Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakladatelko, oproti tobě jsem uplne prase
. Dřív jsem taky dost uklízela, ale co máme dítě, tak je pro mě na prvním místě malá a úklid jde stranou. Jak budou děti, tak se budeš mlátit do hlavy kolik zbytečného času jsi strávila s hadrou v ruce ![]()
Zakladatelko, navštiv odborníka toto je kompulzivne obsedantní porucha. Není to legrace. I když pro mě je podobný popis úklidu přínos, vždy mě to nakopne jít uklízet. Ale já uklízím normálně, jako většina bez podobných extrémů.
takže jdu teď šůrovat ![]()
Kazdy den se vysaje, udela mycka a porovna, zapne se pracka, aby nebyl mrdnik doma, ale nic dlouheho nez vyzvednu skolkare. Kdyz si stihnou rozhazet odpoledne hracky, tak si je uklidi.
Dokud jsem byla doma, tak jsem byla pacient, co chodim do prace, tak to pres tyden neprehanim, ted uz je hezky, decka chteji odpoledne ven na kolo, brusle po skolce, skole, tak jdeme ven nebo vedu na krouzky a udelat neco do skoly a je vecer. Hlavni uklizeci den je sobota, to se podili cela rodina i decka, behem tydne, jak pisu.
Fakt je, že moje máma to při dvou dětech zvládala. Denně vytřít podlahu, každý víkend mýt okna… a jo, mého dětství se to dotklo velmi, nemám na mámu jedinou vzpomínku, kdy by s námi šla třeba ven, na výlet, nejezdila na většinu dovolených, protože kdo by doma uklidil, bylo nám to i vyčítáno, že my si někde trajdáme a pak se akorát vrátíme udělat tam pouhou svou existencí bordel. Ne, nevychovala z nás rozhodně extra pořádkumilovné lidi. Přijde mi to ujetý, kdy po dvaceti letech, co tam nebydlím, si stále užívám, že se můžu rozvalit na pohovku a dát si na ni nohy, připadám si jako děsně benevolentní úžasná matka, když dovolím dítěti nalepit si v pokojíčku samolepku, a pokaždé, když mi do postele vleze naše čistě bytová kočka, mám z toho šílenou radost, že vidět to matka, chytne psotník ![]()
Kdyz ctu uvodni prispevek…kdy varis, jis a delas ostatni veci nez uklid? ![]()
@ugluk píše:
Fakt je, že moje máma to při dvou dětech zvládala. Denně vytřít podlahu, každý víkend mýt okna… a jo, mého dětství se to dotklo velmi, nemám na mámu jedinou vzpomínku, kdy by s námi šla třeba ven, na výlet, nejezdila na většinu dovolených, protože kdo by doma uklidil, bylo nám to i vyčítáno, že my si někde trajdáme a pak se akorát vrátíme udělat tam pouhou svou existencí bordel. Ne, nevychovala z nás rozhodně extra pořádkumilovné lidi. Přijde mi to ujetý, kdy po dvaceti letech, co tam nebydlím, si stále užívám, že se můžu rozvalit na pohovku a dát si na ni nohy, připadám si jako děsně benevolentní úžasná matka, když dovolím dítěti nalepit si v pokojíčku samolepku, a pokaždé, když mi do postele vleze naše čistě bytová kočka, mám z toho šílenou radost, že vidět to matka, chytne psotník
Co týden mýt okna? To by mě zabilo…
Já se snažím být míň urputná (jako babi kdysi) s udržením pořádku, ale třeba samolepky taky netoleruju. Ale drobečky na koberci mě nerozhodí.
Jsi asi psychicky nemocná a ničíš život a zdraví všem okolo.
Zakladatelko neni to v norme a je treba to resit. A radeji co nejdriv, nez zacnes nicit zivot sobe i svemu okoli.
@ugluk taky mám na mamku hlavně uklízecí vzpomínky a já jsem hrozný bordelář. Pokaždé, když přijde, se ptá, jak je to možné.
Když si u ní dám kafe, hrnek nestihne ani vystydnout a už je umytý. Pravda, chtěla bych mít doma alespoň z poloviny tak hezky čisto a uklizeno, ale nějak nemám sílu a chuť. Před spaním jsem umyla nádobí, uklidila z kuchyně hračky, zametla podlahu. Ráno jsem vstala, ve dřezu plno nádobí, na zemi odstřižky z obalů, tyčky od lízátek, na stole vysypané granko, do toho všude hračky. Pro mladšího přišel táta, starší si v tom sedí a vystřihuje si z papíru.
My se střídáme s manželem, kdo má zrovna chuť, tak uklidí. Vytírá se tu jednou týdně, prach tak 1-2× do týdne. Mezitím pouštím robo vysavač. Kuchyň uklízím vždy po vaření, tam nikdy bordel nezůstává
Kdyby mi tady manžel denně šůroval a kritizoval moji skříň, měli bychom asi velký problém
Ale třeba moje máma je úplně stejná jako ty
celý život.
@Russet píše:
Co týden mýt okna? To by mě zabilo…Já se snažím být míň urputná (jako babi kdysi) s udržením pořádku, ale třeba samolepky taky netoleruju. Ale drobečky na koberci mě nerozhodí.
My máme v polovině bytu jen střešní okna, ty nemyju skoro nikdy, jsou zase hned zasra.. ![]()
Já jako chronický bordelář mám otázku. K čemu vlastně je, mít doma perfektně uklizeno? Nikdy jsem to nevnímala jako nějakou hodnotu, nevidím v tom smysl. Mám pocit, že se to obecně bere jako samozřejmost, jako celospolečenský standard možná, často jako vizitka ženy, ale nerozumím tomu. Nemyslím tím základní úklid, aby bylo čisté prádlo, nebyla špína a nelepili jsme se k podlaze. Spíš to neustálé piglování, kdy spousta žen nedělá nic jiného a ještě buzeruje ostatní a stěžují si, že přece „musí“.
Holka, z kteryho oddeleni tohle pises?..pac tohle je obsedantne kompulzivni porucha plus chronicke lhani ![]()
@Anonymní píše:
Spíš jsem chtěla vědět, zda je to v normě.
A ano, občas i přijdu někam pozdě, jen abych měla hotovo. A když nemohu přijít déle, tak na to myslím cely den..
Tohle je problém, omezuje ti to život. Je to jen úklid.
Ahoj
Nerada to říkám ale dle mého názoru máš obsedantně kompulzivní poruchu.. já to měla taky. A po nějaké době to zasáhlo i vztah. Být Tebou - řeším to 