Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@marin píše:
Tak to je věcí didaktiky matematiky a věcí učitele. Snad i v klasické výuce dobrý učitel používá prvky názornosti.
Nejde o názornost, ale o metodu. Jestliže mi v klasické matematice jako učiteli je předloženo učivo v nějakém sledu, buď ho budu respektovat a učit ho tak, anebo budu hledat jiné metody(viz Hejný). Nebo máš nějakou představu, jak názorně osmiletému dítěti ukázat polopřímku?
@SAJ píše:
Je doloženo (například poslední zprávou České školní inspekce), že ve znalostech žáků, kteří byli vyučováni Hejného metodou a ostatními žáky nejsou na výstupu zjištěny významnější rozdíly. Nejsou tedy podložené ani útoky na Hejného metodu, že absolventi této metody mají zásadní nedostatky v některých partiích, ani nekritická argumentace zastánců, že se jedná o metodu, která výrazně přispívá ke zlepšení znalostí žáků.
Jinými slovy výstupy v obou případech jsou srovnatelné.
Pak nastává druhá otázka: Která metoda baví žáky více?
Kdo z tady diskutujících matematiku na základní a středí škole miloval? (já jo, SAJ zřejmě taky) ale co ostatní???
A co děti, které jsou vyučovány Hejného metodou?
Je pro ně matematika strašákem, bojí se udělat chybu, bojí se říci nevím, bojí se, že vůbec nebudou tušit o čem je řeč?
Budou se v budoucnu rozhodovat o výběru VŠ stylem - cokoliv, kde není matematika (takto se bohužel rozhodovalo mnoho studentů v době, kdy jsem já šla na VŠ)
@subsomi píše:
@hanka.br.
já Hejného obhajujuA já bych nechtěla průměrné učitele.
Naopak bych byla ráda za skvělé učitele a jednoznačně jsem pro více peněz do školství, aby na pajdáky nechodili jen ti průměrní, ale aby to lákalo i výborné studenty.
Průměrný student může být skvělý učitel. A vynikající žák může být naprosto tragický kantor. Jde jen o to, aby do obsahu učiva nemluvil někdo, kdo tomu nerozumí.
@marin píše:
Tak to je věcí didaktiky matematiky a věcí učitele. Snad i v klasické výuce dobrý učitel používá prvky názornosti.
Přesně tak - nevím, ale klasika už dávno neznamená klečet na hrachu a dostávat rákoskou.
@subsomi píše:
A nezdržuje se tím, že nejdříve umí názvy a až potom je hledá v těle???Nebylo by rozumnější naučit se jednu kost, její název česky a latinsky a její umístění a které svaly se na ní vážou. (tzn. kousek o kostech, kousek o svalech). A další den další kost a opět k ní navázané svaly a klouby. A postupně takto projít celou nohu. Další týden celou ruku (stejným postupem). a tak dále…
A nebo se postaru naučím nejprve všechny kosti vyjmenovat.
Když stavím dům, nezačnu tím, že si na pozemek navozím materiál na celý dům. Navezu cihly a maltu. Až je spojím, tak teprve natáhnu vodu a elektřinu a pak omítky.
Pak všechny svaly vyjmenovat (mezi tím zapomenu kosti).
Pak všechny klouby vyjmenovat (z kostí už si nepamatuju nic, zapomínám svaly).
Teprve potom „někdo“ usoudí, že mám základní kameny a můžu stavět???
A až potom je spojovat?
Kdybych všechen materiál měla okamžitě k dispozici, tak se v tom ztratím a nenajdu co potřebuju.
Nejprve srovnáš terén, zasíťuješ a pak vybuduješ dobré základy. Jinak ti ten barák dřív nebo později spadne na hlavu - stejně jako padá výuka matematiky po všech těch diletantských reformách posledních třiceti let.
@hanka.br. píše:
Tak dobře, ale konkrétně: je pro dítě k porozumění geometrie nezbytně nutné, aby se jí učilo od druhé třídy na pojmech, kterým nerozumí a jsou pro něj abstraktní, jako je bod nebo polopřímka, kde pasivně přijímá informaci o nekonečnu (čemuž průměrný druhák nemá šanci porozumět), nebo je lepší dát mu do ruky kostku a učit ho poznávat geometrii na něčem, co může vzít do ruky a osahat? A od ní pak přecházet k pojmům méně konkrétním? Oba budu disponovat stejnými znalostmi, jen v případě té kostky budou znalosti upevněné na základě porozumění.Příspěvek upraven 01.05.18 v 13:16
ano přesně takhle se to učí v zahraničí… třeba tuhle kluk přišel s tím, že se učili o šestiúhelníku v první třídě. Tak jsem na něj koukala, co to po něm učitelka chce… no mají ve škole šestiúhelníkové stoly, tak si o tom něco řekli ![]()
nebo když dělali množiny a porovnávali čísla, tak to dělali na kartičkách pokemonů, co si děti nosily do školy. Přišlo mi to strašně fajn, že se učí na něčem, co je jim blízké.
Odečítání s přechodem desítky se učili na super hře, která děti bavila.
@hanka.br. píše:
Nejde o názornost, ale o metodu. Jestliže mi v klasické matematice jako učiteli je předloženo učivo v nějakém sledu, buď ho budu respektovat a učit ho tak, anebo budu hledat jiné metody(viz Hejný). Nebo máš nějakou představu, jak názorně osmiletému dítěti ukázat polopřímku?
Jako opravdu si teď přestávám dělat iluze o přípravě učitelů na pedagogických fakultách.
A to sestra dělala UK pedagogickou, ale pro SŠ.
@marin píše:
Osobně jsem medicínu nestudovala, takže nevím. Ale nejprve bych se naučila ty kosti a svaly názorně na figuríně a až potom prakticky. Ale už bych nezkoumala, proč ta kost se jmenuje tak a ne jinak.
já taky o medicíně nic moc nevím, jen jsme ji použila jako příklad
Ale přesně píšeš názorně na figuríně (v prostředí) by ses naučila kosti a svaly.
Jenže klasický výuka matematiky je o tom, že nejprve ti někdo napíše vzoreček - ty se jej nauč zpaměti a pak teprve ukážeme příklady u kterých se používá.
To je jako učebnice, kde se naučíš názvy a až potom vidíš tělo.
Hejný ti ukáže tělo a navede tě na to, že uvnitř se nacházejí kosti a svaly. Děti samy odvodí co zvládnou, konkrétní názvosloví učitel doplní. Ale učitel doplňuje až po pochopení, nezačíná tím, že nadiktuje co si mají zapsat do sešitu a naučit se zpaměti s tím, že pak se dozví k čemu to je.
@SAJ Nikdo netvrdí, že klasika znamená klečet na hrachu. Ale předkládá dětem učivo, kterému nerozumí a které ani nemá šanci pochopit, protože ho nelze opřít o zkušenost. Viz polopřímka ve druhé třídě. Na co druhák potřebuje tuhle pasivní znalost? na nic. Aby se ji učil rýsovat(ve finále je mu to v daném ročníku taky na nic). Zařadí ho to do armády dětí, které nenávidí geometrii.
@subsomi píše:
Jinými slovy výstupy v obou případech jsou srovnatelné.
Pak nastává druhá otázka: Která metoda baví žáky více?Kdo z tady diskutujících matematiku na základní a středí škole miloval? (já jo, SAJ zřejmě taky) ale co ostatní???
A co děti, které jsou vyučovány Hejného metodou?
Je pro ně matematika strašákem, bojí se udělat chybu, bojí se říci nevím, bojí se, že vůbec nebudou tušit o čem je řeč?
Budou se v budoucnu rozhodovat o výběru VŠ stylem - cokoliv, kde není matematika (takto se bohužel rozhodovalo mnoho studentů v době, kdy jsem já šla na VŠ)
to píšeš o mě? Jak já matiku nenáviděla. Závidím teĎ klukovi, že se jí učí zábavnou formou a evidentně ho baví.
@lucenka píše:
ano přesně takhle se to učí v zahraničí… třeba tuhle kluk přišel s tím, že se učili o šestiúhelníku v první třídě. Tak jsem na něj koukala, co to po něm učitelka chce… no mají ve škole šestiúhelníkové stoly, tak si o tom něco řekli
nebo když dělali množiny a porovnávali čísla, tak to dělali na kartičkách pokemonů, co si děti nosily do školy. Přišlo mi to strašně fajn, že se učí na něčem, co je jim blízké.
Odečítání s přechodem desítky se učili na super hře, která děti bavila.
No ale takto by to mělo být. To už J. A. Komenský prosazoval. ![]()
@marin píše:
Jako opravdu si teď přestávám dělat iluze o přípravě učitelů na pedagogických fakultách.A to sestra dělala UK pedagogickou, ale pro SŠ.
Vynikající schopnost věcné argumentace. Když nevím, co odpovědět, zakryju to urážkou a hotovo. I tohle se děti učí jinak, díky Bohu.
@SAJ
nejsem stavař, ale ok, nejdříve srovnám terén a zasíťuju
ale opět se vracím k tomu, kam jsem mířila; nenavezu si na pozemek materiál (stavební kameny), protože bych pozemek nesrovnala;
prostě stavím (nebo dělám díru) aniž bych měla vše dostupné, ale už něco dělám a až postupně přidávám materiál.
Ty chceš, aby v matematice měli základní kameny a až pak se učili je navazovat na sebe.
@lucenka
to jsem psala obecně
doufám, že aspoň někdo pochopí, co jsem tím chtěla říct
@hanka.br. píše:
Vynikající schopnost věcné argumentace. Když nevím, co odpovědět, zakryju to urážkou a hotovo. I tohle se děti učí jinak, díky Bohu.
Ne urážkou. Ale docela se divím, co tam v té didaktice učí, když k tomu potřebujete metodu a že Vám tam předkládají učivo v nějakém sledu a Vy ho budete učit nebo hledat metodu.
T
Příspěvek upraven 01.05.18 v 13:46
@marin píše:
No ale takto by to mělo být. To už J. A. Komenský prosazoval.
ano a proto mi přijde, že se k tomu Hejný vrací. v té jeho metodě nejde přeci o nesmyslné šrocení pouček, vozerčků, které dítě nemá šanci pochopit. Chce se tam po nich logické uvažování, názorné příklady. Takže matika je pak pochopitelnější, zábavnější.
@subsomi píše:
@lucenka
to jsem psala obecně
doufám, že aspoň někdo pochopí, co jsem tím chtěla říct
jo já vím… právě proto píšu, jak jsem se v tom našla. Přesně, když jsem si už vybírala střední školu, tak jsem měla jasný požadavek: je mi celkem jedno, co to bude, ale hlavně aby tam bylo co nejmíň matiky a rozhodně ne maturita z matiky.