Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Parninas píše:
Jakože desetileté dítě a fungl nová partnerka jsou podle tebe naprosto rovnocenné hodnoty pro toho muže?Je to krátkodobý vztah. Spekulovat v této chvíli o tom, že si dítě jednou založí rodinu mi přijde mimo.
Nepochopitelné ![]()
@pohledzdruhestrany škoda, že můj otec neměl a nemá stejný názor ![]()
@Monikap3 píše:
@pohledzdruhestrany škoda, že můj otec neměl a nemá stejný názor
myslím, že za tím většinou stojí macecha a slabej chlap na to, aby se tomu vzepřel
@Mar__tanka1983 píše:,, Miluju te,, dětem neříkám. Říkám jim,, mám tě ráda,, a ony mně taky. Jen tak, bez čehokoli dalšího. Při loučení pokaždé. Jsou už dospělé. Lidi by si to říkat měli, pokud je to opravdové. Je to hezký.
Taky si se synem říkáme „miluju tě“.
Jednou se mě na to ptal, když miluju jeho a miluju i strejdu, dřív jsem milovala tátu, měl v tom zmatek.
Tak jsem mu vysvětlila, že je víc druhů lásky, tak jako on miluje čokoládu, babičku i oblíbenou pohádku, ale každý trochu jinakA že dospělí se někdy rozkmotří a láska zmizí, ale láska mezi rodiči a dětmi nikdy (i když se zlobí)Já to od mámy, zarputilý direktivní štěkny, nikdy neslyšela, a syna o to nehodlám připravit. Děti a rodiče by se měli milovat bezpodmínečnou láskou a měli by navzájem cítit a vědět, že tam ty city jsou.
@Parninas píše:
Jakože desetileté dítě a fungl nová partnerka jsou podle tebe naprosto rovnocenné hodnoty pro toho muže? Je to krátkodobý vztah. Spekulovat v této chvíli o tom, že si dítě jednou založí rodinu mi přijde mimo.
Uvažuji teď v obecné rovině a reagovala jsem na příspěvek o tom, že partnerů ti projde postelí celá řada. To opravdu nemusí. Dítě samozřejmě zakládat rodinu nemusí, ale z domova nejspíš odejde. S dítětem žiješ 20 let, s partnerem třeba 60. Tolik lidí se rozvádí po odchodu dětí, protože děti byli na prvním místě a o svůj partnerský vztah zapomněli pečovat a tzv. se odcizili. Podle mě je nerozumné podhodnocovat partnerský vztah. Zakladatelka má vztah krátce, ale klidně spolu mohou být až do smrti.
@pohledzdruhestrany Já bych to neházela na macechy, jakože jsou to saně a chudák chlap. V mém konkrétním případě se to tatínkovi moc hodilo. A mé současné nevlastní matce samozřejmě taky. Ale kdyby chlap byl normální, tak se na svoje dítě nevykašle kvůli ženský. Tím si nechci protiřečit, pořád si myslím, že by nová partnerka neměla být upozaďována jen proto, že dítě je střed vesmíru a po něm vakuum, ale mělo by to být vyvážené no. V ideálním světě ![]()
@Popeladym píše: ,, Miluju te,, dětem neříkám. Říkám jim,, mám tě ráda,, a ony mně taky. Jen tak, bez čehokoli dalšího. Při loučení pokaždé. Jsou už dospělé. Lidi by si to říkat měli, pokud je to opravdové. Je to hezký.
myslím, že síla těhlech slov se přeceňuje, důležitý jsou činy (a dotyky)
@Monikap3 píše:
@pohledzdruhestrany Já bych to neházela na macechy, jakože jsou to saně a chudák chlap. V mém konkrétním případě se to tatínkovi moc hodilo. A mé současné nevlastní matce samozřejmě taky. Ale kdyby chlap byl normální, tak se na svoje dítě nevykašle kvůli ženský. Tím si nechci protiřečit, pořád si myslím, že by nová partnerka neměla být upozaďována jen proto, že dítě je střed vesmíru a po něm vakuum, ale mělo by to být vyvážené no. V ideálním světě
no ale někdy nastane situace, že dvě ženské soupeřící strany jsou tak soupeřivé, že ať uděláš cokoliv, vždycky jednu stranu na.se.reš,, tak jde o to, jestli je lepší manipulátorka malá nebo velká žena nebo jestli je chlap schopnej mít nadhled a řídit se zásadama spravedlnosti ![]()
@pohledzdruhestrany píše:
myslím, že síla těhlech slov se přeceňuje, důležitý jsou činy (a dotyky)
Ano, zapomněla jsem dodat, že za člověka mluví jeho skutky. Tím se v životě řídím.
@pohledzdruhestrany píše:
hoří dům, máš šanci zachránit jen jednu osobu, zachráníš dítě nebo partnera?
Asi toho, koho unesu, pokud jsou oba nepohyblivi, nebo toho kdo je nejblize. Nebo jednoho po druhem. To je nesmyslna otazka. Co kdyz mas v tom ohni dve svoje deti, ktere si vyberes, nebo oba svoje rodice?
@hani28 píše:
Asi toho, koho unesu, pokud jsou oba nepohyblivi, nebo toho kdo je nejblize. Nebo jednoho po druhem. To je nesmyslna otazka. Co kdyz mas v tom ohni dve svoje deti, ktere si vyberes, nebo oba svoje rodice?
ale já se ptal přímo na případ dítě a partne…a když máš stejnou možnost zachránit oba, jen prostě musíš vybrat jen jednoho…tak kdo, dítě nebo partner?
@Anonymní píše:
Ahoj dámy a pánové![]()
s partnerem jsme se před půl rokem sestěhovali a od té doby k nám na dva víkendy v měsíci jezdí jeho dcera z předchozího vztahu (10 let). Dcera se chová slušně, zatím nedošlo mezi námi k žádným sporům, ale přiznám se, že si zatím na situaci zvykám a necítím se úplně komfortně.
Dcera na partnerovi velmi visí, ať doslova, že se po něm prostě věší a neustále ho pusinkuje, tak mu také pořád vyznává lásku. Posílá mu např. dopisy „10 důvodů, proč tě tak moc miluji můj tatínku“ nebo mu posílá zamilované rýmované básničky s texty „Navždy tě budu milovat a nikdy tě neopustím“ atd. Když ji vrací k mamince, tak u toho strašně pláče, že chce být s ním. Nebo předání proběhne v klidu a ona pak třeba v deset večer začne vyvolávat a pláče, že se jí strašně stýská a chce být s ním.
Chtěla bych se zeptat, jestli toto je běžné a dělají to také vaše bonusové dcery, že mají s tatínkem vztah, který mi připomíná spíš zamilované „randění“? Já mám z domova studený odchov, měla jsem velmi přísného tátu a se sestrou jsme vždycky visely na mamce, která teda nebyla moc mazlící typ, takže jsem z tohohle dost překvapená a nikdy jsem toto nezažila.
Děkuji…
Moje nevlastní dcera byla hodně podobna, maminka s ní odjela zpátky do své země, takže k nám lítala 5 krát ročně na prázdniny, plus manžel tak 2 krát na 4 dny v roce. Teď je dospělá a méně všichni hezké vztahy ale doteď je pro ni manžel ten něj chlap na svete
@Anonymní píše:
Ahoj dámy a pánové![]()
s partnerem jsme se před půl rokem sestěhovali a od té doby k nám na dva víkendy v měsíci jezdí jeho dcera z předchozího vztahu (10 let). Dcera se chová slušně, zatím nedošlo mezi námi k žádným sporům, ale přiznám se, že si zatím na situaci zvykám a necítím se úplně komfortně.
Dcera na partnerovi velmi visí, ať doslova, že se po něm prostě věší a neustále ho pusinkuje, tak mu také pořád vyznává lásku. Posílá mu např. dopisy „10 důvodů, proč tě tak moc miluji můj tatínku“ nebo mu posílá zamilované rýmované básničky s texty „Navždy tě budu milovat a nikdy tě neopustím“ atd. Když ji vrací k mamince, tak u toho strašně pláče, že chce být s ním. Nebo předání proběhne v klidu a ona pak třeba v deset večer začne vyvolávat a pláče, že se jí strašně stýská a chce být s ním.
Chtěla bych se zeptat, jestli toto je běžné a dělají to také vaše bonusové dcery, že mají s tatínkem vztah, který mi připomíná spíš zamilované „randění“? Já mám z domova studený odchov, měla jsem velmi přísného tátu a se sestrou jsme vždycky visely na mamce, která teda nebyla moc mazlící typ, takže jsem z tohohle dost překvapená a nikdy jsem toto nezažila.
Děkuji…
Mujbpritel ma syna, zamilovane randeni to neni, ale je na nem taky hodne zavisky, vcetne toho fyzickeho, ze po nem leze nebo se o nej aspon opira neudela krok samostatne, telefonuje x krat denne.
Asi to bude u vsech tehle deti podobne.
@pohledzdruhestrany píše:
ale já se ptal přímo na případ dítě a partne…a když máš stejnou možnost zachránit oba, jen prostě musíš vybrat jen jednoho…tak kdo, dítě nebo partner?
Poslala bych ven oba dva a zustala tam v ohni ja?
Asi logicky by kazdy vybral dite, protoze i ten v tom pozaru by radsi vystrcil ven dite, nez aby vyskocil sam, kdyby si musel vybrat. Ale tim se prece nemeri, koho ma clovek ‘radeji’.
@solip píše:Vivat Amerika
Pocházím z rodiny, kde jsme si lásku vždy vyznavali, takze mi na tom nic divného nepřijde. Dokud jsem u tatky bydlela, vždy jsem se s ním loučila pusou. Dodnes mu říkám, že ho mám ráda. Stejně tak mamince. A děti se snažím učit to samé, „miluji tě“ si říkáme denně, objimame se, mazlime. Jsou ještě malicci (2 a 5 let), ale věřím, že to zachováme dlouho.
@Chytrak píše:
Urcite by sis mela najit bezdetneho anebo z ledoveho odchovu stejne jako jsi ty.Proste na tu dceru prachobycejne zarlis a zavidis ji, ze s nim nikdy nebudes mit takovy vztah jako ma on
To bude ono… A vzdy zalezi na tom chlapovi, aby tohle ve vztahu nedopustil.