Tchyně a problémy

Napsat příspěvek
Velikost písma:
36009
5.9.19 10:35

Manžel po večerech brečí? 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.19 10:36

Ja ji svůj názor na to říct nemůžu. Nechce slyšet nic. Ono když vám 20× denně volá že má dítě zánět nosohltanu, a že to je nemocniční nemoc. Div že z toho neleží na JIP, tak už prostě nemám na to co říct. Nejde to neřešit když vám to 250× denně píše a volá. Bez přehánění. Když mě 5× denně volá ať jdu na kafe. Nemám čas, mám svy práce dost. Bohužel je to problém.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.9.19 10:37

@pikola Jeho táta měl žaludeční vředy, kolikrát ho z toho chytlo břicho, že bolesti brecel. On makat může, a zbytek rodiny se veze…

  • Citovat
  • Upravit
1502
5.9.19 10:50

To je proste daň za tu 1/3 domu, obrazně řečeno. Někteří rodiče dětem věnují majetek a očekávají za to vděčnost ve formě poslušnosti a doživotního připoutání. To tak je a bude. Jestliže to ani manžel neustojí, pak bych opravdu vážně začala uvažovat o prodeji domu, vracení daru (slušnou formou) a odstehovani se z dosahu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.19 10:53

@MP Krista @MP Krista Děkuji, konečně to někdo pojmenoval.

  • Citovat
  • Upravit
100
5.9.19 14:42

Moje tchýně je to samé. Bydlí sama rozvedená v dvougeneračním domě. Můj přítel tam s ní chtěl původně bydlet, v přízemí je 2+1 a nahoře 4+1. Jenomže jsme trvali na tom, že my - plánující rodinu - bychom bydleli v tom větším bytě a ona dole v tom menším. Jenže to ona odmítla, bydlí nahoře v tom velkém bytě a stěhovat se po 40 letech dolů nebude. Je to ta klasická nepříjemná bába, co má přece vždy pravdu a já jsem jen hloupá „32-letá“ holka. Kdybychom s ní bydleli, nemuseli bychom platit hypotéku, přispívali bychom jen na elektřinu, plyn a vodu a měli vystaráno. Jenže představa, že bych s ní bydlela v jednom baráku a neustále ji měla nakvartýrovanou u sebe v obýváku, kde mi radí, jak mám snad i kojit - to jsem věděla už od začátku, že neexistuje a přítele jsem překecávala skoro rok, abychom si radši našli svůj dům, zatímco jsme byli v podnájmu a šli do hypotéky. Podotýkám, že to vážně trvalo skoro rok, než si uvědomil, že jeho matka opravdu nemá ve všem pravdu a že se s ní nedá vyjít jako s člověkem (nebyl maminčin mazánek, ale myslím, že byl od ní dost naočkovaný, v některých věcech je manipulátorka). Teď tam s ní v tom domě bydlí jeho ségra s přítelem a malou (7m) a můžou se zbláznit… Jeho sestra lituje, že nešli radši do podnájmu někam do města. Její přítel tchýni nenávidí, ani ji na chodbě nepozdraví. A já jen vidím, že takhle jsme mohli skončit i my. Vám tedy radím - i když je to dost radikální - asi prodat ten dům, najít si nějaký jiný v jiném městě / vesnici a přestěhovat se několik desítek km dál a bude naprostý klid.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová