Život – rozchod s bipolárním manželem

Napsat příspěvek
Velikost písma:
3727
8.7.26 16:35
@teroonka píše: Více

Přesně tak. Pak stačí nějaky osobní průšvih, sem tam alkohol a celá léčba jde do háje…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
78227
8.7.26 16:38
@Jazmine píše: Více

samozřejmě když se psychiatrická diagnóza objeví až po dětech, je to těžší, složité řešení, je to případ od případu, ale prostě když se to ví už před manželstvím a dětmi, tak ne, nebrat, smutné, ale předchází se tím obrovským problémům a v podstatě zničenému životu pro zdravého partnera a děti, navíc je to často dědičné

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3727
8.7.26 16:39
@stinga píše: Více

Ano, souhlasim

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3727
8.7.26 16:43
@teroonka píše: Více

Naprosto výstižné :palec:

Hlavně by si to měli pořádně přečíst i ti, kteři tady tak sebejistě odsuzují matku anonymního tulipánu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2330
8.7.26 17:37
@jege píše: Více

Když už musíš někoho obviňovat, neměl bys to směřovat spíš k tomu, kdo tu nemoc má a potenciálně přenesl na ty děti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
37696
8.7.26 17:59
@Jazmine píše: Více

Matku anonymního tulipánu odsuzuje hlavně její dcera a nepsala, že se matka rozvedla kvůli nemoci, ale že jej podváděla a pak se rozvedla, takže klidně se mohla rozvést kvůli milenci a tím způsobila zhoršení nemoci a jako následek i jeho smrt. :jazyk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
63
8.7.26 18:40

To, jestli se mu kvůli rozchodu zhorší stav, je jeho boj. Ne tvůj. Žádná psychická nemoc neopravňuje člověka k tomu aby ničil někoho jiného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9
8.7.26 19:15

Asi to zní tvrdě, ale psychicky nemocné chlapy nebrat, vždycky z toho budou jen potíže, navíc co po něm podědí za psychiku ty děti? Teď v tom prostředí, které jste zde popsala, vyrůstají, a to není dobré. Každopádně rozvod je zde na místě, ten nemocný nepochopí, co je špatně a vás to dřív nebo později akorát zničí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3727
8.7.26 19:21
@jege píše: Více

Anonymní je sakra v jiné pozici než ty, internetový chytrolín, který bez dostatečných informací, jen na základě spekulací, šmahem její matku odsoudil. Jí se to narozdil od tebe dost bytostně a bolestně dotýká a ani bych v její situaci nějakou objektivitu neočekávala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3334
8.7.26 19:34
@Petty10 píše: Více

Ahoj, nechci přilévat do situace více bolesti, ale podvádět nemocného člověka není nikdy dobrá cesta. Normální člověk má velký problém nevěru zvládnout. Nemocný člověk to má o dost náročnější. Vztah je mrtvý a sama si pochopila, že to nejde vyléčit.

Nyní je potřeba minimalizovat škody. Z toho, co píšeš, je jasné, že setrvávat v tom dál by zničilo tebe i ty děti. Přestaň hrát jeho hru na výčitky. Udělala jsi chybu, ale nemusíš se nechat do konce života psychicky týrat a nechat do sebe kopat. Na otázky o milenci už neodpovídej, protože to nikam nepovede. Pokud manžel děti manipuluje, možná by stálo za to poradit se s dětským psychologem, jak je chránit.

Podej žádost o rozvod a začni řešit péči o děti a majetek oficiálně. Při rozvodu přijde náročné období, kterého ses určitě bála. V tomhle chaosu člověk snadno ztratí nadhled. Právě proto by ti teď mohl psycholog nebo terapeut strašně moc pomoct. Drž se :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
37696
8.7.26 19:53
@Jazmine píše: Více

Tak nevěra je vždy špatná a tuplem, když se to týká nemocného člověka, který to nemusí zvládnout, Ty internetová chytrolínko! :jazyk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1965
8.7.26 20:06

Vydržela jste mnohem víc, než po vás kdy kdo mohl žádat. A pravděpodobně mnohem víc, než jste měla. Není zdravé sama sebe takhle týrat jen proto, že by nebylo morálně hezké opustit někoho, kdo má psychickou nemoc, za kterou nemůže… Já mám kamarádku, která je bipolární. A fungovat se s ní dá jenom díky tomu, že ji člověk nemá doma. Je to fajn ženská, když je zrovna ok. Ale když není, tak je to peklo. U kamarádky si můžete vybrat, jestli se s ní dnes uvidíte, nebo ne. Ale u partnera se těm horším chvílím prostě nevyhnete… Já mám sama sebe na prvním místě. Před jakýmkoliv možným partnerem. Proto já bych do vztahu vůbec nešla, kdyby mi druhý svěřil, že trpí bipolárkou nebo schizofrenií. Vím, že ten člověk za to nemůže. Ale já mu prostě a jednoduše nedlužím lásku a vztah - stejně jako to nedlužím nikomu zdravému. A už vůbec bych si nikým takovým nepořídila děti. Hnusné? Možná. Ale víte, co by bylo ještě horší, než to, že by mnou někdo opovrhoval, protože nechci zakládat rodinu s psychicky nemocným? Sedět s vlastním dítětem u psychiatra a poslouchat, že holt ta ruská ruleta nevyšla a moje dítě je taky bipolární…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3727
8.7.26 20:32
@jege píše: Více

Aha, ale on jaksi člověk není rozvedenej za týden, že? Už dávno s ním nemusela být ve smyslu vztahu, dávno mohl vědět, že s ním být nechce a nebude. Narozdíl od tebe ale spekulovat nehodlám, a tuplem nehodlám kohokoliv odsuzovat.

@LukeR1 To umí alespoň pojmenovat a citlivě napsat, a ne se vyjadřovat jak hulvát, pod příspěvkem jedné zoufalé ženy, která spíš než obviňování potřebuje podporu. Myslím, že toho pro něj udělala víc než dost. Pokud žiješ ve světě, kde má být žena „po vůli“ (citace zakladatelky) muže, protože je chudák nemocný, a aby byl klid a jenom proto, že je za něj vdaná, pak je mi tě snad až líto. Vůbec nikde jsem neligitimizovala manželskou nevěru. Ale pokud žiješ s člověkem který žije mezi mániemi a propady těžkych depresí, do toho manželská krize, dovedu prostě pochopit, že člověk snadněji podlehne. Je hodně ubohé ji odsoudit, když jsi nechodil v jejích botách…a také to nejjednušší, že?

A když jsi takový milovník citátu, tak jeden taky pro tebe mám:
„Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.“ (Matouš 7:1-12 B21, Bible)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
37696
8.7.26 21:19
@Jazmine píše: Více

Zakladatelka si ho vůbec neměla brát, jelikož se tak projevoval ještě před dětmi a ona byla zamilovaná do jiného. Jenže se bála riskovat, tak raději do toho uvrhla všechny, i děti, které se na svět neprosily, pak mu nasadila parohy a nakonec chce zdrhnout. Jí bude dobře, on to třeba nezvládne a děti jí to budou nadosmrti vyčítat.

Ale klidně ať se rozvede, mně je to fuk, jenom jsem napsal, že do toho vůbec jít neměla a když už šla, tak je zodpovědná minimálně za ty děti a tu nevěru si mohla odpustit! :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.26 21:32

Vztah jsem vydržela asi 2 roky, možná méně, jsme neustále v kontaktu v práci. Nedalo se to. On má akcent na narcistickou poruchu a ten tvůj muž podle mě také. Všechno, co by mohlo být pozitivní, prostě není, pokud to nedotuju svým nadšením. Vztah, kde ten partner v podstatě přežívá a kolikrát nemluví, ničím nepřispívá, nic nevymyslí a když přijde na rozhovor, ještě má tendencí obviňovat okolí, to není vztah. Jak jsi to takhle dlouho mohla zvládnout? Nejsou všichni stejní, ale ta negativita, schopnost se litovat nad rámec, že jim svět nerozumí a ještě výčitky pod vlivem alkoholu… Nezvládala jsem to, musela jsem ten temný mrak, pod kterým žil, opustit. A zažila jsem ho jen v remisi, jinak byl asi 2× za 20 let hospitalizován, ale i ta remise stála za to. Teď už ho znám asi 10 let, ale vlastně kdybych nepřemýšlela nad tím, že s ním je svět jiný a mnohem horší, tak bych tomu nedávala váhu. Zvyklá jsem si na něj, jen ten jeho život nechci sdílet. On se sebou nic dělat nechce, bere lithium, ale když se někdy zamýšlím, tak je oproti normálním lidem úplně mimo. Nezůstala bych s tvým manželem, ať už se může snažit nebo tvrdí, že to nejde, tak výsledek žádný. Teď úplně cítím, že se mnou budeš nesouhlasit, zastávat se ho. Jasně, jinak bys s ním nebyla tak dlouho. Jen popisuju osobní zkušenost.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová