Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zamilovanost v dlouhodobém vztahu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
cher
3.3.11 13:37
Být tebou, tak si napíšu na papír pro a proti, co mě čeká se současným přítelem a pro a proti, co si myslím, že by mě čekalo s novým, kdyby mě chtěl. Já si myslím, že po 4 letech zamilovaný člověk už není a je to normální. Pokud je partner kvalitní a dobrý člověk, je to obrovské plus do budoucna, ale pokud myslíš, že bys dokázala z fleku 4 roky zahodit a jít za jiným, pak to asi smysl nemá 
A co si myslíš, že má ten jiný lepšího než přítel? Nemůže to být jen takové poblouznění, jako když jsme unešení nějakým hercema apod. a přitom víme, že ho nedostanem?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 13:48
Dakujem za nazor. Ved prave, viem, ze sucasny partner je prave pre ten dlhodoby zivot najlepsi, ma ma velmi rad a v podstate aj ja jeho.
A tiez dufam, ze ide len o poblaznenie. Ja viem, ze aj keby som bola s tym druhym, tak po 4 rokoch uz by to bolo ine ako teraz. Ale mozes si to tisic-krat povedat, ked je tu prave teraz ta zamilovanost, a ty si nou ovplyvneny. Prave aj zato velmi dakujem za neutralny nazor.
Hlavne neviem, co s tou svadbou, potrebovala by som asi cas na nejake utriedenie myslienok, nedokazem teraz riesit svadbu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 13:54
Mám podobnou zkušenost. S přítelem jsme byli 3 roky, pak nějaká krize, která by se ale dala přkonat a já v té době potkala kamaráda, s kterým se znám už 15 let a ejhle…jiskra přeskočila (z obou stran)…najednou mi začalo být všechno jedno, byla jsem rozhodnutá se s přítelem rozejít a začít si s kamarádem…Během pár měsíců jsme se s přítelem rozešli, avšak kamarád, ač mi krásně mazal medík kolem úst, nepočkal a našel si jinou…v tu dobu jsem poznala, jaká jsem byla husa hloupá, že jsem se nechala takhle lehce unést a zjistila jsem, jakej poklad jsem měla doma a nevážila si toho…bohužel pozdě bycha honiti, že 
Zamilovanost po pár letech vymyzí asi v každém vztahu…a pak je jen problém si uvědomit, jestli jde u toho druhýho jen o okouzlení, který stejně opadne nebo něco víc a zda by to mělo budoucnost…asi bych o tom s partnerem nemluvila, obávám se, že pokud by ses rozhodla být s ním, měla bys to pak na talíři dnes a denně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 14:07
Ja viem, ze mam doma poklad. Ale si ho v mojej sucasnej situacii neviem uzivat a neviem, ci sa to niekedy zmeni. Z toho vyplyvaju moje pochybnosti.
Tiez si myslim, ze je lepsie mlcat, pokial chcem s priatelom ostat (aj ked neviem, ci si on sam nieco nevsimne, na mne je vsetko vidno).
Ale takto sa citim ako uplna mrcha, co na jedneho mysli a zije s druhym, nie je to nefer voci priatelovi, ze on si mysli, ze je vsetko v pohode a ja pritom tapam?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 14:08
Radej jako anonym…
Mam manzela a s nim 3 deti. Jsem s nim celkem 10 let, manzele 7 let.
Pak mam kamarada, ktereho vidam cas od casu (je to byvaly spoluzak, sem tam nas to chytne a jdem spolu na pivo). Pokazde kdyz jsem s nim tak mam pocit, ze kdyby jenom naznacil jdu za nim. Naznacil pouze 3× a to v dobe kdy jsem jeste nemela deti a nebyla se svym soucasnym manzelem a ja na to pokazde kyvla, ale nikdy jsme spolu opravdu nechodili.
Co chci rict, i kdyz mas pocit, ze ten druhy je uzasny, ze jsi zamilovana, je dobre popremyslet o tom, co vlastne od partnera cekas (at uz soucasneho nebo onoho druheho).
Ja nakonec vzdycky dojdu k tomu, ze chvilkove poblouzneni mi nestoji za ztratu dlouheho, fungujiciho vztahu, kde se oba mame radi a respektujeme se.
A dobre je proste prerusit styky, nic neni lepsi nez cas. Cas te necha zapomenout, s casem vymizi poblouzneni i zamilovanost.
Je fakt, ze ja se se svym kamaradem vidam velmi malo i z toho duvodu, ze ono poblouzneni a zamilovanost se vzdycky vrati, kdyz se vidime. Vime to oba a proto se nikdy pri louceni nezacneme domlouvat kdy se zase uvidime.
Nevim jestli to dava smysl.
A.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 14:15
Anonymni, dakujem, smysl to urcite dava.
No prave, ja viem, ze najlepsie by bolo sa nestretavat. Ale ja to asi nedokazem.
Podla mna je u mna strasne zle, ze som nikdy nemala nikoho ineho. A aj preto vymyslam a bojim sa, ci to s tym prvym a jedinym zvladnem.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 14:16
Anonymní píše:
Anonymni, dakujem, smysl to urcite dava.
No prave, ja viem, ze najlepsie by bolo sa nestretavat. Ale ja to asi nedokazem.Podla mna je u mna strasne zle, ze som nikdy nemala nikoho ineho. A aj preto vymyslam a bojim sa, ci to s tym prvym a jedinym zvladnem.
Stale sa zabudnem pre prehladnost podpisat: Zakl.
- Citovat
- Upravit
3.3.11 14:20
Jen chci reagovat na první reakci! Není pravda, že po 4 letech je normální že zamilovanost zmizí! My táhnem na 4 tý rok a já jsem zamilovaná víc než na začátku! Jde jen o to jak moc jste s tím druhým spokojení a taky proto aby láska nevyprchala se musí něco dělat, jinak zmizí klidně po roce!!!!
Pro zakladatelku. Myslím, že sejde z očí sejde z mysli! Podle mě jde o kalsické poblouznění, které zmizí. Zažila ho spousta žen i chlapů. Je to normální, a myslím, že by ti stačila dvě tři rande a zjistíš, že jako partner by ti ten kamarád třeba vůbec nevyhovoval! Jestli máš přítele ráda, tak si to uvědomíš. Spíš si zvaž, zda chceš někomu pokazit život, tobě, jemu, vám!
Držím palec, ale uvidíš že to přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.11 14:28
papajinka: dakujem, ja som prave este pred tym nestastnym lednom bola vo vztahu spokojna skoro so vsetkym, chvile s partnerom som mala rada.
Tak tiez dufam, ze ide len o pobluznenie a ze to prejde. Vsetky ste ma zatial utvrdili v tom, ze sa mam snazit budovat nas spolocny vztah. Tak snad to zvladnem.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 14:38
Aj ked mam este jednu taku otazku, hoci nie som ani teenager, ani snad uplne hlupa, tak v tomto asi som.
S tym, do ktoreho som zamilovana, sme nedavno boli spolu na diskoteke a vyvinulo sa to tak, ze dalsi kamarati nakoniec nedorazili. Takze sme celu noc az do zaverecnej pretancovali spolu. Ja som sa snazila to brat tak, ze co, sme kamarati, on si chce zatancovat, ja tiez, tak pohoda.
Az kym nehrali sladaky, tie sme tiez tancovali najprv tak „slusne“ a az neskor si ma on pritulil a tancovalo sa „licko na licko“. Neviem, co si mam o tom mysliet. Potom sa tvaril ako ze nic, takze sa snazim to brat, ze to je len taky tanec a nic viac. Ale mne keby to sravil partner a vidim ho, tak to tak v pohode nie je (a keby on v tej chvili videl mna, tak tiez by asi z toho nebol moc stastny).
Takze sa pytam: mam to nejak riesit a toho kamarata sa na to pytat, ze co to znamenalo? (mohlo by mi to pomoct v mojej neistote) Alebo je to normalne, ze proste sa mu tak chcelo tancovat, a zbytocne to riesim?
Zakladatelka
PS: Nerobim si srandu ani nie som ziadna 15-ka. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.11 14:49
zakladatelko…já byla na tom byla stejně - byla jsem do kamaráda zamilovaná až po uši…dokud jsem nevěděla, jak na tom je on (nějaké náznaky byly). A když mi i on řekl, jak moc mě miluje, chtěl by se mnou být a hned by si mě vzal a hned by měl i děti…tak už to pro mě takový vzrůšo nebylo. Nehledě na to, že z jeho strany šlo o pouhé „lovení“ a nemohl to myslet vážně, když si za pár týdnů našel jinou oběť) Chlapi jsou odjakživa lovci a v mém případě se lovlo nejvíc, pokud jsem byla zadaná - to byla pro něj výzva…
- Citovat
- Upravit
3.3.11 14:49
No já bych nic neřešila. Co když ti řekne, že mu to dělalo dobře? Kdyby byl sám tak ok, ale jestli má přítelkyni, tak se na to vyprdni. Třeba se rafli a chtěl se jen pomazlit. to je normální. Být teou tak to nepitvám a radši pracuju na svém vztahu. Popřemýšlej jeslti ti něco na tvém příteli hodně vadí, pokud ano, zkus to změnit a probrat, pokud ne hurrááá je to on! Nezahazuj čtyři roky kvůli jedné tulivé noci Vim co říkám!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.11 14:51
Podívej , jsi zamilovaná..Je to krásné, je to lákavé, ale na tvém skvělém partnerovi se nic nezměnilo, je skvělý stále..
Tancovat ploužáky tělo na tělo lze i s kamarádem, který k tobě nic necítí - je to jen tanec..Ty si namlouváš, že bys zahodila vše, kdyby nový přítel chtěl..Ale on ani nechce.
Nech to vyšumět, nic neorganizuj, nikomu se nesvěřuj a tyto pocity si uchovej jako hezkou vzpomínku na platonickou lásku…popřípadě použij v posteli, když bude nejhůře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
3.3.11 14:54
papajinka píše:
Jen chci reagovat na první reakci! Není pravda, že po 4 letech je normální že zamilovanost zmizí! My táhnem na 4 tý rok a já jsem zamilovaná víc než na začátku! Jde jen o to jak moc jste s tím druhým spokojení a taky proto aby láska nevyprchala se musí něco dělat, jinak zmizí klidně po roce!!!!Pro zakladatelku. Myslím, že sejde z očí sejde z mysli! Podle mě jde o kalsické poblouznění, které zmizí. Zažila ho spousta žen i chlapů. Je to normální, a myslím, že by ti stačila dvě tři rande a zjistíš, že jako partner by ti ten kamarád třeba vůbec nevyhovoval! Jestli máš přítele ráda, tak si to uvědomíš. Spíš si zvaž, zda chceš někomu pokazit život, tobě, jemu, vám!
Držím palec, ale uvidíš že to přejde
Já to myslela tak, že asi necítíš mravenčení v břichu, když se taťka vrací z práce 
Jinak, že se pořád milujete je samozřejmé 
. Pro zakladatelku- Pokud v sobě cítíš velký zmatek, vysvětlila bych příteli, že se svatbou chci zatím počkat, že je to velký krok a já si ho chci promyslet 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj.
Boli ste niekedy zamilovani do niekoho ineho nez svojho dlhodobeho partnera? A ako to dopadlo?
So svojim priatelom som 4 roky, je mojim prvym (sexualnym, zivotnym) partnerom, v listopadu ma poziadal o ruku a ja som suhlasila.
Lenze v lednu som sa zamilovala do chalana, ktoreho uz dlhsie poznam, ale nie nejak intenzivne, sme len kamosi. Najprv som z toho bola nestastna a dufala som, ze ten, do ktoreho som zamilovana, ma nechce. Teraz ale citim, ze keby mi dal najavo, ze o mna stoji, tak za nim idem. On ma ale tiez priatelku a myslim si, ze o mna zaujem nema.
Z tej mojej zamilovanosti som ale dost nestastna, zmetena a neviem, co mam robit. Biju sa vo mne tieto otazky:
Ako si mozem zobrat partnera, ktoreho som (asi) schopna podviest (pretoze si myslim, ze keby ma ten, do ktoreho som zamilovana, chcel, tak neodolam)?
A ked si toto o sebe myslim, tak ako mozem takto klamat priatelovi, zobrat si ho a niekedy v buducnosti (mozno) podvazdat?
Nemam sa s priatelom radsej rozist, citim sa, akoby som ho uz teraz podvazala a je mi z toho smutno, co mu to robim, pretoze ho mam rada a je to inac velmi dobry clovek?
Som s nim len zato, ze nechcem ostat sama alebo je po 4 rokoch takyto stereotyp normalny a ja ho lubim, len to teraz v mojej zamilovanosti nepoznam?
Alebo to mam priatelovi povedat, moze az takato uprimnost vztah zlepsit alebo sa to naopak cele pokazi?
Prejde ma ta moja zamilovanost, ked to, co je nedostupne, nam najviac chuti? Da sa takto zit?
Nemoze to, ze som sa takto velmi zamilovala do ineho znamenat, ze moj vztah nie je v poriadku a mala by som partnera pre zivot hladat inde?
Nieco taketo (a este omnoho viac) sa mi viri hlavou a ja neviem, co mam robit. Pridem si na jednej strane strasna mrcha, na druhej strane sa srdcu proste rozkazat neda a ja sama som z toho nestastna, ze sa to stalo. Dufam, ze sa to da pochopit.
Asi sa tu neda nejak poradit, ale zaujimaju ma aspon vase nazory a skusenosti, ci ste niekto nieco podobne zazili.
Dakujem a ospravedlnujem sa za roman.