Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Životní příběh
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.1.20 06:58
Dětství samozřejmě hrozně. To bez debat. Jen by mě zajímalo, kde teď žiješ se synem? Kdo tě živí? Stále slapes? A bydlíš mezi jehlama?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepochopíš
22.1.20 07:15
@Nepochopíš píše:
@marra2
Urejpaný vždycky zajímá to špatný.
Já ale nerypu. Zajímá mě pouze, zda je dítě v pořádku. To není rypani. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.20 07:16
@Trojlístek Aha, takže podle tebe by člověk s depresi neměl mít děti?.. Ideálně ho tak zavřít rovnou do blázince a nechat ho tam, jak se to dělalo dřív, ne? Pro mě láska k dítěti věcná je. Teď jsem pro ne potřebná jako matka, později budu šťastná babička. Můj život má smysl. Naplňuje mě to. Odjakživa mě naplňuje pomáhat druhým. Tak jsem to měla i v práci. To, co se člověku s depresi umí dít v hlavě jsem rozepsala kvůli zakladatelce, která nechapala proč někdy člověk spáchá sebevraždu. V každém případě deprese se hned nerovná sebevražda, a pokud už někdo nějaký ten pokus má, nemusí to znamenat ze se to bude opakovat. Taky třeba ten člověk konečně našel sílu žít. Pro něco nebo někoho žít. Jsem tři roky bez všech léku a ikdyz se v hlavě neubránim těm stavům, vím ze tu mám děti, díky kterým to vždy nějak přečkam. To by jsi tak odsuzovala i ženu po rakovině, s cukrovkou či jinou nemoci ze je od ni nezodpovědné mít děti? Co když se ji rakovina vrátí a možná se podruhé nevyleci? Není to nezodpovědné nebo sobecké??? A to ze je manžel takový jaký je, bohužel se hodně změnil. Čím je starší tím je horší. Možná jsem ho víc omrzela, možná už neodolal tomu tlaku rodičů, hlavně matky, která se nechce smířit s tím ze není ta jediná hlavní žena v jeho životě. Nevím. V každém případě mě mrzí, a mrzelo by to každého kdo má tohle onemocnění, ze se opět našel někdo, kdo by nám nejraději vše odeprel. To je nejspíš nutné treba u jistých druhu schizofrenie, ale vzdávat se kvůli depresi? A to, proč jsem prosila zakladatelku, znám podobný případ z okolí, vím jak je tenká hranice se opět k drogám vratit. Akorát ta osoba to nevydržela a malý chlapeček by dopadl špatne, kdyby neměl perfektniho tatínka s jeho rodinou. Doslova malého zachránili. Kdo ví, jak by vše dopadlo. V každém případě zakladatelka je na vše sama, proto ji obdivuji ze je silná bojovat a překonat vše bolestivé, co ji v životě dohnalo do kouta. Někdy jen nostalgie, splin anebo náročná pece o dítě muže vnuknout myšlenku, alespoň na chvíli si nějak ulevit a pak do toho muže zase spadnout. U zakladatelky je zřejmé, ze ví či chce, moc ji fandím. Je silná. Spousta lidi by dopadla mnohem hůř. Věřím ze i pro ni, je její dítě ten motor a smysl života, stejně jako pro mě. A ty to muzes zpochybňovat jak jen budeš chtít. Každý to cítí jinak.
- Citovat
- Upravit
22.1.20 07:23
@Anonymní píše:
@Trojlístek Aha, takže podle tebe by člověk s depresi neměl mít děti?.. Ideálně ho tak zavřít rovnou do blázince a nechat ho tam, jak se to dělalo dřív, ne? Pro mě láska k dítěti věcná je. Teď jsem pro ne potřebná jako matka, později budu šťastná babička. Můj život má smysl. Naplňuje mě to. Odjakživa mě naplňuje pomáhat druhým. Tak jsem to měla i v práci. To, co se člověku s depresi umí dít v hlavě jsem rozepsala kvůli zakladatelce, která nechapala proč někdy člověk spáchá sebevraždu. V každém případě deprese se hned nerovná sebevražda, a pokud už někdo nějaký ten pokus má, nemusí to znamenat ze se to bude opakovat. Taky třeba ten člověk konečně našel sílu žít. Pro něco nebo někoho žít. Jsem tři roky bez všech léku a ikdyz se v hlavě neubránim těm stavům, vím ze tu mám děti, díky kterým to vždy nějak přečkam. To by jsi tak odsuzovala i ženu po rakovině, s cukrovkou či jinou nemoci ze je od ni nezodpovědné mít děti? Co když se ji rakovina vrátí a možná se podruhé nevyleci? Není to nezodpovědné nebo sobecké??? A to ze je manžel takový jaký je, bohužel se hodně změnil. Čím je starší tím je horší. Možná jsem ho víc omrzela, možná už neodolal tomu tlaku rodičů, hlavně matky, která se nechce smířit s tím ze není ta jediná hlavní žena v jeho životě. Nevím. V každém případě mě mrzí, a mrzelo by to každého kdo má tohle onemocnění, ze se opět našel někdo, kdo by nám nejraději vše odeprel. To je nejspíš nutné treba u jistých druhu schizofrenie, ale vzdávat se kvůli depresi? A to, proč jsem prosila zakladatelku, znám podobný případ z okolí, vím jak je tenká hranice se opět k drogám vratit. Akorát ta osoba to nevydržela a malý chlapeček by dopadl špatne, kdyby neměl perfektniho tatínka s jeho rodinou. Doslova malého zachránili. Kdo ví, jak by vše dopadlo. V každém případě zakladatelka je na vše sama, proto ji obdivuji ze je silná bojovat a překonat vše bolestivé, co ji v životě dohnalo do kouta. Někdy jen nostalgie, splin anebo náročná pece o dítě muže vnuknout myšlenku, alespoň na chvíli si nějak ulevit a pak do toho muže zase spadnout. U zakladatelky je zřejmé, ze ví či chce, moc ji fandím. Je silná. Spousta lidi by dopadla mnohem hůř. Věřím ze i pro ni, je její dítě ten motor a smysl života, stejně jako pro mě. A ty to muzes zpochybňovat jak jen budeš chtít. Každý to cítí jinak.
Krásné si to napsala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.20 07:46
@marra2 stále bydlím na ubytovně je těžké se odtud dostat. Cekam na 18. Abych mohla hned vypadnout
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.1.20 08:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.20 08:32
@Donutka811 píše:
I Tobě (Vám) moc moc stěstíčka 
- Citovat
- Upravit
22.1.20 09:11
@Anonymní píše:
@marra2 stále bydlím na ubytovně je těžké se odtud dostat. Cekam na 18. Abych mohla hned vypadnout
Moc ti fandím, zajdi na úřady, pohádek si o být, a pokud budeš v azylovem dome, tam ti pomohou hodně, a kor dostaneš i dřív své bydlení, je jasné že to nebude hned, ale budeš bydlet.Drz se holka, a i z malym.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.20 09:11
@Radkar1 Proto tam je slůvko většinou, jistě deprese může vzniknout po úrazu, nebo následkem užívání marihuany, stejně tak rakovina může mít vnější spouštěč, ale právě u těchto dvou nemocí je dost dětských a mladistvých pacientů že tam je vliv vnějších faktorů opravdu velmi malý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.20 09:24
@Anonymní píše:
@Trojlístek Aha, takže podle tebe by člověk s depresi neměl mít děti?.. Ideálně ho tak zavřít rovnou do blázince a nechat ho tam, jak se to dělalo dřív, ne? Pro mě láska k dítěti věcná je. Teď jsem pro ne potřebná jako matka, později budu šťastná babička. Můj život má smysl. Naplňuje mě to. Odjakživa mě naplňuje pomáhat druhým. Tak jsem to měla i v práci. To, co se člověku s depresi umí dít v hlavě jsem rozepsala kvůli zakladatelce, která nechapala proč někdy člověk spáchá sebevraždu. V každém případě deprese se hned nerovná sebevražda, a pokud už někdo nějaký ten pokus má, nemusí to znamenat ze se to bude opakovat. Taky třeba ten člověk konečně našel sílu žít. Pro něco nebo někoho žít. Jsem tři roky bez všech léku a ikdyz se v hlavě neubránim těm stavům, vím ze tu mám děti, díky kterým to vždy nějak přečkam. To by jsi tak odsuzovala i ženu po rakovině, s cukrovkou či jinou nemoci ze je od ni nezodpovědné mít děti? Co když se ji rakovina vrátí a možná se podruhé nevyleci? Není to nezodpovědné nebo sobecké??? A to ze je manžel takový jaký je, bohužel se hodně změnil. Čím je starší tím je horší. Možná jsem ho víc omrzela, možná už neodolal tomu tlaku rodičů, hlavně matky, která se nechce smířit s tím ze není ta jediná hlavní žena v jeho životě. Nevím. V každém případě mě mrzí, a mrzelo by to každého kdo má tohle onemocnění, ze se opět našel někdo, kdo by nám nejraději vše odeprel. To je nejspíš nutné treba u jistých druhu schizofrenie, ale vzdávat se kvůli depresi? A to, proč jsem prosila zakladatelku, znám podobný případ z okolí, vím jak je tenká hranice se opět k drogám vratit. Akorát ta osoba to nevydržela a malý chlapeček by dopadl špatne, kdyby neměl perfektniho tatínka s jeho rodinou. Doslova malého zachránili. Kdo ví, jak by vše dopadlo. V každém případě zakladatelka je na vše sama, proto ji obdivuji ze je silná bojovat a překonat vše bolestivé, co ji v životě dohnalo do kouta. Někdy jen nostalgie, splin anebo náročná pece o dítě muže vnuknout myšlenku, alespoň na chvíli si nějak ulevit a pak do toho muže zase spadnout. U zakladatelky je zřejmé, ze ví či chce, moc ji fandím. Je silná. Spousta lidi by dopadla mnohem hůř. Věřím ze i pro ni, je její dítě ten motor a smysl života, stejně jako pro mě. A ty to muzes zpochybňovat jak jen budeš chtít. Každý to cítí jinak.
Myslím že matka s depresemi by neměla lpět na kojení, ale co nejdříve se po porodu zase zaléčit aby tam pro ty děti byla ona, ne jen její stín. Moc dobře vím jak deprese s mateřstvím může zamávat. Já měla to štěstí že jsem trpěla pouze tou dočasnou formou způsobenou hormonálně. Zpětně bych si za to lpění na kojení za každou cenu nafackovala, vždyť jsem kvůli tomu vůbec neprožila první měsíce synova života a i když ho moc miluju a je to úžasný, hodný a chytrý chlapeček, tak ten vztah k němu není takový jaký by mohl být. A jak to vím? Protože u druhého dítěte jsem si nechala pomoct, zastavili mi laktaci a dali mi nějaké injekce na uklidnění a dětství moji holčičky prožívám úplně jinak a to, objektivně, je dcerka náročnější než syn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.20 09:31
@Heivka Ale tohle je tvůj případ. A jak je 100 lidi a 100 chuti, je i možných 100 různých příběhu. Já se o děti starám na 100%. Troufám si říct, ze úplně jako normální “zdravá” ženská. To, co se mi děje v hlavě, zůstává u mě v hlavě. Naopak, děti jsou motor, který mě nutí vstát a fungovat. Vím ze Je spousta mamin co můžou prožít poporodni depresi, to ale není spojené s klasickou depresi. Spojuješ dvě věci, které na sobě nezávisí.
- Citovat
- Upravit
22.1.20 10:00
@Anonymní píše:
@Heivka Ale tohle je tvůj případ. A jak je 100 lidi a 100 chuti, je i možných 100 různých příběhu. Já se o děti starám na 100%. Troufám si říct, ze úplně jako normální “zdravá” ženská. To, co se mi děje v hlavě, zůstává u mě v hlavě. Naopak, děti jsou motor, který mě nutí vstát a fungovat. Vím ze Je spousta mamin co můžou prožít poporodni depresi, to ale není spojené s klasickou depresi. Spojuješ dvě věci, které na sobě nezávisí.
Tak samozřejmě nevím jaké je to mít tu opravdovou depresi, ale že jedete na 100% je teď možné, bohužel mám tu zkušenost že kamarádka co trpěla depresí si taky myslela že všechno zvládne bez léčby protože má pro co žít, připravovala se na svou svatbu, chystala si výbavu pro nenarozené miminko. Místo na svatbu jsem jí šla na pohřeb, zastřelila se i s dítětem v břiše, byla v 5 měsíci, ještě den před tím jsem jí potkala a vyprávěla mi jak je šťastná že bude mít vytouženou holčičku a že odběr plodové vody vyšel negativní (bylo podezření na VVV). Za dva dny přišel její táta a přinesl parte 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.20 10:54
@marra2 píše:
Já ale nerypu. Zajímá mě pouze, zda je dítě v pořádku. To není rypani.
Z tvého projevu je zřejmé, že ti na dítěti zakladatelky velmi záleží, předpokládám, že chceš jejímu dítěti finančně pomoci, aby se mu dařilo lépe, když to z tvé strany není rýpání, že? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
