Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tříletá bije rodiče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.1.15 22:09
@Genovesa píše:
Opakuji, že slibovat začala sama, nikdy bych to po ní nechtěla.
Promiň, to jsem přehlédla, že jsi psala… ale ono je to ve výsledku jedno, pointa je stejná. Ať slibuje z donucení nebo sama od sebe - ve chvíli, kdy přijde ten okamžitý afekt, není tříleťák schopný nadřadit rozum („něco jsem slíbila“) nad rozbouřené emoce.
Proto nemá smysl trápit se tím, že „ona naslibuje hory-doly a nic z toho, udělala to zas“. Je potřeba řešit každou jednotlivou situaci zvlášť, odděleně a bez zpětného „už to zase udělala, i když mi to SLÍBILA“.
@Genovesa píše:
Samozřejmě jsem zkoušela ji nechat být. Jenže ona mi to často udělá v koupelně, často ve vaně. Nemůžu ji tam nechat sedět a šílet, už vůbec ne samotnou. Ublížila by si.
To je jasné - tam je potřeba vytáhnout z vany, násilím osušit, odnést do pokoje a nechat být.
Myslela jsem to spíše na takové ty běžné situace, že se mi neosvědčilo k ní přijít a „pevným objímáním proti vůli“ nebo podobným násilným fyzickým projevem lásky se ji snažit uklidnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.15 22:15
@BohunkaP Máš pravdu s těmi sliby. Ač jsem to po ní nikdy nechtěla, asi jsem podlehla pocitu, že když sama slibuje, měla by se snažit dodržovat. Díky za ujasnění 
.
S tím pevným objetím máš pravdu, to u nás taky absolutně nezafungovalo. Normálně to taky nedělám. Jenže afekt u nás často chodí ruku v ruce s únavou, takže často vyjde na koupání 
. Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.15 22:16
Když se vztekne přes den, ignoruju ji jak širé lány, dokud se neuklidní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.15 22:28
@Genovesa píše:
Jenže afekt u nás často chodí ruku v ruce s únavou, takže často vyjde na koupání
Nemáš zač 
Jestli se tohle chování u Tvé dcery pojí hlavně s únavou, tak ta práce s ní bude zase trochu jiná… protože unavené dítě reaguje jinak, těžko po něm vymáhat nějakou jasnou úvahu, rozumnou kontrolu emocí… Největší efekt by mohlo mít to předstírání, že se vůbec nic nestalo. Ječí, vříská, kope… no jo, no, tak prostě jako panenku vytáhneme, zvedneme, odneseme… až ustane jekot, pomůžeme obléct, uložíme, pomazlíme a spíme… „no harm done“, ráno bude dobře a časem se to zlepší, protože čím starší dítě, tím líp dokáže fungovat s vlastní únavou.
Horší je varianta, kdy se dítě takhle chová i za neunaveného stavu… kdy je opravdu hysterka „od přirození“. Čas ukáže… ale hlavně pomůže, i když je to teď na zbláznění. Taky jak povyroste mimino, udělá se společný režim oběma, to třeba u nás hodně pomohlo… tím jakoby nějak uzavřeli sourozeneckou alianci a v lecjaké situaci, kdy dcera není schopna reagovat na mne, tam reaguje na bráchu a z toho afektu vypadne, ani si to neuvědomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.15 23:04
@BohunkaP Tak jako vzteknout se umí velmi slušně kdykoli, to zas jo 
, ale když je unavená, je fakt, že to teprv dostane ty pravé grády 
. Je pravda, že už je to s ní kolikrát o dost lepší, než dřív, tak z toho snad časem vyroste. Většinou to děláme tak, jak píšeš, prostě si afektu nevšímáme, plácnem s ní do postele, pomazlíme, usne a hotovo. Asi toho už i na nás je nějak moc v poslední době. Mimino mělo kaše a rýmu, starší kašel a nakonec z toho byl mírný zápal plic, takže i strach o ni byl veliký, noci náročné. Jdu se vyspat 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.15 17:10
@Genovesa No myslím, že bez toho, aby jste jí naplácala to nepůjde. Mám dojem, že se se s tou „moderní“ výchovou nějak přehání, s námi se taky nikdo nemazal a rozhodně nám to neuškodilo. Berte to to tak, když jí nenaplácáte Vy, tak jí později může naplácat někdo nebo život a budou tvrdší rány to mi věřte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.18 13:00
Čtyřletá holčina se vzteká, bije rodiče, hází věcmi
Ahojte, mám doma 4-letou vzteklinku a vzhledem k tomu, že se blíží prázdniny školka nefunguje, manžel nebude doma a nikoho jiného na hlídání nemám, budu s ní denně já. Ve školce je to prý trošku generál, ale jinak není problém. Ovšem doma jak není po jejím, spustí se něco šíleného. A po jejím bohužel není dost často, protože ona si nechce čistit zuby, oblékat se, jíst (normální jídlo a v kuchyni u stolu), koupat / sprchovat se (natož mýt vlasy!), uklízet hračkym svlékat se, obouvat se a tak dále…V podstatě náš den vypadá tak, že ráno před školkou máme 40 minut na vypravení se, z toho mi denně aspoň půlhoďku prořve, často to završí demonstrativním vražením prstů do krku a zvracením. U křiku mě bije, štípe, kope do všeho, hází vším. Na plnění všeho potřebného trvám, nikdy jsem neustoupila ani o píď (ani to nejde - copak může jít do školky bez bot apod.). Vždcky jsem ji tam nakonec nějak dovlékla, ale za cenu opravdu velkých bojů. Tam už je prý v pohodě. JENŽE odpoledne je druhé kolečko, když máme kamkoliv jít a má se třeba převlíct, zajít vyčůrat, napít, uklidit hračky. A večer do třetice při procedurách před spaním. Jsme z toho už s manželem vyčerpaní. Jsme troufám si říct za jedno, hodně důslední, opravdu nepovolujeme ústupky, ale takto to je denodenně už snad rok a půl. Všichni říkali, že se to zlepší, že je to období vzdoru, ale ve 4 letech by už snad mělo být takové období pryč.
Dcera u toho taky používá opravdu kouzelné hlášky typu:„Jdi do kuchyně a umři.“ nebo včera:„nekrákej na mě ty čarodějnice“. Na manžela: Já tě zbiju, aby tě to hodně bolelo a abys umřel jako Ben (pes)" Důvod - například nepovolili jsme jít ven v sandálkách, když pršelo nebo jsem ji nekoupila Kinder vajíčko.
Když se zklidní, většinou se sama přijde mazlit (Maminko, já tě mám ráda a tulí se)
Taky hodně pozoruju chování, kdy mě bije, ale zároveň lpí na tom, abych s ní byla. Když odejdu, vyydrží brečet i dlouhé hodiny (vždycky nakouknu, v klidu se ptám, jestli už jsme kamarádky, ona řekne že ne, že mě zbije a už natahuje ruku, tak jdu zas pryč a nanovo třeba celé odpoledne).
Co s tím?
A promiňte anonyma, přijde mi to jako hodně choulostivé a týká se to navíc dítěte.
Magda
- Citovat
- Upravit
28.6.18 13:10
jako je to drasticke,ale me pomohlo besniciho,trucujiciho syna nechat zabalit kufr,at jde od nas pryc, ze my cekame na toho hodneho synka. A vyprovodila jsem ho ze dveri.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 13:12
@svycarka píše:
jako je to drasticke,ale me pomohlo besniciho,trucujiciho syna nechat zabalit kufr,at jde od nas pryc, ze my cekame na toho hodneho synka. A vyprovodila jsem ho ze dveri.
No fuj…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 13:14
Tady jste hooodně zanedbali výchovu v počátcích. Taky na mě syn zkoušel různé vztekací fígle a vše jsem potlačila hned v počátku - rázně jsem mu řekla ,že jsem jeho matka a ne otrok. Nemám ráda takové to „jsem jeho kamarádka“.
Ale to už asi víš.
S takovým spratkem bych taky nevydržela - zkuste psychologa, ale to je jen taková berlička pro zoufalky.
Já bych asi nevydržela a při největším ječáku bych ji hodila do vany a osprchla ledovkou. Na synovce to zabralo a to upadal do mdlob, když na něj přišly největší záchvaty vzteku. Ted je to naopak 22letý flegmatik 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 13:16
@svycarka píše:
jako je to drasticke,ale me pomohlo besniciho,trucujiciho syna nechat zabalit kufr,at jde od nas pryc, ze my cekame na toho hodneho synka. A vyprovodila jsem ho ze dveri.
Tohle mi naši udělali jednou! Začali mi balit věci, že mě odvezou do pasťáku.
Je mi přes třicet a dodneška se mi při té vzpomínce hrnou slzy do očí.
TOHLE NIKDY!!! To je prostě příliš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 13:18
@svycarka
Aha, takže výchovná metoda ve stylu zlobíš, tak tě nechceme a nemáme tě rádi? 
A proč jste s manželem děti chtěli, to jste nevěděli, že děti zlobí a každé má právo na to, si tím obdobím projít..? 
To je to samé, jak kdybych měla jiný názor a za to mě mamka neměla ráda…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.18 13:18
@Anonymní píše:
Ahojte, mám doma 4-letou vzteklinku a vzhledem k tomu, že se blíží prázdniny školka nefunguje, manžel nebude doma a nikoho jiného na hlídání nemám, budu s ní denně já. Ve školce je to prý trošku generál, ale jinak není problém. Ovšem doma jak není po jejím, spustí se něco šíleného. A po jejím bohužel není dost často, protože ona si nechce čistit zuby, oblékat se, jíst (normální jídlo a v kuchyni u stolu), koupat / sprchovat se (natož mýt vlasy!), uklízet hračkym svlékat se, obouvat se a tak dále…V podstatě náš den vypadá tak, že ráno před školkou máme 40 minut na vypravení se, z toho mi denně aspoň půlhoďku prořve, často to završí demonstrativním vražením prstů do krku a zvracením. U křiku mě bije, štípe, kope do všeho, hází vším. Na plnění všeho potřebného trvám, nikdy jsem neustoupila ani o píď (ani to nejde - copak může jít do školky bez bot apod.). Vždcky jsem ji tam nakonec nějak dovlékla, ale za cenu opravdu velkých bojů. Tam už je prý v pohodě. JENŽE odpoledne je druhé kolečko, když máme kamkoliv jít a má se třeba převlíct, zajít vyčůrat, napít, uklidit hračky. A večer do třetice při procedurách před spaním. Jsme z toho už s manželem vyčerpaní. Jsme troufám si říct za jedno, hodně důslední, opravdu nepovolujeme ústupky, ale takto to je denodenně už snad rok a půl. Všichni říkali, že se to zlepší, že je to období vzdoru, ale ve 4 letech by už snad mělo být takové období pryč.
Dcera u toho taky používá opravdu kouzelné hlášky typu:„Jdi do kuchyně a umři.“ nebo včera:„nekrákej na mě ty čarodějnice“. Na manžela: Já tě zbiju, aby tě to hodně bolelo a abys umřel jako Ben (pes)" Důvod - například nepovolili jsme jít ven v sandálkách, když pršelo nebo jsem ji nekoupila Kinder vajíčko.
Když se zklidní, většinou se sama přijde mazlit (Maminko, já tě mám ráda a tulí se)
Taky hodně pozoruju chování, kdy mě bije, ale zároveň lpí na tom, abych s ní byla. Když odejdu, vyydrží brečet i dlouhé hodiny (vždycky nakouknu, v klidu se ptám, jestli už jsme kamarádky, ona řekne že ne, že mě zbije a už natahuje ruku, tak jdu zas pryč a nanovo třeba celé odpoledne).
Co s tím?
A promiňte anonyma, přijde mi to jako hodně choulostivé a týká se to navíc dítěte.
Magda
Zcela vážně - je vysoká pravděpodobnost, že je nemocná. Zajděte za psychologem.
Anonym P
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
