Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zemřel mi syn
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.4.18 13:24
Co na tohle rict? Deti by nemely umirat.Je to nespravedlive.Vim,ze ted to moc boli, moc, moc a moc.Ale mas jeste holcicku a uz kvuli ni musis byt Ty ta silnejsi. I ona tou ztratou velice trpi a jeji smutek jiste nasobi i pohled na Tebe. Domluv se s nekym, aby veci po chlapeckovi nekam odnesl, treba na pudu. Nemusis mit vycitky, chlapecek navzdy zustane ve vasich srdcich. A vzpominky Ti zustanou.Je to nejhorsi druh bolesti jaky muze matka zazit, ale maleho uz nic neboli a cas zmirni i tvoji bolest.My,co jsme tady zustali, musime zit dal, i po smrti nasich milovanych a ti by nas urcite nechteli videt, jak se trapime. Jednou se stejne vsichni zase sejdeme. Nezustavej s timhle velkym smutkem sama a mluv o nem, o svych pocitech. Uvidis, ze ac se to ted nezda, bude lepe. Preji Vam vsem hodne sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.4.18 13:36
@MeganB píše:
Nevěřím, člověk by toto nepsal na net
Věřit nemusíš. Taky jsem napsal na net, když mi zemřela žena. Zakladatelce přeji upřímnou soustrast. Všichni přece máme děti a bojíme se o ně. Kdyby tobě někdo zemřel, taky by jsi byla ráda za slova útěchy.
- Citovat
- Upravit
8.4.18 13:49
@MeganB píše:
Nevěřím, člověk by toto nepsal na net
prosím tak co zde děláš.. je tu kupa jiných témat na tvou realizaci.. koukej se jim věnovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.18 13:58
@MeganB píše:
Nevěřím, člověk by toto nepsal na net
Proc? Protoze ty bys smutnila jinak? Nejsme stroje naprogramovani na stejnou notu. Kazdy z nas proziva smutek jinak. Nekdo v tichu a soukromi uzavreny do sebe, druhy se svymi nejblizsimi a je i velka cast, ktera o tom s blizkymi mluvit nedokaze a presto sve pocity potrebuje sdilet. Pokud zakladatelce pomuze se anonymne vypsat, jen do toho.
Zakladatelko 
, je mi to lito, drzte se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.18 14:29
@Anonymní píše:
Ahoj všichni. Dnes nad ránem zemřel můj andílek, desetiletý chlapeček na vážnou nemoc, se kterou tři roky bojoval. Máme ještě dcerku, sedmiletou, která je z toho hotová, stejně jako my ostatní. Nemůžu vejít do jeho pokojíčku, který je ve stejném stavu jako předtím, nemůžu vidět jeho oblíbené křeslo, na kterém sedával, nemůžu vyjít na zahradu ani nikam jinam, kam jsme chodili společně. Nevím jak se s tím smířit a nevím jak žít dál… Je tady nějaká maminka, která to zažila a může mě nějak uklidnit..? Mám pocit že pro mě už všechno skončilo… Prosím o respektování anonymu, velmi citlivé téma…
Milá anonymní, je mi moc líto co se ti stalo, nikdo to nemůžeme vrátit zpět…myslím, že nějakého psychologa jste mohli poznat jako rodina už při léčbě, máš nějaké kontakty? Teď musíš být statečná a podržet dcerku, dítě, které přišlo ó brášku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.18 21:51
Ja si ani neumim predstavit, jak hrozne tezke to musi pro vas byt 
Je mi to opravdu strasne moc lito a vim, ze zadna slova tu bolest nezmensi 
Drzte se! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.19 13:15
Ahojky, reaguji na starší příspěvek a prosím, přijmi dodatečně mou upřímnou soustrast… Protože jsem se setkala s takovými smutnými příběhy dosti často, píšu diplomku na toto téma… Záleží na Tobě, zda se ozveš nebo ne. Nikoho do ničeho nenutím, jen chci, aby lidé s podobným osudem vedeli, že se tato práce píše.
Zde je info:
Holky obracím se na vás s prosbou o pomoc při psaní mé diplomové práce. Zabývám se v ní prožíváním ztráty dítěte ze strany rodičů. Cílem mého výzkumu je mimo jiné zjistit, jaké povědomí mají truchlící rodiče o možné pomoci u nás, co jim pomáhá atd… Na základě získaní těchto informací by práce poté sloužila jako podpůrný materiál pro ty, kteří obdobnou ztrátu prožívají a zdráhají se vyhledat odborníka. Výzkum bude probíhat prostřednictvím rozhovoru s rodiči, vše je naprosto anonymní a diskrétní. Vzhledem k mé profesi (krizový intervent a poradce pro pozůstalé) si skutečně zakládám na důvěře jak svých klientů, tak zároveň respondentů pro tento výzkum. Prosím zájemce, aby se ozvali do soukromé zprávy. V případě dotazů mě neváhejte kontaktovat. Uvítám sdílení toho příspěvku i možná doporučení, kam se ještě se žádostí obrátit..
- Citovat
- Upravit
27.8.19 13:20
@Anonymní píše:
Ahojky, reaguji na starší příspěvek a prosím, přijmi dodatečně mou upřímnou soustrast… Protože jsem se setkala s takovými smutnými příběhy dosti často, píšu diplomku na toto téma… Záleží na Tobě, zda se ozveš nebo ne. Nikoho do ničeho nenutím, jen chci, aby lidé s podobným osudem vedeli, že se tato práce píše.Zde je info:
Holky obracím se na vás s prosbou o pomoc při psaní mé diplomové práce. Zabývám se v ní prožíváním ztráty dítěte ze strany rodičů. Cílem mého výzkumu je mimo jiné zjistit, jaké povědomí mají truchlící rodiče o možné pomoci u nás, co jim pomáhá atd… Na základě získaní těchto informací by práce poté sloužila jako podpůrný materiál pro ty, kteří obdobnou ztrátu prožívají a zdráhají se vyhledat odborníka. Výzkum bude probíhat prostřednictvím rozhovoru s rodiči, vše je naprosto anonymní a diskrétní. Vzhledem k mé profesi (krizový intervent a poradce pro pozůstalé) si skutečně zakládám na důvěře jak svých klientů, tak zároveň respondentů pro tento výzkum. Prosím zájemce, aby se ozvali do soukromé zprávy. V případě dotazů mě neváhejte kontaktovat. Uvítám sdílení toho příspěvku i možná doporučení, kam se ještě se žádostí obrátit..
Do SZ kdyz jsi anonymni? Do nekterych temat by studentici nemeli stourat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.19 13:23
Omlouvám se, myslela jsem, že mám k příspěvku připojený podpis. 
Já se v této oblasti profesně pohybuji už pár let, takže nejsem v tomto,,studentík". Akorát bych ráda měla pro zpracování diplomové práce více respondentů, tak zkouším hledat i touto cestou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.21 17:31
Přijmi mou soustrast
Milost a pokoj tobě. Je mi líto, co prožíváš. Mně teď 2.1. umřel také syn. Bylo mu 24 a zemřel náhle a nečekaně. Vím tedy, co prožíváš. Ptáš se co dál? Žij! Máš ještě jedno dítě, žij pro něj. Tvůj syn by chtěl jen jedno, to samé co můj syn: hledej útěchu v Bohu, v Ježíši Kristu. V Bibli je zaslíbené vzkříšení. Bůh je milosrdný. My teď nerozumíme, proč se nám to stalo. Bůh to ale velice dobře ví. Bolest bude a bude do toho dne, než nás Bůh povolá pryč. Teď ale žiješ. Máš rodinu. I já. Opřeme se o Boha a čiňme co chce Bůh : věřme Bohu a milujme ty, jenž n ám Bůh svěřil do péče. Na všechny důležité otázky je odpověď v Bibli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.23 00:46
Je mi to moc líto 😔. Vím, že už je to dlouho. Doufám, že už jsi se s tím nějak naučila „žít“
Mě můj syn zemřel ještě v těhotenství. V 6 měsíci těhotenství. I když se mi narodil druhý syn nedokáži se s tím smířit a to jsou to již skoro 3 roky. Vyhledal jsi nějakého psychologa? Já o tom dost uvažuji, protože mi přijde, že čím déle to je tím je to horší a řeším to alkoholem..
- Citovat
- Upravit
21.1.23 12:10
@Anonymní píše:
Je mi to moc líto 😔. Vím, že už je to dlouho. Doufám, že už jsi se s tím nějak naučila „žít“
Mě můj syn zemřel ještě v těhotenství. V 6 měsíci těhotenství. I když se mi narodil druhý syn nedokáži se s tím smířit a to jsou to již skoro 3 roky. Vyhledal jsi nějakého psychologa? Já o tom dost uvažuji, protože mi přijde, že čím déle to je tím je to horší a řeším to alkoholem..
Holka, to je mi líto. Já prodělala dvě zamlklá těhotenství a taky to s mou psychikou udělalo kotrmelec. Alkoholem to prosím Tě neřeš, zničí Tě to a kdo tu potom bude pro Tvého syna? Věř mi, že moc dobře vím o čem mluvím. Tvůj druhý syn Tě ještě bude moooc potřebovat, ten co odešel už nepotřebuje nic. Najdi si dobrého psychologa, nauč se žít a být šťastná v tom co právě teď máš, co můžeš tvořit a měnit, nezůstávej v tom co už nikdy nezměníš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
