Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tříletá bije rodiče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.6.18 16:26
@Monchichik píše:
@stock No tak začne to sandálama do tašky a za chvíli jí budou nosit celej pokojík, ne? Nedostane je právě proto, že je venku mokro a já jsem rodič od toho, abych jí adekvátně oblíkla a obula. A je mi fakt jedno, jestli něco chce. Není to proto, že jsem silnější, ale proto, že jsem rodič, zodpovědný za dítě a je jedno, že to není krizová situace, protože to dítě to nerozliší a nepochopí, proč jednou může a jindy ne. A když máš ty děti třeba 3, tak si vezmeš krosnu a budeš jim přenášet co si navymýšlejí? A stojím si za tím, že jsou děti, na které nemusíš zvýšit ani hlas a pak jsou děti, které prostě na zadek dostat musí.
A ja stojim za tím,ze neexistuje dite,ktere musí dostat na zadek. A uz vubec ne modra ruka,zmalování,ze si to bude do 30 ti pamatovat,facka pres oblicej a podobne „lahudky“.Pokud chceš nosit pokojík,tak ho nos. Nepochopila jsi můj prispevek. Vim naopak, ze 4 lete dite velice dobře chápe a rozlišuje. Pokud to tak neni,je opet potreba se zamyslet a ne ho serezat, biti neni argument. Je to srabarna.Když zůstaneme u těch holinek. Jsou fajn když prsi. Jakmile vysvitne slunce,fajn přestávají byt,je v nich hnusne. Na tom není až tak moc k chápání,to je fakt. A pochybuju,že máš trojčata. Je adekvátní,jak Ty píšeš,chodit ve vedru v holinkach? Tak jí nech na ty holiny namalovat kytky,princezny,mamu s tátou a uvidíš,ze je bude vyžadovat i když svíti slunce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 16:33
Já nepotřebuju nosit pokojík, protože u nás se dělalo to, co jsem řekla. A pokud by chtěli jiné boty, tak by si je mohli dát do batůžku a nosit si je sami. Nemám trojčata, ale měla jsem 2 děti 11 měsíců od sebe, takže na nějaké diskuze jsem fakt neměla ani sílu ani náladu. A úplně nesnáším to nekonečné vysvětlování třeba malým dětem, které nejsou ani schopné to pochopit. Pořád mlít dokola jednu a tu samou věc. To dítě tě stejně nevnímá. A když řeknu 2× nedělej to, tak po třetí ho prostě třeba přes tu ruku plesknu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 16:40
@Martha03 píše:
Ano i tehdy jsem to dokázala pochopit a moc dobre jsem věděla proč se tak stalo a nikdy jsem to rodičům nekladla za vinu. Rozhodně mě nerubali jako v dole. Ale když jsem se dopustila opravdu něčeho zásadního tak jsem dostala. Ano na některé děti to funguje i bez plácnutí, ale na některé ne. Nemůžeš sebe a svou rodinu davat jako příklad všem každý je jiný. Nikdy bych si nevybijela frustraci na svých dětech jsem dospělá, nedělej tady z nás psychopatky co přijdou domu a začnou kolem sebe všechny mlátit. Místo toho odsuzovani přidej tedy zakladatelce radu ty…
Pokud vím tak ji tady téměř všichni radíme, aby si s ní někam zašla a začala to řešit, protože aby se dite samo mlátil dvě hodiny do hlavy do krve není normální období vzdoru.
Chyba,nedavam nikomu za priklad svou vlastni rodinu. Samozrejme,ze moje deti mely obdobi vzdoru a vnoucata zrovna tak. Je to jedna z vyvojovych fazi. Za vyvoj/vyvin/fáze jsem je nebila.Jenom tvrdim,že ten,kdo byl bit,bije dal. Ten kdo bit nebyl,nebije. Však se to touhle diskuzi táhne jak červena nit.
Z me strany o psychopatkach nepadlo ani slovo. Holinkovou radu jsem právě dorucila. A taky si myslím,že by nebylo od věci poradit se s odbornikem, a ne se ridit bicima radama, ktere dostává tady v diskuzi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 16:45
@Anonymní píše:
@ASAndrea Ano, v tom souhlasím. Taky tento týden po hysterickém výstupu ve školce při převlékání (chtěla si nechat tuším kraťasy, když bylo venku asi 15 stupňů) jsem ji řekla, že dneska do pekárny nejdeme - vždycky cestou ze školky se tam stavujeme a jí koupím třeba slanou tyčku nebo loupák. Po tomhle si už hodňoučká a zklidněná nacupitala do pekárny (mají otevřeno) a „prosím prosím maminko já už budu hodná, kup mi ten koblížek, já mám na něj chuť“. Nedostala nic, protože ten záchvat vzteku před tím byl opět mazec. Prodavačka kulila oči, že jsem ani nemrkla, vzala jsem ji za ruku a šly jsme. To, co se ale spustilo v zápětí, byl hysterický záchvat číslo 2, který pokračoval celou cestu autobusem a ještě doma mi demonstrativně vzala kabelku a praštila s ní o zem.
Ale když má dobrou náladu, tak je to hodná šikovná holka, zpívá, tancuje, usmívá se, takový blonďatý andílek - to slyším každou chvíli.Také dítě dvou tváří.
Magda
TAk přesně toto mám doma taky, kluk 4,5 let a dělá úplně to samé co tvoje dcera. Přestože jsem taky důsledná, mám pocit že na něho nic neplatí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 16:46
@Monchichik píše:
Já nepotřebuju nosit pokojík, protože u nás se dělalo to, co jsem řekla. A pokud by chtěli jiné boty, tak by si je mohli dát do batůžku a nosit si je sami. Nemám trojčata, ale měla jsem 2 děti 11 měsíců od sebe, takže na nějaké diskuze jsem fakt neměla ani sílu ani náladu. A úplně nesnáším to nekonečné vysvětlování třeba malým dětem, které nejsou ani schopné to pochopit. Pořád mlít dokola jednu a tu samou věc. To dítě tě stejně nevnímá. A když řeknu 2× nedělej to, tak po třetí ho prostě třeba přes tu ruku plesknu.
Fajn,a jde to bez biti/plesknuti. Já přece nikde neříkám,že se s tou taškou mas vláčet sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 16:50
@stock píše:
A ja stojim za tím,ze neexistuje dite,ktere musí dostat na zadek. A uz vubec ne modra ruka,zmalování,ze si to bude do 30 ti pamatovat,facka pres oblicej a podobne „lahudky“.Pokud chceš nosit pokojík,tak ho nos. Nepochopila jsi můj prispevek. Vim naopak, ze 4 lete dite velice dobře chápe a rozlišuje. Pokud to tak neni,je opet potreba se zamyslet a ne ho serezat, biti neni argument. Je to srabarna.Když zůstaneme u těch holinek. Jsou fajn když prsi. Jakmile vysvitne slunce,fajn přestávají byt,je v nich hnusne. Na tom není až tak moc k chápání,to je fakt. A pochybuju,že máš trojčata. Je adekvátní,jak Ty píšeš,chodit ve vedru v holinkach? Tak jí nech na ty holiny namalovat kytky,princezny,mamu s tátou a uvidíš,ze je bude vyžadovat i když svíti slunce
Hm, tak mezi tím co by ses třeba zamýšlela, by tě dítě kouslo, nakoplo a řeklo ti že máš jít umřít.Fakt bych chtěla vidět jestli bys zůstala i tak klidná a jen jí s úsměvem řekla že tohle se nedělá, stejně tak jako 100× před tím a dovolila jí co chce. Jak sama píšeš, dítě v tomhle věku už dost dobře chápe a lehce tě dostane tam kde tě chce mít, ty ustoupíš, tudíž máš klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 16:57
@stock píše:
Chyba,nedavam nikomu za priklad svou vlastni rodinu. Samozrejme,ze moje deti mely obdobi vzdoru a vnoucata zrovna tak. Je to jedna z vyvojovych fazi. Za vyvoj/vyvin/fáze jsem je nebila.Jenom tvrdim,že ten,kdo byl bit,bije dal. Ten kdo bit nebyl,nebije. Však se to touhle diskuzi táhne jak červena nit.
Z me strany
Aha takže podle tvé myšlenky ten kdo měl doma třeba alkoholika tak taky bude pít apod. Tak to teda lidi odsuzuješ šmahem. No nic máme jiné názory. Ať se daří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.18 16:57
@Monchichik Já vedu dialogy furt a s každým, konec konců je to moje profese (a asi i profesní deformace) 
Jinak režim je v podstatě teď takový, že já vstávám v 6, malá v 6:30. V 7:10 vycházíme na autobus - zastávka je asi 5 min chůze pěšky. Tento autobus musíme stihnout, abych stihla já ten svůj do práce, takže je to občas dost stresující situace a často ji prostě musím popadnout tak, jak je a běžím s ní na ten autobus. Pak je dcera ve školce do 16-16:15. Cestou ze školky většinou něco nakupujeme, případně se aspoň stavíme do té „naší“ pekárny. Když dojedeme domů, vyložíme nákup a pokud je slušné počasí, převlečeme se a jdeme ven - většinou na hřiště, do parku a podobně. Většinou jen kousek (půl kilometru od baráku je naprostý strop), protože madam chodí neskutečně pomalu a jakékoliv odrážedlo odmítá (má koloodrážedlo, koloběžku a motorku). Venku mívá ještě menší sváču. Kolem 6-7 jdeme domů a následuje večeře, mytí a ukládání ke spaní. V 9 nejpozději už spí. Samozřejmě usíná ve valné většině případů s brekem. Víkendy je s tatínkem případně babičkami a dědečky, protože já je mám většinou pracovní…
Jinak ještě k možnosti výbětu z několika variant - to jsem kdysi zavedla, ale záhy zrušila, protože ona si just z těch mnou přichystaných možností nikdy nevybrala a vymýšlela ještě větší šílenosti. Takže to teď děláme tak, že večer spolu chystáme věci na další den - já žehlím, nachystám kupku a řeknu, tohle si zítra vezmeš do školky. Maximum je, že ona třeba řekna, že by chtěla jiné triko, tak jí ho nachystám (pokud je to něco ok), ale ráno už nediskutuju a bere to, co je nachystané.
A sandály mi v zimě prostě nosit nebude. V květnu měla angínu, na začátku června zánět středního ucha, věčně rýmy a já nebudu riskovat, že se jí to zas vrátí.
Magda
- Citovat
- Upravit
28.6.18 17:20
Zakladatelko píšeš,že jsi přísná,důsledná,občas dostane dcera i na zadek,ale přesto stále zlobí,takže evidentně tyto metody nefungují… Co trochu ubrat na té důslednosti,holt se jeden den nevykoupe,chce kraťasy i když je chladno,tak je navliknu na legíny,do sandálů dám ponožky… Motivovat aby si zuby chtěla čistit sama,ne že si je musí čistit… Například po scéně ve školce,pokud by se omluvila,bych v pekárně něco koupila atd.,já bych koupila i to kinder vejce… Ale já jsem líná matka,jdu tou snazší cestou. Taky mám dceru v tomto věku,taky palicatou,kolikrát šla ven vyhastrosena na shoftshelkach tutu sukni apod. V obchodě vždy vyžaduje nějaké blbiny,samozřejmě nějaké drahé hračky jen tak nekoupím,ale kinder vejce jo,prostě moc tu výchovu nehrotim a z vztekliny co sebou ve dvou letech kdykoli a kdekoli švihla na zem a vrestela mi roste holčička s kterou už se dá většinou domluvit. Tím samozřejmě nechce vaší situaci zlehčovat,protože problém může být i hlubší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 17:26
@stock Já jsem ale s tímhle nikdy problém neměla, protože jsem fakt celkem autoritativní a pánové věděli, že diskutovat nemá cenu. Po ránu vůbec a potom klidně, ale stejně to skončí tak, že bude po mém .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.18 17:29
@Anonymní píše:
Ahojte, mám doma 4-letou vzteklinku a vzhledem k tomu, že se blíží prázdniny školka nefunguje, manžel nebude doma a nikoho jiného na hlídání nemám, budu s ní denně já. Ve školce je to prý trošku generál, ale jinak není problém. Ovšem doma jak není po jejím, spustí se něco šíleného. A po jejím bohužel není dost často, protože ona si nechce čistit zuby, oblékat se, jíst (normální jídlo a v kuchyni u stolu), koupat / sprchovat se (natož mýt vlasy!), uklízet hračkym svlékat se, obouvat se a tak dále…V podstatě náš den vypadá tak, že ráno před školkou máme 40 minut na vypravení se, z toho mi denně aspoň půlhoďku prořve, často to završí demonstrativním vražením prstů do krku a zvracením. U křiku mě bije, štípe, kope do všeho, hází vším. Na plnění všeho potřebného trvám, nikdy jsem neustoupila ani o píď (ani to nejde - copak může jít do školky bez bot apod.). Vždcky jsem ji tam nakonec nějak dovlékla, ale za cenu opravdu velkých bojů. Tam už je prý v pohodě. JENŽE odpoledne je druhé kolečko, když máme kamkoliv jít a má se třeba převlíct, zajít vyčůrat, napít, uklidit hračky. A večer do třetice při procedurách před spaním. Jsme z toho už s manželem vyčerpaní. Jsme troufám si říct za jedno, hodně důslední, opravdu nepovolujeme ústupky, ale takto to je denodenně už snad rok a půl. Všichni říkali, že se to zlepší, že je to období vzdoru, ale ve 4 letech by už snad mělo být takové období pryč.
Dcera u toho taky používá opravdu kouzelné hlášky typu:„Jdi do kuchyně a umři.“ nebo včera:„nekrákej na mě ty čarodějnice“. Na manžela: Já tě zbiju, aby tě to hodně bolelo a abys umřel jako Ben (pes)" Důvod - například nepovolili jsme jít ven v sandálkách, když pršelo nebo jsem ji nekoupila Kinder vajíčko.
Když se zklidní, většinou se sama přijde mazlit (Maminko, já tě mám ráda a tulí se)
Taky hodně pozoruju chování, kdy mě bije, ale zároveň lpí na tom, abych s ní byla. Když odejdu, vyydrží brečet i dlouhé hodiny (vždycky nakouknu, v klidu se ptám, jestli už jsme kamarádky, ona řekne že ne, že mě zbije a už natahuje ruku, tak jdu zas pryč a nanovo třeba celé odpoledne).
Co s tím?
A promiňte anonyma, přijde mi to jako hodně choulostivé a týká se to navíc dítěte.
Magda
Mně to Magdo trochu připomíná situaci u nás doma, když měl syn tři roky, období vzdoru a asi i reagoval na narození ségry. Nebylo to teda tak silně vyjádřený jako u vás a relativně rychle se z toho dostal, ale jsou tam společné znaky - najednou nechtěl nic, jíst, spát, oblíkat, obouvat atd., měl záchvaty, kdy zároveň chtěl moji blízkost, a na členy rodiny zkoušel křičet a říkal věci typu „babi ty to neřikej, kdi do kuchyně“. Částečně se z toho možná sám vyrostl, ale zejména jsme museli změnit přístup - v něčem přitvrdit a v něčem naopak povolit. Každopádně asi opravdu musíte být flegmatici, pokud jste to v téhle intenzitě přežili už rok a půl a dennodenně ji nemlátíte. Co fungovalo u nás nemusí fungovat jinde, ale napíšu, co se osvědčilo a co ne:
1. jasné Ne a jasné Ano působí úplně blahodárně. To mě napadlo u té vaší ranní situace se sandálama. Ona říká: chci sandály! Ty odpovídáš: Prší. Ta konverzace nedává smysl!
2. bití buď nemělo efekt, nebo situaci jen zhoršilo, totéž snaha o ledovou sprchu (to už bylo zoufalství) - to ani nepochopil
3. někde jsem četla, že tohleto „jdi do kuchyně“ od batolete je totéž, jako kdyby tě puberťák poslal doprdele, a musím souhlasit, je nutné to netolerovat, nevysvětlovat a jasně říct, že takhle s náma mluvit nebude. Vysvětlovat se dá jindy, ale opět musí přijít jasná odpověď. Stejně tak s tím, že se necháváte bít - neumožnit to, chytit ruku, opět jasný nesouhlas.
5. už tady padlo, když se nechce obléknout, dá se pokračovat tak jak je, v pyžamu dovést do školky atd. Jasně oznámit, co se stane, když neudělá to a to, a dodržet to. Ne jako vyhrožování, ale aby věděla, že každej její krok má nějakej následek.
6. naprosto kontraproduktivní u nás bylo posílání do vedlejšího pokoje se vyvztekat - hned se vracel a v záchvatu chtěl být s náma - naopak co pomohlo bylo pořádně obejmout a pomazlit, ev. něco zazpívat. Teď když už je větší, tak si při rozčilení sám řekne, že chce pomazlit a uklidní se. Pomohlo i zavést si programově ráno vpoledne večer plánované pomazlení, byť to zní sebedivnějc. Ale asi tam chyběl kontakt, sám si nepřišel, projevoval to talhle blbě a já měla dost s miminem, tak mě to hned nenapadlo. Takže neodhánět!
Ještě mě k tomu napadlo, jestli nemohla zažít nějakou šikanu ve školce (ty řeči hádám nosí odtamtud). No a ta ztráta milovaného psa taky asi hraje roli, nicméně ať je příčina jakákoliv, budete muset u sebe něco změnit. Přeju, ať se vám to podaří.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.6.18 17:47
@Anonymní píše:
Ve výsledku je to spíš takový úžasný dialog:
Já chci sandály.
Dneska je zima, musíme si vzít tenisky.
Já chci ale sandály! (brek)
Je tam zima a mokro po dešti. V sandálech by ti promokly ponožky a byla by ti zima.
Já je ale chci! (řev) Já si mezi tím obouvám své boty.
Podívej, co mám na nohách já? Taky tenisky. Protože je zima.
Ale já chci sandály, tenisky jsou hnusné! Vezme botu a mrskne s ní.
Vezmu tenisky, narvu jí je násilím na nohy (na několik pokusů, protože jednu obuju, druhou si vyzuje), popadám vzteklé dítě do náručí a jdeme.
Taková modelová situace z dnešního rána.
Tak mě bys tímhle dialogem taky totálně vypěnila. Vlastně se ani nedivím, že to tvoje děcko chytá amok.
Prostě má jiný temperament než ty a tyhlenty chápavé kecy ji nepochybně rozběsňují do nepříčetna. Utnout jste to měli už hodně dávno a počítej s tím, že to z vaší strany bude chtít něco víc než klidný introvertní přístup. Bez pořádné scény to nejspíš (alespoň zpočátku) nepůjde.
Kdybych byla v téhle debatě na tvém místě (jsem narpstý extrovert), po dceřině druhé odpovědi bych ječela jak siréna a byl by z toho takový kravál, že by na něj příště nedošlo. Protože se mnou takhle vorat nikdo nebude.
Dcery mám tři, nejstarší je extrovert, dvě další ne. Přístup k nim musí být úplně odlišný. Když se vztekne ta první, je z toho scéna. Musí být, kdybych zkusila rozumnou tolerantní domluvu, je to na hodiny. (Jo, zkusila jsem, fakt to bylo peklo.) Když ty dvě mladší, pomáhá naopak jedině rozumná debata - což je pro mě problém, pro mě je totiž přirozenější vypěnit.
Info o dětech, prosím o zachování anonymity.
- Citovat
- Upravit
28.6.18 17:50
@Monchichik píše:
@stock No tak začne to sandálama do tašky a za chvíli jí budou nosit celej pokojík, ne? Nedostane je právě proto, že je venku mokro a já jsem rodič od toho, abych jí adekvátně oblíkla a obula. A je mi fakt jedno, jestli něco chce. Není to proto, že jsem silnější, ale proto, že jsem rodič, zodpovědný za dítě a je jedno, že to není krizová situace, protože to dítě to nerozliší a nepochopí, proč jednou může a jindy ne. A když máš ty děti třeba 3, tak si vezmeš krosnu a budeš jim přenášet co si navymýšlejí? A stojím si za tím, že jsou děti, na které nemusíš zvýšit ani hlas a pak jsou děti, které prostě na zadek dostat musí.
No já nevím, já kluka celkem běžně nechávám, když si něco takového vymyslí a chce si dělat věci po svém…řeknu mu, ok, bude ti zima, ale mně je to šumák…a on po pár vteřinách váhání řekne…no tak jóóó…Ale klidně bych ho nechala jít v sandálech…než takovou rotyku po ránu…a je na něm teda vidět, že se to věkem dost lepší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 18:11
@kontramatka píše:
Tak nevím. když už říkala, maminko prosím a slibovala že bude hodná, řekla bych jí, že by se měla ještě+ omluvit a slíbit, že už nebude ječet. Loupák bych jí koupila.
To já bych teda loupák nekoupila, ani kdyby se omlouvala. Na jednu stranu píšeš, že je to chyba rodičů, že mají nastavit pevné hranice, ale když právě to dělají a snaží se aby dcera měla ponaučení pro příště, tak píšeš že za omluvu bys ustoupila? To mi teda přijde jako blbost, takhle se dítě akorát naučí že může zlobit jak chce a že pak po omluvě a slíbení že už to příště neudělá, tak jí to zase projde… To by pořád jen zlobila a pořád by se jen omlouvala a nikam by to nevedlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.18 18:24
@kontramatka píše:
psycholožka říkala, tak to pak jo. Já říkám, že když se dokáže ovládat ve školce, tak se má ovládat i doma. DOma tím spíš. Rodiče jsou snad nějaká autorita ne? To nejsou Kašpárci co poskakují a řeší její řvaní a scény. Pokud se nechce koupat, bude ve vaně tak dlouho, dokud nebude vykoupaná. Bez pozornosti. Udělám si kávu a budu si povídat s tatínkem a až pochopí, vykoupe se. Nechce kalhoty, ale chce kraťasy? Ještě chvilku a navlíknu jí dvoje kalhoty. Tak ať si to rozmyslí. Takové rozcapené děcko zkazí náladu všem okolo. Ne jenom rodičům. Já když jsem svědkem často v obchodě, jak děcko pobíhá, ječí, piští, chová se prostě otřesně a matka si tam něco kuňká a jen čumí, tak mám chuť jít pro ochranku a nechat vyhodit obě. Je to naprosto příšerné a obtěžující. Ať nakupují tidle lidi na rohlík.cz protože normální člověk na ně není zvědavej. Někdy se stane…blbě vyspaný svišť nebo nemoc za dveřma a je protiva…
Tak v tomhle teda souhlasím s psycholožkou, že to známá věc, že člověk je savec a všichni savci čekají na svou mámu (=zdroj nepodmíněné lásky), aby mohli nahlas vyjádřit svou nesnáz. V nepřítomnosti mámy je lepší se příliš neprojevovat. Když se máma (=bezpečí) vrátí, můžeme se zbavit nashromážděného napětí. To samé se děje, když je vaše holčička s vámi nesnesitelná a přitom ve školce proběhlo vše v pořádku. Trpělivě snášela stresové situace, které ji potkaly, aniž by dala něco najevo, aby pak „vybouchla“ po vašem příchodu. Není to proto že nemáte žádnou autoritu, ale proto že se s vámi cítí v bezpečí…citace z knížky „Zkoušeli jsme všechno“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
