Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
revu píše:
Nechci být sama. Ne že bych nevydržela, dokážu být sama se sebou, ale potřebu rodiny a opory mám velikou a chtěla bych spokojený život pro sebe a hlavně pro děti. Já si ani neumím představit, co bude, když onemocním. Syn může být u táty, ale co malá? On mi stejně s ničím nepomáhal, 5 mesíců sedí doma a marodí se zádama, ale doma nehne prstem, jen sedí u počítače, hraje poker nebo chodí někam ven, asi za kamarádama a kamarádkama na kafíčka a postěžovat si, taky hospody a někdy chodil domů až ráno, což já jsem odmítala tolerovat.On má dvě auta a já třetí svoje. celé měsíce jezdil mým a když jsem mu dala peníze na technickou, zaplatil technickou na svoje auto a moje tu stálo bez technické víc než měsíc.Že prý auto nepotřebuju, že mi kdyžtak půjčí svoje,ale nepůjčil, když jsem ho jednou potřebovala, abych jela s malou do bazénu. On si vozil zadek a já v mrazech a vánici šla pěšky hodinu tam a hodinu zpátky. Když teď odešel, technickou jsem si zařídila sama a mám klid. Jenže za půjčené peníze, protože ze mě vytáhl úplně všechno a pak jsme neměli ani na vánoční stromek. Když jsem mu dneska řekla, že nemám ani na mlíko pro malou, řekl, že od něj neuvidím ani korunu. Celé roky se o všechno starám, hospodařím sama a ještě ušetřím (teda teď ne), zařizuju, volný čas organizuju,pracuju, starám se o něj, o děti, o domácnost a tady mám odměnu za to všechno. Sakra co se to s chlapama děje? Kde je jejich role? Píšu asi zmateně, ale jsem toho plná a událo se toho tolik.
Promiň, ale já spíš nechápu, co se s některýma ženskýma děje, že si to nechají líbit? To máš tak malé sebevědomí, že ho necháš aby se k tobě choval jako k nějaké onuci a ještě si s ním pořídíš dítě?
A trochu se obávám., že i když to s ním skončíš, za chvíli si přivedeš domů někoho podobného a situace se bude opakovat už jen proto, že tak strašně toužíš po tom aby s tebou někdo byl, že si necháš všechno líbit. Bohužel nejhorší dopad to má na děti a nemůže za to on, ale ty, že to dopustíš.
revu píše:
Víš, on si dává velký pozor, aby napsal sms šikovně. Proto píše, že ho obtěžuju a že jsem si všechno vymyslela. Já na to kašlu, nereaguju. Možná proto, že je to tak těžká situace, nehroutím se, zatnu zuby a funguju. Vždycky jsem se musela starat sama, nikdo mi nic nedal,...... ale mám z toho srdce rozervaný.
U operátora se dá zjistit, kdo komu posílá SMS ( ať jako odesílatel nebo jako příjemce ), ale text ne…takže kdyby někdy tvrdil ( třeba u soudu ), žes ho obtěžovala pomocí SMS, tak se to dá dohledat…
ZuzaM píše:revu píše:Promiň, ale já spíš nechápu, co se s některýma ženskýma děje, že si to nechají líbit? To máš tak malé sebevědomí, že ho necháš aby se k tobě choval jako k nějaké onuci a ještě si s ním pořídíš dítě?
Nechci být sama. Ne že bych nevydržela, dokážu být sama se sebou, ale potřebu rodiny a opory mám velikou a chtěla bych spokojený život pro sebe a hlavně pro děti. Já si ani neumím představit, co bude, když onemocním. Syn může být u táty, ale co malá? On mi stejně s ničím nepomáhal, 5 mesíců sedí doma a marodí se zádama, ale doma nehne prstem, jen sedí u počítače, hraje poker nebo chodí někam ven, asi za kamarádama a kamarádkama na kafíčka a postěžovat si, taky hospody a někdy chodil domů až ráno, což já jsem odmítala tolerovat.On má dvě auta a já třetí svoje. celé měsíce jezdil mým a když jsem mu dala peníze na technickou, zaplatil technickou na svoje auto a moje tu stálo bez technické víc než měsíc.Že prý auto nepotřebuju, že mi kdyžtak půjčí svoje,ale nepůjčil, když jsem ho jednou potřebovala, abych jela s malou do bazénu. On si vozil zadek a já v mrazech a vánici šla pěšky hodinu tam a hodinu zpátky. Když teď odešel, technickou jsem si zařídila sama a mám klid. Jenže za půjčené peníze, protože ze mě vytáhl úplně všechno a pak jsme neměli ani na vánoční stromek. Když jsem mu dneska řekla, že nemám ani na mlíko pro malou, řekl, že od něj neuvidím ani korunu. Celé roky se o všechno starám, hospodařím sama a ještě ušetřím (teda teď ne), zařizuju, volný čas organizuju,pracuju, starám se o něj, o děti, o domácnost a tady mám odměnu za to všechno. Sakra co se to s chlapama děje? Kde je jejich role? Píšu asi zmateně, ale jsem toho plná a událo se toho tolik.
A trochu se obávám., že i když to s ním skončíš, za chvíli si přivedeš domů někoho podobného a situace se bude opakovat už jen proto, že tak strašně toužíš po tom aby s tebou někdo byl, že si necháš všechno líbit. Bohužel nejhorší dopad to má na děti a nemůže za to on, ale ty, že to dopustíš.
zuzo - tohle z tebe udělá manipulant a tyran. Mohla s ním začít chodit jako sebevědomá žena a končí jako „psychická troska“ to tak je. A je pak na ženě, jak se po odchodu od něj rychle zvetí a nebo si v tom bude libovat.
jezuskote zase Slovák
, Kamarádka taky Slováka a neměl k ráně daleko, po tom co ji i v noci vláčel za vlasy před dětmi po zemi a utekla k nám, ho teprve dokázala vyhodit. To je snad tou Slovanskou náturou či co?
![]()
pro ZuzaM : tak takovou reakci jsem přímo nepotřebovala, ale neberu nikomu jeho názor. Jen to to trochu vysvětlím. Kdysi jsem říkala : mě tohle chlap udělat, okamžitě od něj uteču. Dokud jsem sama nezažila a těžko ti tady popíšu, jak to funguje. Nejde ani o fyzické útoky, to psychické je daleko horší a zákeřnější. Jsi pod tlakem manipulací a lží a asi nechceš uvěřit, že by v milovaném člověku bylo tolik zla(chtěla jsem mu pomoct a nechala ho tu před časem s tím, že ale musí zajít k psychiatrovi a řešit to, což neudělal) Chci ještě podotknout, že nejsem troska, i když srdce mám bolavý a život teď složitý. Hodně o tom přemýšlím, četla jsem i knihy třeba od Olgy Sommerové, kde je spousta takových příběhů, je to strašně zajímavý, i když smutný čtení. Asi jsem pochopila už dřív, ale dítě bylo na cestě a já k bývalému měla pořád dost lásky. Teď vím, už na něj nebudu plýtvat žádnými city ani soucitem.
Asi by ses divila i v tvém okolí, kolik žen takto žije a nikdy bys to do nich neřekla. Dalším totiž jevem je, že ony o tom nemluví.
Lowel píše:
jezuskote zase Slovák![]()
, Kamarádka taky Slováka a neměl k ráně daleko, po tom co ji i v noci vláčel za vlasy před dětmi po zemi a utekla k nám, ho teprve dokázala vyhodit. To je snad tou Slovanskou náturou či co?
![]()
No to je další věc. Pooslední jeho výpad byl taky, že mě vláčel za vlasy, vypadaly mi pak celé prameny a měla jsem pokožku na hlavě několik dní bolavou a oteklou. Balila jsem si věci, že jdu třeba do azyláku s malou, protože jeho vyhodit nešlo. Nepustil mě, strašně se omlouval a já ho tu právě nechala s tím, že už jen jako otec a že musí k psychiatrovi. Jsem přesvědčená, že tohle je slovenská nátura, i když nechci v žádném případě házet všechny do jednoho pytle.Kamarádka má taky Slováka a je to vzorný a hodný chlap. Já bych ale už se Slovákem nikdy nebyla. Je to tam běžný a mezi ženami se tam říká : Slovák tě zbije a Čech tě bude na rukou nosit. Přiznám se tu k něčemu, jednou tu na mě byl tak neskutečně sprostý a ječel a ječel a nadával a já mlčela, abych ho neprovokovala, jenže jsem nevydržela a řekla mu : zavři už tu svojí čobolskou držku.
Já vím, docela dost jsem o tom četla, chtěla jsem tě jen trochu popíchnout. Ale myslím, že by teď místo hledání nového partnera bylo lepší zkusit nějakou terapii a vzpamatovat se, pozvednout sebevědomí a ujasnit si všechny svoje chyby. Oni si tihle týpkové nenacházejí sebevědomé ženy s dobrým rodinným zázemím, ty by je prokoukly dřív a silnější než taková všeodpouštějící láska k partnerovi je u nich pud sebezáchovy a vlastní sebeúcta. Takže nějaká chyba se vloudila mnohem dřív, patrně někdy v dětství.
revu píše:
Své starší dceři po rozvodu dělal to, že neustále pomlouval její matku a říkal, jaká je hysterka a zlá a co všechno špatnýho provedla. Toho se nikdy nechci dožít.
A co jsi si od takového člověka slibovala? Nepřišlo ti už toto (ve spojitosti s tím, že jsi jeho 3. životní partnerka) přímo nebezpečné? TAkhle se chovat k dítěti?
Ale já přeci nikoho nehledám, jen bych ráda, kdybych časem potkala někoho, s kým budu šťastná já i moje děti. Teď se nikam nehrnu a terapií mi je život a starosti, který musím zvládat.Cítím se teď silnější a máme docela klid…jen právě před chvílí několikrát volal, nezvedla jsem to, ale srdce jsem měla až v krku.
ZuzaM píše:revu píše:A co jsi si od takového člověka slibovala? Nepřišlo ti už toto (ve spojitosti s tím, že jsi jeho 3. životní partnerka) přímo nebezpečné? TAkhle se chovat k dítěti?
Své starší dceři po rozvodu dělal to, že neustále pomlouval její matku a říkal, jaká je hysterka a zlá a co všechno špatnýho provedla. Toho se nikdy nechci dožít.
Ano, přišlo. Několikrát jsme se o tom dohadovali, bránila jsem její matku a hlavně dceru a říkala mu, že ať si rodiče udělaají cokoliv, tak pro dítě zůstává hodná maminka a hodný tatínek. Jistě že jsem to považovala za zlou věc, ale omlouval to neustále tím, že naopak se bývalé zastával před dcerou, ale právě ona házela špínu na něj a on se pak už jen bránil.
Revu, já to s troskou myslela všeobecně, ne konkrétně. Snažila jsme se zuze v ysvětlit jako to bývá.
Její reakce se mi mocnelíbí, protože toto už víš sama… nepotřebuješ další rýpaní a lezení do svědomí minulostí, kterou nezměníš.
Zuzi, jde právě o to,ž e milující žena si mylsí, že dokáže hodně, že se ten chlap pro ni změní… a toto si ženy budou myslet vždy v těchto situacích… bylo to, je a bude… naděje, naivita, láska, růžové brýle, kdy žena vidí,ž e je špatně, ale vidět nechce…
Znám to.
Ono kdo tohle nepoznal na vlastní kůži, těžko může chápat.
Markit.Hl píše:
Revu, já to s troskou myslela všeobecně, ne konkrétně. Snažila jsme se zuze v ysvětlit jako to bývá.Její reakce se mi mocnelíbí, protože toto už víš sama… nepotřebuješ další rýpaní a lezení do svědomí minulostí, kterou nezměníš.
Zuzi, jde právě o to,ž e milující žena si mylsí, že dokáže hodně, že se ten chlap pro ni změní… a toto si ženy budou myslet vždy v těchto situacích… bylo to, je a bude… naděje, naivita, láska, růžové brýle, kdy žena vidí,ž e je špatně, ale vidět nechce…
Ono kdo tohle nepoznal na vlastní kůži, těžko může chápat.
Znám to.
Není to tak, opravdu není. Dostatečně sebevědomá žena má silnější pud sebezáchovy než lásku k partnerovi a snahu zachránit jeho. Nikoho neodsuzuju, ale je to tak. I můj první manžel byl pěkný manipulátor a tak jsem toho nastudovala opravdu spoustu. Chce to pracovat hlavně na sobě.
Revu já zažila bohužel něco podobného
akorát já byla tak hloupá a vzala jsem si ho.. narodila se nám dcerka.. Do porodu byl docela v pohodě.. Jen si občas vypil
Po porodu a svatbě se absolutně změnil.. Mlátil mě, týral mě a zneužíval.. ale před jeho rodiči jsem za to mohla já, protože jsem se údajně (což není pravda) spouštěla jinde!!!
vydržela jsem to 7měsíců.. Dceři tenkrát byly 3měsíce a na ní si taky často vybíjel vztek tím že po ní házel hračky.. Domů chodil opilí každý den.. Sebrala jsem se a odešla jsem.. Začal mě vydírat tím že se zabije, že už ví kdy mu jede vlak apod.. jednou jsem se vrátila (byla jsem mladá, bylo mi 18náct) ale po jeho útoku, kdy mi rozbil nos jsem od něj odešla.. dceru vídat chtěl, ale prý jen když budu sama doma.. to jsem nedovolila.. byl tu jen jednou, byl milý, jako před svatbou, ale u mě nepochodil.. Na dceru neplatil a jediné na co se zmohl když dcerka umřela tak že prý jsem ji zabila já.. Od té doby mě pořád sleduje, píše apod.. Našel jsi holku, s tou čeká druhé dítě, odstěhoval se, ale mě nedá pokoj.. Peníze na dceru jsem od něj v životě neviděla a jsem ráda že jsem se ho zbavila..
Je to Slovák a nikdy jsem netušila že někdo může na ženu vztáhnout ruku.. Vždycky jsem o tom jen slyšela a myslela že se to mě stát nemůže
ale asi může..
Díkybohu jsem se poučila.. a jeho trapné přípomínky a vzkazy už ignoruju.. Žiji svůj život a jestli on nemá nic lepšího na práci než mě sledovat je to jeho problém..
Taky jsem byla sebevědomá, starala jsem se o sebe, ale jeho chování ke mě bylo opravdu hrůzostrašné.. Přestala jsem se o sebe starat, chodila jsem jako špindíra a s odstupem času chápu co se mnou udělal ![]()
Omlouvám se za román
ale nejsi v tom sama
Nihaska píše:
Revu já zažila bohužel něco podobnéhoakorát já byla tak hloupá a vzala jsem si ho.. narodila se nám dcerka.. Do porodu byl docela v pohodě.. Jen si občas vypil
Po porodu a svatbě se absolutně změnil.. Mlátil mě, týral mě a zneužíval.. ale před jeho rodiči jsem za to mohla já, protože jsem se údajně (což není pravda) spouštěla jinde!!!
vydržela jsem to 7měsíců.. Dceři tenkrát byly 3měsíce a na ní si taky často vybíjel vztek tím že po ní házel hračky.. Domů chodil opilí každý den.. Sebrala jsem se a odešla jsem.. Začal mě vydírat tím že se zabije, že už ví kdy mu jede vlak apod.. jednou jsem se vrátila (byla jsem mladá, bylo mi 18náct) ale po jeho útoku, kdy mi rozbil nos jsem od něj odešla.. dceru vídat chtěl, ale prý jen když budu sama doma.. to jsem nedovolila.. byl tu jen jednou, byl milý, jako před svatbou, ale u mě nepochodil.. Na dceru neplatil a jediné na co se zmohl když dcerka umřela tak že prý jsem ji zabila já.. Od té doby mě pořád sleduje, píše apod.. Našel jsi holku, s tou čeká druhé dítě, odstěhoval se, ale mě nedá pokoj.. Peníze na dceru jsem od něj v životě neviděla a jsem ráda že jsem se ho zbavila..
Je to Slovák a nikdy jsem netušila že někdo může na ženu vztáhnout ruku.. Vždycky jsem o tom jen slyšela a myslela že se to mě stát nemůžeale asi může..
Díkybohu jsem se poučila.. a jeho trapné přípomínky a vzkazy už ignoruju.. Žiji svůj život a jestli on nemá nic lepšího na práci než mě sledovat je to jeho problém..
Taky jsem byla sebevědomá, starala jsem se o sebe, ale jeho chování ke mě bylo opravdu hrůzostrašné.. Přestala jsem se o sebe starat, chodila jsem jako špindíra a s odstupem času chápu co se mnou udělalOmlouvám se za román
ale nejsi v tom sama
Uf, to je další strašně smutný příběh. Je mi to moc líto a jsem ráda, že jsi z toho venku. A to s tou dcerkou, no je hrozné.
Tak ještě něco na doplnění. I já působím sebejistým dojmem (možná až příliš), umím se prosadit, pečuji o sebe, což on vždycky uznával a cenil si toho. Ale možná s tím sebevědomím je kus pravdy. Můj tatínek zemřel, když mi bylo sedm let a možná právě tatínek je důležitý pro každou holčičku, aby z ní vyrostla sebevědomá žena. Bývalý si našel dvě věci, kterými mě manipuloval a týral. Jednou věcí byla právě naše holčička, on dobře věděl, že si moc přeju, aby měli krásný vztah a pro holčičku rodinu. Když jsem nechtěla snášet jeho napadání a chování, říkal, že jsem zničila rodinu, že nevím, co to rodina je, že beru malé tátu a podobně. Druhá věc, kterou mě týral, byly jeho „sebevraždy“. Možná proto, že se mi tragicky zahynul táta, a zemřeli i všichni z rodiny, nesnesu pomyšlení na další smrt. Vím že jen on je zodpovědný za to, co udělá, přesto jsem sama tímto zničená klečela na kolenou a prosila, aby to nedělal. A tím na mě vyzrál.Pak stál v okně, že skočí, já jsem ho strhla z okna a rozsekla jsem si holeň.Pak si vzal nůž a chtěl si párat břicho,ale to už jsem ho nechala a posléze mu řekla, ať se jde klidně podřezat a on reagoval tak, jak už jsem tu taky popsala, že mě vláčel za vlasy, přičemž na mě řval i na malou, jestli chci, aby chcípnul? Poslední jeho vydírání dopadlo, jak už jsem psala, já ho hledala s policií ještě na Štědrý den a on se mi smál. Kdybby to zkusil znova, sama bych mu koupila jízdní řád vlaků.
Příspěvek upraven 29.12.10 v 20:01