Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Každá sestra by ti měla vyplatit čtvrtinu z ceny domu, který dostane. Tak to bude fér.
@Šarlota4 ahoj, mluví ze mě zkušenost
Přesně toto máme odžito 😶
Ptala jsem se na nějaké finanční vyrovnání, jen tak nenápadně…Odpověď: „No přece bys po vlastních sestrách nechtěla peníze za to, že bydlí. Ty už domov máš.“ No jo, ale není můj, jsem v nájmu.A co teď? Hádat se a pohřbít rodinné vztahy metr hluboko? K soudu to určitě táhnout nehodlám, zas je to rodina a nejde o život. Vybodnout se na to a pár let se s nima nebavit? Dělat, že nic?
Já fakt nevím
Nesmis se ptat nenapadne, ale normalne narovinu si s nimi promluvit, vysvetlit jim uplne vsechno a opravdu vytahnou vsechny argumenty, az na dren. A prizvat k tomu i ty sestry a prarodice, proste vsechny, koho se to tyka.
Udelej takovy rodinny sraz.
(Pokud se bojis, ze neprijdou, udelej „oslavu narozenin“ a proste to tam otevri. Ztratit asi nemas co.)
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, ráda bych vás požádala o nestranný názor na mou situaci.Vzhledem k citlivému tématu prosím o zachování anonymu.
Jsem nejstarší děvče ze čtyř dětí, všechny jsme holky.
Hned po střední jsem začala dálkově studovat, sama si vydělávat a žiju v pronajatém bytě, všechny moje další sestry, ačkoliv dvě už jsou plnoleté, žijí zatím s rodiči.
Nedávno se v rodině začala přetřásat problematika bydlení. Moje rodina vlastní 3 domy, prarodiče z jedné a z druhé strany + moji rodiče mají krásné baráky.
Bez mého vědomí bylo rozhodnuto, že každá z mých sester dostane jeden z domů, a já se přece zajistím sama. Byla jsem postavena až před hotovou věc. Je to menší město, cena jednoho bude v řádech milionů, ale zas to není Praha. Já se o sebe přece umím postarat sama a nemám nárok.
Neskutečně mě to s*re a mrzí a nevím co ještě, cítím se, jako že se mnou hrozně vyběhli. (Tady mělo být jiné slovo, ale systém to nechce publikovat pro vulgarismy) Domy budou na sestry přepsány ještě za života současných vlastníků, takže řádného dědického řízení se nedočkám. Nechci rodiče pohřbívat, to určitě ne, ale zdá se mi to poněkud nevhodné a nefér z jejich strany.
Ptala jsem se na nějaké finanční vyrovnání, jen tak nenápadně… Odpověď: „No přece bys po vlastních sestrách nechtěla peníze za to, že bydlí. Ty už domov máš.“ No jo, ale není můj, jsem v nájmu.
A co teď? Hádat se a pohřbít rodinné vztahy metr hluboko? K soudu to určitě táhnout nehodlám, zas je to rodina a nejde o život. Vybodnout se na to a pár let se s nima nebavit? Dělat, že nic?
Já fakt nevím
Na jednu stranu je to nefér.
Na druhou stranu můžeš jakoukoliv žádost o pomoc s čímkoliv odmítnout s tím, že „Sorry, musím jít vydělávat na své bydlení, já žádné nedostala.“ ![]()
Takže máš na příštích dvacet, třicet nebo i víc let blanko šek jen jezdit na rodinné oslavy a vůbec o nic se nestarat.
A taky nebudeš v pokušení bydlet s rodiči a odskákat to vlastním manželstvím.
Když to vezmu vcelku, tak za cenu čtvrtinového podílu na třech domech se zbavit starostí o postupně šest seniorů, proč ne. ![]()
Nechápu rodinu, která dělá takovýto bordel ve vztazích. I proto jsem zastánce toho, že majetek se za života přepisovat prostě nemá.
@Zumpa Přesně toto jsem psala… Protože jakmile téma otevře v plné síle… Označí ji za závistivou, chamtivou a neprejicnou… ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, ráda bych vás požádala o nestranný názor na mou situaci.Vzhledem k citlivému tématu prosím o zachování anonymu.
Jsem nejstarší děvče ze čtyř dětí, všechny jsme holky.
Hned po střední jsem začala dálkově studovat, sama si vydělávat a žiju v pronajatém bytě, všechny moje další sestry, ačkoliv dvě už jsou plnoleté, žijí zatím s rodiči.
Nedávno se v rodině začala přetřásat problematika bydlení. Moje rodina vlastní 3 domy, prarodiče z jedné a z druhé strany + moji rodiče mají krásné baráky.
Bez mého vědomí bylo rozhodnuto, že každá z mých sester dostane jeden z domů, a já se přece zajistím sama. Byla jsem postavena až před hotovou věc. Je to menší město, cena jednoho bude v řádech milionů, ale zas to není Praha. Já se o sebe přece umím postarat sama a nemám nárok.
Neskutečně mě to s*re a mrzí a nevím co ještě, cítím se, jako že se mnou hrozně vyběhli. (Tady mělo být jiné slovo, ale systém to nechce publikovat pro vulgarismy) Domy budou na sestry přepsány ještě za života současných vlastníků, takže řádného dědického řízení se nedočkám. Nechci rodiče pohřbívat, to určitě ne, ale zdá se mi to poněkud nevhodné a nefér z jejich strany.
Ptala jsem se na nějaké finanční vyrovnání, jen tak nenápadně… Odpověď: „No přece bys po vlastních sestrách nechtěla peníze za to, že bydlí. Ty už domov máš.“ No jo, ale není můj, jsem v nájmu.
A co teď? Hádat se a pohřbít rodinné vztahy metr hluboko? K soudu to určitě táhnout nehodlám, zas je to rodina a nejde o život. Vybodnout se na to a pár let se s nima nebavit? Dělat, že nic?
Já fakt nevím
Jak bylo rozhodnuto? Kdo rozhodl, prarodice se těch domu vzdali?
@Danielss Tvé tetě nechybí smysl pro humor že?
Jak jí tohle mohlo vůbec napadnout? Vždytˇona nemá vůbec na dědictví po tobě nárok, a její děti taky ne. To si jako myslí, že když ty děti nemáš, a žiješ s partnerem, že vše dostane automaticky ona?
@goldbear píše:
@Zumpa Přesně toto jsem psala… Protože jakmile téma otevře v plné síle… Označí ji za závistivou, chamtivou a neprejicnou…
Hele, majetek dělal vždy zle. Rodiče jsou holt tupci, kterým nedošlo, že tímhle hodí mezi vztahy granát. A škody budou nenapravitelné.
@arinecka píše:
@Danielss Tvé tetě nechybí smysl pro humor že?Jak jí tohle mohlo vůbec napadnout? Vždytˇona nemá vůbec na dědictví po tobě nárok, a její děti taky ne. To si jako myslí, že když ty děti nemáš, a žiješ s partnerem, že vše dostane automaticky ona?
Tak tohle je přesně náš případ. My bezdětní a švagrová má pocit, že kromě jejich dětí nikdo jiný nepřichází v úvahu.
Tyhle nespravedlnosti se dějou furt
Někdy opačně, jedinej volnej byt dostane nejstarší, když zakládá rodinu, ostatní ostrouhají…
Nejlepší je asi s dědictvím nepočítat
Ostatně zkušenost říká, že ten, kdo je nucen postarat se o sebe sám, to dotáhne často dál, než ten, kdo dostane byt a zapadne do krysích dostihů.
Jo, naštvalo by mě to. ![]()
a nakonec dostaneš staré rodiče k sobe do domu a budeš se o ně starat
Příspěvek upraven 28.05.21 v 14:16
Nedostanes alespon nejake finance od rodicu, trebas po jejich smrti? Nepocitaji s tim treba takto?
Ano, je totypicke, dost rodici uprednostnuje deti lempliky a line lemry pred opet vlastnimi ale pilnymi detmi, se kteryma nemaji zadne starosti a tak nabydou falesnejo dojmu, ze jim netreba ani nic davat.
Takze kazda sestra dostane sice barak, ale taky dva seniory na doopatrovani.
Pokud tam budou mít rodiče věcný břemeno na dožití, tak má kulový…takový dům zastavit nejde…