Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mína13 píše:
Taky na to koukáme a teda je to fakt otřesné!!! žiju od narození právě v tom regionu, o kterém seriál pojednává a rve mi to uši!!!![]()
![]()
to si nemůžou najít nějakého rodilého Jihomoraváka, aby jim ten scénář upravil???![]()
![]()
Další díl asi už nedám
Tak nějak to je. BTW: slyšelas někdy, jak o svém dětství mluvil Josef Somr? (Taky hrál v „Slovácko sa nesúdí“, mimo jiné…) To by možná bylo to, co tě při tom sledování trklo…
Edit: „Slovácko sa nesúdí“ má jiné kvality, které holt lidi z města těžko chápou… Zdeňkovi Galuškovi se tam povedlo vykreslit jednu věc, kterou tvůrci seriálu moc šikovně převzali: každá postava má skutečný lidský charakter, jde si „pořád za svým“. Když je někdo škrťa, tak od začátku do konce. Když je někdo notorický zlodějíček a obecní pytlák, tak svoje zvyky prostě nemění. takže na nějaké dějové veletoče dochází jenom tehdy, když na sebe dvě postavy prostě lidsky narazí… Žádní polepšení hříšníci jak v telenovelách.
@Jura007 Ale i ti herci- Češi, Slováci byli v rolích přirození, jejich jazyk seděl. Ještě miluju komunistické seriály od nás ze severu- jakože dělnicke kratke zobaki
@Jura007 píše:
Tak nějak to je. BTW: slyšelas někdy, jak o svém dětství mluvil Josef Somr? (Taky hrál v „Slovácko sa nesúdí“, mimo jiné…) To by možná bylo to, co tě při tom sledování trklo…
Edit: „Slovácko sa nesúdí“ má jiné kvality, které holt lidi z města těžko chápou… Zdeňkovi Galuškovi se tam povedlo vykreslit jednu věc, kterou tvůrci seriálu moc šikovně převzali: každá postava má skutečný lidský charakter, jde si „pořád za svým“. Když je někdo škrťa, tak od začátku do konce. Když je někdo notorický zlodějíček a obecní pytlák, tak svoje zvyky prostě nemění. takže na nějaké dějové veletoče dochází jenom tehdy, když na sebe dvě postavy prostě lidsky narazí… Žádní polepšení hříšníci jak v telenovelách.
S těmi charaktery ve Slovácko… jsi to krásně vystihl
A zaujala mě zmínka o Somrovi, já ho o dětství neslyšela mluvit, tak se rozepiš ![]()
Priznavam, taky jsem to prepnula. Sice jsem z jinyho kouta republiky, ale rve to usi, stejne jako reklama na kulajdu nebo co to je. To by asi mela byt pravdepodobne hanactina, ale ten vyslednej askvil, to je neco. Ja teda sem od Prostejova, ale to o co se tam pokousi, to je hnus.
@Krakatice88 No viděl jsem takový jakoby dokument (asi 25 minut), kde na náměstí a myslím i na hřbitově ve Vracově (odkud pochází) vzpomíná na rodiče, prarodiče a na to, co mu dalo dětství v tom kraji. Ale už si to pamatuju tak nějak matně… Ale dvou věcí jsem si všiml: jednak že je rád a že hrdý na to, že vyrůstal zrovna tam - a taky že v něm zůstalo cosi z toho, co je na Slovácku samozřejmostí - úcta k „tetičkám“ a „stýcům“, i když to nejsou příbuzní, ale „jenom“ sousedé. Potom taková jakoby víra, že sousedi nejsou jenom lidi bydlící opodál, ale že je to i poslední záchranná štace, když už všechno selže… Asi se to nedá dost dobře vyjádřit slovně, ale prostě tento - já jsem v tom kraji vyrůstal taky… ![]()
@Jura007 Tak tomu rozumím
A taky jsem Moravačka, takže toto shrnutí je blízké i mně. Jen je škoda, že už to upadá. Všechno se mění, což má své výhody, ale i nevýhody…
Zklamání. Je to hrozně nucený, nářečí už tu zdrbnutý právem bylo, ač jsem nemoravák, rve to uši i mně. A Postránecký, to je tragéd, nějak se pokazil, přehrává jak blázen. Jinak, postřehl tam někdo nějaký děj? ![]()
@Camael píše:
Zklamání. Je to hrozně nucený, nářečí už tu zdrbnutý právem bylo, ač jsem nemoravák, rve to uši i mně. A Postránecký, to je tragéd, nějak se pokazil, přehrává jak blázen. Jinak, postřehl tam někdo nějaký děj?
Je to o nicem, fakt zklamani veliky…
@mexxx
Taky si říkám, a to jsem vcelku poctivě koukala, že tomu dám šanci. No nic, tohle se nedá ani jako oddychovka.
Jo Kostková dala výpověď se slovy, že šéf je prase a ráno se hrozně diví, že jí nechce vzít zpět.. ![]()
@verulicek Manžel vzkazuje, že „běhat za ženami“ je underground Mikulov:D Manžel je mikulovák;-) jinak viděla jsem kousek a nic moc teda:)
A my bysme zas řekli lítat, ne létat
(schválně píšu bysme, protože bychom jsem tu nikdy nikoho říct neslyšela)