Výchova - “já ho prostě nedonutím”

Napsat příspěvek
Velikost písma:
910
2.7.20 06:29
@_.Emilyyy píše:
No je pravda, ze telocvikari a treneri ovlivnuji hodne ty deti..
Ale myslim si, ze je spravne uz od detstvi dite vest ke sportu

Tělocvikáři a nadaní a soutěživí spolužáci bohužel taky. Pamatuju spolužačky, co se ještě v šatně hádaly, kdo měl vlastně vyhrát v tom basketu a kdo co pokazil. Hrůza. Známkování toho, jestli někdo udělá výmyk, stojku, most nebo šňůru ani nebudu komentovat. Chudáci rodiče pak neměli jednoduché mě k lásce ke sportu vést, když ve škole to bylo takhle :nevim: tělocvik by měl být víc než jako předmět příležitost ukázat dětem, jaký pohyb se dá dělat, pomoct jim najít to, co jim bude sedět.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
60142
2.7.20 06:47
@Jana206 píše:
Nejde o to mít doma hudebníka, ale aspoň dokončit cyklus a mít absolventske vysvědčení. Navíc klavír je požadovaný na pedagogických školách(SŠ i VŠ) a jsou lidi, co to potom s pláčem dohaneji později. Pokud by šlo o dceru třeba v páté, šesté třídě, která má i jiné umělecké zájmy nebo by někdy mohla jít tomto směrem, tak jí prostě nedovolim skončit jen proto, že chce momentálně lítat venku s holkama. Ale vydrží ty dva, tři roky do dokončení cyklu.Děti v tomto věku skutečně ztrácejí zájem o to, co je dříve bavilo, je tam větší vliv vrstevníků, ale páky, jak je donutit, rozhodně jsou a děti v tomto věku doma rozhodovat nebudou. Často se stává, že o pár let později zmoudri, naberou druhý dech a mohlo by jim to být líto.

Jo. Nebo se jim to tak zhnusi, ze uz na ten nastroj v zivote nesahnou (ja).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
419
6.7.20 13:43

Kéž by mě rodiče jako malýho k něčemu nutili. Nechali mě dělat, co chci, tak jsem celé dny koukal na kreslené pohádky a hrál na PC hry. S nikým jsem se nebavil, neuměl jsem to. Něco se ve mě začalo měnit kolem 15, když jsem viděl, jak se jiní baví, jak bratranci někde litaj, začal jsem toužit po zábavě s ostatními, po sportování, ale styděl jsem se, ale postupně jsem se lepšil, začal koukat na sport a začal i hrát rekreačně florbal. Ale pořád ve mě trvá pocit, že jsem přišel díky TV a PC o dětství.

Navíc se to projevilo i ve vztahu k ženám a ve schopnosti navázat kontakt s holkou. Začal jsem si holek všímat v 16, ale nevěděl jsem, jak na to, styděl jsem se. Pořádně jsem začal chodit až s aktuální přítelkyní ve 24 letech, kterou jsem našel díky seznamce. Byla mojí první se vším všudy.

Možná, kdyby mě rodiče tehdy na něco dali, donutili dělat sport nebo jiný koníček, víc bych se s ostatními bavil, měl bych víc dívek, nebál bych se mluvit, víc si užil dětství, uměl bych různé sporty a tak. Možná bych dělal sport, baví mě hokej a fotbal a možná bych ho dnes hrál, kdyby mě na to někdo dal.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin