Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ale jak mám jednat s přítelem? Jak vyřešit tu situaci s ním?Rozcházet se nechci… nevím, co by mu otevřelo oči. Když to slyšel tak byl vytočený, ale vyšumělo to a teď když se o tom bavíme, tak mi přijde jako kdyby změnil názor a taky byl proti mně
Rekni mu, ze ty nemas, co by sis s ni vyrikala. Ze je jasne, ze te nema rada. A navic nema problem o tobe mluvit sproste pred sousedy. Proto se s ni nechces vidat. A to ani na Vanoce, narozeniny apod. Nebranis mu, aby za ni jezdil, je to jeho matka. Ale at te nenuti tam jezdit s nim. Pokud te bude nutit nebo ti to davat za zle, tak s nim nemuzes byt, protoze po svatbe nebo narozeni deti by to bylo nasobne horsi.
Ty nepotrebujes si s ni cokoliv vyrikavat. Ty potrebujes, aby za tebou, jeho zivotni partnerkou, stal (pokud sama nedelas nejakou kravinu).
Taky bych ocekavala, ze kdyby mela matinka kecy, ze tam nejezdis, tak by ji rekl: “No to se nediv, kdyz ji nemas rada a mluvis o ni sproste pred sousedy.”
@Anonymní píše:
Ale jak mám jednat s přítelem? Jak vyřešit tu situaci s ním?Rozcházet se nechci… nevím, co by mu otevřelo oči. Když to slyšel tak byl vytočený, ale vyšumělo to a teď když se o tom bavíme, tak mi přijde jako kdyby změnil názor a taky byl proti mně
Já nevím, jak si on představuje, že si vyříkáš s jeho matkou to, že ti ona sprostě nadává, a pak to popírá… Dělá z tebe blbce, že nic takového neřekla… Jak si on představuje, že si to vyříkáte?
Je jasné, že se matky bojí, a jít proti ní nechce. Takový chlap by mi nestál za to. Prostě mu řekni, že ty si s ní nemáš co vyříkávat. Problém je u ní. A můžeš se ho rovnou zeptat, jestli on by se hrnul někam, kde ví, že není vítaný.
Za mě je tohle red flag jako blázen. Nejen chování jeho matky, ale i reakce jeho samotného.
Jeho nezměníš. Otevřít oči mu může jedině to, když uvidí, že kvůli chování své matky o tebe může přijít… ale to jen v případě, že mu na tobě záleží víc, než na ní… V což bych dle jeho přístupu moc nedoufala… ![]()
@Janča6 píše:
Taky bych ocekavala, ze kdyby mela matinka kecy, ze tam nejezdis, tak by ji rekl: “No to se nediv, kdyz ji nemas rada a mluvis o ni sproste pred sousedy.”
Zakladatelko, toto by si měl přečíst tvůj přítel a pak říct své matince, až se bude zase ptát: „A kdepak je ta naše milá nevěsta, to zlatíčko naše nejkrásnější, kterému jsme ani slovíčkem neublížili?“
@Anonymní píše:
Ale jak mám jednat s přítelem? Jak vyřešit tu situaci s ním?Rozcházet se nechci… nevím, co by mu otevřelo oči. Když to slyšel tak byl vytočený, ale vyšumělo to a teď když se o tom bavíme, tak mi přijde jako kdyby změnil názor a taky byl proti mně
Normálně, nic mu nezakazovat, ať si jezdí za svou částí rodiny, ale bez tebe, na tvém místě by mě tam už nikdy nikdo neviděl. A dětem (tvým a tvého přítele) bych řekla pravdu a nic nerozmazávala a až by se ptaly „A maminko, proč nejezdíš taky s námi za babičkou?“ tak „Víte děti, ještě předtím než jste přišly na svět, o mě babička nemluvila vůbec hezky, ač k tou žádný důvod neměla.“…hotovo, co dál?
@Anonymní píše:
Ale jak mám jednat s přítelem? Jak vyřešit tu situaci s ním?Rozcházet se nechci… nevím, co by mu otevřelo oči. Když to slyšel tak byl vytočený, ale vyšumělo to a teď když se o tom bavíme, tak mi přijde jako kdyby změnil názor a taky byl proti mně
Tchyně o tobě mluvila sprostě, neomluvila se, co ty s tím máš udělat? To jeho „vyříkat, vyříkat“ vlastně znamená „ustoupit, ustoupit“.
TOhle po tobě ve skutečnosti chce, nelakuj si to. Protože jemu se nehodí, že tam nechceš jezdit - protože to bude muset on pak řešit. Jak udělat Vánoce, jak udělat víkendy atd. ![]()
Víš co, v klidu, stůj si za svým - ty nic nepotřebuješ a tchyni vidět nemusíš a nechceš. Schválně, jestli přítel začne tlačit na tebe, že ty jsi ta zlá.
Holky, díky za všechny reakce, rady a povzbuzení ![]()
Napadlo mě (je to sice nepravděpodobné), ale kdyby se mi tchyně nedej bože tedy omluvila? V takovém případě o sobě vím, že nejsem schopna jí to odpustit. Nebo si myslíte, že by to bylo na místě? Když neodpustím, nebudu potom taky „ta zlá“?
Já bohužel přetvářku neumím ani zahrát, narozdíl od nich..
@Anonymní píše:
Holky, díky za všechny reakce, rady a povzbuzeníNapadlo mě (je to sice nepravděpodobné), ale kdyby se mi tchyně nedej bože tedy omluvila? V takovém případě o sobě vím, že nejsem schopna jí to odpustit. Nebo si myslíte, že by to bylo na místě? Když neodpustím, nebudu potom taky „ta zlá“?
Já bohužel přetvářku neumím ani zahrát, narozdíl od nich..
Ja bych ji to neodpustila. I kdyby se ti omluvila, tak by to nebylo uprimne. Leda bys opravdu vazne videla, ze je ji to uprimne lito. To by se pak dalo uvazovat o nejakem narovnani vztahu.
@Anonymní píše:
Holky, díky za všechny reakce, rady a povzbuzeníNapadlo mě (je to sice nepravděpodobné), ale kdyby se mi tchyně nedej bože tedy omluvila? V takovém případě o sobě vím, že nejsem schopna jí to odpustit. Nebo si myslíte, že by to bylo na místě? Když neodpustím, nebudu potom taky „ta zlá“?
Já bohužel přetvářku neumím ani zahrát, narozdíl od nich..
Zalezi na tobe, jak to citis. Odpustit neni zapomenout, ze ano.
@Anonymní píše:
Holky, díky za všechny reakce, rady a povzbuzeníNapadlo mě (je to sice nepravděpodobné), ale kdyby se mi tchyně nedej bože tedy omluvila? V takovém případě o sobě vím, že nejsem schopna jí to odpustit. Nebo si myslíte, že by to bylo na místě? Když neodpustím, nebudu potom taky „ta zlá“?
Já bohužel přetvářku neumím ani zahrát, narozdíl od nich..
Tady by asi záleželo hodně na tom, jak se k tomu ona postaví, a jak moc upřímná ta omluva bude… pokud se omluví „na půl pusy“, a bude zřejmé, že je to jen naoko (a z donucení) pak by odpuštění bylo velmi těžké, a do snahy nějak urovnat vztah bych se nijak nehrnula… pokud by bylo vidět, že jí je to opravdu líto, a že chce vztah s tebou sama nějak urovnat a zlepšit, pak bych možná zvážila dát jí šanci.
Ale je to teda síla… ![]()
Každopádně, držím palce ![]()
Určitě bych nešla k nikomu kdo o mě vykládá okolí že jsem Pí. ca a kun.da. To je jako vážně ta otázka?
Já taky nemám ráda spoustu lidí nebo je nemusím nebo nějaké jejich chování, ale takhle nikoho netituluju. Přítel by se tě měl zastat. Jo a na další děti bych myslela až po svatbě.
Toho se neboj, ona se neomluví. A počítej s tím, že to stejně bude říkat dál…
@Anonymní píše:
Ale jak mám jednat s přítelem? Jak vyřešit tu situaci s ním?Rozcházet se nechci… nevím, co by mu otevřelo oči. Když to slyšel tak byl vytočený, ale vyšumělo to a teď když se o tom bavíme, tak mi přijde jako kdyby změnil názor a taky byl proti mně
Přítel by se tě měl zastat.
Když se nezastane, tak ukončit styky s jeho rodinou. Pokud někdo radí, že „vztahy s širší rodinou jsou důležité“? Ano, jsou. Ale ještě důležitější je tvoje duševní zdraví a pokud s nimi nelze mít dobré vztahy, tak je lepší styky přerušit, než být po každé návštěvě zralá na psychiatra.
@PaníBovaryová píše:
Tchyně o tobě mluvila sprostě, neomluvila se, co ty s tím máš udělat? To jeho „vyříkat, vyříkat“ vlastně znamená „ustoupit, ustoupit“.TOhle po tobě ve skutečnosti chce, nelakuj si to. Protože jemu se nehodí, že tam nechceš jezdit - protože to bude muset on pak řešit. Jak udělat Vánoce, jak udělat víkendy atd.
Víš co, v klidu, stůj si za svým - ty nic nepotřebuješ a tchyni vidět nemusíš a nechceš. Schválně, jestli přítel začne tlačit na tebe, že ty jsi ta zlá.
Nebo „pohádat se, pohádat se“. A synáček mamánek bude jen přihlížet, nebo to soudcovat a pískat?
Platí základní poučka, přes kterou nejede vlak a je stará od starověku: Jsou-li dvojice, pár, partneři, tak každý z té dvojice by se měl svého partnera zastat před svou rodinou. Protože on sy ho vybral za partnera, zatímco svou rodinu, ze které vyšel, si vybrat nemohl, že? Když se nezastane, je slaboch, nebo prostě se ten partnerský vztah rozpadá, ať si to přiznají, nebo ne.
To říkají i psychologové a rodinní poradci (zdroj neuvedu, četl jsem to kdysi v knížkách o partnerských vztazích).
Nemusíte věřit v Boha, ale pár věcí bych si z Bible vzal. Například „Proto muž opustí svého otce i matku a připojí se ke své ženě“ znamená, že ten partnerský vztah má být pro něj (a vice versa pro ni) důležitější, než vztah s jeho rodinou. Když není, je iluzorní.
Ale jak mám jednat s přítelem? Jak vyřešit tu situaci s ním?
Rozcházet se nechci… nevím, co by mu otevřelo oči. Když to slyšel tak byl vytočený, ale vyšumělo to a teď když se o tom bavíme, tak mi přijde jako kdyby změnil názor a taky byl proti mně 