Závidím mateřství

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2313
10.7.15 21:38
@Anonymní píše:
@Wishie Přítel ví, že bych chtěla dítě, ale radši před ním úplnou slabost neukazuji, protože on to dítě chce snad víc než já. Možná je jen výmluva, že si chci udělat aspoň 2 roky praxe a něco našetřit, možná mám strach z neznámého a že se celý život obrátí vzhůru nohama. Na jednu stranu to chci, na druhou mám strach :oops: Jsem asi fakt švihlá :zed:

jsi zodpovědná, to je jenom dobře. Ten strach z neznámého budeš mít i ve třiceti, takže netřeba to kvůli tomu odkládat. A i za mě: dítě mi dalo to poslední co mi chybělo :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.15 12:47

@Wishie Děkuji Tobě i všem, co napsali. Opravdu jsem si myslela, že na tikot biologických hodin jsem ještě mladá a že jsem nějaká divná :lol: Tak třeba za pár měsíců se můžeme začít snažit :)

  • Citovat
  • Upravit
12
25.9.15 16:06

závidím a užírá mě to

Ahojky, i já bych se ráda podělila o svou závist. S manželem jsme spolu přes 9 let (2 roky manželé) a já bych ráda dítě už před pár lety, ale jelikož jsem studovala, tak to moc možné nebylo. Teď se snažíme rok a půl, ale zatím nic (ono, co bych chtěla, když jsme spolu spali jednou za měsíc). Teď se do toho ale manžel opřel, když přišel jeho kamarád s tím, že čekají. Hrozně jsem jim to záviděla, ale postupem času jsem se naučila jim to přát (bohužel o to přišli). Teď přišel zase jiný kamarád s tím, že jsou ve 4. měsíci. Prostě mám kolem sebe hromadu těhulek a já pořád nic. Vím že to snad jednou potká i nás, ale s každou novou zprávou o těhulce v mém okolí mě to žere čím dál víc a brečím čím dál déle. Chci jim to přát, ale nejde mi to. Pak je vídat, jak jim roste bříško… Prostě už nevím jak dál. Když se tím budu pořád stresovat a myslet na to, tak nám to otěhotnění půjde hůř…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.9.15 19:06

@marce2 Chápu tě, je to hrozně užírající :( Taky mám kolem sebe hromadu těhotných nebo už některé porodily, další oznamují nové těhotenství… Taky se snažím jim to přát a nezávidět, ale moc mi to nejde :oops: Jediné, u koho jsem potlačila závistivě nenávistné pocity, byla rodina. U jiných, ač chci, tak to nejde :nevim:
My se teda o miminko nesnažíme, vztah prošel menší náhlou krizí a tak teď není vhodná chvíle pro rodinu :(
Zakladatelka

  • Citovat
  • Upravit
12
26.9.15 19:55

„@Anonymní“: Zakladatelka: Ja to bohuzel neumim potlacit ani u rodiny. Hlavne ty tehotne kamaradky a kolegyne stale vidam a s kazdou novou to je jeste horsi. Uz nemam silu. Navic mi prijde, ze nase manzelstvi prochazi kazdodenne nejakou krizi a ze si manzel sex se mnou a pracovani na miminku plete s povinnosti. :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.9.15 11:05

@marce2 To je potom smutné, že sex se stal honbou na oplodnění :( Dejte si od sexu třeba pauzu, manžel to možná ocení, a po nějaké době si udělejte hezký večer, žádné nucení. A hlavně žádná zmínka, že máš den před ovulací ;)

  • Citovat
  • Upravit
12
27.9.15 19:40

Tak on mimčo chce a já ho nenutím. Nutila jsem ho, když se snažil jednou nebo dvakrát za měsíc. Teď je to 14 dní, co se začal snažit sám třeba 2×-3× týdně, ale občas si to podmiňuje (něco za něco). A to ho nenutím. Ale leží vedle mě, připravený a pak vstane a odejde jen pro to, že nechci umýt nádobí za hodinu, ale za dvě. Odchází se slovy: „když to neumyješ, tak nic nebude“. Chápete to? Je fakt, že se snažím hlídat si ovulaci, ale nějak se mi nedaří a navíc to dělám spíš informativně pro sebe než pro něj.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová