Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Z pohledu milenek
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.5.15 22:51
@Anonymní píše:
Můj šálek kávy toto není. Buď s partnerem chci být a beru ho takového, jaký je, anebo mi to zásadně vadí a hledám/najdu sijiného. Ale ubližovat tomu svému a ještě vlastně i cizímu, to fakt ne. Já bych nechtěla být ta podváděná, tak to tomu druhéy prostě nedělám (i když příležitostí by bylo mnoho).A světice nejsem - jezdím na červenou, v obci mnohdy víc jak 50, doma občas zalžu.
Skvělá recenze. A jeto čistá pravda jestli ho nechce ať se rozjede snim a pak si může dělat sama co chce. Ty mrchy jsou fakt potvory mysli jen na sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.15 11:35
@Anonymní píše:
Asi půl roku jsem „chodila“ s ženatým mužem. Věděla jsem, že je ženatý a má děti, to jak staré, jsem se dozvěděla až postupně. Vztah začal z jeho strany.
Já byla svobodná, kariéristka, vlastní byt, stále v práci, po nocích sama. Šla jsem do toho vztahu proto, že jsem byla sama, myslela jsem si, že se chlapům nelíbím apod. Prostě pracovně jsem byla na výši, ale v soukromí to stálo za prd. A objevil se on a najednou to bylo všechno jinak.
Od začátku jsme měli jasno, že je to dočasné, že on od rodiny odchod nezvažuje. I jsme narovinu mluvili o tom, že má svou ženu rád, děti miluje.
Vztah byl samozřejmě o sexu, ale více o povídání. Byli jsme schopni spolu prokecat celé noci. Nejvíce mne asi dostala jednou jeho věta „škoda, že jsme se nepotkali před 8 lety, mohlo to být všechno jinak“, kterou si pamatuji do dnes.
Co mi to dalo - díky němu jsem získala zpět sebevědomí, najednou se za mnou začli chlapi otáčet (a to doslova), krátce po ukončení jsem potkala i svého současného muže. Cítila jsem se prostě skvěle.
Co jsem si z toho odnesla:
- hlavně ponaučení, proč on ten vztah vlastně začal - mohl si se mnou povídat. Doma si se ženou sice taky povídal, ale když přišel domu, tak ho čekala hromada informací o tom, co celý den děti dělaly, jak zlobily, v lepším případě doplněné informací o prasklé dlaždici v koupelně či o tekoucí pračce. Už není prostor na to, povídat o svých pocitech, snech, plánech…i o tom, co ho doma ve vztahu trápí.
A tak si na to občas vzpomenu, když přijde můj muž domů…Na závěr ještě dodám, že jsme i po ukončení zůstali kamarády, asi ještě 2 roky (než jsem šla na mateřskou). Napíšeme si k Vánocům apod., občas na něj narazím v novinách, tak si přečtu, co je o něm nového. Vím, že je se svou ženou, že jsou spokojeni.
Samozřejmě musím přiznat, že jsem se trochu do něj zamilovala. To bych zase nevydržela, půl roku s někým trávit čas a nebýt zamilovaná. Ale od začátku bylo jasno, že je to jen dočasné a jednou to skončí. Samozřejmě i mi pak bylo smutno, ale celkově si myslím, že jemu i mně ten vztah v určitém směru velice prospěl.
No prostě není všechno černo-bílé.
To jsem rád, že tu taky padne názor bez zbytečného hanění…
Vy ostatní tady pište všechny argumenty proti, já zkusím napsat něco pro.
Ona - mladá, studuje, málo peněz, málo životních příležitostí, malé sebevědomí, on, s rodinou v podstatě kvůli dětem, hodně práce, hodně starostí.
Oba ví, že je to na dobu určitou, ona si najde někoho věkově a životně bližšího, on rodinu neopustí.
Ona na dva roky získá někoho, kdo ji bude obdivovat, kdo ji občas vytáhne někam, kam by se běžně nepodívala, někdo, u koho přesně ví, na čem je a představuje v jejím životě určitou stabilitu, paradoxně serióznost.
On si ještě dva roky nebude připadat jako starý páprda a může žasnout nad jejím mladým tělem, sex ho baví, a ona krásně voní a neotravuje s kapajícím vodovodem. Protože půlka z nás všech už se s partnerem baví JENOM o prasklých kohoutcích. A to není život a všichni víme, že se to nezlepší.
Ano, tohle jednou MUSÍ skončit. Ona ví, že on je starý páprda a on ví, že je ještě mladá a proto naivní.
Ale ve výsledku na tom oba obrovsky vydělají. Ostatní? To už je jiná otázka.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.8.15 11:42
Druhý modelový příklad:
Ona, starší, s manželem jsou pár, který si s léty sedl, o rozchodu nemůže být řeč. Ale manžel nechce (ona přibrala třicet kilo), možná nemůže (je starší, ve třiceti to šlo, ale teď mu je třeba skoro šedesát).
On, mladší, třeba o deset let, kdo ví. Ona vypadá mladší, on zas není zrovna atraktivní. Ona je vděčná za někoho, od koho slyší poklony, on je rád, že ona pro něj udělá takřka cokoli.
Zase - dva roky fajn zážitků, na které se rádo vzpomíná a bez kterých by život nestál za nic.
Co ostatní? Když na to manžel přijde, bude mazec.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.8.15 11:53
Mně se vždycky ptají, jaké to mám svědomí, když podvádím.
Zkusím to vysvětlit takhle:
Mít sex celý život s jednou partnerkou je jako…jako mít celý život od partnera povolené jen jedno jídlo. Jaké byste si vybrali? Aby vám po dvou letech nechyběly i obyčejné rohlíky?
Možná vám přijde, že ten příměr nesedí, ale třeba mně osobně by jedno jídlo stačilo na celý život. Ale třeba mého otce by jeden chybějící oběd snad doslova zabil 
Já osobně myslím, že když někdo „nedává“, je to absolutně totéž, jako když někdo podvádí. Oba vědomě trápí toho druhého.
Ideální partner, když to doma v posteli drhne, má tu odvahu a vůli říct: Zkus to někde jinde, ale nic mi proboha neříkej. Protože je to JEHO problém. On je mimo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.15 22:04
Byla jsem milenkou téměř ženatého muže.
Můj „milenec“ žil se svojí ženou více jak 10 let. On jí několikrát za tu dobu co byli spolu zahnul. Kdysi mi o tom povídal. Nikdo to pro něj nic neznamenalo, byli to pouze a jen úlety.
My jsme se seznámili v práci, jak to tak často bývá hodně jsme spolu pracovali a měli jsme k sobě blízko. Já jsem tou dobou též měla přítele, ale neklapalo nám to spolu, jezdila jsem domů pozdě večer jen na přespání, abych s ním nemusela trávit čas. Proč jsem ho neopustila? Bylo mi ho líto.
Kolega mi začal jednoho dne psát a psal mi velice často. Z jeho sms bylo evidentní, že mu jde o to si semnou něco začít. Několikrát to prohlásil. Ale věděla jsem že má ženu a malé dítě doma. Nebrala jsem ho vážně a neřešila jsem to. Nechtěla jsem si s ním nic začínat. Ale nicméně začali jsem se spolu vídat. Zatím jen jako přátelé. On však zamýšlel posunout to dále. Po několika měsícech slovo dalo slovo a naše přátelství přerostlo v něco víc. Jezdili jsem na výlety, nákupy, večeře.. atd.. Líbali jsem se objímali. Ale spát jsem s ním odmítala, nemohla jsem to mi moje svědomí nedalo, ale vše kolem jsem měli. Museli jsem jezdit 100km daleko aby jsem se mohli vodit za ruce.
Celou dobu mi tvrdil jak jsem semnou šťastný, já tomu věřil, vypadal tak. A věřím, že to tak bylo. Já také byla štastná. Nechtělo se mi od něj domů a jemu také ne. Byli to skvělé časy. Jednou mi řekl že se do mě zamiloval, že nevěřil že ve svých více jak
30 letech se mu to stane ještě. Že potká někoho s kým mu bude tak jako semnou. To mě vyděsilo. Tohle jsem nechtěla. Chtěla jsem něco mít a bála jsem se že s ním to mít nebudu. Nechtěla jsem být ta husa která na něj bude čekat. Opustila jsem ho. Ale zjistila jsem že ho také miluji a nechci o něj přijít. Nechtěla jsem přijít o to co mi dával. Vrátila jsem se k němu. Uběhlo 6 mesíců od té doby co jsem si spolu začali a já se s ním poprvé vyspala. Bylo to úžasné. Takový sex jsem s nikým ještě nezažila. A on mi říkal to samé. V posteli nám to klapalo, a vídali jsem se čím dál tím vic. On mi neustále tvdil, že se svojí přítelkyní od porodu nespal a že s ní být nechce a chce mýt semnou. Říkal mi že a budeme spolu chce si mě vzít. Jsk úžasné to bude až spolu budeme moc oficilné být. Že chce víc od života. Že je mu semnou dobře. A že už nechce být semnou jen potají.
A já to začla doopravdy poslouchat a věřila jsem tomu. Náš vztah už nebyl pouze milenecký vztah. Byl to ten druhý život. Vedli jsem paralelní vztah. Jiný spokojený, ne ten co jsem měli doma.
Po nějaké době se můj vztah s „přítelem“ rozpadlah a já byla ráda. Můj „milenec“ semnou trávil čím dál tím více času. Říkal že od přítelkyně také odejde, ale že mu neustále vyhrožuje že si něco udělá. Po nějaké době už u mě i přespával. Brala jsem to tak že to doopravdy ukončuje. V září jsem otehotněla. Pamatuji si jak přijel když jsem mu to volala.. Vypadal jako že je konec světa. klepal se. To ale já měla právo se klepat. Já byla přece ta těhotná. Dohodli jsem se že půjdu na potrat. Byla jsem mladá a nechtěla jsem mít ještě dítě. Chtěla jsem si užívat muj čas s mím nyní už přítelem a chtěla jsem budovat kariéru. Nicméně toto rozhodnutí mě dodnes bolí, ikdyž už je to hodně dlouhá doba.
On se ke mě nastěhoval, s tím, že s manželkou to ukončil a rozvedl se a začali jsem žít jako pár. Seznámil se s mími rodiči. On mi představil své dítě, jezdili ke mě oba. Problém byl, že jakmile jsem byli spolu už bydleli, stále to vypadlo že nejsme pár. Nikam jsem spolu nechodili. na večeře a kávu jsem jezdili do jiných měst. Nebyla jsem z toho šťastná, ale tvrdil, že nechce aby bylo zle že si hned někoho našel. Prý je do toho všem kulový, že někoho má. To nicméně tvrdil i o své rodině. Že má s nimi špatný vztah a že jim je do toho prd s kým je. Ale každý víkend tam jezdil na oběd. Nechtěla jsem ho do ničeho tlačit. Ikdyž trávit víkendy sama mě ničilo.
Po několika měsícech mi začla volat jeho bývalá žena, že jsou stále spolu, že se prý odstěhoval jen aby si srovnal hlavu, prý ty víkendy tráví pořád spolu atd.. Bohužel mi to tak nějak dávalo smysl.. Následně mi začala volat i jeho matka. Já jsem zničila manželství. Já klečela u jeho dveří a prosila jsme ho aby si semnou začal. On by ze svojí vůle nikdy nic neudělal. To já ho tahala za ruku a tlačila jsem ho k tomu aby semnou spal.
Zhroutila jsem se tohle jsem neustála. Musela jsem začít chodit k psychiatrovi také jsem navštěvovala psychologa.
Přítel mi tvrdil, že to tak není. Po nějaké době to ustalo a on si to vyřešil tak že se z nás stal legitimní pár. Dodnes však nevím jak to bylo. Trápím se tím stále, ale ustáli jsem to.
Do té doby než jsem pozanala Jeho, jsem vždy milenky a nevěru odsuzovala. Milenky byly ty coury co svedou ženatého muže. A muž je jen lovená zvěř, ten chudák který za nic nemůže.
V době kdy já jsem měla tento paralerní vztah byla i moje kamarádka milenkou. On nakonec zůstal u manželky. Ikdyž dle jeho slov s ní vlastně být nechtěl. A doteď mojí kamarádku kontaktuje a chtěl by ve vztahu pokračovat. Ta však už má svůj život a je šťastná, že se z toho začarovaného trojúhelníku dostala.
Já už nevěřím tomu, že milenky jsou ty coury a ty špatné a ženatý či zadaný muž je chudák. Milenky jsou bohužel také chudáci stejně jako podváděné manželky. Jen každá je na tom jinak. Můži jsou ti kteří vedou spokojený rodinný život a vedle paralelní vztah a druhý život " s tou druhou" které i několik let tvrdí, že chtějí být jen a jen pouze s ní, ale že je mnoho okolnosti proč to není tak jednoduché. Udržují milenku ve stavu aby stále jen čekala na ně. Milenka je bohužel zamilovaná a najivní.
Myslím že je těžké soudit než to člověk nezažije sám.
- Citovat
- Upravit
28.12.15 22:54
Smutny pribeh, pripada mi, ze jsi dost mlada a nevis co vlastne chces, zivot ti sice dal zabrat, ale v podstate z toho plyne jedine a dost zasadne rozdilne: nejsi stejny chudak jako podvadena manzelka, ty jsi se do role milenky pasovala vedomne, podvedeny partner je postaveny pred hotovou vec, ze je podveden 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.10.16 16:14
Jsem milenkou zenateho muže už půl roku. Mají dítě. Nejprve jsem se bránila protože i když je jeho žena opravdu zlo samo, nelíbilo se mi to. „Přemluvil“ mě ale přesto jsem to nebrala vazne. Po par měsících jsem se do nej ale strašně zamilovala, on tvrdí jak mě miluje, ze jsem jeho život, nejuzasnejsi člověk co poznal. Ale rozvod je v nedohlednu. Tvrdí ze by se o dítě soudila a dělala mu zkz nej naschvály a ze pockame až ji to přestane bavit a řekne ona konec. Mě ale vše zakazuje, scházet se s kamarády, zarli na všechno a na všechny strašně moc. Už par týdnu každou noc probrecim protože nevím co dělat. Ultimáta nedávám, nedelam scény, jen občas když už to nevydržím mu to povím ze se trápím. Když to s ním ukončim budu se trápit bez nej ale být pořad ta druhá, trávit večery sama, volat mu jen když zrovna bude moct atd atd. Nikdy jsem to neměla připustit mužu si za to sama, ale pokud se milenka zamiluje je to to nejhorší co mohla udělat…
- Citovat
- Upravit
31.10.16 16:17
@Anonymní píše:
Jsem milenkou zenateho muže už půl roku. Mají dítě. Nejprve jsem se bránila protože i když je jeho žena opravdu zlo samo, nelíbilo se mi to. „Přemluvil“ mě ale přesto jsem to nebrala vazne. Po par měsících jsem se do nej ale strašně zamilovala, on tvrdí jak mě miluje, ze jsem jeho život, nejuzasnejsi člověk co poznal. Ale rozvod je v nedohlednu. Tvrdí ze by se o dítě soudila a dělala mu zkz nej naschvály a ze pockame až ji to přestane bavit a řekne ona konec. Mě ale vše zakazuje, scházet se s kamarády, zarli na všechno a na všechny strašně moc. Už par týdnu každou noc probrecim protože nevím co dělat. Ultimáta nedávám, nedelam scény, jen občas když už to nevydržím mu to povím ze se trápím. Když to s ním ukončim budu se trápit bez nej ale být pořad ta druhá, trávit večery sama, volat mu jen když zrovna bude moct atd atd. Nikdy jsem to neměla připustit mužu si za to sama, ale pokud se milenka zamiluje je to to nejhorší co mohla udělat…
Dost možná ta dabelska ženská poslouchá doma jak je jeho jediná 
Kolik je tomu děcku? Osobne bych ho poslala do haje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.16 16:22
@Anonymní píše:
Jsem milenkou zenateho muže už půl roku. Mají dítě. Nejprve jsem se bránila protože i když je jeho žena opravdu zlo samo, nelíbilo se mi to. „Přemluvil“ mě ale přesto jsem to nebrala vazne. Po par měsících jsem se do nej ale strašně zamilovala, on tvrdí jak mě miluje, ze jsem jeho život, nejuzasnejsi člověk co poznal. Ale rozvod je v nedohlednu. Tvrdí ze by se o dítě soudila a dělala mu zkz nej naschvály a ze pockame až ji to přestane bavit a řekne ona konec. Mě ale vše zakazuje, scházet se s kamarády, zarli na všechno a na všechny strašně moc. Už par týdnu každou noc probrecim protože nevím co dělat. Ultimáta nedávám, nedelam scény, jen občas když už to nevydržím mu to povím ze se trápím. Když to s ním ukončim budu se trápit bez nej ale být pořad ta druhá, trávit večery sama, volat mu jen když zrovna bude moct atd atd. Nikdy jsem to neměla připustit mužu si za to sama, ale pokud se milenka zamiluje je to to nejhorší co mohla udělat…
Je to těžké. Tak si stanov hranice, že ti prostě nebude nařizovat, co máš nebo nemáš ty dělat, když on si dělá co chce. Nebo se na něj vykašli a najdi si přítele, nemusím být pořád až na tom druhém místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.16 16:25
@sisk napadlo mě to samé, ale na to si Anonymní musí přijít sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.16 16:33
Jako určitě nečekej, že se kvůli tobě rozvede a budete žít spolu. Ale chápu, že o něj nechceš přijít, když ho máš ráda. Ale tohle nebude mít budoucnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.10.16 16:41
zazila jsem neco podobneho, byla jsem ta jedina, byl desne zamilovany, doma mu to ale vuuubec neklapalo - jenze ty deti, ze. V 17 by proste nepochopili, ze se rodice rozvadi 
no a pak se jednoho krasneho dne uz proste neozval…Od te doby jsem o nem uz nikdy neslysela Mohla jsem si mesic vyplakat oci, prvni tyden jsem volala a psala…a pak sundas ty ruzove bryke a zivot jde dal.
Kasli na to! Lepsi si poplakat ted[ nechci byt zla ale je jen otazka casu, kdy to ukoncite) nez kvuli nemu plakat za rok nebo dva.
- Citovat
- Upravit
31.10.16 16:42
Ty jeho zenu realne znas nebo mas info jen od milence?
Protoze chlap nakeca milence cokoliv, aby se ji dostal do kalhotek. Delila bych vse deseti, spis mi prijde, ze se mu rozvadet nechce a ty mu ty pohadky zeres.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.16 16:43
@KatkaX píše:
Zlo samo?? Vy jste, holky milenky, jako přes kopírák
Je to kralovna temnot a cerne magie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
