Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Venetia píše:
zrovna jsem se chtela zeptat, kolik zde diskutujicim je..mne je pres padesat a dejme tomu neco by mohlo pro mou babicku platit…ale pro mladsi uz tezko
Mě je 32 a na mou druhou babičku, kterou jsem zde nezmiňovala (dnes by jí bylo něco málo přes 100 let) většina z těch věcí seděla. Na tu mou milovanou zmíněnou babičku ne, ale ta nebyla ten typ. Dnes by jí bylo 93. Ale v jejím domě žila paní jen o pár let starší a právě od té znám onen zmíněný parádní pokoj jen na neděli, ve kterém se nesmělo na nic sáhnout, vyšívací rám s dečkami apod. Možná záleželo i na tom, z jakých poměrů ten člověk pocházel. Tato paní byla z lepších měšťanských poměrů, moje babička z vesnice ze statku.
@Hoa Mai píše:
Mě je 32 a na mou druhou babičku, kterou jsem zde nezmiňovala (dnes by jí bylo něco málo přes 100 let) většina z těch věcí seděla. Na tu mou milovanou zmíněnou babičku ne, ale ta nebyla ten typ. Dnes by jí bylo 93. Ale v jejím domě žila paní jen o pár let starší a právě od té znám onen zmíněný parádní pokoj jen na neděli, ve kterém se nesmělo na nic sáhnout, vyšívací rám s dečkami apod. Možná záleželo i na tom, z jakých poměrů ten člověk pocházel. Tato paní byla z lepších měšťanských poměrů, moje babička z vesnice ze statku.
nejak mne to nesedi..tozn., ze kdyz jsi se narodila bylo ji uz kolem 70? V kolika mela tveho rodice?
Me je 35 a obema babickam by letos bylo 101. Normalne jsem se u tehle diskuze dojala a pobrecela si
. Obe babicky byly skvele a bajecne. Jedna si natacela vlasy na kovove natacky a pres ne zavazovala sitku a pripinala pinetkou. Druha mela z ofiny vzdy perfektne tvarovanou vlnku nad celem. Talent i znalosti k vareni i peceni mam podedene zajiste z obou stran, ale takove skvarkove placky jako na jedne strane nebo kure s nadivkou na druhe strane asi nikdy nedokazu
. Pamatuju si prazdniny na venkove s jednou i hlidani v Praze s druhou. Tvaroh z mleka a nasledne syrecek. Jablicko skrabane z pulek lzickou az na tenkou slupku. Vysivani ubrusu. Kralik ve zdene kralikarne. Suseni kvetu lipy a divizny. Kdyz se mnou hrala kopanou s takovym nasazeni, ze spadla a zlomila si ruku. Vypraveni z jejich mladi… u jedne vzdy zakoncene slovy ‚Ne… to uz nejni pravda. No jo, ted je jina doba‘
. Taky dodnes obcas zadelam kynute testo rucne misto robotem… tak pro pocit dobre odvedene prace a se vzpominkou na babicky
. Chybi mi.
Krásná diskuze. Já měla jednu babičku na venkově, pamatuji si, že jsme třeba před vánoci dělali čokoládu do formiček a chladili ve sněhu, spali jsme pod duchnou s náhřátou gumovou flaškou, pořád nám vyprávěla nějaké příběhy ze života, večer nám krájela jablíčka ze zahrady a každé mělo jinou chut.
Druhá babička byla pražská dáma, také velmi hodná, měla toaletní stolek plný rtěnek a parfémů. Byla pověrčivá, to jsem po ní zdědila. ![]()
@Romilda já si babičky (obě) už moc nepamatuji, bohužel. Mám na ně spíše letmé, pocitové vzpomínky. Jedna babička mi zemřela, když mi bylo 5 let, druhá když mě bylo 7 let. Čím jsem starší, tím více mě chybí. Pokud mě něco naučily, tak si to moc nepamatuji ![]()
@debra.morgan píše:
Asi mam mladou babicku nic z toho v uvodnim prispevku nedělá a navíc ještě žijedruhá sice už umřela, ale pamatuji si jen, že nás se segrou po vyzvednutí ze školky brala do cukrárny a že hodně kouřila
to co popisuješ by dělaly spíš moje prababičky teda…
Mám to stejně
Babičce je 72 a má mobil
Ani prababičku si nepamatuju jako z úvodního příspěvku. A to má babi o 10 let starší sestru ![]()
Babička i prateta jsou fajn moderní babči ![]()
Mě je 36 a takovu babičku pamatuji - jedné je babičce je 90 a ta je městská, takže ta kromě těch nátáček nikdy nic takového nedělala, vařit neuměla - ale zase nás s dědou brali na lyže, na dovolenou v kempu, dávala nám čokoládu do housky
Druhá babi co už zemřela, bylo by jí ted 80 let, tak pocházela ze statku, dělala si bílé kafe ráno, skvěle pekla a vařila, učila mě šít a háčkovat, dávala si natáčky, chodily jsem na borůvky, zavařovaly okurky a marmeládu, dělali rybízovou šťávu, na zabijačce míchaly rukama jitrnice, sváželi seno každé léto, vyprávěla jak chodila do školy pěšky…zažila jsem i jejího tátu, mého pradědu, byl kvůli zestátnění ve vězení, zažil měnovou reformu - vzhledem k němu, babička zachovávala ještě další starší tradice, které si do svého života nepřenesla, ale kdykoliv byla se svým tátou, tak je dělala - různá sedlácká jídla, práce na statku atd. Byla hrozně veselá, celý život se usmívala, až pak jí umřel muž a to bylo špatné, pak už s ní byla smutná babička a to ho přežila o 12 let ![]()
Mám slzy v očích, když to čtu…strašně mě to dojímá. Piště dál, prosím. Mám pocit, jako by naše babičky v těch vzpomínkách ožily a byly tu zase s námi.
Kdysi v létě nám babička napustila do několika hrnců různých velikostí vodu a nechala ji na sluníčku ohřát. A v těch hrncích jsme se čabraly celé odpoledne a přišlo nám to úplně boží. Neměly jsme tam žádné hračky, prostě jsme se ségrou jen tak přelézaly z jednoho hrnce do druhého.
A druhá moje babička neměla celý život koupelnu. Záchod jen suchý. Vařila si na retro kamnech, ve kterých každé ráno zatápěla dřevem. Myla se jen v lavoru, ve kterém myla i nádobí. A taky šetřila. Láhev jaru na nádobí ředila i na desetkrát, takže jí vydržel strašně dlouho. Aby ušetřila za topení, hřála se jen u kamen v kuchyni - v ostatních místnostech se topilo jen, když byly velké mrazy. Taky jsme s ní chodili zapalovat na hřbitov světlo dědečkovi, potrpěla si na to, aby byl hrob vždycky pěkně upravený.
A pamtuji si, že některé babičky si místo krému mastily obličej papírem od másla. Měly to fakt vychytané.
A úžasné babiččiny hlášky - třeba když jsem byla na ránu, říkala mi: dostaneš facku na břuch a půjdeš plakat na hnůj! To občas říkám mým dětem a jsou pak mrtvé smíchy. A taky mám babiččiny šaty z tmavo modrého taftu s dekoltem vyšívaným perličkami, ve kterých chodila za války „pařit“, beru si je ve sváteční příležitosti, naštěstí měla babi za mlada stejnou postavu jako já.
A já si ještě vzpoměla. Babička mě naučila hledat májovky v lese. Když si vzpomenu jak jsme shrbené lezly po lese a prohmatávaly trávu…, a potom ta výborá omáčka s knedlíkem. Babiččiny rychlokvašky na ty dodnes vpomíná soused. Na dědu by měla být jiná diskuze. Ten nás učil střílet ze vzduchovky na krabičky od sirek, do špalků nám naklepal hřebíky a my je zatloukaly ( děda byl kolář), když vařil brambory pro prasata se šrotem, je to byla dobrota
, když si mazal chleba výpekem z masa..
![]()
Já tedy mám takové modernější babičky, ale prababičky jsem měla dvě, takové ty typické vesnické babičky s velkým B. Jedna byla malířka, nádherně malovala a dělala kreslené dorty (ručně malované obrázky na přání), druhá babi z farmy, tam jsem se poprvé popálila od kamen, mívala pro nás v mrazáku vždy schované Mily ![]()
Hezké vzpomínkyy mám ![]()
@Venetia píše:
nejak mne to nesedi..tozn., ze kdyz jsi se narodila bylo ji uz kolem 70? V kolika mela tveho rodice?
No ano. Já jsem třetí dítě svého otce, měl mě v 39 letech. Otec byl babiččino druhé dítě, měla ho dle mých propočtů v 32 letech, když ona byla ročník 1915 a on 1947. Moje druhá babička měla dvě děti v 26 a 30 letech. Ne všechny ženy začínaly své reprodukční období v osmnácti a končily v pětadvaceti, to je jen dnešní mýtus.