Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: VíceNějak nevím, co vlastně řešíš. Není to tvůj otec, je dospělý a svéprávný, tak ho nechte žít a do ničeho ho neňuťte. PS: Pokud budoucí tchyni vadí váš pes, tak tam prostě nejezděte, nebo mu zařiďte hlídání. Případně se můžete domluvit na jiném způsobu kontaktu s dědou – samozřejmě pokud on sám má zájem.
Nevim… já bydlím 200 km od rodičů - svých. Vztahy máme super, vídáme se taky cca co 2 měsíce na pátek večer- neděle po obědě. Občas jen ze soboty na neděli. Hlídat defakto nehlídají nikdy, na prázdniny si vnučku 6 let neberou protože oba pracují s zároveň se starají o velmi nemocné prarodiče, což obnáší x krát týdně stravu, doktory, úklid, nákupy… tak to prostě je. Dceru mají rádi, ale mají toho až nad hlavu. A nenapadlo by mě vyčítat jim a otvírat oči nebo nevím co. Nota bene kdyby to byla třeba cizí paní atd. Podle mě se stýkáte hodně často a na tchána s přítelkyni máte extrémně vysoké nároky a očekávání a kdybych byla tchán nebo přítelkyně a někdo mi v této situaci chtěl otevírat oči, natož snacha která je taky vlastně v rodině cizí, stejně jako přítelkyně od tchána. Tak vztahy asi velmi rychle opadnou. Nedovedu si už vůbec představit, že by toto s mými rodiči za mě řešil můj partner, to mi přijde úplně přes čáru a zakladatelka by měla dost zklidnit své chování…
@Anonymní píše: Více
To je právě ono, zakladatelka není k přítelkyni tchána nic a mluvit jim do ničeho nemůže..
@PaníBovaryová píše: Více
Ono to není hezké. O tom žádná. Ale odmítnutí je něco, před čím nelze nikoho na světě ochránit. Rodič se může snažit sebevíc, ale nemůže zajistit, že všechno a všichni budou k jeho dětem spravedliví. A že nebude to dítě nikdy nikým odmítnuto. Rodič to může tomu dítěti jenom pomoct překonat a přijmout. A pak z toho trauma nebude. Trauma je především z toho, když na tu zkušenost zůstane dítě samo… Kluk může být chvíli zklamaný, že nepojede taky. Ale když si to odžije, tak s rodiči stráví skvělý týden, o kterém pak bude vyprávět sestře, až se vrátí. A pak zase bude nejspíš zklamaná ona, protože její rodina bez ní podnikala skvělé věci a ona o ně přišla… Jenže to k životu patří…
@jita22 píše: Více
Dekuji, alespon nekdo pochopil problem. Mne se proste nelibi, ze na predem domluveny cas s vnoucaty, ktery vzesel z iniciativy dedecka si on nasmlouva tolik prace, ze deti hodi komplet na „babi“. Pokud fakt, ze se mi tohle nelibi znamena, ze „chci organizovat cely zivot vsem kolem sebe“ tak asi mame uplne jiny nahled na zivot
A ted musim resit to, ze v podobnem setupu dcera hlidatelna je (posadi ji s vodovkami za stul a muzou oba pracovat), zatimco kluk proste ne.
Jak tu nekdo z obycejneho ziveho kluka uz delal pomalu pripad pro psychiatra, to asi nema smysl vic komentovat - je to normalni zivejsi kluk s klucici energii a klucicim vyzravanim emoci, takze oproti hodne holcicce je to proste nebe a dudy.
@DivícíSeŽena píše: Více
Muj tata ma svoje mouchy, kvuli kterym neni bezpecne u nej nechavat takhle male deti. Je sam a nema vubec bezpecnou domacnost pro male deti. Sam se k nam nezve, ale vzdy kdyz mu napisu, tak prijede a detem se venuje. Pokud mame nejake zdravotni duvody pro ktere je potrebne pomoct, je to vzdy on kdo prijede (zatim se stalo za zivot deti 2× z toho jednou to byl porod
).
Tahle diskuze mi pomohla otevrit oci, ze nez se porad cpat do zadele tchanovi, ktery ma plnou pusu zajmu, ale pak vzdy uprednostni praci, mela bych vic usili venovat budovani vztahu s dedeckem ktery o to stoji.
@stinga píše: Více
Tchanovi chtel otevirat oci jeho syn, protoze ho logicky tohle chovani hodne trapi. Muj nazor byl „nechme je byt, pokud budou chtit prijdou, prestanme se jim tolik vnucovat“.
@Anonymní píše: Více
no trápit ho to může, ale jeho otec je už v jiné životní fázi, jak jsem psala, byl u vás pořád, když mu zemřela manželka, truchlil a byli jste jeho jediní blízcí, tak se upnul i k vašim dětem, ale pak se odrazil ode dna a začal znovu žít - a má na to právo, vám to může být líto, ale ani tvůj manžel mu nemůže otevírat oči, jeho otec má právo na plnohodnotný život dospělého muže, nechce ještě v papučích hlídat vnoučátka
@Anonymní píše: Více
a tvůj názor „přestaňme se jim tolik vnucovat“ je správný
@stinga píše: Více
Nono, prarodiče kolem mě se věnují vnoučatům i když jsou jinak aktivní. Zase bych to nehrotila.
@jita22 píše: Více
ale není to jejich povinnost, věnují se, protože chtějí - o to jde, nelze prarodiče nutit
@DivícíSeŽena píše: Více
Jeste presnejsi odpoved - k sobe si je nebere, ale bude je oba tyden hlidat u nas doma.
I kdyz to je pro vztah deti s tchanem dost irelevantni.
@stinga píše: Více
No vidis, domyslis si do pribehu sve vzdusne zamky, jen abys mohla na zakladatele diskuze co nejvic nakydat. A nejen tady.
Tchan podnika uz pres 30 let, takze zadne „postavil se na sve nohy, zacal podnikat“.
V dobe, kdy u nas byl peceny vareny bylo starsi dceri min nez rok, zadna ustavicna pece o vnoucata se nekonala, jenom normalni interakce vramci rodiny kdy veskera pece o kojence byla vzdy na mne.
No a kdyz se „ta cizi pani“ jak ji tady nazyvate v podstate pri kazdem nasem kontaktu stezuje, jak tchan pracuje extremne hodne, jak je na nem videt ze z toho ma zdravotni problemy, tak my jsme samozrejme uplne ohavne zrudy, ze premyslime nad tim, jestli situaci nemuze muz nejakou domluvou pomoct.
@Gerbera001 píše: Více
Vidim rozdil v tom, jestli jde dite ke kamaradovi. To je uplne prirozene, ze kazdy ma jine kamarady. A rozdil je, kdyz si jedno dite chceji brat prarodice a druhe ne. To, ze je to vlastne cizi pani deti nevedi, je to pro ne „babi“ (tak to chceli tchan s „tou cizi pani“
), dcera uz tedy vi ze to neni pokrevni babicka, syn se na to zatim nevyptaval.