Vydědění potomka

Napsat příspěvek
Velikost písma:
666
3.2.14 13:57
@Kobliha51 píše:
S tak velkou holkou už je to těžké. Tak ať jí manžel řekne (napíše), že ona pro něj zůstává jeho dcerou a až ona bude chtít, ať ho vyhledá. Že ji má rád a vždycky její otec zůstane. A tečka. A už ji nechte být a zprávy hoďte za hlavu a nerozčilujte se. Ono ji to přestane bavit. Sice asi holka volá o pomoc, ale už je plnoletá a nikdo s ní neudělá nic, co ona nechce. Rozebírat proč se to stalo jaksi nemá smysl, protože to už je pryč. Nenechte se zatáhnout do diskusí ani s matkou dcery. Nedá se nic dělat. Má už dost let na to, aby věděla, jak se má chovat. Holka dospěje a třeba se to všechno změní k lepšímu.
:palec: :palec: takove reseni je dle meho nazoru nejlepsi.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
3.2.14 13:57
@Petttruše píše:
KAŽDOPÁDNĚ. Urážet vlastní rodiče, otce, a jiné dospělé, tedy pro mě, je naprosto něco, co bych si nedovolila a přijde mi to nehorázné.. Jestli jsem naivní, možná ano, ale pokud jsou spory, i tak si tohle dítě k rodiči nemůže dovolit. Nebo by nemělo. Doba je hodl asi taková, že může. Mě to teda fakt vysloveně šokuje.
Zavolat otci, zmr.. pošli peníze nebo otčím přijede a zmlátí Tě…nevím, tohle mi přijde přes čáru prostě pro KAŽDÉHO.
mě toto nepřijde jako pubertální výrok, ale jestli takoví pubertáci jsou, asi jsem už moc stará a nepobírám to…

To není o tom, že je v pubertě, ale že neměla nikdy rodinné zázemí, že byla v dětství nešťastná a nemá úctu, respekt ke svým rodičům. Podívej se na její matku, na to, že nikdy nežila se svým otcem a rodinu viděla jenom z rychlíku u vás doma, kde byla ona pouze na návštěvě. Podle popisu matky si mohla zažít opravdu zlé věci, odmítání, žárlivost na rodinu táty, kterou ona nikdy neměla atd.To je příčinna proč je taková, jaká je. Nikdo jí nenaučil milovat své bližní. A promiň, že to napíšu takhle, ale když je jí otec schopen v jejích letech vydědit(a je jedno, že nad tím zatím pouze přemýšlí),tak ten správný vztah k ní prostě nemá ani on. A to dítě to vnímá a stává se z něj to, co do něj dospělí promítají, vkládají.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10142
3.2.14 13:58

@terkamls drogy ne, spíš často popíjí…ale to bude jako puberták když chodí normálně do hospody. Sice u ní v rodině je alkoholismus hojně pěstován, tak že by byla nějaká sjetá, to né.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
3.2.14 14:01
@Petttruše píše:
@ulice ano, budeme doufat, že ona nám odpustí ty naše křivdy. že zm** a kun** s debilníma dětma vydrží a počkají, až dospěje. Nic jiného taky dělat nemůžeme, že.
Aninymní, děkuji, i když se to zvrhlo v jiné téma, než bylo myšleno, nechci, aby mě nikdo plácal po rameni, to ne, ale děkuji i tak.
Jsem fakt blbá, asi jo, ale vážně mě nenapadá jediná věc, co jsme provedli. Kromě toho, že jsme spolu a máme děti. Proto jsem ji říkali, že tady má taky místo.
Fakt, nevím, co jiného. Od dob, kdy sem normálně jezdila byl totiž rovnou skok k neježdění a nenávisti. Nim mezi tím. Tak jsem blbá macecha, ale nenapadá mě nic. Krom toho, co jsem napsala, jestli vidí ty křivdy, co my ne, těžko posoudím, když je nevidíme.

Je z tebe cítit velká zášť ;) Nechceš a nejsi ochotná připustit, že chyby jste udělali také vy, hlavně tvůj manžel, který si to měl ohlídat(ale chápu, že je to těžké když s ním dcera vlastně nikdy nevyrůstala).
Ty křivdy posoudíte jednoduše, stačí zajít za psychologem, rozebrat s ním, jak se dcera chová, co se stalo v době kolem těch 13 let atd. a on vám poradí kde mohla být chyba.Ale chce to být upřímný sám k sobě a nesvalovat všechnu vinnu na jedno sotva dospělé dítě :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10142
3.2.14 14:01

@ulice „a nemá úctu, respekt ke svým rodičům“ jo, tos vystihla, tak to bude. Nezná to. Al ei tak, trošku ve mně hlodá, že pokud ná stakhle nazve, i naše děti, tak přeci jen, v jejím věku by měla trochu rozpoznat své hranice kam až může kam ne :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10142
3.2.14 14:07

@ulice zášt…nevím, nějak jsem nad tím nepřemýšlela, asi jo, to je asi přirozený vyplynutí takového vztahu otec - žena- jeho dítě :think: spíš jsem ty sprostý slova napsala proto, že jim stále nemohu uvěřit, že si „dítě“ něco takového může dovolit. Ale tak jistě ji i posiluje fakt, že je x km daleko. To je silný každý.
Jak píši, s vyděděním to snad tak horký nebude, s poradnou ale taky asi ne, muž už ted rozhodně nic dělat nebude. Nebo nevím, až vychladne…těžko říct. Já se ted o to, co si psali nezajímala, někdy od toho září vloni, nemotala jsem se do toho a čekala jen, co bude. Te dnaposledy, jak měl apřijet a nakonec se neomluvila a nepřijela a jela jinam, jsme jí akorát napsala, proč to tátovi dělá a co se stalo, že je taková, že se na ní táta těšil, že pokud mě nenávidí, že to tak asi je, že to tak prostě bývá, tak by si to neměla vylévat na tátovi. Pak ji napsal muž a bylo to, co jsem psala.
Ještzě urážet tříleté dítě…no, co dodat. Asi nic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
3.2.14 14:08
@Petttruše píše:
@ulice „a nemá úctu, respekt ke svým rodičům“ jo, tos vystihla, tak to bude. Nezná to. Al ei tak, trošku ve mně hlodá, že pokud ná stakhle nazve, i naše děti, tak přeci jen, v jejím věku by měla trochu rozpoznat své hranice kam až může kam ne :nevim:

Měla/neměla. To není podstatné. Dotklo se tě to, chápu. Ale ona to ze své pozice může vidět úplně jinak-matka jí nemá ráda, otec jí k sobě bere povinně na pár dnů v měsíci, jeho nová žena má své děti a jí bere jen jako návštěvu, nikam nepatří, nikdo jí nemá rád, křivdy se sčítají, ale snaží se…dokud je malé dítě. Pak přijde puberta a bouchne to. Všechna potlačovaná zloba, žárlivost, smutek, lítost z nespravedlnosti, že ona nemá milovanou maminku a tatínka se obrátí proti ostatním. Pak plive oheň, nadává, ubližuje. Ale přitom tím jen ukazuje, že je šíleně nešťatná. Zkus se na to podívat jinak a držet jí palce ať to zvládne, ustojí a jednou přijde jako opravdu dospělá, která dokázala odpustit křivdy života i rodičů a vyrovnat se s minulostí a sama se sebou. A nenos v sobě nenávist proti ní kvůli pár sprostým slovům, ona ke svým sourozencům možná ještě najde cestu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
722
3.2.14 14:09
@Anonymní píše:
Jo ták, takžě „děckovi“ je sice 19 (jaký to krásný patvar od slovat dítě), ale má právo takhle kolem sebe dělat jen zle???
Sorry, ale asi jste se nepotkala ještě s tím, co je to puberta v plné své kráse, co?
Navíc, v 19 letech už by slečna měla chápat význam svého chování a neočekávat, že ona bude vyhrožovat, kopat kolem sebe a všichni jí budou obrazně řečeno lehat k nohám?

Ano, nezastírám, že má lehký start do dospěláckého života, ale není tak těžké na služné návrhy pomoci přistoupit a myslím si, že kdyby přišla s tím s větou „tati, prosím tě pomůžeš mi?“, že ji otec pošle do háje. [/citace Ne, nemá právo kolem sebe dělat zle. A rodič má právo potomka z těhle důvodů co zakladatelka píše vydědit? To přece není správné východisko. Problémy se musí řešit a ne z nich takhle zbaběle couvat. Ještě k tomu se jedná o vlastní dítě zakladatelky partnera a nevlastní její. Jestli chcete vědět zda jsem se potkala, nebo nepotkala s pubertou v plné své kráse, tak narovinu řeknu, že u sebe osobně ano. Potkala. Neměla jsem zrovna hezké dětství a jen co mě nastoupili slavné roky :roll:, snažila jsem se všelijak pomstít, či si vše nějak vynahradit, či co já vím… Ale zpětně děkuji, že rodiče to se mnou zvládli a o to víc si jich teď vážím. A o to víc jsem dříve dospěla a byla schopná si vše uvědomit. I když já ve 20 měla už dítě a snažila jsem se rodičům vše ulehčit už v 17 tím, že jsem odešla z domova, zakladatelky nevlastní dcera, může vyspět až daleko později. Každý jsme individuální. To je to, co chci říct. A snažím se mít trpěliost pro svoje dvě děti, protože nikdy nevíme, co může nastat, jak už jsem tu psala. A vy máte děti? A řešila by jste to takhle, kdyby nastal jakýkoliv problém? Ač už by jste nabízela pomocnou ruku rok, či pět let. Stále je to vlastní dítě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
3.2.14 14:11

@Petttruše Jak psala Kobliha, nechala bych to tedy být a snažila se jí odpustit a pochopit jí. Zda to udělá i ona a časem se smíříte je otázka. Ale je to určitě lepší cesta než jí odstřihnout úplně. Na to je vždycky času dost.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10142
3.2.14 14:17

Jj, budeme doufat v lepší budoucnost.
díky všem a samé radosti jen. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
56
3.2.14 19:25

Chudák holka, ta si musela prožít!! Neomlouvá to jejich hrozné slovní výrazy, ale třeba za 3 roky přijde, omluví se a vysvětlí, jak byla nešťastná… Nespěchejte, netlač ho do ničeho, nesnaž se mu do toho mluvit jen, aby zbylo víc na tebe a tvoje děti..Trochu mi to tak připadá, smutné.. Vždyť je ještě hrozně mladá…Někdo, kdo měl také otce neplatiče alimentů, které byly dokonce soudně přikázány, přesto nebyly placeny, její rozhořčení může chápat.. I když já bych toto svému otci nikdy neřekla, ale slečna je asi fakt zoufalá :( Nebuďte tak krutí…Jednou třeba manžel odejde od tebe a vašich dětí, nebude také na ně platit a také budete třeba psychicky na dně a uděláte neuvěřitelné unáhlené přeslapy a přeřeky, kterých budete litovat..Nemůžeš vědět, co přijde…Nedokážeš se do ní vžít, v tom to je…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3451
3.2.14 20:23

@petrafra přečti si to pořádně a pak piš :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
56
3.2.14 20:56

Verunecka289: Dobře, ale stojím si za svým pocitem, že se pisatelka snaží do tohoto kroku manžela „nenápadně“ vmanipulovat kvůli vlastnímu prospěchu.. Protože jinak by to neřešili v jejím tak brzkém věku… Štěstí v manželství jim to stejně nepřinese, jednou by jí to také manžel mohl v hádce hezky vyčíst, že ho do toho navezla, i když si tím krokem nebyl jistý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2205
4.2.14 07:17

@Petttruše Když si vzpomenu na svojí pubertu, tak se divim, že mě máma nezabila, protože s pohledu dnešního kdy jsem z toho vyrostla a dospěla, bych si nejradši dala pár přes držku. Neustále jsem lhala, nechodila domu, dělala průsery jak ve škole tak v osobním životě a dneska mamce ruce líbám, že jen proto, že jsem měla bouřlivějších 5let života a dělala jí akorát trápení a nějak jsem se k ní taky neměla, prostě dík, že mě nezavrhla :palec: Dala mi prostě šanci jakožto svému dítěti a nezlomila nademnou hůl v 19letech, to mi přijde trošku uspěchané. Tobě to manžel řekl aby měl od tebe pokoj a vypadalo to, že se to nějak řeší, protože z tebe cítím tu uraženost, že si někdo dovolil urazit tvoje děti a ty ses toho hned chytla i přestože vyděděním se opravdu problém nevyřeší :palec: naopak to vztahy ještě rozohní, protože z těchto důvodů co si tu napsala jí nikdo nevydědí s tím počítej :palec: Další věc je ta, že ty tu píšeš jak bylo vše v poho a jak k vám jezdila, ale zajímalo by mě co to u vás znamená to v pohodě ;) můžou tam být různé křivdy apod… můžeš tu tvrdit cokoliv :) ale nikdo do toho nevidí jak to doopravdy je a jak to bylo :) Rozhodně tam, ale bude i vliv její matky, to uznám…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1598
4.2.14 10:08

@Petttruše Mas pevne nervy, ze vydrzis slusne reagovat na vsechny tyto prispevky. Tos asi necekala, co vsechno se od tolika „expertu“ o sobe doctes ze? Je mi jasne, ze vsechny ty prispevky, ktere Te vice ci mene obvinuji, psaly zensky, ktery zazily neco podobneho. Protoze jak jinak by tomu mohly tak dobre rozumet ze :lol: Drzim pesti a preju zazrak, ktery by asi spocival v tom, ze divka potka nejakeho normalniho kluka, ktery ji nastavi trochu zrcadlo… a pomuze se ze svych mindraku dostat. Nebo mozna se dostane do vetsiho prusvihu a zjisti, ze na ni ani tata nezapomnel…Mimochodem nejvic me pobavil napad, ze ma tatinek vyvezt svou dceru (ktera ho tak pekne tituluje a lze mu, kdyz z nej taha penize, odmita s nim byt a urazi jeho dalsi rodinu) na dovolenou. Opravdu si to nekdo dovede predstavit? Jak by to mohlo pomoct? Jak vychovne by to zapusobilo? Souhlasim, ze holka potrebuje pomoct, ale je svepravny dospelak, tedy nelze ji zadnou pomoc vnutit…Zakladatelce hodne optimismu a pevne nervy

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová