Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V noci mě zbil
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
22.11.10 15:12
asi v tom byly hodně emoce,nechte to vystydnout.Když brečel,tak je mu to určitě moc líto…Máš na tom svůj podíl taky,podle tvého psaní…
určitě tu budou názory ať ho zablíš a vyhodíš,nemyslím,že by bylo něco takového třeba.Uvidíš,že se omluví 
- Citovat
- Upravit
22.11.10 15:14
Víš…taky jsem si jednou vykoledovala…pak jsem si říkala, jaká jsem chuděra malá, ale nakonec když to vezmu zpětně…říkala jsem si o to a dostala jsem co jsem si zasloužila… 
Nevím co se u vás stalo, ale každopádně mi připadá, žes ho opravdu provokovala víc, než bylo zdrávo. Tím samozřejmě neomlouvám, to, že tě uhodil, na druhou stranu říkám, ruku na srdce…Nic není jen černobílé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:16
Asi ti radou nempomůžu, ale řvát při hooodně vyhrocené hádce na chlapa, ať tě zbije, a opakovat to tak dlouho, dokud to neudělá… Pak se nediv, že to udělal. Je mu to líto, je to neomluvitelné, ale možná by ses měla zamyslet nad tím, cos mu řekla ty 
Proč jste se hádali, co je v tom dalšího atd. nevím a neřeším. Spíš reaguju na to, jak jsi ho vyprovokovala To je jako bys šla na býka s červenou hadrou a pak se divila, že se proti tobě rozběhl
(Mám kamaráda, který říká: „Já ji nikdy nechci zbít, ale ona si stoupne proti mně a tak dlouho řve, ať si bouchnu, že to prostě nevydržím a udělám to.“ Jsou spolu asi 6 let a pořád se rozvádějí, ale na rozvod ještě nedošlo. )
Příspěvek upraven 22.11.10 v 15:17
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.10 15:17
Ahoj, my měli takového tátu… naši mě a bráchu měli hodně mladí, chvíli jim to klapalo, ale potom se jednou pohádali kvůli večeři táta mámu zbil a šel spát potom se to opakovalo ještě několikrát, my jsme se ho s bráchou šíleně bály, jakákoliv věc co se mu nelíbila, tak jsme dostali facku nebo na prdel(třeba když někdo z nás škrábnul lžící o talíř při jídle, když jsme nespláchli záchod, když se mu nelíbilo jak máme uklizený pokoj 
) byly to nehorší dva roky mího života, nechtěl mámě dovolit odejít, neustále se jí omlouval a ona mu ty jeho omluvy věřila, ale až jednoho dne odjel na neodkladnou pracovní cestu zbalila nám oblečení hračky a odstěhovali jsme se k babičce a dědovi. mamka si myslí, že si nic nepamatuju, ale já vím všechno, vím jak brečela u našich postelí, vím jak jí zmlátil, když přišel z hospody a ona na něj nečekala a spala
Bud ráda, že se ten tvůj vůbec nezajímá, je to tak nejlepší!!! Nezůstávej s ním!! Kvůli dětem!! Mě bylo tehdy 5-6 let!! A prožívala jsem to hrozně i když si mamka myslela, že nic nevím!!! Jdi od něj pryč co nejdál!!
- Citovat
- Upravit
22.11.10 15:17
No nevím, my jsme s manželem 12 let, nikdy na mě nasáhnul, kdyby to udělal, asi bych byla v šoku jako ty. Ted je otázka, jestli to byla opravdu zkratová situace a už se to nebude opakovat. Nebo si to manžel dovolí při další hádce znovu. Asi byste si o tom měli promluvit až oba vychladnete. Rozhodně bych mu to jen tak lehce neodpustila. Ale taky bych to zatím nikomu v rodině nevyprávěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:17
no tipla bych že manžel se hodně dlouho držel a tvůj výstup byl poslední kapka kdy vybuchl.
Rozhodně to nevypadá ,že by ses stala obětí domácího násilí .Manžel sebe neomlouvá naopak se obvinuje a je mu ze sebe zle.Asi na něj vyvýjíš nesnesitelné psychycké tlaky (píšeš ,že jsi dominantní).
Zkus se nad sebou zamyslet a začít se ovládat .Pomsta nic neřeší ,bud běž k doktorovi at máš potvrzení ,že tě uhodil -bude se ti hodit u rozvodu .Nebo na pomstu zapomen a nebud až tak dominantní a zbytečně neprud a neprovokuj ,proti tak velkýmu chlapovi šanci nemáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:17
Anonymní píše:
tak sem začla křičet at mě klidně praští když se mu uleví
Anonymní píše:V životě bych to do něj neřekla a proto sem se ani v nejmenším nestačila bránit .
Překvapil, že jo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:18
Tak já jsem z těch, které by stačila jedna rána (a ani by nemusela být tak velká) a než by přišel z práce, byla bych už odstěhovaná.
Na druhou stranu ale taky nejsem z těch, které by si o ránu několikrát dobrovolně řekly, zvlášť pokud vím, že je mezi náma 50kg rozdíl.
A už vůbec bych nedovolila pořvávání v noci a pokud jsou v domě děti. Co kdyby se vzbudily a slyšely nás..to by pro mě bylo horší než ta facka.
Co dělat se těžko radí, když vás neznám. Jen vy sami víte, jak to mezi sebou celkově máte. Asi to bude chtít nějakou oboustrannou dohodu a oba byste se měli tomu druhému omluvit. Ale jak říkám, já osobně bych takovou situaci dobrovolně nevyvolala (a to jsem hodně velký pruďas, kterej se ale bojí rvaček). Pokud by rána přišla zčista jasna, tak bych už byla pryč..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:19
Anonymní píše:
Ahoj, my měli takového tátu… naši mě a bráchu měli hodně mladí, chvíli jim to klapalo, ale potom se jednou pohádali kvůli večeři táta mámu zbil a šel spát potom se to opakovalo ještě několikrát, my jsme se ho s bráchou šíleně bály, jakákoliv věc co se mu nelíbila, tak jsme dostali facku nebo na prdel(třeba když někdo z nás škrábnul lžící o talíř při jídle, když jsme nespláchli záchod, když se mu nelíbilo jak máme uklizený pokoj
Anonymní, já si nemyslím, že by to byl stejný případ jako u vás. Jestli jsi četla pozorně, tak jsou spolu 10 let ve spokojeném vztahu a toto se stalo poprvné. Takže bych rozhodně nedělala ukvapené závěry.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:20
derida píše:Anonymní píše:Anonymní, já si nemyslím, že by to byl stejný případ jako u vás. Jestli jsi četla pozorně, tak jsou spolu 10 let ve spokojeném vztahu a toto se stalo poprvné. Takže bych rozhodně nedělala ukvapené závěry.
Ahoj, my měli takového tátu… naši mě a bráchu měli hodně mladí, chvíli jim to klapalo, ale potom se jednou pohádali kvůli večeři táta mámu zbil a šel spát potom se to opakovalo ještě několikrát, my jsme se ho s bráchou šíleně bály, jakákoliv věc co se mu nelíbila, tak jsme dostali facku nebo na prdel(třeba když někdo z nás škrábnul lžící o talíř při jídle, když jsme nespláchli záchod, když se mu nelíbilo jak máme uklizený pokoj
NAPROSTO SOUHLASÍM
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:25
No, tak přesně tahkle to vypadalo v jednom mém vztahu. Neměli jsme děti. Také jsme se jednou hádali, já na něho řvala, ať si tedy bouchne - po chvíli bouchnul. Slabší otřes mozku. Litoval toho. Když se ohlédnu zpět - měl mi dát dvě. vyprovokovala jsem ho a můžu si za to sama. A to prosím nejsem z těch, co by se nechali mlátit. Naopak. Ale prostě dokážu uznat, že jsem si zasloužila.
Nevím, co tomu u vás předcházelo, ale podívala bych se na to i z jeho strany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.10 15:25
Vim že jsem ho trochu vyprovokovala ale stejně mám pocit že s ohledem na mojí tělesnou kontrukci a jeho nemusel bejt takovej.Nedokážu si představit že by někdo někoho uhodil ze vzteku tak že by ho mohl zabít.Zavrávorala jsem těsně nad rohem skříně.Měla sem nateklou pusu a on ani neměl zájem mi pomoci a když jsem si šla do lednice pro zmražené maso tak po mě hodil ještě botu (šla jsem kolem naší ložnice).
Ráno jsem čekala že se omluví a já mu to dám pěkně sežrat a nic.Řval a nezdálo by se že by plakal kvuli tomu co se stalo,ale spíš vzteky že já se s toho nehroutím a nedělám scény.
Jsem provokatér.Přesto se bojim co bude dál.Nechci ho opustit ale bojim se že uvidí to že sem se nebránila a co když se to zvopákne.Co když mi udělá ještě něco horšího.Jak se mám chovat aby ho to mrzelo?
Omlouvám se pořád zvracim a i špatně mluvim a mám mžitky a to co chci napsat rázem zapomenu
- Citovat
- Upravit
22.11.10 15:27
V tomto případě,máš svůj díl viny.
Je třeba si promluvit a situaci vysvětlit.
Pokud by se to opakovalo,pak bych teprve balila kufry.
S tímto provokováním,by ses měla mírnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 15:27
jedna známá taky jednou dostala takovýho facana od chlapa až spadla ze schodů a musela na pohotovost s otřesem mozku, hlava ji bolela pěkně dlouho. Byli zralý na rozvod, jejich děti si o tom vyprávěli jak tatínek dal mamince facku. No a je to 4 roky zpět, začali se vodit za ruce, pusinkují se na veřejnosti, už nikdy ji neuhodil a o rozvodu nemůže být řeč. Něco se u nich doma změnilo, je to poznat i na jejich dětech, chovají se k sobě celá rodina moc hezky, ale jak to dokázali změnit ti neporadím, nevím to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den.Nevim co dělat a tak jdu pro radu sem.
Jsme spolu už 10 let a těch 10 let bez problémů a hádek jen pár i když byli divoký.Spíš naopak ideální vztah kdy jsem spíš já ta dominantní a muž mi snese modré z nebe.
V noci nastala hádka.Muj muž mi vyprávěl něco co se mi nelíbilo a řekne jsem k tomu svuj názor a už to bylo začal na mě řvát a přetáhnul mě ručníkem,ale to bylo něco pro mě.Postavila sem se před něj a začala na něj řvát co si dovoluje a proč mě uhodil ručníkem.On začal řvát že bych si zasloužila víc a at držim hubu nebo mě zbije a to je další voda na muj mlýn,tak sem začla křičet at mě klidně praští když se mu uleví a stihla sem to zvopakovat 2×.Po třetí už totiž přilítla rána a musim jen doplnit že muj muž je o 50 kilo těžší než já a ruku má jak já hlavu tak si asi dokážete představit co taková ruka napražena naplno dokáže .Sotva sem se udržela na nohou.
Pak už ani pořádně nevim co se dělo.Chtělo se mi zvracet a i dnes mám stále bolesti hlavy a mžitky před očima.Bolí mě pusa,čelist a oko ale není nic vidět a mám zimnici.Možná bych to tipla na mírnej otřes mozku.
Od té doby jsme se neviděli a ani nezavolal akorát ráno tu hystericky brečel když sem odvedla děti do školky a křičel že jsem všechno zničila a že by mě nejraději zbil znovu a brečel a brečel.Já se sebrala a beze slov odešla.
Vubec nevim co mám dělat.Nejraději bych mu to vše vrátila a je mi jasné že on se bude bránit a nechci tu dělat scény kvuli dětem.Nevim co si počít.Když to řeknu rodině tak sem na něj někdo vlítne a bude zle a už mi nedovolí s nim zustat.
Nikdy na mě nešáhnul a to byla kolikrát vyhrocenější situace :Nevím co dělat.Určitě nehodlám dělat že se nic nestalo a už vubec bych nedopustila aby se to opakovalo.
Tak co myslíte?Chtěla bych se pomstít,mám v sobě velkou zlost a stále vidím před očima jak mi jí natáhnul.V životě bych to do něj neřekla a proto sem se ani v nejmenším nestačila bránit .
Budu ráda za každej příspěvek