeho nového. Ať to zkusí a uvidí se, třeba jí tábory nadchnou, nebo ne.
Co by pro mě bylo překážkou, je fakt, že ty tam budeš jako vedoucí a tak dcery vzdorovitost bude dost na obtíž - ale netuším, nikdy jsme vedoucí na táboře nedělala.
Jojo, muj syn. Taky neco strasne nechce, I kdyz to nezkusil, neochutnal, nebyl tam…Po par zkusenostech proste reknu jedes, udelas to…az na par vyjimek si to zamiluje. Navic tam s dcerou budes. Dokud si tabor nezkusi, nevi o cem mluvi…
Přesně tak to má. Nechce a pak se jí to líbí. Vzdor vyřešim. Ona to většinou zkouší. Když zjistí že je to bez odezvy tak to vzdá. Spíš má strach z neznámého. Zakl.
Já chápu, že se ti nelíbí zásah a podkopávání autority.
Ale v tomhle případě sis o to říkala. Tahat dítě na tábor, kde bude i rodič je trapas a navíc na tábor kam nechce.
Jako pokud by nebylo zbytí a musela jsi do práce, tak chápu, ale pokud je jiná možnost a dítě tam nechce, tak by na tábor nemuselo.
Jak to teď rozumně vyřešit, to nevím.
Problém vyřešen. Na tábor se jede. Mladá pochopila že na táboře jí nikdo hlavu neutrhne. Největší problém který měla bylo jídlo
. Má velmi omezený jídelníček. Už od mimina. Oblíbená jídla bych spočítala na prstech jedné ruky a ještě by mi prsty zbyly. Ochutná, když má hlad tak i něco sní ale jinak je totální nejedlík (nemá ani oblíbené misky). Jí spíš proto že musí. Tak měla strach že jí tam někdo bude nutit dojídat. A mirný očkování od babičky - což mi bylo jasný od začátku. Probrali jsme to s ní s manželem oba. A dneska prohlásila že se tam těší. Zakl.
Vzala bych dítě na tábor, šoupla ho do oddílu někomu jinému (neboť s cizími vedoucími děti mnohem lépe spolupracují než s vlastní matkou) a tchánům bych nabídla týden po táboře.