Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V jaké době byste chtěli žít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Alriga
12.8.21 09:34
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
12.8.21 09:39
@Alriga píše:
Moje babička z tatovy strany byla narozena někdy kolem roku 1903,ted to nevím přesně. Narodila se na menším hospodářství, asi 10 hektarů, pár krav, dva koně (to že pradeda je prostě miloval). Bylo tam 9 dětí, dozilo se jich 6. Všechny děti musely odmala makat kolem zvířat. Voda byla jen na dvoře, tahala se do domu i do maštalí. Pak přišla 1.svetova válka a s ní strašný nedostatek a hlad. I na vesnici. Ani ty pubertální děti na vsi se nenajedly dostatečně. Neměly dost bílkovin, přitom vlastně už těžce fyzicky pracovaly.
Babička sice chodila do školy, stejně tak i její sourozenci, ale pak se mohla jen vyucit svadlenou. Do tzv. rodinné školy pro dívky mohly jít až její mladší sestry po válce.
Velke štěstí měla na začátku jedna z nich, Anežka. V 18 potkala o dost staršího vysokého úředníka z pražské banky a on se do ní zamiloval. Byla by s ním měla opravdu ten život z filmů z první republiky… Ale její dceruska Evinka zemřela ve čtyřech letech na záškrt. Anežka si to nesla celý život.
Takže, fakt jsem šťastná za dobu, ve které ziju!
Lidé mají tu dobu strašně zidealizavanou… faktem byla pro většinu lidí těžká fyzická práce. Zejména pro ženy ale i pro muže pokud nebyli z rodin které si to zaplatili nemožnost vzdělávat se víc než základní vzdělání. Půlka dětí do 5 let umřela na nemoci které nebo jednoduše léčitelné nebo máme díky zlému očkování imunitu či se u nás už nevyskytují.
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
12.8.21 09:44
Ak dyž už si někdo určuje že b chtěl být v té době šlechtíc atd.. jako být v dnešní době dolarový miliardář… ty možnosti… já bych teda brala dnešní dobu a tuto variantu 
- Citovat
- Upravit
Alriga
12.8.21 09:48
Zase třeba babička z matčiny strany byla dcerou dvou dost zabezpečených živnostníků. Její maminka, moje prababicka, měla prosperující krejcovsky dámský salon na malém městě, zamestnavala 6 svadlen. Její muž byl truhlář, ale babička vydelavala víc, byla vlastně zivitelkou rodiny.
Děti byly tři. Chlapec šel na obchodní školu a zařídili mu krám s textilem, moje babička šla studovat a stala se učitelkou. Nejmladší dcera chtě nechtě měla převzít dům a salón. Celkem slušné vyhlídky pro všechny 3 děti.
Jenže přišli komunisti, salon i truhlarskou dílnu i obchod zabavili, prastryc šel do dolů, kde také ve svých cca 40 letech zemřel. Prababicka šila jen občas za nějaké protisluzby, důchod, na který si jako živnostnice platila, jí nedali, přitom musela ale splácet dva šicí stroje, které měla na půjčku, které jí ale SEBRALI! Zivily ji děti.
Dost děsivé!
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
12.8.21 09:54
@Alriga jojo komunisti a měnová reforma do toho taky dost hodily vidle
- Citovat
- Upravit
Alriga
12.8.21 10:00
@ludmilaadamkova píše:
@Alriga jojo komunisti a měnová reforma do toho taky dost hodily vidle
Jo. Měnová reforma. Rodiče moji mámy, děda řídící, babi učitelka, celý život šetřili, aby si na stáří koupili vilku s vysněnou zahradou pro dedovy milované růže. V té době potřeboval mamin bratr nový kabát. Děda pravil : „Nic, žádný kabátek, teď se kupuje vila.“ Smlouva čekala na podpis u notáře, děda vyzvedl peníze… Druhý den přišla reforma. A zbylo sotva tak na ten kabát. 
- Citovat
- Upravit
12.8.21 11:47
@Alriga píše:
Jo. Měnová reforma. Rodiče moji mámy, děda řídící, babi učitelka, celý život šetřili, aby si na stáří koupili vilku s vysněnou zahradou pro dedovy milované růže. V té době potřeboval mamin bratr nový kabát. Děda pravil : „Nic, žádný kabátek, teď se kupuje vila.“ Smlouva čekala na podpis u notáře, děda vyzvedl peníze… Druhý den přišla reforma. A zbylo sotva tak na ten kabát.
ještě, že si na barák nepůjčili, o barák by přišli a barák by spláceli v původní číselné výši do konce života
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 12:21
@dalimil píše:
Ta mě také zajímá, ale spíš jenom historické souvislosti, nechtěl bych ležet v zákopu u Verdunu…
Vidíš, můj pradědeček tam šel jako dobrovolník, padl do zajetí, a strávil pár let na Sibiři. A pak se projel z Vladivostoku přes půl světa domů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 12:23
@Alriga V dnešní době šetřit na vilku snad člověka s průměrnými příjmy nemůže ani napadnout.
Ve městě, kde jsem se narodila, mají domy jen a pouze lidé, kteří je koupili za komunistů, nebo už je tenkrát zdědili. No a mít je budou jen ti, kteří je budou dědit.
Ty vilky tam mají cenu třeba 10, 15 milionů.
Jinak samozřejmě chápu, že pro ty lidi to tenkrát musela být strašná rána, protože oni tu naději měli. Já naději na vilku ve městě nikdy neměla, a to se za chudou nepovažuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 12:35
@Alriga píše:
Jo. Měnová reforma. Rodiče moji mámy, děda řídící, babi učitelka, celý život šetřili, aby si na stáří koupili vilku s vysněnou zahradou pro dedovy milované růže. V té době potřeboval mamin bratr nový kabát. Děda pravil : „Nic, žádný kabátek, teď se kupuje vila.“ Smlouva čekala na podpis u notáře, děda vyzvedl peníze… Druhý den přišla reforma. A zbylo sotva tak na ten kabát.
Mí předci na to taky doplatili. Praděd byl profesor, a spisovatel, celý život šetřili s manželkou, učitelkou ručních prací, na dům. Našetřeno měli, ale nekoupili, chtěli vilku v Pisárkách, tak že prý si na ni došetří. Když tu pojednou, koncem jara 1953…♠️️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Alriga
12.8.21 12:58
@ropucha 02 píše:
Mí předci na to taky doplatili. Praděd byl profesor, a spisovatel, celý život šetřili s manželkou, učitelkou ručních prací, na dům. Našetřeno měli, ale nekoupili, chtěli vilku v Pisárkách, tak že prý si na ni došetří. Když tu pojednou, koncem jara 1953…♠️️
- Citovat
- Upravit
Alriga
12.8.21 19:16
@inkakřivák píše:
@Alriga To byl statek, a pěkný!
No, tady u nás se „pěkným statkem“ nazývalo hospodářství přes 15 hektarů.
- Citovat
- Upravit
12.8.21 19:22
@Alriga u nás stačilo 12ha, úrodný kraj, zasadíš knoflík, vyrostou ti gaťé😀
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 21:01
@Alriga No to ne, chalupník by neměl koně. Prostě by na ně neměl. To i pro mlynáře třeba byl přepych. Chalupník, co se zmohl na kravku, to už byl někdo, měl živnost. Kůn, to byl prostě sedlák. Mohl mít i třeba pololán, ale byl to sedlák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Moje babička z tatovy strany byla narozena někdy kolem roku 1903,ted to nevím přesně. Narodila se na menším hospodářství, asi 10 hektarů, pár krav, dva koně (to že pradeda je prostě miloval). Bylo tam 9 dětí, dozilo se jich 6. Všechny děti musely odmala makat kolem zvířat. Voda byla jen na dvoře, tahala se do domu i do maštalí. Pak přišla 1.svetova válka a s ní strašný nedostatek a hlad. I na vesnici. Ani ty pubertální děti na vsi se nenajedly dostatečně. Neměly dost bílkovin, přitom vlastně už těžce fyzicky pracovaly.
Babička sice chodila do školy, stejně tak i její sourozenci, ale pak se mohla jen vyucit svadlenou. Do tzv. rodinné školy pro dívky mohly jít až její mladší sestry po válce.
Velke štěstí měla na začátku jedna z nich, Anežka. V 18 potkala o dost staršího vysokého úředníka z pražské banky a on se do ní zamiloval. Byla by s ním měla opravdu ten život z filmů z první republiky… Ale její dceruska Evinka zemřela ve čtyřech letech na záškrt. Anežka si to nesla celý život.
Takže, fakt jsem šťastná za dobu, ve které ziju!