Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Znásilněna v 17 letech. Jak se s tím vyrovnat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
27.9.21 16:44
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
27.9.21 16:44
@Anonymní píše:
A to tam mamka předem nevolala?
Ne nevolala normálně jsem si tam zavolala já a zeptala se zda můžu přijít. Měla jsem zánět bylo mi 16 protože sem byla deb. l a vsadila se, že vlezu do požární nádrže a budu v ní 5 minut plavat byla úplně zelená a jaksi mi nedošlo že z toho mohu mít problémy tam dole… Pak jsem přišla prohlídnul mě řekl mi, že jsem blbá, když jsem řekla proč to mám. Poučil mě jak to funguje a dal mi antibiotika nějaký čípky a dobrý.
Takže v tom problém není jiná věc je že ty nepotřebuješ jen gynekologa ale i psychologa a samozřejmě to bude jiné. Zavolej na linku důvěry a oni ti opravdu pomůžou.
Příspěvek upraven 27.09.21 v 16:46
- Citovat
- Upravit
27.9.21 16:45
Ty se nemas, za co stydet. Zkuskontaktovat Bily kruh bezpeci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.21 16:46
@Anonymní píše:
K lékaři bych určitě měla, ale nejsem plnoleta, takže nemohu jít sama.Na policii určitě ne, nedokážu si představit to celé popisovat, kde co a jak.
No promiň, ale je ti 17.. to chodíš po doktorech pořád s mamkou? Na gyndu jsem chodila od 14 a sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.21 16:48
@Dara90 píše:
No promiň, ale je ti 17.. to chodíš po doktorech pořád s mamkou? Na gyndu jsem chodila od 14 a sama.
Na gynde jsem byla pouze jednou a ano s mamkou.
- Citovat
- Upravit
27.9.21 16:49
@Dara90 píše:
No promiň, ale je ti 17.. to chodíš po doktorech pořád s mamkou? Na gyndu jsem chodila od 14 a sama.
Tak na tom nevidím nic špatného 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.21 16:54
@megginka300 píše:
Tak na tom nevidím nic špatného
No tak každého věc. Já jsem byla samostatná brzo. Každopádně kdybych byla v této situaci a s mamkou měla vztah o ničem a nechtěla se jí svěřit, tak si zavolám na gyndu a jdu sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
27.9.21 16:56
Zavolej na gyndu kdy můžeš přijít, že máš problém a oni ti normálně řeknou přijd ten a ten den a hodinu a nemusíš čekat. At to s nima neřešíš po telefonu - případně opravdu zavolej na tu linku bezpečí. A oni ti opravdu pomohou všechno zařídit co bude potřeba, když je pro tebe ted problém i sama jít na gynekologii.
Příspěvek upraven 27.09.21 v 17:03
- Citovat
- Upravit
27.9.21 17:02
@Dara90 píše:
No tak každého věc. Já jsem byla samostatná brzo. Každopádně kdybych byla v této situaci a s mamkou měla vztah o ničem a nechtěla se jí svěřit, tak si zavolám na gyndu a jdu sama.
Nahodou je to fajn že chodí s mámou.
Dnešní slečny mají všechno rychlé, bohužel.
Jinak souhlasím, je třeba to řešit a pokud nemá dobrý vztah s mámou, tak jít určitě sama, případně kamarádka..
Ale chápu ji, znásilnění je hrozna věc, to psychika musí být hodně špatná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.21 17:02
@ludmilaadamkova píše:
Zavolej na gyndu kdy můžeš přijít že máš problém a oni ti normáolně řeknou přijd ten a ten den a hodinu a nemusíš čekat at to s nima neřešíš po telefonu případně opravdu zavolej na tu linku bezpečí. A oni ti opravdu pomohou všechno zařídit co bude potřeba, když je pro tebe ted problém i sama jít na gynekologii.
Nebyl by problém jít sama na gynekologii. Ale, je mi jasné, že tam budu muset objasnit co se stalo. 
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
27.9.21 17:07
@Anonymní píše:
Nebyl by problém jít sama na gynekologii.
Tak teoreticky nemusíš můžeš říct že jsi měla nechráněný sex a bojíš se otěhotnění a pohlavních nemocí. Pokud to opravdu nechceš řešit ALE!!! tohle prostě řešit musíš jinak se přes to nedostaneš a bude se to zhoršovat. Může se ti z toho vyvinou deprese, OCD, můžeš se přehnaně zaměřit třeba na hubnutí a kompenzovat to hlídáním jídla můžeš mít problém vůbec chodit ven a to až tak že opravdu nebudeš moct chodit ven. Může to po psychické stránce být horší a horší. A tím nemyslím to řešit s policií ale s psychologem a terapií. Samozřejmě uplně nejlepší by bylo to říct na policii ale chápu že to je strašně náročné a výslechy jsou psycho.
- Citovat
- Upravit
27.9.21 17:08
@Anonymní píše:
Dobrý den, nevím do jaké kategorie to zařadit. Je mi 17 let a je to týden od toho co jsem byla znásilněna, když jsem šla z diskotéky. Každou noc probrečím
Někomu to řekni, pokud se necítíš na to svěřit se mamince, tak třeba té kamarádce, učitelce, komukoliv. Uvidíš, že se ti uleví. A myslím si, že i když zrovna teď s mamkou nevycházíte nejlépe, tak bys možná byla překvapená, jak by tě podržela. Existuje linka bezpečí(čislo 116 111), tam se můžeš vypovídat, ale rozhovor bude stejně o tom, že budete řešit, komu se můžeš svěřit osobně. Určitě tam zavolej je to zdarma a anonymní. Proberou to s Tebou a třeba společně přijdete na to, komu se svěříš. Neboj volání bude v tvé režii a nikdo tě nebude nutit mluvit o tom, o čem nechceš. Při nejhorším můžeš kdykoliv zavěsit. Nepřijde mi jako špatný nápad, pokud si opravdu neumíš představit o tom mluvit, napsat mamince dopis. Prosím Tě, nenechávej to být, to vážně není řešení a jednou by Tě to mohlo doběhnout. Máš to těžké, ale ty to zvládneš, udělej to pro sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
alena1995
27.9.21 17:11
@Dara90 píše:
No tak každého věc. Já jsem byla samostatná brzo. Každopádně kdybych byla v této situaci a s mamkou měla vztah o ničem a nechtěla se jí svěřit, tak si zavolám na gyndu a jdu sama.
No, tam ty si byla samotná brzo a někdo jiný není. To snad není ani možný, že tady budeš ještě řešit takovou hloupost.
Zakladatelko, nevím, co bych dělala, chápu, že nechceš na policii ani k dr, ale alespoň prosím, buď rozumná a zajdi si klidně sama k lékařce, nejde jen o těhotenství, ale také o pohlavní nemoc, nepodceňovala bych to. Jsi mladá, a věř, že s tímhle se sama poprat nemáš šanci. Není to ostuda, ty se nemáš za co stydět. Ale třeba pomůžeš tomu, aby to už ten člověk žádné jiné holce nikdy neudělal.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zažila jsem to samé před 25 lety. Bylo mi v té době 18, také ještě panna. Mě tedy moc pomohli rodiče, pokud tuto možnost nemáš, tak zkus nějakou linku bezpečí nebo psychologa nebo tu kamarádku. Popř. pokud to doporučí, tak se na nějakou dobu nebraň ani psychiatrovi a AD. Hlavně to teď ze sebe musíš co nejdříve dostat, jinak se bude jenom hůř.
Chápu, že si nešla k lékaři a na policii. Také jsem tenkrát nešla. Představa, že to celé několikrát dokola vysvětluji cizím lidem byla v té době nepředstavitelná. Chtěla jsem hlavně zapomenout.
K lékaři na vyšetření by si měla jít, ale asi ne sama. To ti poradí na té lince, potřebuješ doprovod kamarádky nebo klidně odborníka.
Jinak kvalitní teprapie a čas to zahojí. Několikrát v životě se mi vzpomínky vrátily, např. potom, co jsem poznala manžela věděla jsem, že je to ten pravý, tak jsem se úplně sesypala. Manžel mi tenkrát moc pomohl se zase dát dohromady.
Společně s jinými nepříjemnými zážitky, které potkají v různých podobách každého mě to ovlivnilo v tom, že dlouho skrývám emoce a je pro mne těžké se někomu otevřít. Na první pohled prý působím naštvaně a nepřístupně. Je to jakási má obrana. Žiju si ve své bublině a jen tak někoho do ní nepustím.
Třeba v zaměstnání mi delší dobu trvá než se zařadím do kolektivu, právě proto, jak na ostatní působím. Teď v tom posledním mi trvalo rok, než jsem zapadla.