Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@SAJ musím říct, že máte v mnohém pravdu. Myslím si, že je to metoda, která má matematiku zpopularizovat. Ovšem je otázka, jestli nám to opravdu přinese, to co od toho očekáváme tzn. experty, kteří budou vynikat v různých oblastech. Ono potom v té „vyšší matematice“, pokud má člověk něco přinést musí vzít něco, co už je dané, aby k tomu přidal nějakou tu nadstavbu, něco svého. V Hejného metodě sice si přijde na něco sám, ale u toho také skončí, zbytečně se tím zdrží.
Je zajímavé, jak se neustále volá po reformách ve školství, jak se kritizuje zastaralé a nemoderní vzdělávání a ve chvíli, kdy se objeví něco nového, pak se to nazve experimentem, který dětem škodí. Pokud Hejného matematika funguje za předpokladu, že ji budou učit lidé, kteří matematice rozumí, tak snad je správně, aby ji takoví lidé učili. Přijde mi neuvěřitelné, že se metoda odsoudí jako škodlivá, protože dneska nejsou osnovy a protože podle nich mohly poučky učit i uklízečky, zatímco moderní metoda výuky vyžaduje vzdělané a inteligentní lidi. A tak raději zůstaneme u těch pouček, než abychom volali po vzdělaných učitelích pro naše děti. Budeme dál kafrat o zastaralém školství a dál odmítat všechno nové, protože na peďáky přeci chodí ti nenadaní. Co na tom, jestli je to pravda nebo není.
@marin píše:
@SAJ musím říct, že máte v mnohém pravdu. Myslím si, že je to metoda, která má matematiku zpopularizovat. Ovšem je otázka, jestli nám to opravdu přinese, to co od toho očekáváme tzn. experty, kteří budou vynikat v různých oblastech. Ono potom v té „vyšší matematice“, pokud má člověk něco přinést musí vzít něco, co už je dané, aby k tomu přidal nějakou tu nadstavbu, něco svého. V Hejného metodě sice si přijde na něco sám, ale u toho také skončí, zbytečně se tím zdrží.
No já myslím, že experti se rekrutují z talentovaných dětí, které podle mě vysoce převyšují aktuálně probírané učivo, ať už je probírané jakoukoliv formou. Nadaný matematik bude podle mě v první třídě mít zvládnuté učivo prvního stupně, a spíš si myslím, že u té Hejného metody se bude míň nudit, než u nudného drilu něčeho, co dávno umí ![]()
@marin píše:
Ono potom v té „vyšší matematice“, pokud má člověk něco přinést musí vzít něco, co už je dané, aby k tomu přidal nějakou tu nadstavbu, něco svého. V Hejného metodě sice si přijde na něco sám, ale u toho také skončí, zbytečně se tím zdrží.
Pokud má něco přinést musí vzít něco, co už je dané - a rozumět tomu - a pak může přidávat něco dalšího. Hejný učí hlavně rozumět.
Když si vezmu učebnici anatomie a naučím se zpaměti všechny kosti a svaly (a hlavně je budu umět pojmenovat latinsky), můžu tě operovat?
@subsomi píše:
Pokud má něco přinést musí vzít něco, co už je dané - a rozumět tomu - a pak může přidávat něco dalšího. Hejný učí hlavně rozumět.Když si vezmu učebnici anatomie a naučím se zpaměti všechny kosti a svaly (a hlavně je budu umět pojmenovat latinsky), můžu tě operovat?
Tak to je špatný příklad. Nejdříve se musí naučit zpaměti ty kosti a svaly a pak může přistoupit k praktické výuce a tomu poznávání.
@hanka.br. píše:
Je zajímavé, jak se neustále volá po reformách ve školství, jak se kritizuje zastaralé a nemoderní vzdělávání a ve chvíli, kdy se objeví něco nového, pak se to nazve experimentem, který dětem škodí. Pokud Hejného matematika funguje za předpokladu, že ji budou učit lidé, kteří matematice rozumí, tak snad je správně, aby ji takoví lidé učili. Přijde mi neuvěřitelné, že se metoda odsoudí jako škodlivá, protože dneska nejsou osnovy a protože podle nich mohly poučky učit i uklízečky, zatímco moderní metoda výuky vyžaduje vzdělané a inteligentní lidi. A tak raději zůstaneme u těch pouček, než abychom volali po vzdělaných učitelích pro naše děti. Budeme dál kafrat o zastaralém školství a dál odmítat všechno nové, protože na peďáky přeci chodí ti nenadaní. Co na tom, jestli je to pravda nebo není.
To je snad poprvé, či s tebou souhlasím ![]()
@marin píše:
Tak to je špatný příklad. Nejdříve se musí naučit zpaměti ty kosti a svaly a pak může přistoupit k praktické výuce a tomu poznávání.
Přesně tak. Nelze nacházet porozmění tam, kde se zasekávám na trivialitách… Ale znovu, dělejte si, co je libo. Já mám letošním rokem v podstatě vyřešeno. ![]()
Mimochodem, zajímavá dikuse o Hejného metodě.
Své stanovisko vydala i jednota českých matematiků a jak ty lidi znám, do ostřejšího střetu s přítelem - prof. Hejným nepůjdou. Kdo si ale umí rozklíčovat kulatntní a laskavé vyjádření, pochopí.
VĚC : STANOVISKO SUMA K VÝUCE MATEMATIKY METODOU PROF. HEJNÉHO
Výbor Společnosti učitelů matematiky (SUMA) projednal a schválil následující stanovisko k výuce matematiky metodou prof. Hejného:
V Brně dně 8. 3. 2018 Doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. předseda Společnosti učitelů matematiky
- Možných metod výuky matematiky je celá řada a dobrý učitel jich v různých situacích přiměřeně využívá.
- V žádném případě nejsou jen dvě metody: Hejného (nová a moderní) a zastaralá, jak mediální zkratka napovídá.
- Žádná metoda není univerzální, samospasitelná a pro všechny děti bez výjimky vhodná.
- Vyučuje-li Hejného metodou učitel, který ji pochopil a s metodou se ztotožnil a je-li třída k tomu vhodná, může tato výuka vést k dobrým výsledkům. Dostane-li však učitel příkazem, že takto musí učit, je to často kontraproduktivní. To přirozeně platí pro jakoukoli jinou metodu výuky. 5) Je doloženo (například poslední zprávou České školní inspekce), že ve znalostech žáků, kteří byli vyučováni Hejného metodou a ostatními žáky nejsou na výstupu zjištěny významnější rozdíly. Nejsou tedy podložené ani útoky na Hejného metodu, že absolventi této metody mají zásadní nedostatky v některých partiích, ani nekritická argumentace zastánců, že se jedná o metodu, která výrazně přispívá ke zlepšení znalostí žáků.
@hanka.br. píše:
protože na peďáky přeci chodí ti nenadaní
Nechtěla jsem se tím dotknout nikoho osobně. Ale prostě obecně to tak je, že pajdák volí častěji ti, kteří se bojí, že jinou VŠ by nezvládli ![]()
A pak ti co si mohou vybírat (protože tuší, že zvládnou jakoukoliv VŠ) si volí ty, kde čekají v budoucnu dobrý plat a prestiž.
Ve školství bohužel nejsou ani skvělé platy, ani prestiž. Bohužel.
Jeden vtip je: Pro školství existují 2 důvody - červenec a srpen.
Řešením by bylo přidat do školství peníze, jenže to pak bude spousta lidí kafrat, protože si myslí, že učitelé se flákají, učí 20 (až 25) hodin týdně a pořád mají nějaké prázdniny. Jenže, kdo nikdy nestál 45 minut před dětmi, tak ani netuší o čem to je.
Mohu srovnat jaké to je stát a vykládaat před 25 dětmi a jaké je prezentovat něco vlastního 50 dospělým (nadřízeným a kolegům). A mnohem psychicky náročnější je to s dětmi.
@marin píše:
Tak to je špatný příklad. Nejdříve se musí naučit zpaměti ty kosti a svaly a pak může přistoupit k praktické výuce a tomu poznávání.
Tak dobře, ale konkrétně: je pro dítě k porozumění geometrie nezbytně nutné, aby se jí učilo od druhé třídy na pojmech, kterým nerozumí a jsou pro něj abstraktní, jako je bod nebo polopřímka, kde pasivně přijímá informaci o nekonečnu (čemuž průměrný druhák nemá šanci porozumět), nebo je lepší dát mu do ruky kostku a učit ho poznávat geometrii na něčem, co může vzít do ruky a osahat? A od ní pak přecházet k pojmům méně konkrétním? Oba budu disponovat stejnými znalostmi, jen v případě té kostky budou znalosti upevněné na základě porozumění.
Příspěvek upraven 01.05.18 v 13:16
@subsomi píše:
Nechtěla jsem se tím dotknout nikoho osobně. Ale prostě obecně to tak je, že pajdák volí častěji ti, kteří se bojí, že jinou VŠ by nezvládli
A pak ti co si mohou vybírat (protože tuší, že zvládnou jakoukoliv VŠ) si volí ty, kde čekají v budoucnu dobrý plat a prestiž.
Ve školství bohužel nejsou ani skvělé platy, ani prestiž. Bohužel.
Jeden vtip je: Pro školství existují 2 důvody - červenec a srpen.Řešením by bylo přidat do školství peníze, jenže to pak bude spousta lidí kafrat, protože si myslí, že učitelé se flákají, učí 20 (až 25) hodin týdně a pořád mají nějaké prázdniny. Jenže, kdo nikdy nestál 45 minut před dětmi, tak ani netuší o čem to je.
Mohu srovnat jaké to je stát a vykládaat před 25 dětmi a jaké je prezentovat něco vlastního 50 dospělým (nadřízeným a kolegům). A mnohem psychicky náročnější je to s dětmi.
Ale to přece není chyba Hejného metody! Ta je prohlášena za škodlivou, protože nám stačí, aby učitelé byli průměrní studenti lehkých škol?
@lucenka píše:
To je snad poprvé, či s tebou souhlasím
Vážím si toho. Snad na to budeš myslet ve chvíli, kdy mi budeš psát o tom, jak si v českých školách hodláme všichni jenom usnadňovat práci. ![]()
@marin píše:
Tak to je špatný příklad. Nejdříve se musí naučit zpaměti ty kosti a svaly a pak může přistoupit k praktické výuce a tomu poznávání.
A nezdržuje se tím, že nejdříve umí názvy a až potom je hledá v těle???
Nebylo by rozumnější naučit se jednu kost, její název česky a latinsky a její umístění a které svaly se na ní vážou. (tzn. kousek o kostech, kousek o svalech). A další den další kost a opět k ní navázané svaly a klouby. A postupně takto projít celou nohu. Další týden celou ruku (stejným postupem). a tak dále…
A nebo se postaru naučím nejprve všechny kosti vyjmenovat.
Pak všechny svaly vyjmenovat (mezi tím zapomenu kosti).
Pak všechny klouby vyjmenovat (z kostí už si nepamatuju nic, zapomínám svaly).
Teprve potom „někdo“ usoudí, že mám základní kameny a můžu stavět???
A až potom je spojovat?
Když stavím dům, nezačnu tím, že si na pozemek navozím materiál na celý dům. Navezu cihly a maltu. Až je spojím, tak teprve natáhnu vodu a elektřinu a pak omítky.
Kdybych všechen materiál měla okamžitě k dispozici, tak se v tom ztratím a nenajdu co potřebuju.
@hanka.br. píše:
Tak dobře, ale konkrétně: je pro dítě k porozumění geometrie nezbytně nutné, aby se jí učilo od druhé třídy na pojmech, kterým nerozumí a jsou pro něj abstraktní, jako je bod nebo polopřímka, kde pasivně přijímá informaci o nekonečnu (čemuž průměrný druhák nemá šanci porozumět), nebo je lepší dát mu do ruky kostku a učit ho poznávat geometrii na něčem, co může vzít do ruky a osahat? A od ní pak přecházet k pojmům méně konkrétním? Oba budu disponovat stejnými znalostmi, jen v případě té kostky budou znalosti upevněné na základě porozumění.Příspěvek upraven 01.05.18 v 13:16
Tak to je věcí didaktiky matematiky a věcí učitele. Snad i v klasické výuce dobrý učitel používá prvky názornosti. ![]()
@hanka.br.
já Hejného obhajuju
A já bych nechtěla průměrné učitele.
Naopak bych byla ráda za skvělé učitele a jednoznačně jsem pro více peněz do školství, aby na pajdáky nechodili jen ti průměrní, ale aby to lákalo i výborné studenty.
@subsomi píše:
A nezdržuje se tím, že nejdříve umí názvy a až potom je hledá v těle???Nebylo by rozumnější naučit se jednu kost, její název česky a latinsky a její umístění a které svaly se na ní vážou. (tzn. kousek o kostech, kousek o svalech). A další den další kost a opět k ní navázané svaly a klouby. A postupně takto projít celou nohu. Další týden celou ruku (stejným postupem). a tak dále…
A nebo se postaru naučím nejprve všechny kosti vyjmenovat.
Když stavím dům, nezačnu tím, že si na pozemek navozím materiál na celý dům. Navezu cihly a maltu. Až je spojím, tak teprve natáhnu vodu a elektřinu a pak omítky.
Pak všechny svaly vyjmenovat (mezi tím zapomenu kosti).
Pak všechny klouby vyjmenovat (z kostí už si nepamatuju nic, zapomínám svaly).
Teprve potom „někdo“ usoudí, že mám základní kameny a můžu stavět???
A až potom je spojovat?
Kdybych všechen materiál měla okamžitě k dispozici, tak se v tom ztratím a nenajdu co potřebuju.
Osobně jsem medicínu nestudovala, takže nevím. Ale nejprve bych se naučila ty kosti a svaly názorně na figuríně a až potom prakticky. Ale už bych nezkoumala, proč ta kost se jmenuje tak a ne jinak.