Zaměstnání a chronicky nemocné dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
3675
2.4.26 15:01

@Liberalissima Syn tam byl 14 dnů a zase díky nějaké super matce „slepici“ leží s teplotou a rýmou. Už mě to nebaví. :zed: Asi to někdo má jako koníček strkat nemocné děti do školky. Já bohužel řešení nemám, protože díru v CV si nechci / nemohu vzhledem k věku už dovolit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.4.26 15:06

Já dokonce nedělám nic :nevim: se třema dětma na základce (několika) a vesnici nonstop jezdím sem a tam. Smiřovala jsem se s touhle úlohou dlouho, ale teď už to beru celkem pozitivně. Manžel může pracovat částečně z domova i dovolené, takže nám to vyhovuje všem.
Fakt obdivuju každou ženu, které je schopná zvládat více dětí, jejich zájmy, dům, rozvozy a ještě chodit do práce a nezhroutit se z toho :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
1342
2.4.26 15:08

Ja zase mam doma otce s demenci. A dite pujde do první třídy, vozím ho do školky a na kroužky. K tátovi chodi pečovatelky, ale bez prace nejsem (leky, uklid, pradlo, vaření - to vše zajišťuju). K tomu manžel pres polovinu mesice je mimo. Takze muj job je ted proste rodina. K tomu hledám neco klidného na 5-6hodin. Minulý rok jsem ukončila podnikání - proste to neslo.
Udělej to podle sebe. At se nevyčerpáš a nevyhoříš. Ja uz v praci kolabovala, uz rok chodim ma psychoterapie, abych se dala do kupy. Ja praci hledám hlavně kvůli sociálním kontaktům. Po 6 letech podnikání v gastru jsem se ocitla totiž uplne bez přátel.
Nenech se tlačit okolím. Delej to, co potrebujes.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
2.4.26 15:20
@Liberalissima píše: Více

Držím pěsti. My máme imuno za sebou. Kaslaci astma, má Flixotide, při nemoci Ventolin. Od prosince. Plus trvale Aerius. Teď od března Bronchovaxom. Zatím žádná změna, no.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3675
2.4.26 15:22

Já jsem chvíli měla výčitky, že nedokážu plně pracovat na plný úvazek. Většina mých známých a kamarádů na plné úvazky totiž pracovala / pracuje a já pracovala taky vždycky.
Nakonec jsem se na to musím taky vykašlala, protože zdraví mám pouze jedno a nervy taky. :kytka:
Navíc s tím dítětem to ani nějak nejde, každých 14 dnů doma (a to nemá žádný problém s imunitou). Odmítá v zařízení fungovat po obědě více dnů po sobě, atd… Babičky nejsou a jsme na to 2.
Máme k tomu ještě nemocné na vždy jedno starší dítě, což je hlavně psychicky náročné pro mě v jeho náročných období, protože jsem ten kdo tam drží.
Chvilku měl problém manžel, protože bych mohla nosit víc peněz domů (pracuji na 6 hodin denně), ale zase je rozumný, takže jsme si to probrali.
A hlavně prostě stárnu. Před 15 lety jsem zvládala po 5 nočních si odskočit ještě na brigádu. Dneska po 5 letech nespaní potřebuji fungovat i v jiném režimu než " Tvl zase jdu do pokoje a nevím pro co." :kytka:

Příspěvek upraven 02.04.26 v 15:27

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3675
2.4.26 15:23

@Eva2610 Ten Bronchovaxom většinou potřebuje trošku delší dobu. Nebo u nás to tak bylo. Jeden ze starších synů ho bral opakovaně. Držím palec. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24494
2.4.26 15:37

@Eva2610 a nezkusili jste lázně? Reflux je vyloučený?

Já kvůli dětem změnila práci. Nastoupila jsem jen na poloviční úvazek a do směn. To jsme fakt schopni s manželem pěkně zvládnout. Víc ještě nějaký čas nepůjde. Ale já si tím možná fakt polepšila. Uvidíme co bude až budu v práci dýl. Zatím jsem ráda, že můžu vůbec do práce chodit. Syn byl právě taky hodně nemocný a bylo to šílené období. U něj to byl nakonec reflux. Když má léčbu, tak je to úplně zdravé dítě. Stačí zapomenout dva dny dát léky a je hned problém. To je na těch směnách teď nejnáročnější uhlídat. Byli jsme na podzim i v lázních, tak věřím, že to mělo efekt. Každopádně skloubit práci s dětmi je opravdu náročné. My k tomu jsme ještě na malé vesnici a babičky fungují málo. Jinak lékař nám školku nedoporučil. Ale já už potřebovala mezi lidi. Naštěstí mu fakt zabrala léčba a školka je v pohodě :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14852
2.4.26 16:28

Mám vystudovanou informační bezpečnost na MFF UK, slušnou praxi v oboru. Mám 4 děti, bývaly velmi zdravé, ve školce málokdy chytly nějakou tu „třídní“ virózu, a když už, tak jako jedny z posledních. Po rodičovské jsem měla v plánu jít do IT firmy, kde pracuje manžel. Dlouho tam měli dalo by se říct diskriminační politiku, kdy dávali přednost ženám po MD/RD na částečný úvazek před muži na plný úvazek třeba i s většími pracovními zkušenostmi. A díky období covidu neměli problém s plným HO. Jenže cca 2 - 3 roky zpátky začali HO rušit, nyní je pro nové zaměstnance zcela zakázaný, pro stávající zaměstnance je dovolený při bydlišti od 80 mil, což manžel naštěstí splňuje. V mojí původní firmě taky nejde HO, musela jsem dát výpověď. A doufala jsem, že ve svém oboru najdu práci na HO a částečný úvazek. Ale jaksi to nejde a poslední dobou jsem ráda, že práci nemám.

Jak jsem psala, děti byly zdravé. Až do těžkého úrazu 2. dcery před 4 roky. Několik měsíců se léčila ze zranění a jako následek má těžkou posttraumatickou stresovou poruchu. Ta jí způsobuje ošklivé každodenní záchvaty, někdy při nich krvácí z nosu, zvrací, má migrénu. A oslabuje jí imunitu. Snadno chytne kdejakou virózu. Vloni ve druhé třídě měla více než 50% absenci, nejvíc 5 týdnů v kuse, kdy měla týden horečku přes 40 a několikrát denně se dusila. Pak byla extrémně unavená. Když se uzdravila a měla jít do školy, uviděla černé auto jedoucí zprava, což jí vyvolalo flashback na nehodu, okamžitě následovalo zvracení a horečka a opět týden doma.

Když se uzdravila, 1. dcera měla boreliózu, týden si ani nedošla na WC, další týden pořád nic moc. V den, kdy šla do školy, 2. dcera skončila na 4 dny v nemocnici s podezřením na slepák.

Letos je to ještě „lepší“. 3. dcera, žákyně 2. třídy, dosud zdravá, nikdy neměla ATB. Na začátku listopadu ze dne na den začala spát 19 - 21 hodin denně, k tomu bolest hlavy. Po sérii vyšetření jí byl diagnostikován postcovidový únavový syndrom. S velkým úsilím jsme se postupně dostali na 12 - 13 hodin spánku denně. V polovině ledna začala znovu chodit do školy, ale jen na 2 hodiny, kdy i ve škole pospávala. Některé dny kvůli silné bolesti hlavy nešla vůbec. No a 2. dcera byla za celý leden ve škole 5×. Více než 2 měsíce měla zvýšenou teplotu a bolest hlavy. V nemocnici diagnostikována borelióza. Po dobrání ATB došlo ke zlepšení, ale stále je únavná, někdy má zvýšenou teplotu a je oslabená. A protože do školy vesele chodí chrchláci, tak dcera sice v půlce března šla do školy, ale byla tam 7×. A zrovna v den, kdy tedy 2. dcera konečně šla do školy (kdy jsem se chtěla radovat, že po 4,5 měsících mám všechny 4 děti v institucích), začala 3. dcera náhle opět spát 18 - 19 hodin denně, zhoršila se bolest hlavy plus má slušnou mozkovou mlhu. Čili je zase 3 týdny doma a netuším, kdy zase půjde do školy. Obě doučuju doma, pokud to jejich stav dovolí.

Zvládala bych částečný úvazek na HO. Ale fakt na HO. A to je problém.

Do toho řešíme měsíc starý incident, kdy 1. dceři spolužačka ve škole úmyslně zlomila ruku, a škola to ukázkově zametá pod koberec. Takže vozím do školky a ze školky, případně vyzvedávám po 2. vyučovací hodině (čili toho doma moc nestíhám) do toho opakovaně doktoři - pediatrie, ortopedie, neurologie, psychologie, logopedie, ORL, občas nějaká hospitalizace, někteří z těch doktorů jsou 40 km od nás a jezdíme k nim opakovaně. Pro tu s postcovidem teď zkusíme i celostní medicínu, která je dost drahá, ale pokud pomůže, tak super.

Babička nemocné nehlídá. Ani ty nenakažlivé. Druhá babička a oba dědové jsou nezpůsobilí hlídat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
2.4.26 18:14
@anavi13 píše: Více

Reflux vyloučen. Lázně jsme zatím nezvazovali - úplně si neumím představit nějakou spolupráci ze strany dítěte. Ale vlastně nevím, jak to probíhá. Zeptám se na imunologii. Díky :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
455
2.4.26 18:19

Přijde mi to normální, vzhledem k situaci, že jsi více s dětmi, zařizuješ vše potřebné, a k tomu pracuješ na 3/4 úvazku. Pořád lepší než mít plný a neustále chybět.
Také jsem před dětmi měla jinou pozici ve firmě, chodila domů až večer.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24494
2.4.26 19:47
@Eva2610 píše: Více

My tam byli ve dvou a půl letech a šlo to. Jen na některé procedury jsme museli prostě pustit pohádku na telefonu. To nešlo jinak, ale snad to taky trochu pomohlo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1216
2.4.26 20:38
@Anonymní píše: Více

Měla jsem to podobně, dcera se špatnou imunitou, pořád nemocná, nikdy se to nespravilo, syn s adhd. Manžel na nic a jak padly klukovi tři roky, tak zažádal o rozvod, syna nikdy nezvládal, nepochopil, ani se o to nesnažil. Takže jsem šla pracovat do zemědělské firmy jako dělník, protože to bylo v obci a vedoucí byla sice na něco pipina, ale pro tohle měla pochopení, mohla jsem si uzpůsobit pracovní dobu částečně podle sebe. Musela jsem dělat na plný úvazek z ekonomických důvodů, abych to zvládla, ještě jsem platila hlídačku na ráno. Bylo to velmi náročné a upřímně jsem byla ráda, že v té práci nemusím myslet. Syn se vstupem do puberty trochu uklidnil, takže jsem pak změnila práci, dělala jsem, co mě bavilo, konečně jsem taky zapojila hlavu a pak do toho vlítl kovid a ten kluk s adhd ve 12 letech byl doma celou dobu s 15letou dcerou sám, protože jsem pracovala v energetice a tam jsme prostě makali pořád. Jela jsem na jakýsi autopilot a doteď se divím, že jsem se tenkrát nevyvrátila. Po těchto zkušenostech k tomu můžu říct, že pokud to není nutné se takto mordovat, tak to za to nestojí, opravdu ne. Úplně jsem se psychicky i fyzicky zrušila, ono se to ukázalo později, ale vybralo si to na mě celkem hodně svoji daň. Za mě pokud zvládáte tak, že vám to funguje, tak to tak nechte a až budete cítit, že máte prostor na to, abyste v práci přidala, tak přidejte. Ale dřív ne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8967
2.4.26 20:49

Taky se hlásím do klubu. 3 deti, z toho 2 s různými diagnozami, jednu z nich mam i ja. Taky jsem se upichla na částečný úvazek ve skole. Je to vzhledem k našim potřebám idealni, ale nenaplňuje me to, mam ma vic a doufam, ze jednou to vic delat budu. Aktuálně na to nemam cas, nervy, myslenkovou kapacitu,.. nic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9281
2.4.26 21:02

Sice nemám nemocné děti. Jen na učení jedno náročné. To je nic, proti problémům, které máte. Ale taky jsem po RD dala přednost dětem, abych byla pracovně blízko a kdykoli podle potřeby k dispozici pro ně. Pracovně jsem se drápala pomalu. Nějakou dobu šlapala vodu na stejném místě, než jsem se posunula dál, kde jsem chtěla. Udělala bych to vždy, za každé situace stejně.
Ty to máš všechno těžké. Máš hodně naloženo. Dítě tě potřebuje. Potřebuješ i nějaký čas na oddech pro sebe. Na tvém místě bych to nechala, jak to máš nastaveno. Nebo se uštveš. Od únavy je k vyhoření krůček.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1151
3.4.26 05:25

Tedy holky některé mate hodne naloženo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Hra JAUVAJS!

  • (3.8) + 10 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová