Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@SAJ Dneska jsem absolvovala další osmihodinové školení s paní Michnovou, spoluautorkou učebnic, příští pondělí budeme pokračovat. Metodu učím, oproti minulým rokům cítím pedagogické mrazení a nadšení z pokroku, který děti udělaly. Z toho, jak pracují s matematickým jazykem, s představami, jak zobecňují, jak objevují. Jak pracují, argumentují, pomáhají si a jak matematiku vyhledávají. Nicméně, paní Michnové se příští týden na přechod k systémové abstrakci zeptám, protože je fér, aby se k tomuto nařčení mohla jako autorka vyjádřit, pokud můžeš být konkrétnější. Já jako učitel na prvním stupni přijímám s velkým nadšením, že děti právě nepřijímají pasivně poučky a algoritmy, ale že je samy objevují a objevují je mnohdy i mnohem efektivnější, než jim je jsme schopni předat. Tak bych tě chtěla poprosit, zda bys mohla konkretizovat, v čem ta metoda dětem škodí, abych se mohla paní Michnové na to zeptat. Předpokládám, že hovoříš z praxe a máš s tím poškozováním dětí osobní zkušenosti.
@hanka.br. Tady o tom něco je: http://www.ceskaskola.cz/…toda-je.html
@hanka.br. píše:
@SAJ Dneska jsem absolvovala další osmihodinové školení s paní Michnovou, spoluautorkou učebnic, příští pondělí budeme pokračovat. Metodu učím, oproti minulým rokům cítím pedagogické mrazení a nadšení z pokroku, který děti udělaly. Z toho, jak pracují s matematickým jazykem, s představami, jak zobecňují, jak objevují. Jak pracují, argumentují, pomáhají si a jak matematiku vyhledávají. Nicméně, paní Michnové se příští týden na přechod k systémové abstrakci zeptám, protože je fér, aby se k tomuto nařčení mohla jako autorka vyjádřit, pokud můžeš být konkrétnější. Já jako učitel na prvním stupni přijímám s velkým nadšením, že děti právě nepřijímají pasivně poučky a algoritmy, ale že je samy objevují a objevují je mnohdy i mnohem efektivnější, než jim je jsme schopni předat. Tak bych tě chtěla poprosit, zda bys mohla konkretizovat, v čem ta metoda dětem škodí, abych se mohla paní Michnové na to zeptat. Předpokládám, že hovoříš z praxe a máš s tím poškozováním dětí osobní zkušenosti.
Podívej, já se už do několika diskusí tohoto typu dostala a postupně jsem je vzdala. Prostě jsem postupně ztratila chuť argumentovat a hádat se s tím, že mi jsou mé argumenty vyvraceny s naprostou neznalostí vyšší matematiky. Po několika debatách s významnými českými didaktiky jsem zjistila, že v tom nejsem sama. (Tak trochu mi to připomíná diskuse s neočkovači..) Takže jsem se prostě jen ujistila, že moje děti na Hejného nenarazí a zbytek mě postupně přestal zajímat.
Vím, není to moc altruistické, ale prostě to tak v poslední době mám. Matematiku miluju, tu lásku se pokouším předávat dál - ale přestože se až do konce SŠ učí hlavně počty a k zajímavé matematice se děcka moc nedostanou, mají ji v mém podání tak rády, jak to jen jde…
Větší ambice moc nemám, protože můj život je vlastně jinde. ![]()
@SAJ píše:
Podívej, já se už do několika diskusí tohoto typu dostala a postupně jsem je vzdala.
Zkus to prosím. Nebo dej třeba odkaz na diskuzi, kde jsi byla konkrétnější. Mě toto téma taky zajímá ale já sama nemám zkušenosti s touto metodou lautr žádné, žádné dítě z mého okolí se podle ní neučí a učitelé, kterých se mám možnost zeptat, taky neví. Články, na které jsem narazila, používaly moc obecné argumenty, opět si na jejich základě člověk nemohl udělat kloudný názor. Tak by mě zajímaly konkrétní příklady toho, co může činit potíže.
@SAJ To je škoda. Myslím, že pokud nejsi ochotna konkretizovat, v čem metoda dětem škodí, neměla bys to říkat. Já miluju matematiku taky a učení dětí. Selským rozumem vzato - matematika je pořád matematika. Obsah učiva je v obou metodách stejný, stejné jsou výstupy, není stejná cesta. Jestliže má dětem uškodit, aby samy přicházely na postupy řešení, aby objevovaly to, co my jim léta pasivně předkládáme a aby zcela průkazně používaly svůj rozum, pak mi ta kritika metody spíše zní jako nějaká zakázka, aby se proboha hlavně lidi neučili myslet.
@SAJ píše:
Tak já ji jako matematik kritizuji a nikdy bych nedovolila, aby se podle ní učily moje děti.
Ale zábavná být umí, to ano. Bohužel dítě vcelku dost poškodí a pořádně mu znesnadní přechod k systémové abstrakci.Ale co - moje děti tahle metoda minula a ostatní ať se učí podle čeho chtějí.
Nejsem laik. První VŠ mám vystudovanou matematiku, později i pajdák a učila jsem Hejného metodou (ne 1. stupeň).
A já budu Hejného obhajovat za každou cenu.
@SAJ píše:
Podívej, já se už do několika diskusí tohoto typu dostala a postupně jsem je vzdala. Prostě jsem postupně ztratila chuť argumentovat a hádat se s tím, že mi jsou mé argumenty vyvraceny s naprostou neznalostí vyšší matematiky. Po několika debatách s významnými českými didaktiky jsem zjistila, že v tom nejsem sama. (Tak trochu mi to připomíná diskuse s neočkovači..) Takže jsem se prostě jen ujistila, že moje děti na Hejného nenarazí a zbytek mě postupně přestal zajímat.Vím, není to moc altruistické, ale prostě to tak v poslední době mám. Matematiku miluju, tu lásku se pokouším předávat dál - ale přestože se až do konce SŠ učí hlavně počty a k zajímavé matematice se děcka moc nedostanou, mají ji v mém podání tak rády, jak to jen jde…
Větší ambice moc nemám, protože můj život je vlastně jinde.
Napiš argumenty, jsem na ně zvědavá.
Já se přidávám k damam, taky bych rada věděla konkrétní negativa. Jako matku prvňáčka, kterého ta metoda fakt bavi, by mě tedy zajimalo, kdy a konkretne v čem přijdou první problémy
@hanka.br. A je možné, že se učí podle Hejného i klasicky zároveň? Že to ta učitelka kombinuje? Tu Hejného mají určitě, podle toho co malá říká, i učitelka o tom mluvila, ale třeba násobilku počítají normálně, mají klasické příklady, v normální učebnici, teď dělají odečítání a sčítání tisíců pod sebou, taky stejně jako jsem zvyklá.
Jiank já vidím zlepšení asi hlavně v logickém myšlení. Dcera každý rok píšou toho Klokana, loni to byla hrůza, ty děti skoro všechno špatně, malá tam měla dobře dva příklady a to byla jedna z lepších. A letos říkala učitelka, že vidí u nich posun, daleko větší úspěšnost. Naše měla dobře všechno, kromě dvou-jeden špatně a jeden nevypočítala. Byla tedy nejlepší ve třídě, ale i ostatní děti prý na tom byly mnohem lépe, než vloni.Tak asi něco na tom bude.
@renap V Hejného matematice je spousta opravdu skvělých nápadů, které se dají v pohodě použít i do klasické matematiky, ale pořád je to tradiční přístup ke výuce matematiky. Což není nic proti ničemu, ale taky to není to pravé, co bychom chtěli v dětech vzbudit. To by se metoda musela přijmout a také učit jako čistá. Sama mám ke klasicky vyučované matematice dobrý vztah, nejsem její odpůrce ani kritik, vím, že všechno se dá pokazit a dělat blbě nebo naopak dobře. Obě metody znám, obě jsem učila. Moc mě zajímá - a doufám, že se taky dozvím - v čem je klasický přístup k výuce pro děti přínosnější, vždyť to nemusíme pojmout jako kritiku Hejného metody, ale jako přínosy a výhody toho tradičního přístupu, který tedy dětem neškodil a usnadnil jim „přechod k systémové abstrakci“, jak tady bylo použito jako argument proti Hejného metodě. Zela jistě byly děti ochotné přijímat dogmata, ta se učit zpaměti a nepolemizovat o nich. Má-li tohle být ta výhoda, pak já to považuji za výhodu dost spornou.
Co se týče násobilky, ta se přirozeně učí i v Hejném. Obsah učiva je stejný, je jinak rozvrženo a jinak zaváděno.
Takže - k Hejného matematice jsem opravdu nechtěla nic psát, ale v kostce. A ne, do hlubších diskí se pouštět nebudu - klidně si podle ní svoje dděti učte, mi to je optavdu úplně putna.
Matematika je komplexní systém postavený na pevných základech. Byť historicky na různých místech světa žili civilizace, kteří dosahovali úžasných matematických výsledků - Indie, Čína - nebo třeba i Mayská říše, ale jejich matematici nikdy nevystavěli ucelený systém postavený na pevných základech a tak se jim jejich poznatky nikdy nepodařilo propojit do jednoho pevného celku. Tento přístup zavedli až matematici a filozové ve starém Řecku. A ať už si to uvědomujeme nebo ne, matematika, na rozdíl od všech aplikovaných věd, je zcela samostatná a přísně logická, stejně funguje v našem světě i v kterémkoli jiném. Matematické myšlení mění chápání světa i schopnost uvažovat a rozhodovat. Ale!!! Musí být vystavěna na pevných a neochvějných základech.
No a to je přesně ten zásadní problém. Stavět základy je totální nuda. Dřív se nijak zvlášť nediskutovalo a na prvním stupni se drtilo, děcka počítala, nosila si příklady domů a postupně jim to takzvaně přešlo do krve. K tomu se samozřejmě daly dělat i zajímavé logické úlohy, proč ne - ale K TOMU - nikoli MÍSTO TOHO. Pak se od drilu odstoupilo, protože se přece musí učit tvořivě a zajímavě a protože se malé děti musí orientovat v krávovinách, které by bohatě stačilo nechat na druhý stpeň (ale to už děti bojují s pubertou a tím, jak se nevystavěly základy a výuka se rozmělnila do spousty nepodstatných nesystémových maličkostí, plavou skoro ve všem - čest výjimkám). Ač jsem absolutní odpůrce inkluze i nižších gymplů, letos mi z páté třídy odejně na gympl i třetí, nejmladší dítě. Protože gymply jsou ještě jakž takž normální - a ne, nemyslím, že by byly náročnější, než za nás základní škola…
Hejný se pokouší začít od nuly, zcela novým systémem - jenže problém je v tom, že to v podstatě systém není, jen balíček základních dovedností, který se navrší do jakési struktury - a který ovšem naprosto nepasuje do vyšší nadstavby klasické matematiky. Matematika se totiž učí ve spirále, kde se neustále nabírají nové a nové poznatky, záběr se rozšiřuje, ale současně se neustále vrací k probranému učivu. Cílem je totální propojení do jednoho celku a schopnost využívat tento systém v praxi. Ne nadarmo jsme býbali - no ano, BÝVALI, na špici celosvětové vzdělanosti.
Současný propad je daň za diletantský přítup neodborné veřejnosti.
Učitelky na prvním stupni učí základ té spirály - a měly by si jí být vědomy, ovšem vzhledem k tomu, že studovat pedagogiku prvního stupně nechodí zrovna nejzdatnější studenti matematiky (to nemyslím nijak zle, ale jistě uznáte, že to je fakt), je pravdou, že si té ucelenosti a struktury nemohou být vědomy. Dřív to nevadilo - byly pevné osnovy a tak na tom v podstatě nezáleželo. Jenže nyní už nejsou a tak se neznalost cílů základnícho vzdělávání pro střední vzdělávání stala zásadním problémem.
Hejného metoda by snad mohla fungovat - kdyby ji učil skvělý matematik (jako profesor Hejný) a kdyby ji učil nadané děti, kterým dokázal systím vštípit i přes její nesystémovost - takových dětí totiž nedostatek drilu až tak moc nevadí. Pokud ji ale učí holky, které samy v matematice až tak nevynikají… No, často to bývá recept na průser. A opět, nemyslím to nijak zle, já třeba v matematice vynikám, ale učit jazyk český bych nejspíš dobře neuměla.
@hanka.br. My dvě si v tomhle asi nikdy neporozumíme, je mi líto. ![]()
@SAJ píše:
ovšem vzhledem k tomu, že studovat pedagogiku prvního stupně nechodí zrovna nejzdatnější studenti matematiky (to nemyslím nijak zle, ale jistě uznáte, že to je fakt)
ono obecně na pedagogické fakulty (1. i 2. stupeň) nejdou nejlepší studenti, protože ti si vyberou jiné zajímavější (lukrativnější) obory
Ani ti, kteří studují na ped. f. učitelství matematiky nebývají vynikající matematikové. Bohužel ![]()
Ale jinak s tebou nesouhlasím.
Hejný se snaží učivo propojovat, o 2 týdny později se vrací k tomu co bylo a spojuje to s novou dovedností. Už neexistuje to co jsem zažila na ZŠ já (ale to je fakt dávno, do 1. třídy jsem nastoupila ještě za dob soudružek učitelek), kdy se prostě v matematice od počtů najednou přešlo ke geometrii a půl roku byla jen geometrie a ti co měli „drilem“ naučen zpaměti nějaký postup, tak ho prostě zapomněli, drilem se naučili konstrukce trojúhelníku a pak až se skončilo s geometrií a vrátilo se k počtům, tak opět drilovali znova.
Já vidím obrovský rozdíl v tom „rozumět“ a mít nadrilováno.
@SAJ Stavět základy není nuda - respektive nemusí být a jako prvostupňová učitelka se musím ohradit proti lživému tvrzení, že u Hejného metody se nebudují základy, nepostupuje ve spirále, neprocvičuje se probrané a nestaví se matematika v systému. To je naprostá lež a není to pravda. Rovněž není pravda, že klasickou matematiku mohli vyučovat nenadaní matematici a nijak to nevadilo, protože existovaly všespasitelné osnovy. Ty byly totiž nahrazeny rámcovými vzdělávacími programy, což je v podstatě totéž. Je pevně stanovený obsah a cíl učiva a tak je nesmysl tvrdit, že základní vzdělávání nezná svůj cíl!!(to fakt myslíš vážně?) Pokud matematiku učí „nenadané holky“, je to recept na průser v každé metodě a pokud si myslíš, že nenadanost se v bývalých osnovách ztratila, je to nesmysl. Co se týče nadaných a nenadaných dětí, ty nenanadé se nestanou nadanými v žádné metodě, ale naučí se počítat v rámci svých schopností. Shodou okolností sleduji diskuzi vedle, kde paní učitelka popisuje naprostý propad v matematice žáků jedničkářů u přijímaček na SŠ, kteří měli sice napočítáno, ale naprosto odpadli při logických rozvahách a dosáhli jen katastrofálně malého množství bodů. To je podle mě průser. Taky to vůči tobě nemyslím nijak zle a docela se mi ulevilo musím říct, protože pokud proti metodě existují tyto tebou uvedené argumenty, pak jsem v naprostém klidu.
@subsomi píše:
@SAJ
souhlasím s tebou ve větěono obecně na pedagogické fakulty (1. i 2. stupeň) nejdou nejlepší studenti, protože ti si vyberou jiné zajímavější (lukrativnější) obory
Ale jinak s tebou nesouhlasím.
Ani ti, kteří studují na ped. f. učitelství matematiky nebývají vynikající matematikové. Bohužel
Hejný se snaží učivo propojovat, o 2 týdny později se vrací k tomu co bylo a spojuje to s novou dovedností. Už neexistuje to co jsem zažila na ZŠ já (ale to je fakt dávno, do 1. třídy jsem nastoupila ještě za dob soudružek učitelek), kdy se prostě v matematice od počtů najednou přešlo ke geometrii a půl roku byla jen geometrie a ti co měli „drilem“ naučen zpaměti nějaký postup, tak ho prostě zapomněli, drilem se naučili konstrukce trojúhelníku a pak až se skončilo s geometrií a vrátilo se k počtům, tak opět drilovali znova.
Já vidím obrovský rozdíl v tom „rozumět“ a mít nadrilováno.
Dril v základech je něco jiného než dril v aplikacích, ale opět, zbytečná diskuse.
A že na pajdáky nechodí nejzdatnější matematici jsem nemyslela zle, naopak. Být dobrý učitel prvního stupně vyžaduje úplně jinou škálu dovedností než být dobrý matematik. Jen bych jim prostě nedávala do ruky rozhodnutí, co budou učit - a co ne.
Ale hele, klidně si experimentujte jak chcete. Já mám u svých vyřešeno a v práci se s tím už nějak poperu.
@SAJ tak ta metoda bude někomu vyhovovat a někomu vůbec. Jak já nesnášela matiku. Naučit se jak blbec zpaměti vzorečky. Ale aplikovat je na příklady už jsem nezvládala. Nějak jsem se k výsledku dobrala mnohdy logickou úvahou. Ale to se matikarce nelíbilo. Takže mi to matiku znechutilo. A jak píše někdo přede mnou. Tak sice jsem měla naučené vzorecky na něco, pak se přeslo na geometrie a při následném přechodu na počítání jsem opět začínala od nuly. Jak závidím klukovi jeho matiku, kde se neučí drilem, ale logicky. Takže v první třídě se nenásilně kromě sčítání a odčítání učí i jednoduché násobení. Nemají tedy Hejného, ale princip bude nejspíš dost podobný.