Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Vinná je snacha? Ne to je jen tvoje dedukce; se snachou máme dobrý vztah, jo měla jsem vypíchnout že mě v tomhle štve hlavně synuv pristup, ale bohužel chlapi to vnímání téhle soc.veci mají úplně někde jinde.Jak jsem psala, říkali jsme to oběma dvěma současné, jak bychom byli rádi za pozvání od nich, a nic
Na tchyni nezarlim, my chtěli jet do aquace, ať si užijeme malou, ale jelikož je mnohem častěji v kontaktu s 2.babkou, tak tam bychom si ji neuzili vubec, a je celkem mimozni aby někde na jedno ditko bylo 6 dospělých několik dní.
A ano, mrzí mě hodně synovo chování vuci nam, 2× byli v aquaci a pokaždé se řeklo jen jedněm a tem samým rodicum
Kdybychom jeli do aquaparku, tak taky řeknu svým rodičům… A proč? Protože naši s dětma budou blbnout, ve vodě je pohlídali, vezmou je na hřiště, atd…
Tchán by nikam nejel, nebo by jen někde seděl. Tchýně by na ty lumpy sama nestačila. S plaváním je to u ní špatný. A celkově na tyto věci v podstatě není. Takže abych řekla tchanovcum, tak to by pro mě bylo pak o to víc práce, že bych se musela věnovat ještě tchýni. A s dětma bychom museli chodit všude společně, takže ještě žádná chvíle soukromí.
prostě u nich nejsou zvyklí na takové výlety, u nás ano. Takže volba by byla jasná. Možná je to taky tím, že u nás v blízké rodině jsou malé děti pořád a tchanovci měli naposledy své děti. Jinak v rodině široko daleko žádné dítě.
Příští rok také pojedeme na dovolenou s mými rodiči. Má to spoustu výhod. Nevadí jim, když jim děti ráno vlezou do postele a mě to ani není blbý. Dobrovolně s nimi v sedm vstanou, atd… Prostě u když je vztah s tchanovci dobrý, tak rodiče jsou přeci jen rodiče. Kor když třeba dělají hodně věcí jinaky než jsem zvyklá, tak je to pak akorát mnohem víc práce pro mě.
@Anonymní píše:
Jasně že mě v tomhle prvoplanove štve syn, ale s dospělými dětmi nic moc nenadelas; na druhou stranu rodina jsme všichni i se snachou a vnoucetem, takže když ne syn, proč nás nemůže pozvat snacha? Chytla by přes sluchátko lepru? No nic, já jen že mnohé výkřiky tady, že se tchani nezajimaj, které tady píši právě ty snachy![]()
- skutečnost mnohdy ale bývá na hony vzdálená…
Hele já tě na jednu stranu chápu, ale na druhou, proč furt potřebuješ to pozvání? To je nutné, aby ti na návštěvu určili den a čas? Syn řekl přijeď, ale tobě chybí pozvání? Možná by bylo fajn zkusit změnit svoje vnitřní nastavení, prostě zavolat sama a sama se domluvit na návštěvě. Stylem co děláte o víkendu? Že bychom spolu někam vyrazili, dojeli na návštěvu, vzali jen děti na výlet, zmrzlinu? Takhle ten vztah zabíjíš i ty. Jo a už je celkem jasné od koho se syn naučil špatně komunikovat ![]()
Zakladatelko u nás je to stejné, s tím rozdílem že tchýně nenabízí hlídání na víkend, ale je děsně uražená když hlídá někdo jiný výjimečně. Výsledek je ten že malému jsou 2,5r a je na mě silně fixovany. Je přihlášený do školky na dvě dopoledne týdne a to teprve si Zajdu konečně na kosmetiku nebo zacvičit. Vzdala jsem to.
Když tchýni zavolám já, pozvu já, tak přijedou na chvili. Když se měsíc neozvu, vůbec jí nenapadne že má vnuka. Vnuk k ní nechce. Dříve jsem tam jezdila každý týden, ale bylo to pro mě náročné časově, tak jsem zvolnila a už to neřeším. Nechce, nenutím. Tobě bych poradila ať v klidu tchýni řekneš ať dorazí třeba 2× na 3-4 hodinky, kdy bude s vnukem sama a uvidí se. Je to úplně normální postupně si zvykat. Můj syn nemluví, ale pamatuje si dost dobře, takže bych nesazela na to, že dítě zapomene když odejdeš.
Hlavně dělej tak, jak uznáš ty sama. Trvalo mi dva roky než jsem začala být trochu sobec. Ať už jsem se snažila zavděčit všem, stejně se našel někdo kdo ohrnoval nos, tak na co se trápit. Být tebou tak na víkend ano, ale až budou navykli anebo syn bude chápat kam a ke komu jede a kdy pro něj přijedeš.
@Elea9 píše:
@Anna766 přesně takto je to u nás
U nás je to právě naopak-jsme 50+, umíme oba plavat, lyzujem, sportujem, jsme zdravi, zvlast můj muz by se byl ochotnej i přeskočit kvůli vnoucatku no a jsme total na druhé koleji a jak jsem psala, nelze budovat vztah jednostranne, když to ta druhá strana má total na haku a když se upřednostňují pouze a výhradně a stále jen rodiče od matky. Však děvčata to mnoha z vás dřív či později dost možná taky pozná. Asi udel tchyni-matwk synu, ale taky jsem o tom netušila dřív, než jsem to zacla prožívat na vl kuzi.
A začínám uvažovat vazne o tom, že své volné časove kapacity začnu věnovat nějakým starouskum z nedalekého DD, vezmu je na procházku a tak. ![]()
@Anonymní píše: Řešila jsem, neboj, ale asi nás má fakt v páté. Takže konec s vnoucetem, to ho máme odepsat? Je v pořádku že ho alespoň snacha nemá k tomu pozvani nebo jsme prasivi, že nám ani ona nezavola? Asi jo.Přitom my je čas od času pozveme do těch dětských heren na celý den, kde se malé věnujeme, vše platíme samozřejmě, do zoo,…,jen my to jsme kdo vlastně navrhuje setkání a program různé přes rok. A od mladých ani to pozvání k nim na kávu nepřijde, však máme přijet.
Jednou se nechal syn slyšet, a snacha stala vedle nej aniž by něco k tomu řekla, že vztah k vnouceti si vybuduje nejlépe tak, když k nim přijedu a budu vařit a uklízet jim-presne tak jak to prý dělá druhá babka.
Tak si fakt vy mladi myslíte, že jsme všechny babky takto dementní, abychom že sebe dobrovolně dělaly kuchařky a uklizecky
Tak z pohledu snachy to je. „Aby si tchýně udělala vztah s vnukem musím do toho já vrazit energii, na to nemám sílu.“ To vlastně shrnul tvůj syn, jestli chceš s tím dítětem vztah, musíš zažívat i ty běžné věci. Protože jak se neznáte, je setkání o tom, že ženská celou dobu zabavuje dítě, aby se tchýně ponunala, je to ztráta času i energie. Času opravdu hodně, jezdit s tím dítětem ke tchánům, protože matka toho dítěte si tam ani za nic neodpočine. Takže je lehčí cinknout své matce, která to dítě i zabaví a člověk vypne.
@Anonymní píše:
Jasně že mě v tomhle prvoplanove štve syn, ale s dospělými dětmi nic moc nenadelas; na druhou stranu rodina jsme všichni i se snachou a vnoucetem, takže když ne syn, proč nás nemůže pozvat snacha? Chytla by přes sluchátko lepru? No nic, já jen že mnohé výkřiky tady, že se tchani nezajimaj, které tady píši právě ty snachy![]()
- skutečnost mnohdy ale bývá na hony vzdálená…
A proč nezavoláš ty jí proboha, že chcete přijet? Pro mě je manželova máma vztahově pořád cizí paní, fakt nemůžu žít pro potřeby všech, naštěstí není blbá a o co chce, to si řekne. Ráda vyhovím.
@Anonymní píše:
Bohužel není syn 10lety harant, abych s ním udělala rázně poradky typu tak to bude.Štve mě to chování na oba dva, víc mě to samozřejmě mrzí na syna, jaký je to bimbon.Ale víc než o tom s ním mluvit nelze, nebo jak si to představuješ, ráda se poucim, jak postavit dospělého syna v tomto do latě. Jinak jde o úspěšného ml.muze,který nám klidně když jsme potřebovali neplánovaně, půjčil hned xset tisíc, je majitelem více firem a zaměstnavatelem x desítek lidi. - TO KDYBY se tu zas objevovaly narážky na nasi vychovu, samozřejmě, tak perfektní a dokonalá jako se cítí některé tady nikdy už nebudu.
I snacha je velmi chytrá ženská s VS vzděláním, žádná trubka a za to jsem ráda.
Gratuluji k majiteli firem a k VŠ
to bylo důležité zmínit.
@thalasan píše:
Hele já tě na jednu stranu chápu, ale na druhou, proč furt potřebuješ to pozvání? To je nutné, aby ti na návštěvu určili den a čas? Syn řekl přijeď, ale tobě chybí pozvání? Možná by bylo fajn zkusit změnit svoje vnitřní nastavení, prostě zavolat sama a sama se domluvit na návštěvě. Stylem co děláte o víkendu? Že bychom spolu někam vyrazili, dojeli na návštěvu, vzali jen děti na výlet, zmrzlinu? Takhle ten vztah zabíjíš i ty. Jo a už je celkem jasné od koho se syn naučil špatně komunikovat
A co asi myslíš, že děláme? My telefonujem, kolikrát musíme víckrát, nez nám to syn či snacha milostive zvednou, zveme a pořádáme akce, výlety, fakt je problém pozvat tedy ALESPON 1× za uherak nás rodiče na návštěvu?
A aby jsrm zas nebyla osocena tady někým, že furt vyvolavame- tak vás zklamu, je to 1× týdne či 1× za 14 dni.
@TO_IT píše:
Tak z pohledu snachy to je. „Aby si tchýně udělala vztah s vnukem musím do toho já vrazit energii, na to nemám sílu.“ To vlastně shrnul tvůj syn, jestli chceš s tím dítětem vztah, musíš zažívat i ty běžné věci. Protože jak se neznáte, je setkání o tom, že ženská celou dobu zabavuje dítě, aby se tchýně ponunala, je to ztráta času i energie. Času opravdu hodně, jezdit s tím dítětem ke tchánům, protože matka toho dítěte si tam ani za nic neodpočine. Takže je lehčí cinknout své matce, která to dítě i zabaví a člověk vypne.
Počkej to si jako babička udělá s vnouče těm vztah tak, že bude snaše doma uklízet a vařit? Asi dělám něco špatně
tak přesně to ten syn přeci shrnul
zase to tady trochu ženete do druhého extrému ne?
@Serpentini píše:
U nás to tedy bylo tak, že když byli tchanovci u nás, tak se vykydli na gauč, chlap kolem nich skákal a já si hrála s dítětem. Vydrželi třeba půl hodiny a sli. Když jsme my byli u nich, tak se taky vykydli na gauč a my skákali kolem dítěte, ale v tom cizím prostředí to bylo horší. Hračky jen ty, co jsme sebou přivezli. Na zahradě bobky od psa a uvnitř jsme se od dítěte nemohli otočit ani na vteřinu a jen jsme opakovali:„Ne! Na to nesahej! To nesmíš!“, protože všude spousta keramických a jiných kravin. Zájem o dítě nula, pokud jsme se o něm chtěli začít bavit, tak nám tchyně skočila do řeči a jela si svůj monolog dál. Jezdili jsme z tama všichni otrávení.
Jo to jsou návštěvy co stojí za to. Nejlepší jsou komentáře, že dítě je nevychované a hrozné (separacka). Já přijedu ke tchánům, poslechnu si jak je jejich vnouce náročné a že x dní co tam jsou mladí na návštěvě si vnučku nepochvali, protože jim to to dítě nedovolí. Sednu si k neteři na zadek a do půl hodiny ji mohu odnést kamkoliv, rodiče hledat nebude
A co jim mám říci
Milí zlatí, zkuste si s některým z těch dětí hrát, ne na ně koukat jak do akvárka?
@Annabela11 píše:
Gratuluji k majiteli firem a k VŠto bylo důležité zmínit.
Bylo, protože už tady padlo i něco o vychove, takže jsme ze syna nevychovali žádného flakace a netahla a ani asociala!
Vzory chování v rodine- vztahy s prarodiči ok, měl lásku nás rodičů i zázemí v pořádku; ale jsou prostě věci, které sebelepší vychovou neovlivnís. Něco si nese každý člověk výhradně sám a jako dospělý už je výhradně strůjcem svého osudu.
@thalasan píše:
Počkej to si jako babička udělá s vnouče těm vztah tak, že bude snaše doma uklízet a vařit? Asi dělám něco špatnětak přesně to ten syn přeci shrnul
zase to tady trochu ženete do druhého extrému ne?
Oukej, to je můj výklad. Já si myslím, že tím nemyslel úplně úklid a vařit, ale vidí že druhá babka si udělala vztah protože tam byla. Takže se naučila jak s dítětem komunikovat a zacházet
Ano máš pravdu, logicky vařením si nikdo vztah nevytvoří. Ale koukáním na dítě taky ne, chce to přímou interakci a ta je nejlehčí v jeho prostředí. Chtě nechtě
@Anonymní píše:
A co asi myslíš, že děláme? My telefonujem, kolikrát musíme víckrát, nez nám to syn či snacha milostive zvednou, zveme a pořádáme akce, výlety, fakt je problém pozvat tedy ALESPON 1× za uherak nás rodiče na návštěvu?
A aby jsrm zas nebyla osocena tady někým, že furt vyvolavame- tak vás zklamu, je to 1× týdne či 1× za 14 dni.
Synovi a snaše to tak nejspíš vyhovuje. Prostě se smiř, že ta situace a vztahy takhle jsou, že ta aktivní musíš být ty a uleví se ti. Neocekavej, uleví se ti
pro spoustu lidí, je formulace tak se stav stejně hodnotná jako pozvání.
@Anonymní píše:
Bohužel není syn 10lety harant, abych s ním udělala rázně poradky typu tak to bude.Štve mě to chování na oba dva, víc mě to samozřejmě mrzí na syna, jaký je to bimbon.Ale víc než o tom s ním mluvit nelze, nebo jak si to představuješ, ráda se poucim, jak postavit dospělého syna v tomto do latě. Jinak jde o úspěšného ml.muze,který nám klidně když jsme potřebovali neplánovaně, půjčil hned xset tisíc, je majitelem více firem a zaměstnavatelem x desítek lidi. - TO KDYBY se tu zas objevovaly narážky na nasi vychovu, samozřejmě, tak perfektní a dokonalá jako se cítí některé tady nikdy už nebudu.
I snacha je velmi chytrá ženská s VS vzděláním, žádná trubka a za to jsem ráda.
Ale to není výchova, on je prostě takový. Mám podobného bratra, jednou za dva roky se probere, že jsme se vlastně neviděli. Tak ho toleruj takového jaký je a výtvor vlastní iniciativu, jeho to prostě nenapadne, nemá tu povahu.
Ty chceš zájem a ocenění a babras se v křivdě, ale on to tak necítí. Takže když něco chceš, řekni si o to. Tím myslím to setkávání.