Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Změnil se, je z něj sobec
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.2.12 22:59
To jsou těžké rady, jestli potřebuješ jen politovat, tak samozřejmě, to Tě lituju, ale! Ale jestli se ani po roce a půl citově nepřimknul k synovi, tak to může být opravdu problém. Jenže radit na dálku v takové situaci, kdy jsi těhotná (takže všechno si bereš víc k srdci - což je v pořádku), syn je nemocný a přítel nevyspalý, to se radit moc nedá. Myslím, že bys měla počkat, až budou lepší časy - zdravé dítě, odpočatý přítel, babička, co pohlídá - a trochu si to vyříkat. Budu držet palce, ať toho na Tebe není tolik.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.12 23:16
Musíš si ho tak trochu zapojit sama…ať se tváří sebevíc kysele…Chlap spoléhá na to, že ženská snese vše…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.12 23:16
Tak to je dost huste, ja jsem po porodu zacala brzo pracovat, takze jsem na manzela nahazela dost cinnosti v domacnosti, uz si zvyknul, ze neni stredem pozornosti, ale muj manzel na rozdil od Tveho pritele syna miluje a je s nim rad a holt, kdyz se potrebuji vyspat tak hlida a s malym si hraje… Zkus Tvemu priteli vrazit vse co je treba udelat, az to udela a maly bude spat, tak at si jde na pc. Jinak drzim pesti at se hodis do klidu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.12 23:23
Já si myslím, že syna miluje, ale upřednostňuje sebe … prostě už jen nemůžu, co v co jsem věřila - jak jsem mu věřila - se teď rozpadlo na malý kousky, který nevím, jak slepit … mám pocit, že jsem na všechno sama …
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
1.2.12 23:25
Popros ho, když něco potřebuješ a promluvte si.. Je to potřeba…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.12 23:47
Pannda má pravdu, i když z toho nebude ze začátku moc nadšený, trvej na tom, že se bude malému věnovat a v domácnosti dělat svůj díl práce. Jinak zůstane vše na tobě a čím déle to potáhneš sama, tím víc si on na to zvykne a neudělá už nic. Promluv si s ním o tom až bude mít dobrou náladu, s unaveným a mrzutým chlapem není žádná řeč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kub.kub
1.2.12 23:49
Nečekej, že bude něco dělat s úsměvem na rtech, tím mu dáváš do ruky hroznou zbraň - ví, že stačí udělat pár ksichtů a ty tu věc po něm přestaneš chtít. Tumáš dítě a já jdu vařit, nebo si dítě beru já a vařit jdeš ty. Ksichty nevidím. 
- Citovat
- Upravit
1.2.12 23:59
Ahoj,
teda kočko, pěknej záběr… 
Máš na výběr dvě možnosti. Buď to zkusíš po dobrým, kdy „vyčíháš“ jeho dobrou a přístupnou náladu a zkusíš s ním po dobrém promluvit. Nic nevyčítat, v klidu mu říct, že si přijdeš na vše sama, že toho je na tebe moc atd atd. Hlavně nezačínat větou „TY“ a obviněním, ale spíš formou „JÁ mám pocit, že je toho na mě opravdu moc…“
No a pak je druhá a myslím, že v případě Tvého přítele účinnější a to ráznější. Kdy se prostě jeho zajetý systém totálně překope a on bude muset začít hold fungovat jednak jako partner a v druhý řadě jako otec. Dítě jste si pořizovali přeci spolu, druhé je na cestě a pokud mu ještě stále nedošlo, že veškerá péče o dítě, domácnost a v podstatě celá zodpovědnost, neleží jen a jen pouze na Tobě, pak je nejvyšší čas s tím něco udělat. Jak psaly holky, nečekej, že to půjde hladce, obrň se vůči ksifchtům, pitomým řečičkám, prostě vypouštěj tohle jedním uchem dovnitř a druhým ven. Čím dřív pochopí, že se musí začít chovat jako chlap o kterýho se můžeš opřít, tím líp, jak pro Tebe samotnou, tak pro syna a vlastně i pro něho…
Držím pěsti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.12 00:39
Vůbec se nechci Tvého chlapa zastávat,ale trochu mě zaujala jedna věc z příspěvku.Píšeš,že přebalí,ale ne moc dobře. Jen se zeptám na jednu věc,není třeba i trochu problém v tom,že ho kritizuješ,jak co s malým udělá?Jakože třeba přebalí a ty mu „vynadáš“,že to neudělal dobře?Ono to není moc motivující a navíc ti chlapi prostě berou strašně úkorně,když s ním dítě nechce být a volá po mamince.Hrozně blbě to nesou.A i jak zazněly příspěvky předešlé,ono je pro chlapa jedodušší,že se zaksichtí a ty to uděláš......Byla bych v tomhle víc nekompromisní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.12 08:24
souhlasím s tetes. Ale nebyla bych tak nekompromisní, jak píše. Nechala bych ho ať si cestu k dítěti najde sám. Můj mi taky s ničím nepomůže, malá chce maminku. Ale když výjimečně si nechá pomoct od něj, je na něm vidět že mu to dělá dobře. A oni ty děti do dvou let pro chlapy nejsou nic moc. Moc to nemluví, špatně to chodí, na fotbal se to ještě nehodí… 
Jinak všeobecně bych řekla že jsou na chlapy poslední dobou kladeny čím dál větší nároky. Já se mojemu nedivím, že se chce natáhnout a mít klid když přijde z práce. On tam celej den dělá a když přijde domů a já mu hodím na krk děti tak je jasný že nebude radostí vyskakovat. Jo, já mám na starost barák, děti, zvířata, ale zase od toho jsem doma. A upřímně řečeno, během dne mám x hodin hluchých, kdy si můžu sednout, potlachat s kámoškou, zevlovat na netu. To on v práci nemá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.12 08:27
Ahoj,
v první řadě si trochu rýpnu, píšeš, jak jsi na všechno sama a druhým dechem dodáváš, že máš hlídací babičky, což je luxus, který spousta z nás nemá a je opravdu na vše sama.
A s tím přebalováním, nekritizuj, chval, i kdyby to bylo blbě. Ono to pak dost demotivuje k další pomoci a ty se pak divíš, že se k ničemu nemá. Když chlap hlídá nebo pomáhá, tak to nekomentuj, ať si to dělá jak chce.
Jinak, pokud už sis s mužem promluvila a výsledek je nulový, tak budeš muset přitvrdit a prostě tu pomoc žádat a blbé kecy a nepříjemné výrazy ignorovat. Dej mu dítě a jdi si něco dělat. Trvej na jeho pomoci. Sedí u PC, tak mu dej malého na klín a odejdi. Chceš si jít odpo lehnout, dej mu dítě, ať jdou ven a zavři se v pokoji a spi. Nečekej, že se nabídne a prostě si říkej o pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.12 08:55
Souhlasím s názory nade mnou. Mně z toho příspěvku taky trošku příjde spíš kritika za nedostatky než pochvala. Mělo by to být automatické, že muži pomáhají, ale bohužel, nám ženám je to dáno do vínku, muži se to musí napřed naučit.
Já bych chválila za každou hloupost. Opravdu se může cítit odstrčený v tom, že malej chce radši mámu, tak se ani moc neangažuje a veškeré činnosti spojené s tím má znechucené, protože si říká, že to stejně nemá cenu.
Teď už asi moc věcí nespravíš, ale až se narodí druhé, zkus ho od první minuty angažovat. Nakojíš ho a šup mimčo taťkovi na rameno. Prostě to, co děláš ty automaticky, ber jako že je automatické i pro něj. To samé starší dítko. Oblíknout a šoupnout taťkovi na procházku. Ksichty jako by neexistovaly, na řeči se snaž najít vhodné argumenty. Snaž se být milá a příjemná, nehádat se, tím dosáhneš víc, než odsekáváním a urážením se. A chval, chlapi jsou jiný druh a potřebují to víc než my.
Na druhou stranu, když bude po noční nebo unavený z práce, respektuj to a snaž se děti klidit někde bokem, ať se vyspí. Unavenej chlap je nepoužitelnej a z toho pak vznikají i hádky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Michelin
2.2.12 09:01
Filipina píše: … Teď už asi moc věcí nespravíš, ale až se narodí druhé, zkus ho od první minuty angažovat. Nakojíš ho a šup mimčo taťkovi na rameno. Prostě to, co děláš ty automaticky, ber jako že je automatické i pro něj. To samé starší dítko. Oblíknout a šoupnout taťkovi na procházku. …
Jen taková malá technická, on bude taky na mateřský? 
- Citovat
- Upravit
2.2.12 09:07
Michelin píše:Filipina píše: … Teď už asi moc věcí nespravíš, ale až se narodí druhé, zkus ho od první minuty angažovat. Nakojíš ho a šup mimčo taťkovi na rameno. Prostě to, co děláš ty automaticky, ber jako že je automatické i pro něj. To samé starší dítko. Oblíknout a šoupnout taťkovi na procházku. …Jen taková malá technická, on bude taky na mateřský?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsem moc zklamáná z chování přítele. Mám synka rok a půl, čekáme další … To že mi téměř nepomáhá je už normální - malýho skoro nehlídá, protože s ním malej brečí máma (aby taky ne, když si s ním na pár minut hraje a to je celý), nakrmit ho neumí - malej od něj nic nesní, přebalit zvládne, ale ne zrovna dobře. Veškerý uspávání a péče (mimo stříhání vlasů) je na mě. Sem tam umeje nádobí, ale to je tak dvakrát do měsíce. Pokud se v noci nevyspim (např. rostou zuby), nikdy mi neřekne, že s malým půjde ven (přes zimu s ním byl 3×) nebo si s ním pujde hrát, abych se vyspala … S tím vším jsem se smířila, sice si moc nedokážu představit druhý dítě, když mi vůbec nepomůže …
Ale. Od pondělka je malej nemocnej. Měl horečky 38-39 st. Já s nim celej den ležela v posteli, četli jsme si knížky, pokud jsem ho nechala chvíli sama - histerickej pláč, takže jsem ho furt musela tahat sebou. Přítel měl v po, út noční, v út spát nešel, celou dobu seděl u pc, hrál hry, když jsem mu řekla, ať jde spát do kuchyně, řekl ať se nestarám. Když jsem mu přinesla malýho na pochování, měl ještě kecy, co ho otravuju, že spal jen dvě hodiny. V noci z út na st měl malej 40,3 ve st - dnes byl skoro bez teploty. Přítel spal do 5 odpoledne (normálně spí tak do jedný) a ještě mě sprdnul, že jsem ho vzbudila tím, že jsem se dovolila v pět se naobědvat. Odpoledne jsme měli jet k dr., prej jestli má jet se mnou - no moc nadšenej z toho nebyl … když jsme se vrátili, malej chtěl na zemi si hrát, tak jsem ho chovala, dělala s nim kaši, připravovala věci na spaní - no ruce jak opice, divim se, že jsem ještě nepotratila … a přítel opět seděl u pc, chovat ho nechtěl, že prý si bude hrát na zemi - prcek se ani neudržel na nohou a padal, takže mi nic jinýho nezbylo. Jako „sladká“ tečka na závěr bylo, že šel do hospody (po tom, co měl minulou noc tu horečku). Jinak samozřejmě, nejdůležitější je, aby to od malýho nechytl on, u mě to nevadí …
Naštěstí tu jsou babičky, co pomůžou, ale … strašně mě zklamal, před prckem to byl ohledupnej chlap, kterej by se pro druhý rozdal a dnes … hospoda, počítač a radši 100× spousta jinej činností než já a syn …sobec, jen já já já … jsem zklamaná a pomalu začínám litovat toho, že spolu čekáme další dítě … protože až se narodí, je mi jasný že, na děti budu sama … pomoc veškerá žádná - klidně se strhej, že, hlavně že já mám svý pohodlíčko …