Rok porodu: 2024
Celkové hodnocení porodnice:
Ahoj jsem 7 měsíců po porodu, až dnes jsem se rozhodla, že napíšu recenzi na Benešovskou porodnici. Co se týče porodu, porodního sálu a sestřiček, doktorů na porodním sále. Vše naprosto ukázkové … Perfektní péče od začátku porodu do konce. Syn se narodil v pondělí, první dva dny bylo vše na lůžkovém super. Malý v podstatě spinkal. Sestřičky mi daly dostatek času na zotavení. Byly velice milé. Vlastně jsem nic nepotřebovala, vše jsem zvládala sama. Na to, že to je mé první miminko. Většinou vím, že je žena s miminkem 3 dny a pak jsou domů, když je vše v pořádku. Jenže náš prcek ubíral na váze. A já ne a ne se rozkojit. Měla jsem malého třetí den neustále na sobě i přesto, že jsem dostatečně pila, jedla, neměla jsem dostatek mléka, aby jsem malého uspokojila. 4. den dětská sestra navrhla UM, protože malý plakal, měl hlad. Souhlasila jsem. Přece ho nenechám hladovět. Jenže jak se říká, každá směna je jiná. To na čem jsme se dohodly ráno se sestrou už neplatilo, ani o odpolední a ani noční. Když jsem odpoledne požádala sestry, zda můžeme malého dokrmit umělým mlékem, bylo mi řečeno, kojte, kojte. Malý plakal, opravdu hodně plakal, Odtrhával se od prsu. Víte, je moje první miminko. Byla jsem i na kurzu kojení, jenže prostě nejedl, asi tak od 6 do 12 večer plakal, zoufale jsem prosila dětské sestry o příkrm, tak moc jsem se snažila, aby neplakal, když jsem mu vložila malíček do pusinky, sál jak divý. Byla jsem zoufalá, začla jsem pochybovat o sobě, že jsem špatná máma, prosila jsem sestry už po 5. zavolání, zda můžeme dát příkrm. Odmítly mě, byla jsem tak zoufalá… Víte první dítě… myslíte si, jak jste připraveni na vše, ale když prostě 4. den nemáte dostatek jídla k ukojení svého miminka… Přece ho nenecháte hladovět… prosila jsem dětské sestry o klobouček, třeba mám špatné bradavky … třeba se blbě přisává. Nemůžete mi půjčit odsávačku. Ne bradavky máte v pořádku, kojte, nejde to, prosím dam mu to z lahve, od 5 jsem nejedla, nedošla si na záchod. Nebylo mi vyhověno, že by si malého na chvilku vzaly, aby jsem alespoň vykonala potřebu a hygienu. Přeci jen to není nejčistší období ženy. no vlastně mi nepomohly. Jsem v šoku. Po asi 7. zavolání kolem 2. hodiny ranní, když jsem byla vyčerpaná. Vletěla sestra na pokoj se slovy ,,to není možný" a zase odešla. Říkám si v hlavě, co není možný. Představte si malého od 5 nespal do 2 do rána v podstatě bez mléka, v podstatě nejedl, plakal tak moc. Najednou se rozrazí dveře a dvě sestry, jedna mi hodila na stůl příkrm, ohřívačku, odsávačku a klobouček, druhá mi vytrhla malého z ruky, odnesla ho, první řekla odsajte si. Seděla jsem jak hromádka neštěstí na posteli, na prsu odsávačku. Druhá sestra se vrátila s malým kolem půl 3. spal jí v náručí. Proč spal a byl tak klidný. No dala mu příkrm. Vynadala mi se slovy: takže za prvý si krknul jak zavalenej horník. Za druhý až si odsajete, běžte se osprchovat a jděte spát. Malý spal, došla jsem si na toaletu, umyla si intimní partie, najedla jsem se, protože to jsem od 5 jako malý neudělala, lehla jsem si do postele. bylo půl 3, ve 3 se malý vzbudil. Nestihla jsem ani zabrat, ale co je na tom nejdůležitější, konečně neplakal, byl najedený, nadechla jsem se, řekla jsem si v klidu, jsi máma, má jenom tebe. Prostě ho přebal, nakoj, zvaž si ho a dej mu odsáté mlíčko, Malý vypil 60ml, měl obrovský hlad na 4denní miminko. Spinkal do půl 7. Byl pátek ráno a věřte nebo ne, byla jsem rozhodnutá, že pokud mi oznamí, že malý ubral na váze a domu nás nepustí, podepisuji reverz a jedu do jiné nemocnice. Bylo mi to jedno, na vizitě jsem celou situaci vpálila doktorce. Po vizitě u mě zaklepala sestra, která měla noční, s úsměvem na tváři mi šla vysvětlit, jak mám kojit, co udělat pro to, aby se malý přisál a že nas pustí domu. Měla jsem jen pusu otevřenou, co si z tohohle slohu máte vzít? Jestli dětské sestry nebaví jejich práce, tak ať to nedělají. Za mě to byla velká profesní chyba, na tyhle první dny nezapomenu. Pořad si říkám vždyť jsou to dětské sestry. Laktační poradkyně, mají tu být pro vás, mít s sebou UM, tak mu ho dám, ale nenechám dítě hlady. Nechci aby tohle zažila nějaká další prvorodička. Pak vám řeknou nebuďte nervózní, malý to z vás cítí. Jako pardon, takže jestli další dítě, rodit klidně v Benešově, ale na šestinedělí snad jinam.
Průběh porodu
|
Průběh porodu v porodnici
|
|
|
Přístup zdravotníků
|
|
Co se týče průběhu porodu a personálu u porodu luxusní péče
-
Porodní plán předán zpravotníkům
-
Během porodu nedošlo k odklonu od porodního plánu.
-
Porod byl spontánní.
-
Před a v průběhu porodu proveden/y:
Klystýr
-
Monitorování, podání kyslíku
-
První kontakt s miminkem proběhl podle mé představy.
-
Kojení bylo zahájeno do 2 hodin od porodu.
Pobyt na odd. šestinedělí / novorozeneckém
|
Kvalita a odbornost zdravotníků
|
|
|
Přístup zdravotníků
|
|
|
Hygiena oddělení
|
|
|
Dostupnost potřeb pro maminku a miminko
|
|
|
Kvalita a kvantita stravy
|
|
Ahoj jsem 7 měsíců po porodu, až dnes jsem se rozhodla, že napíšu recenzi na Benešovskou porodnici. Co se týče porodu, porodního sálu a sestřiček, doktorů na porodním sále. Vše naprosto ukázkové … Perfektní péče od začátku porodu do konce. Syn se narodil v pondělí, první dva dny bylo vše na lůžkovém super. Malý v podstatě spinkal. Sestřičky mi daly dostatek času na zotavení. Byly velice milé. Vlastně jsem nic nepotřebovala, vše jsem zvládala sama. Na to, že to je mé první miminko. Většinou vím, že je žena s miminkem 3 dny a pak jsou domů, když je vše v pořádku. Jenže náš prcek ubíral na váze. A já ne a ne se rozkojit. Měla jsem malého třetí den neustále na sobě i přesto, že jsem dostatečně pila, jedla, neměla jsem dostatek mléka, aby jsem malého uspokojila. 4. den dětská sestra navrhla UM, protože malý plakal, měl hlad. Souhlasila jsem. Přece ho nenechám hladovět. Jenže jak se říká, každá směna je jiná. To na čem jsme se dohodly ráno se sestrou už neplatilo, ani o odpolední a ani noční. Když jsem odpoledne požádala sestry, zda můžeme malého dokrmit umělým mlékem, bylo mi řečeno, kojte, kojte. Malý plakal, opravdu hodně plakal, Odtrhával se od prsu. Víte, je moje první miminko. Byla jsem i na kurzu kojení, jenže prostě nejedl, asi tak od 6 do 12 večer plakal, zoufale jsem prosila dětské sestry o příkrm, tak moc jsem se snažila, aby neplakal, když jsem mu vložila malíček do pusinky, sál jak divý. Byla jsem zoufalá, začla jsem pochybovat o sobě, že jsem špatná máma, prosila jsem sestry už po 5. zavolání, zda můžeme dát příkrm. Odmítly mě, byla jsem tak zoufalá… Víte první dítě… myslíte si, jak jste připraveni na vše, ale když prostě 4. den nemáte dostatek jídla k ukojení svého miminka… Přece ho nenecháte hladovět… prosila jsem dětské sestry o klobouček, třeba mám špatné bradavky … třeba se blbě přisává. Nemůžete mi půjčit odsávačku. Ne bradavky máte v pořádku, kojte, nejde to, prosím dam mu to z lahve, od 5 jsem nejedla, nedošla si na záchod. Nebylo mi vyhověno, že by si malého na chvilku vzaly, aby jsem alespoň vykonala potřebu a hygienu. Přeci jen to není nejčistší období ženy. no vlastně mi nepomohly. Jsem v šoku. Po asi 7. zavolání kolem 2. hodiny ranní, když jsem byla vyčerpaná. Vletěla sestra na pokoj se slovy ,,to není možný" a zase odešla. Říkám si v hlavě, co není možný. Představte si malého od 5 nespal do 2 do rána v podstatě bez mléka, v podstatě nejedl, plakal tak moc. Najednou se rozrazí dveře a dvě sestry, jedna mi hodila na stůl příkrm, ohřívačku, odsávačku a klobouček, druhá mi vytrhla malého z ruky, odnesla ho, první řekla odsajte si. Seděla jsem jak hromádka neštěstí na posteli, na prsu odsávačku. Druhá sestra se vrátila s malým kolem půl 3. spal jí v náručí. Proč spal a byl tak klidný. No dala mu příkrm. Vynadala mi se slovy: takže za prvý si krknul jak zavalenej horník. Za druhý až si odsajete, běžte se osprchovat a jděte spát. Malý spal, došla jsem si na toaletu, umyla si intimní partie, najedla jsem se, protože to jsem od 5 jako malý neudělala, lehla jsem si do postele. bylo půl 3, ve 3 se malý vzbudil. Nestihla jsem ani zabrat, ale co je na tom nejdůležitější, konečně neplakal, byl najedený, nadechla jsem se, řekla jsem si v klidu, jsi máma, má jenom tebe. Prostě ho přebal, nakoj, zvaž si ho a dej mu odsáté mlíčko, Malý vypil 60ml, měl obrovský hlad na 4denní miminko. Spinkal do půl 7. Byl pátek ráno a věřte nebo ne, byla jsem rozhodnutá, že pokud mi oznamí, že malý ubral na váze a domu nás nepustí, podepisuji reverz a jedu do jiné nemocnice. Bylo mi to jedno, na vizitě jsem celou situaci vpálila doktorce. Po vizitě u mě zaklepala sestra, která měla noční, s úsměvem na tváři mi šla vysvětlit, jak mám kojit, co udělat pro to, aby se malý přisál a že nas pustí domu. Měla jsem jen pusu otevřenou, co si z tohohle slohu máte vzít? Jestli dětské sestry nebaví jejich práce, tak ať to nedělají. Za mě to byla velká profesní chyba, na tyhle první dny nezapomenu. Pořad si říkám vždyť jsou to dětské sestry. Laktační poradkyně, mají tu být pro vás, mít s sebou UM, tak mu ho dám, ale nenechám dítě hlady. Nechci aby tohle zažila nějaká další prvorodička. Pak vám řeknou nebuďte nervózní, malý to z vás cítí. Jako pardon, takže jestli další dítě, rodit klidně v Benešově, ale na šestinedělí snad jinam.
-
Porodnice s kojením nepomohla.
-
Porodnice vyžadovala vážení miminka před a po každém kojení.
-
Miminko v porodnici nebylo dokrmováno.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Určitě si vezměte kojící polštář, klidně odsávačku nebo UM, protože nikdy nevíte, jestli vám dají příkrm…
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Kojící polštář
Odsávačka
Lahev na UM
