Mateřství za socialismu nebylo žádné leháro. Neexistovaly chůvičky, předpřipravené příkrmy ani prachobyčejné pampersky. Přesto to maminky a babičky zvládaly levou zadní. Co zažívaly maminky jenom za socialismu?
1. Dobroty: Voňavé kakao k snídani, fialky na cucání nebo limonáda Ovona, takhle maminky odměňovaly své ratolesti. Děti žadonily i o Jesenku, která původně patřila do čaje nebo kávy, ale ony ji rády jen tak, z tuby. Utlouct se mohly i po Vitacitu, rozpustném nápoji s příchutí citrusů, který barvil jazyk, nebo po legendárních žvýkačkách Pedro. Ty můžete své ratolesti ostatně koupit ještě dnes.
2. Sunar: Přesnídávky a předpřipravené příkrmy byly v dobách socialismu hudbou budoucnosti. Přelomovým vynálezem pro nerozkojené maminky se stal Sunar. Mléčná výživa pro kojence se vyrábí od roku 1950.
3. Síťovka: Igelitky jednoduše nebyly. Proto se musel i velký nákup odedřít v síťovce nebo klasické textilní tašce. Nešetřily sice dlaně, ale o to více byly šetrné k přírodě.
4. Jesle: Ještě před třiceti lety samozřejmostí, dnes pomalu rarita. Jesličky zřizoval stát a dítě v nich pobývalo zhruba do věku tří let.
5. Všechno ručně: Nové buď nebylo, nebo se na něj musela vystát fronta. Proto se výbavička dědila, recyklovala a opravovala. Nebo jednoduše šila a pletla.
Přečtěte si článek Dvacet let po revoluci:: Po čem se nám stýská a po čem ne na iDNES.cz.
6. Pořadníky na byt: Z porodnice rovnou do vlastního? Dneska ani náhodou. K socialismu ale neodmyslitelně patřily pořadníky na státní byty, které si bydleníchtivé mladé rodiny musely vyčekat. Než na ně přišla řada, nezbývalo nic jiného než bydlet u rodičů.
7. Rooming-in: Pobyt matky s novorozencem v jedné místnosti je taktéž porevolučním výdobytkem. Stejnou výjimkou byla přítomnost otců při porodu. Nedočkaví tatínkové své děti viděli po několika dnech, a to jen z dálky za oknem.
8. Hygienické potřeby: Vložky nebyly nejkvalitnější a silně propouštěly. Pořád bylo ale lepší mít vložky nekvalitní než žádné. Z regálů mizela vedle toaletního papírů a hygienických vložek taky obyčejná vata.
9. Kočárek: Ulice brázdily kočáry s velkou korbou, mizernými kolečky a nulovým odpružením. Zajet mezi regály se s ním nedalo. Ten nový, nepoděděný závidělo celé sousedství.
10. Látkové pleny: Co by maminky a babičky daly za klasické pampersky. Výbavička pro děťátko kdysi čítala desítky látkových plen. Ty se vyvařovaly a v období šestinedělí také důkladně žehlily. Opravdovým vysvobozením se v 70. letech staly automatické pračky.
Ne všechno bylo za socialismu špatně… To dobré si můžete připomenout i v místním Bazaru. Stačí zadat heslo retro
V socialismu běžné, dnes nepředstavitelné… Bez čeho si mateřství neumíte představit?
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
.
.
Jsem ráda, že dnes už tu ta možnost většinou je.
Dnešní maminky naopak nadávají, že se jim dítě v pěti měsících nevejde do hluboké korby a rada prodejců je - posaďte ho a nacpěte do sedačky. 
On i chleba byl a mlíko…
babička teda měla prořízlou pusu a u všech dětí si vydržkovala že jí je daly na nakrmení dřív, ale stejně si to neumím představit.. Ta nemožnost pomazlit se s miminkem kdykoliv… Přitom ten tvoreček potřebuje maminčinu náruč, ne studenou postýlku. Když mi o tom mamka povídala, jak jsem tam brečela a ona na chodbě taky, jdou mi z té představy slzy do očí. Opravdu jsem ráda že jsem tohle zažít nemusela. Ještě si neumím představit látkové pleny, ale proti tomuto je to jen slabý odvar. A kde jsou práva otců, že nemohli své děti vidět??? Vždyť to miminko se hrozně změní i během prvního týdne. Pak se v roce 1994 narodila sestra a mamka říkala, jak po pouhých šesti letech byl znát rozdíl. Taťka mohl k porodu (nebyl, ale mohl), ségru měla u sebe na pokoji, kojila dle potřeby, my jsme k ní mohli každý den na návštěvu… Říkala že ji to přijde jak rozdíl minimálně jednoho století a ne šesti let..
. Dnes jsou ty hyg. potřeby fakt o mnoho lepší; kdyby bylo možno se do té doby na chvíli vártit, bylo by to zajímavé dosti, jestli bychom hned radši neupalovali zase zpět do této, je fakt že bez netu už bych si neuměla představit existenci svou. 