Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zvláštní vztah s matkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.12.14 22:41
@bamba píše:
@Janha Nikdy jsem své děti nenechala ve štychu, ale asi jsou divní, bo si zajistili bydlení a nanastěhovali se k nám.
Já tyhle debaty s lidmi bez špetky empatie miluju 
ano, mas divný děti a ty jsi taky cela divná. Jasné, prostě tvým deckam by se to nikdy stát nemohlo a kdyby stalo, tak at se snaží, neb ty mas od chováno a hodlas si užívat zivota. A ja ti to bezstarostné stáří přeju. Zkratka na tu zakl. situaci nemám tak vyhraněný názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
merde
15.12.14 22:41
@shellmyska píše:
@merde je mi lito jak to mas s dcerou, ale presto ti doporucim respekt. Tim myslim, byt tvrda k ni, pokud mas pocit ze te vyuziva, ale s respektem vuci jeji osobe. „Jsem rada, ze jsi prisla a jsi tu kdykoliv vitana, ale s tvym problemem ti pomoci nemohu…“ casem pochopi, ver mi. Vztahy jsou slozite, ale s tvym pripadem to nema nic spolecneho. A nelze srovnavat. Zkus dotoho nezapojovat tolik svych emoci.
Ja vim, jenze to je tak strasne tezky, kdyz to cloveka tolik uvnitr boli. Ale musim
- Citovat
- Upravit
Meha
15.12.14 22:45
@merde To je opravdu zvláštní mít takový vztah s jedním ze svých dětí.
Ale jak jsi napsala, je asi jediná cesta přijmout ji, jaká je, i když je to pro Tebe hodně těžké.
Je to dobrý paradox, že studuje zrovna psychologii.
Každopádně držím palce, ať se vaše cesty sblíží a ne úplně rozejdou.
- Citovat
- Upravit
merde
15.12.14 22:48
@Elen.Lenka píše:
@merdeJenže já jsem neodešla kvůli jinému, odešla jsem, protože už jsme se neměli rádi. S ex jsme si to všechno řekli a i proto máme po rozchodu krásný vztah.
Věřím, že jsi skvělá ženská, ale jak můžeš říct, že máš další dvě skvělé děti. To máš opravdu takový pocit, že to třetí skvělý není? Třeba je skvělá! Jenom prostě jinak, než podle tvých představ.
Víš myslím, že zrovna my dvě máme hodně společného, akorát každá z jiné strany.
Je to hrozny, ale mam. S dalsima dvema dcerama mam vynikajici vztah, je tam to materske pouto a to moje nejmladsi je neurologicky postizena, presto ji strasne miluju.
Tahle dcera byla moje prvni, taky v 18 a asi jsem na to nebyla pripravena nebo ja nevim. Ona se od mala nechtela mazlit, utikala a od mala byla odtazita. Do toho se druha dcera narodila po roce a trictvrte a to taky nebylo dobry, protoze ta nejstarsi zacala zarlit a ja na ni nemela cas. Zivot bych za ni polozila jako za vsechny ostatni deti, ale ten vztah byl vzdycky takovy trosku jiny. Stokrat si ted muzu rikat, ze mozna, kdybych urcite veci udelala jinak, bylo by to jine, ale treba taky ne 
proste se s tim musim smirit a musim se naucit ji brat takovou jaka je a prestat si ublizovat a ublizovat ji
- Citovat
- Upravit
shellmyska
15.12.14 22:49
@merde píše:
Ja vim, jenze to je tak strasne tezky, kdyz to cloveka tolik uvnitr boli. Ale musim
Ano, boli… ale pravdepodobne to bolii ji, psalas, ze delala v puberte problemy. Hledala se, je tezke se srovnat sam se sebou, nekdo je bezproblemovy, nekdo doslova „na zabiti“. A do vseho zmeny chemickych latek v mozku, navaly hormonu… no nic jednoducheho ta puberta. Stejne jako kazde mimcoje jine, kazdy pubertak je jiny. Prozila sis peklo, a pravdepodobne ti to hodne ublizilo a kdyz uz ti svitla nadeje, ze bude dobre a vsechno se zlepsi, pak sla jinym smerem nez si mozna videla ty. For je v tom, ze jeto jeji cesta. Ona musi vydrzet sama se sebou. Nekdy nam rodice chteji radit, ale je pozde, jsem dospeli a nechceme jejich rady. Nechji jednoduse jit jeji pout a ukaz ji pouze lasku, ktera treba jeste hluboko zustala uzamcena. Nase deti jdou po nasi stezce chvili s nami, a nekdy ji opusti driv a nekdy pozdeji. Ale dulezite je ji nechat slapat samotnou - at uz v bahne, nebo polouce, je to jeji cesta. Uvidis, ze se ti ulevi, kdyz budes pouze nahlizet
- Citovat
- Upravit
merde
15.12.14 22:50
@Meha píše:
@merde To je opravdu zvláštní mít takový vztah s jedním ze svých dětí.
Ale jak jsi napsala, je asi jediná cesta přijmout ji, jaká je, i když je to pro Tebe hodně těžké.
Je to dobrý paradox, že studuje zrovna psychologii.Každopádně držím palce, ať se vaše cesty sblíží a ne úplně rozejdou.
jednou mi rekla, ze studuje psychologii, aby konecne pochopila svoji matku, byl to vtip, ale v nasi situaci takovy cerny humor
- Citovat
- Upravit
merde
15.12.14 22:51
@Elen.Lenka píše:
@MadenHledám práci v místě, kde bydlí on. Sehnala bych si pak nějaký maličký podnájem, a až bych věděla, že je nám pořád hezky - přestěhovala bych se k němu.
Jinak v místě, kde bydlí můj nynější přítel jsem bydlela 4 roky, takže se tam chci vrátit tak i tak, jen okolnosti mě donutili vrátit se k našim.
Dokud budete kazdy zvlast tak vam bude hezky z toho navstevovani 1× za 14dni cloveka nepoznas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.14 22:53
@shellmyska
@shellmyska píše:
Ano, boli… ale pravdepodobne to bolii ji, psalas, ze delala v puberte problemy. Hledala se, je tezke se srovnat sam se sebou, nekdo je bezproblemovy, nekdo doslova „na zabiti“. A do vseho zmeny chemickych latek v mozku, navaly hormonu… no nic jednoducheho ta puberta. Stejne jako kazde mimcoje jine, kazdy pubertak je jiny. Prozila sis peklo, a pravdepodobne ti to hodne ublizilo a kdyz uz ti svitla nadeje, ze bude dobre a vsechno se zlepsi, pak sla jinym smerem nez si mozna videla ty. For je v tom, ze jeto jeji cesta. Ona musi vydrzet sama se sebou. Nekdy nam rodice chteji radit, ale je pozde, jsem dospeli a nechceme jejich rady. Nechji jednoduse jit jeji pout a ukaz ji pouze lasku, ktera treba jeste hluboko zustala uzamcena. Nase deti jdou po nasi stezce chvili s nami, a nekdy ji opusti driv a nekdy pozdeji. Ale dulezite je ji nechat slapat samotnou - at uz v bahne, nebo polouce, je to jeji cesta. Uvidis, ze se ti ulevi, kdyz budes pouze nahlizet
Skvělá myšlenka a plně s ní souhlasím. Jsme průvodci našich dětí, musíme jim ukázat naši lásku, vše co je na světě dobré, ale cestu si musí najít vždycky sami. Jen pořád musí cítit naši lásku, že tu pro ně jsme…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shellmyska
15.12.14 23:01
@Elen.Lenka píše:
@shellmyskaSkvělá myšlenka a plně s ní souhlasím. Jsme průvodci našich dětí, musíme jim ukázat naši lásku, vše co je na světě dobré, ale cestu si musí najít vždycky sami. Jen pořád musí cítit naši lásku, že tu pro ně jsme…
Ano, potrebuji to vedet. Nemela jsem s mamou takovy vztah jako ty, ale nesedely sme si v puberte. Na VS jsem se odstehovala a stala se z nima skvela kamaradka, i kdyz ma nekdy tendence zklouzavat k poucovani a vnucovani mi sveho pohledu, vim, ze me ma rada a nezlobim se na ni. Je mi lito, jak to mas. Preji ti, abys nebyla obrazem sve mamky pro svou dceru. Abys nikdy v sobe nenasla takovou smutne arogantni nadrazenost, ktera schovava asi jen bolest a strach. pro svou vlastni sebevychovu si od puberty pisu deniky ve kterych si objasnuji situace a pripominam okamziky, ktere me mohou potkat az ty moje deti budou mit taky rodiny jako mam ja. Obcas mame prirozene sklony byt v pokrocil2jsim vekurodicum podobnejsi nez bychom si v mladsim ja dokazali pripustit. 
- Citovat
- Upravit
15.12.14 23:11
Zakladatelko, jak já ti rozumím. 
jsem taky s malou u rodičů, s partnerem to nevyšlo, vylezlo z něj nezodpovědný pako. já jsem teda asi taky nezodpovědná když mám dítě s ním, ale aspon se starám o dítě - narozdíl od něj. musela jsem tedy k rodičům a přesně jak říkáš. máti na mě nenechá nit suchou. nevěří mi, před týdnem jsem měla narozeniny a chtěla jsem jít večer s kamarádem si sednout - po x měsících, máti řekla, že NA MĚ NEBUDE ČEKAT DOKUD SE NEVRÁTIM, takže jsem nikam jít nemohla, protože neměl kdo pohlídat malou (podotýkám je mi 26). mluví mi do toho jak a čím malou krmim, co jí oblíkam na sebe, mluví mi do toho co jí kupuju a kolik za ní utrácim. Taky rodičům nepříspívám-několikrát jsem říkala že jim přispívat budu - nechtějí, taky to údajně nepotřebují. Ale když koupím malé něco dražšího, hned mi to vyčítá, že takle utrácim, a že na to mám jen díky nim, protože mě tu nechají bydlet. Nechápu to. Jsem u nich, protože nastala krize, studuji VŠ a hledám i brigádu, máma mi sama navrhla at jdu k nim a ted mi to vyčítá??
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, je toho mnohem víc. Taky své rodiče miluji, zachránili mě v nouzi, ale nechápu, proč mi to musí neustále předhazovat
být tebou (mít přítele) prchám k němu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.14 23:19
Ahoj quinty,
úplně ti rozumím. A budu nám oběma držet palce - ať jsou lepší zítřky! 
S tím stěhováním ještě počkám, snad to vydržím. Chci se přestěhovat s tím, že jsem rovnocenný partner /a to aspoň finančně/, takže snad brzy najdu práci.
Posílám spousty sil!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.14 23:23
@Elen.Lenka tobě taky spoustu sil, a hlavně nekonečnou trpělivost a chladnou hlavu s mátinkou 
nezbývá než zatnout zuby a vydržet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.14 00:59
@Janha píše:
Já tyhle debaty s lidmi bez špetky empatie miluju
Asi tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
