Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Nemusíš se tak čílit.. Já myslím, že jsme to pochopili tak nějak všichni. Třeba mně osobně se nelíbilo, jak jsi nakydala na novou paní tchána, když ta je v tom vcelku nevinně. Že je úplně jiná než Ty a není to ta báječná tchyně, která zemřela, za to nemůže. Teď dokonce píšeš, že i oné paní vadí to pracovní nasazení..
Problém je tchán a Vás to mrzí, což je pochopitelné. Manžel s ním mluvil? „Tati, vím že máš hodně práce, ale chtěli bychom s tebou trávit čas, hlavně děti.. myslíš, že je reálné, aby sis vzal v létě pár dnů volna?“ Obávám se ale, že to ničemu nepomůže. Taky si myslím, že nejezdí, protože prostě nechce, nemůže za to nová paní. Bylo nejjednodušší to svést na třetí osobu než si přiznat, že prarodič ten zájem nemá.
Je to smutné, ale nezbývá než to přijmout..
Já nějak nevím co řeší ![]()
Sama píše, že tchán dával vždy přednost práci i před dětmi. Není to tedy zřejmě novinka.
@Lojzísek píše: Více
Ano, to byla frustrace z čerstvě prožitého. Ani většinu toho co jsem napsala neberu jako kydání a poukazování na její špatné vlastnosti, spíš je to prosté konstatování toho, že ty vztahy nemáme na čem společném stavět a já úplně nevím, jak s tím naložit.
Pokud někdo první příspěvek pochopil tak, že chceme tchánovi otevřít oči jakou má doma harpyji tak to vůbec, to od čeho mu chce kdo otevírat oči je ta nadměrná práce.
A proč to řešíme? Protože to je teď horší než to bylo roky. Asi nejhorší od doby co ho znám. Přitom podniká pořád v tom samém a daří se mu finančně teď hodně, není to že by musel. Chodili jsme kdysi na společné dovolené a nebyl vůbec pro něj problém dva týdny nezvedat telefon, zato naposledy nám jeho práce společnou dovolenou dost ovlivnila, často celá připravená rodina musela čekat “než děda vybaví zákazníka”, rozbíjelo nám to plány.
Takže ano, vina je u něj. To, že tchyně jej uměla korigovat zatímco v tomhle vztahu do toho workoholismu upadá čím dál víc není nějaká charakterová vada té přítelkyně.
@Anonymní píše: Více
Vina není u něj - on to má takhle nastavené, chce to, chce se věnovat raději práci než vám/vnoučatum. Jen vy toto nechcete pochopit a chcete to podle svého….
@stinga píše: Více
Jeste tohle musim uvest na pravou miru.
Je to presne naopak - tech pet let zpatky deda mel nejake konicky, jezdil na motorce, mel sve kamarady se kterymi jezdil posedet nebo i na dovolenou… dnes nic. Muz by lepe nesl kdyby deda nemel cas protoze zije svuj zivot nez soucasny stav, kdy se akorat bezmocne kouka jak si deda nici zdravi. I kdyz s tim nejspis nepujde nic udelat.
Pritelkyne v tomhle vystupuje tak, ze ma trochu nestastny zpusob komunikace, kdy na vetsinu navrhu odpovida okamzite vysmivave-zamitave. Treba dite chce na prochazce jit jinou pesinkou a jeji okamzita odpoved je „No to uuuurcite, tudy ze bychom sli? Ani napad“. Tohle je takovy nevinny priklad, ale podobna reakce prichazi na uplne vsechno, od „mohli byste prijit v rijnu na navstevu oslavit dcery narozeniny“ pres „mohli bychom zapnout klimatizaci, je nam vedro“ po „deda by mohl provetrat svou motorku at mu v garazi neshnije“. Pro spolecnou dovolenou ji on pak premluvil (ale od te nestastne kdy ji zkazil praci uz tento problem odpada
vezmeme radsi druheho dedecka), na jine veci - treba tu motorku nebo kamarady to proste neresi a je po jejim. I kdyz ona to tak mozna ani kategoricky nemysli, jenom je to jeji styl komunikace, nejdriv zamitnout a az pak se zamyslet.
A ta přítelkyně „babička“ je s jeho životním stylem spokojená?
@izabe píše: Více
A u alkoholika taky neni vina, jenom jeho okoli nechce pochopit ze on to tak proste chce a jede podle sveho? Protoze tohle je neco podobneho. Nam to pripada uz za hranici patologie - on si tu navstevu sam dojedna, tvari se jak se na ni tesi a pak se neodlepi od pocitace.
@PaníBovaryová píše: Více
Ji vadi tolik pracuje, s tim spokojena neni, ale ten zbytek (ze nema ted zadne vlastni aktivity nebo kamarady) bych rekla ze jo.
@Anonymní píše: Více
Pokud máte pocit, že je to workoholik a zabíhá to do patologie, může s ním manžel promluvit, vlastně nechápu, proč to už dávno neudělal - ve smyslu toho, že ho mrzí, že když přijedete, pracuje. Kdyby se mi tohle stalo 2×, 3×, už bych to rodiči normálně řekla, protože o takové návštěvy bych nestála.
Zájmy, kamarádi - na ně nemají workoholici čas.
Ono to ale může být i jinak - tchán je v novém vztahu a věnuje se tomu, čemu se věnovat chce. Spousta lidí se s novým partnerem tak nějak stáhne a chlapi v určitém věku berou jako smysl života práci.
Přijde mi, že jsi v ráži, není proč. Padlo tu spoustu dobrých postřehů a nápadů. My neznáme podrobnosti a samozřejmě si domýšlíme. Já jsem třeba jako Stinga taky z Tvého psaní pochopila, že byl před novým vztahem super dědeček, který se staral, věnoval se. Nakonec z toho po xy příspěvků vyleze, že se nestaral vlastně nikdy, že u Vás byl po smrti manželky prostě jen často.
Dovolenou tedy s vámi zkusil, zjistil, že to už nechce opakovat, tak dospělého chlapa nedonutite. Vychovávej děti, tchany nechej být. Cizí paní nemusí být odvařená z vašich dětí. Už ti dělá ústupky, že toleruje tvého psa ve svém novém domě. Že si vezme na týden tvoji dceru. Chápu, proč syna nechce, je malý, divoký, nezvládnutý. Předpokládám, když píšeš, jak musí mít pevný režim a rozvrh dne atd, že paní od tebe dostala pětistránkový manuál, co může, co nesmí…a ona v rámci své dovolené chce žít podle sebe, ne podle časového rozvrhu náročného dítěte. Je dost možné, že kdyby žila tchyně, taky by takové dítě na hlídání nechtěla, netroufla by si.
Tchan se nestaral nikdy o nikoho, děti ho zjevně nenaplňuji, tak buď ráda, že je aktivní, spokojený, soběstačný a daří se mu dobře.
Nikoho k obrazu svému předělávat nemůžeš, ani když se budeš moc snažit, ani když o těch lidech budeš ošklivě mluvit. Proste se smiř, že svět se netočí jen podle tebe. A nemáte prarodiče, kteří mají jediný smysl života vnoučata.
@Anonymní píše: Více
Ono je i možné, že prostě ty peníze potřebují.
Psala jsi, že s novou přítelkyní postavil barák a mohl se i zadlužit nebo tam zahučelo mnohem víc peněz, než očekával.
Každopádně všechno je jeho vědomé rozhodnutí.
Rok po smrti ženy si našel přítelkyni, začal s ní bydlet a pustil se do stavby baráku.
Do práce se vrátil na stoprocentní nasazení, tak jak byl zvyklý celý život.
Přijde mi, že ta fáze, která se vám tak líbila (tchán byl u vás celé víkendy, jezdil s vámi na dovolenou atd.) byla jen v období jeho truchlení po ženě a vyrovnávání se s její smrtí.
Pak zjistil, že syn a vnoučata mu nestačí, že chce žít jinak.
Vrátil se ke své přirozenosti, jako dávno předtím (neměl kvůli práci čas na děti).
Nezbývá, než to přijmout…
Děti prostě nemají nárok na život svých rodičů. Docela pěkně je to popsáno v knížce Jak se vyznat ve svých rodičích (Fany Santorová). je to knížka pro dospělé děti, kteří svým rodičům často nerozumějí a nechápou je. A navzájem se přetlačují. Kam může dítě zajít při starosti o rodiče, co je přijatelné, a co už ne. A naopak. Jak moc lze mluvit dětem do života.
Abych to odlehčila, tak něco z druhé strany: Jestli se zakladatelka moc neupíná na děti místo toho, aby začala pracovat. Když už jsou mladšímu čtyři…
Taková věc by pracovitého tchána klidně mohla napadnout. ![]()
@Lojzísek píše: Více
V razi jsem ze stingy co si tady domyslela nejakou svou realitu, tu prifoukla do obludnych rozmeru a na zaklade ktere me obvinuje z toho, ze chci vsem kolem sebe ridit zivot a cpu nasilu nejake vymyslene nemocne dite lidem, kteri o to ani neprojevili zajem. Jine prispevky (i tve) mi pomohli si situaci trochu prebrat a lepe promyslet a za ty dekuji.
@Anonymní píše: Více
Tak dokud to bude vyhovovat jí, tak s tím jeho workoholismem nic neuděláte.
druhá věc je, jestli by se věnoval vůbec vnoučatům, když by nepracoval. Celý život není zvyklý se starat o děti a tito lidé přemýšlejí jak bezdětní - všechno je na nich otravuje, otravuje je vůbec se jim přizpůsobovat, děcka mají být pomalu malí dospělí. ![]()
Nevím, jestli by to dětem vůbec něco dalo. A nad tím bych spíš přemýšlela na tvém místě - jestli to má vůbec cenu.