Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak tak na tebe koukám, tak by to stejně bylo k ničemu, kdyby byl s tebou, protože by chtěl třeba mlčet a ty bys na něj spustila lavinu výčitek, že si s tebou ani není schopen povídat.
No já nevím, ale neděláš z toho zbytečně kovbojku? Asi to bylo něco vážného a rychlého, tak jel za nevlastní matkou, aby ji podpořil. Oni jsou ta nejužší rodina, kterou to hodně zasáhlo. Přijde mi logičtější, aby byl přítel s ní než s tebou. A nebo jsi to myslela tak, že by měl být doma, abys ho ty mohla podpořit? Dost špatně se ten tvůj příspěvek čte. Chápu, že tě to zasáhlo, ale ber to tak, že přítel má asi dost starostí a s nevlastní matkou musí vyřešit spoustu věcí a zpracovat smutek. Asi nemá kapacitu ještě řešit tebe zhroucenou… Spíš mu nabídni, že za nimi zajedeš také a pomůžeš jim se vším potřebným. Pokud potřebuješ útěchu, zavolej si se svými rodiči či kamarády. Taky jsem nepochopila, jestli se to stalo dnes nebo před týdnem…
Jeho rodina je tady celý jeho život. Ty jenom dva roky, to je fakt nic. A ano, i jeho otce znala víc jeho rodina než ty. Je normální že chce truchlit s rodinou a ne s někým koho zná chvilku.
Předpokládám že nevlastní matce pomáhá organizovat pohřeb atd.
A litovat sebe, že to to taky vzalo je teda fakt zoufalý. Kolikrát si jeho otce viděla? Pro něj je to jeho rodič ![]()
@nozu před dvěma týdny. Se to stalo a od té doby byl doma jednou. Chápu, Ze řešit to musí, ale nechuť mně ani na pohřbu. Chtěla jsem jet ale říkal, že oni jsou rodina
@Anonymní píše:
Ahojte, píší anonymně ke to osobní téma. Partnerovi zemřel otec. Je to hrozná zpráva, ale mne to udělil po messengeru jakoby nic. Utíkala jsem domů zkoncil a jsem i dříve v práci. Jeho zpráva zněla jen dnes pro běžné nepřijedu zemřel otec. Dostala jsem hrůzu, co se mohlo stát, že se třeba zhroutil. Tak letím domů a zjistím že tam nikde není. Volám mu nebere to. Píšeme si na messengeru kde z něho vypadne že odjel domů za nevlastní mamkou. Já chápu že jecto těžká situace. Ale je stále u ní a mně nechal samotnou. Nevraci se do bytu. Nechci být sobě jen jsem myslela, že partneři jsou od toho aby se podrželi a stali pri sobě. A mám pocit jako bych po 2 letech vztahu vůbec do jeho rodiny ani života nepatřila. Co si o tom myslíte? Jsem jen precitlivela.ja se se smrti v životě ještě moc nesetkala. Ale i mně to vzalo ale to už nikoho nezajímá protože jsem pořád sama v našem bytě a chodím do práce
Tak víc to zasáhlo manželku jeho otce než tebe, takže on jí dává podporu. A ano, jsi přecitlivělá.
@Anonymní píše:
@nozu před dvěma týdny. Se to stalo a od té doby byl doma jednou. Chápu, Ze řešit to musí, ale nechuť mně ani na pohřbu. Chtěla jsem jet ale říkal, že oni jsou rodina
Tak je omezený počet lidí na pohřbu. Tak je pochopitelné, že má přednost rodina.
Ty vyčítáš svému partnerovi, že netruchlí tak jak bys chtěla ty? A jsi na něj naštvaná, že neřeší že si rozhozená z úmrtí jeho otec?
To je možná důvod, proč se ti v těžké situaci spíš vyhýbá. Protože to co píšeš zní jako neuvěřitelná sebestřednost a emoční nezralost.
@Anonymní píše:
@vokishka nemohu ho ani navstivit jeho nevlastní matka si to nepřeje.
no tak bohužel, je to její byt, ona ted nejvíc truchlí, tak prostě počkej
@tobiaskova píše:
@EvaEpic Nj asi je fajn když dva týdne ani nepřijede. A když jsem chtěla pomoct nebo jít na pohřeb tak to ne pac nejsem rodina. Chtěla jsem sdílet smutek se všema bohužel asi to tak nebývá
Ne každý chce sdílet smutek se všema a držet se doma s přítelkyní za ruku. Pohřby pokud vím jsou omezeny na počet, zase nedělej jak kdyby někdo umřel tobě a ne jemu. Ty seš s jeho otcem nějak pravidelně vídala?
@EvaEpic myslela jsem, že to budeme řešit spolu všichni. Podrzime se navzájem a ne, že mně úplně odstrihne že života.
@pikola ano bydlíme ve stejném městě. A jedno mne to není a že nemohu jít ani za ním když je u mamky mne nepřijde fér.
Hele jsi trochu sobec, pro nej je to šok, každý truchlí jinak a ty resis jen ze nechce truchlit s tebou a ze nemuzes na pohřeb (je všude omezeny počet osob a rodina má proste přednost). Proste pusobis, ze se všude snažíš za každou cenu vecpat a poutat na sebe pozornost.
Ahojte, píší anonymně ke to osobní téma. Partnerovi zemřel otec. Je to hrozná zpráva, ale mne to udělil po messengeru jakoby nic. Utíkala jsem domů zkoncil a jsem i dříve v práci. Jeho zpráva zněla jen dnes pro běžné nepřijedu zemřel otec. Dostala jsem hrůzu, co se mohlo stát, že se třeba zhroutil. Tak letím domů a zjistím že tam nikde není. Volám mu nebere to. Píšeme si na messengeru kde z něho vypadne že odjel domů za nevlastní mamkou. Já chápu že jecto těžká situace. Ale je stále u ní a mně nechal samotnou. Nevraci se do bytu. Nechci být sobě jen jsem myslela, že partneři jsou od toho aby se podrželi a stali pri sobě. A mám pocit jako bych po 2 letech vztahu vůbec do jeho rodiny ani života nepatřila. Co si o tom myslíte? Jsem jen precitlivela.ja se se smrti v životě ještě moc nesetkala. Ale i mně to vzalo ale to už nikoho nezajímá protože jsem pořád sama v našem bytě a chodím do práce