Ze života babiček - pojďme zavzpomínat na jejich zvyklosti

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4 5

Napsat příspěvek

Velikost písma:

dedrichov

7355

4042

5.1.18 22:06

načítám...

Moje babičky dělilo 130km a každá byla úplně jiná, z jiného kraje, přesto obě naprosto babičkovské :srdce: Jedna i s dědou měli 2 zahrady, sad velký dům. Na zahradu nás nejprve vozili každý na jednom nosiči. Babička mne od roku a půl hlídala a na tuto dobu vzpomínala vždy, když jsem jí telefonovala, to už jí bylo 90 let. Báječně vařila a pekla všechny možné kynuté dobroty od vdolků, přes buchty a koláče… Milovala všechna vnoučata a taktéž svoje děti a vždy o nich krásně mluvila. Trávila jsem u nich se sestrou později i různé prázdniny. V pubertě jsme se pochopitelně se sestrou tvářily, že jako zase jedeme do xxx, ale přesto to byla krásná jistota, jak bylo vše stejné, včetně přivítání s babičkou, která věděla, že už nechceme pusy na tvář, tak alespoň do vlasů :andel: …
Druhá babička žila sama, byla taková přísnější, přesto z ní láska také sálala. Spávaly jsme u ní pod peřinou, zatopila nám v ložnici v kamnech, taky v koupelně v takových malých kamínkách. Chodily jsme s ní sbírat do lesa šišky a „bětky“ - ty odřezky po kácení stromů. Taktéž byla skvělá kuchařka…
S oběma jsme chodily na hřbitov, kde udržovaly hroby (i cizí) v pořádku
Snažím se neplakat, no co, prožila jsem krásné dětství díky nim

načítám...
Citovat
Zmínit

vachalovalenka

11.1.18 11:42

načítám...

Vesnické babičky

U nás babinky z vesnice vsechny dobre vari, všechny děti říkaj všem babi, ostatnim strejdo teto, vsechny se snazi stmelit sve rodiny…pres hradbu se spolu bavi…když berou sve vnoucata na koupak nebo na hriste, vezmou hlidat i sousedu…

načítám...
Citovat
Zmínit

kamcaKr

792

30.1.18 03:41

načítám...

Jeste jednu babicku mam, deda umrel pred 2roky a do te doby fungovali hrozne samostatne, meli statek, tam kraliky, prasata, i kravu, housata atd…nechtela jsem u nich o prazdninach byt, protoze to znamenalo hodne prace a vstavani brzy a tak :mrgreen: ovsem lepsi nudlovou jsem nikdy nejedla. a knedliky stale tam jezdime na Bozi Hod na hostinu.

druha babicka byla prazska, zamlada fesanda s krasnou postavou. zemrela pred rokem. vzdycky jsem si s ni hrozne rozumela a povidala ji vsechno u klukach, to mamce nikdy jako mala jsem si u ni na konf. stolku hrozne rada kreslila na pruhledny papiry, probirala se nahrdelnikama, chodila s ni do Kotvy koukat na barbiny nebo do kina nebo na Matejskou pout..babicka byla jedina, kdo s brachou sedl na vsechny atrakce. lepsi porkovou polevku nikdo neuvari. a byla hrozne na chlapy..v poslednich letech nemoci mi vypravela, kdo se ji vzdycky „ve spitalu“ libil a tak a cely zivot hodne kourila, na coz doplatila

zazila jsem i dve prababicky. maminku dedy, kterou si pamatuju jen matne, ale moje mamka ji zboznovala, bydlela v krasne prazske vile..a maminku prazske babicky, ktera mi rikala, ze jsem jeji slunicko a drbala me jako malou na zadech.

Babicky jsou nej :srdce:

načítám...
Citovat
Zmínit

andelka83

32941

5938

30.1.18 08:57

načítám...

Já už nemám žádného prarodiče, babička umřela před 10 lety. Narodila se doma jako prostřední ze sester, prababičce bylo u všech přes 30. Moje babička měla ve 26 letech čtyři děti, z toho dvě porodila doma ( tetu a moji mamku). Výborně vařila, pro ni nejlepší zákusek byl bůček. Měla ráda maso a tučné věci. Dělala domácí nudle, sušila je na plachtách na posteli. V důchodu každé úterý chodila s kamarádkami do kavárny na náměstí. Nejradši jsem měla, když vyndala staré fotky a říkala mi kdo na nich je. Naštěstí ty nejstarší s mými poznámkami jsem si mohla vzít ještě než umřela. Takže opatruju fotku své praprababičky a dalších příbuzných z počátku 20 století.

načítám...
Citovat
Zmínit

kočkadomácí

30.1.18 15:48

načítám...

Krásné téma, nejvíc vzpomínám, jak každou neděli po obědě sedla na gauč a četla si pohádky. Na její krásné dlouhé bílé vlasy, které pak učesala do drdůlku, vzala si šátek a zástěru. Na její báječné makové buchty a bramboráky pečené v železném pekáči přímo na plotně kamen. Jak každé pondělí chodila do krámku pro čerstvě umletý kafe a strkala si ho do kapsy u zástěry a pak voněla po té kávě ještě dlouho. A jak nadávala „dědkovi“, když mi schválně drkal do ruky při jídle a já pokaždé vybryndala polívku. Nikdy jsem ji neslyšela si na něco stěžovat. A jak se vyhřívá na lavičce u domku a mele palcema. :srdce:

načítám...
Citovat
Zmínit

Romilda

860

229

31.1.18 13:14

načítám...

Všechny tyhle krásné příspěvky mě inspirovaly k tomu, že jsem se rozhodla napsat knížku. Nebude to souhrn zvyklostí babiček, ale příběh, ve kterém naše milovaná babička bude taková, jakou si ji pamatujeme. Doufám, že se mi to povede.

načítám...
Citovat
Zmínit

Tiger-lily

35438

31.1.18 13:27

načítám...

@Romilda píše:
Všechny tyhle krásné příspěvky mě inspirovaly k tomu, že jsem se rozhodla napsat knížku. Nebude to souhrn zvyklostí babiček, ale příběh, ve kterém naše milovaná babička bude taková, jakou si ji pamatujeme. Doufám, že se mi to povede.